Nezaměstnanost, úřad práce

1. Nezaměstnanost, úřad práce Střední odborná škola Otrokovice Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Alena Čechová Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. www.zlinskedumy.cz

2. Charakteristika DUM

3. Náplň výuky Nezaměstnanost, úřad práce 1. Popis trhu práce Seznámení se situací na trhu práce 2. Nezaměstnanost a její druhy Definice a měření nezaměstnanosti 3. Tripartita Význam a úkoly tripartity 4. Úřad práce Úkoly a služby úřadu práce

4. Práce je jedním ze základních výrobních faktorů, to znamená, že ten, kdo má pracovní sílu (schopnost pracovat), ji může, ale i nemusí vynakládat. • Na trhu práce může dojít k: • rovnosti nabídky a poptávky (všichni mají práci) • převis poptávky (firmám chybí pracovníci) • převis nabídky (pracovní síly jsou nevyužity – vzniká nezaměstnanost) • Lidé nehledají jakoukoliv práci, ale mají na svou • práci určité požadavky – chtějí, aby to byla práce • v určitém oboru, který je zajímá, aby byla dobře • placená, aby jim vyhovovala pracovní doba, aby • nemuseli za prací dojíždět nebo se stěhovat, aby • měli v práci určité perspektivy. Své požadavky má • samozřejmě i firma. • To dělá trh práce velmi složitým. Popis trhu práce [1]

5. Nezaměstnanost můžeme sledovat z různých pohledů: Nezaměstnanost dobrovolná – lidé mají pracovní sílu, ale nechtějí ji vynakládat, např. zdědili peníze a preferují volný čas. Dnes není předepsaná povinnost pracovat a pokud se člověk rozhodne, že se živit prací nebude, společnost to bere na vědomí, přestává se o něj starat a sleduje pouze, zda neporušuje zákon – nekrade apod. Nezaměstnanost nedobrovolná – lidé chtějí pracovat, ale nemohou odpovídající práci sehnat. Společnost má pro tyto případy vybudovaný záchranný sociální systém, který je založený na solidaritě pracujících, protože z jejich daní se berou peníze na financování podpor v nezaměstnanosti. Nezaměstnanost a její druhy [1]

6. Základním zájmem společnosti je, aby nezaměstnanost byla minimální. Z ekonomického hlediska je ale určitá míra nezaměstnanosti potřebná, jinak by docházelo k trvalému převisu nabídky pracovních míst, což podle zákonů trhu vede ke zvyšování ceny práce, aniž by byla podložena růstem produktivity práce, a to je jev ekonomicky nežádoucí. Podpora v nezaměstnanosti má za úkol pomáhat lidem ve svízelných situacích, ale může mít i zcela opačný demotivující účinek – proč bych pracoval za nízkou minimální mzdu, když podpora v nezaměstnanosti je jen o něco nižší a pracovat nemusím. Vysoká nedobrovolná nezaměstnanost je pro společnost nepříznivým jevem a při překročení určité míry se stává dokonce nebezpečnou – může vést k sociálním nepokojům, stávkám, demonstracím a k destrukci celého ekonomického a společenského systému. Nezaměstnanost a její druhy [1]

7. Frikční nezaměstnanost – lidé běžně mění svou práci, v některé firmě nejsou spokojeni, rozváží pracovní poměr a hledají jiné zaměstnání. Jedná se o přirozený a krátkodobý jev, který je pro tržní hospodářství pozitivní. Nezaměstnanost a její druhy [1] • Strukturální nezaměstnanost – některé odvětví se dostává do útlumu (např. těžební průmysl) a lidé přicházejí o práci. Jiná odvětví naopak nové pracovní síly potřebují. Zde je optimálním řešením rekvalifikace. • Cyklickánezaměstnanost – v období krize dochází k nárůstu nezaměstnanosti a snižování objemu mezd, naopak v období konjunktury dochází k nárůstu zaměstnanosti a zvyšování mezd, protože firmy potřebují nové pracovní síly. • Sezónní nezaměstnanost – cestaři, • plavčíci, obsluha lyžařských vleků, • lesní dělníci

8. Subjekty, které se účastní řešení otázky efektivního využití pracovních sil v národním hospodářství a s tím i související nezaměstnanosti jsou tři: STÁT ZAMĚSTNANCI PODNIKATELÉ Tomuto seskupení říkáme „tripartita“. Při jednáních se zde řeší otázky regulace mezd, zaměstnanosti apod. Zaměstnanci mají zájem o nejvyšší mzdy a o plnou zaměstnanost. Zaměstnance zastupují při jednáních odbory. Podnikatelé mají zájem o nízké mzdy, aby měli nižší náklady a neztratili konkurenceschopnost. Pro podnikatele je nezaměstnanost přínosem, protože na trhu práce je dostatek pracovních sil, ze kterých si mohou vybírat ty nejlepší, kteří pracují i za nižší mzdu a podnikatelé tak mají vyšší zisky. Tripartita [1]

9. Stát, tj. vláda, její ministerstva a parlament se snaží sladit tyto principiálně protichůdné zájmy a najít rozumný a společensky únosný kompromis. Stát musí připustit určitou míru nezaměstnanosti, ovšem pouze nízkou (státy EU připouští rozumnou hranici do výše 5%) a ke snížení negativních dopadů této nezaměstnanosti na jednotlivce vytváří sytém sociálních opatření: pasivní – podpora v nezaměstnanosti aktivní – rekvalifikační programy placené ze státního rozpočtu, podpora vytváření nových pracovních míst, program daňových úlev při zaměstnávání zdravotně postižených občanů apod. Stát je ve svých opatřeních omezen financemi státního rozpočtu, tzn. pokud se rozhodne zvýšit podpory v nezaměstnanosti, musí ubrat peníze na školství, zdravotnictví, důchody…, nebo zvýšit daně. Tripartita [1]

10. Stát je zde hned ve dvojí funkci: • regulátor trhu práce – viz předchozí stránka • zaměstnavatel – zaměstnává pracující ve státní správě, školství, armádě, zdravotnictví, tj. v neziskové sféře, ale i v ziskové sféře, tj. ve státních podnicích • Každý člověk, který chce pracovat a přitom práci nesežene, se dostává do těžkých ekonomických potíží, ale i do psychických a sociálních problémů (je vytržen z pracovního kolektivu, ztrácí sociální kontakty i kvalifikační kontakty), trpí psychickými depresemi a pocity nepotřebnosti, nabourávají se jeho sociální kontakty v rodině. • Nezaměstnaný by pak měl hledat pomoc u státu, • rodiny, přátel, kolegů z práce, měl by se snažit • hledat řešení formou rekvalifikačních kurzů, příp. • se přestěhovat za prací do jiného regionu, ale • v každém případě by měl zajít na Úřad práce. Tripartita [1]

11. Úřad práce je státní orgán práce a zaměstnanosti. Je podřízen ministerstvu práce a sociálních věcí. Jeho úkolem je poskytovat komplexní služby při zprostředkování práce, hmotné zabezpečení při ztrátě zaměstnání a poradenství v oblasti pracovně- právní. Uchazeč musí spolupracovat s úřadem práce, osobně se dostavovat k potřebným jednáním, komunikovat případně s novým zaměstnavatelem a o výsledku jednání informovat úřad práce. Pokud chcete pobírat dávky a podporu v nezaměstnanosti, s úřadem práce spolupracovat musíte. Odpadne vám tak i starost týkající se placení sociálního a zdravotního pojištění. Úřad práce

12. Kontrolní otázky • Jaký je vztah mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, aby vznikla nezaměstnanost? • Proč může současně existovat nezaměstnanost i volná pracovní místa? • Jaká opatření stát provádí ke snížení nezaměstnanosti?

13. Seznam obrázků: [1] MB900149059.jpg, [vid: 1. 11. 2012], dostupné z: klipart Microsoft Office [2] MB900423068.jpg, [vid: 1. 11. 2012], dostupné z: klipart Microsoft Office [3] MB900056131.jpg, [vid: 2. 11. 2012], dostupné z: klipart Microsoft Office [4] MB900395766.jpg, [vid: 13. 11. 2012], dostupné z: klipart Microsoft Office [5]MB900399307.jpg, [vid: 13. 11. 2012], dostupné z: klipart Microsoft Office [6]MB900441964.jpg, [vid: 13. 11. 2012], dostupné z: klipart Microsoft Office [7]MB900436135.jpg, [vid: 13. 11. 2012], dostupné z: klipart Microsoft Office [8]MB900440685.jpg, [vid: 13. 11. 2012], dostupné z: klipart Microsoft Office [9]MB900233029.jpg, [vid: 13. 11. 2012], dostupné z: klipart Microsoft Office [10]MB900250147.jpg, [vid: 13. 11. 2012], dostupné z: klipart Microsoft Office

14. Seznam použité literatury: [1] Jena Švarcová, „EKONOMIE, stručný přehled, teorie a praxe aktuálně a v souvislostech“, CEED, Zlín, 1999

15. Děkuji za pozornost 