240 likes | 398 Views
Vývoj evropské spolupráce a integrace. Počátky evropské integrace po II. světové válce. Úvod. Literatura: F+P – str. 45 – 88 Nugent Neill – The Government and Politics of the European Union – str. 34-45. Smlouvy zakládající ESUO, EURATOM, EHS na www.euroskop.cz
E N D
Vývoj evropské spolupráce a integrace Počátky evropské integrace po II. světové válce
Úvod • Literatura: F+P – str. 45 – 88 Nugent Neill – The Government and Politics of the European Union – str. 34-45. Smlouvy zakládající ESUO, EURATOM, EHS na www.euroskop.cz • http://mravinac.pbwiki.com/evropska_integrace
Struktura • Poválečné problémy Evropy • Pro-integrační iniciativy po 2. sv. válce • Počátky ekonomické spolupráce v Evropě • Selhání pokusů o politicko-bezpečnostní integraci • Římské smlouvy a jejich důsledky
1) Problémy poválečné Evropy • Německo a jeho postavení v Evropě • SSSR a dění ve východní Evropě • Ekonomická nestabilita a slabé postavení evropských států
Postavení Německa • Spravováno okupačními mocnostmi – rozdílné přístupy US, FR, GB a SSSR • Obavy FR Bruselská smlouva 17.3.1948 – ZU; význam? • Shoda západních mocností o postavení Německa (reakce na aktivity SSSR) • Zavedení DM červen 1948blokáda Berlína – zahájení studené války
Hrozba SSSR • Obavy USA z narůstajícího vlivu SSSR (zadržování komunismu) • NATO – 4. 4. 1949 – obrané spojení USA a Kanady s evropskými státy, ALE bez Německa evr. síly neplnohodnotné • FR – stále obavy z Německého vzestupunutnost nalézt řešení
Ekonomické limity politické činnosti • PROBLÉMY: ekonomické problémy brání politické stabilizaci • Marshallův plán – 1947: 13 miliard USD = 5% US HNP) – „pomoc ke svépomoci“, podmínka – vytvořit distribuční systém v podobě mezinár. Org. OEEC – 16.4. 1948 – distribuce pomoci, likvidace kvót a tarifů, podpora mezinár. obchodu - spor mezi francouzským (nadnár.) a britským (intgov.) pojetím – intgov. vyhrálo • EKONOMICKÁ SPOLUPRÁCE – MOŽNÁ ALTERNATIVA K POLITICKÉ SPOLUPRÁCI – inspirace pro FR a NĚM
2) Pro-integrační iniciativy po 2. sv. válce • II. sv. válka - nový impuls pro federalisty • Pro=integrační iniciativy názorově roztříštěné • prosinec 1947 - Mezinárodní výbor hnutí za evropskou jednotu – výbor koordinující činnost růz. organizací propagujících evrop. Integraci • Prominentní členové např. Churchill a Kalerghi Evropský kongres v Haagu
Evropský kongres v Haagu květen 1948 - účastníci: Robert Schuman, Alcide de Gasperi, Paul-Henri Spaak, Konrád Adenauer - účel: projednat možnost ustavení evropské organizace, která by institucionalizovala spolupráci členských zemí v oblasti politické, kulturní a hospodářské – návrh Evropského shromáždění - spory mezi federalisty a zastánci mezivládního pojetí– kompromis blíže k intgov., federalisté slabší - výstup: rezoluce vyzývající vlády evrop. států k ustavení Rady Evropy vydláždilo cestu k založení Rady Evropy
Rada Evropy 5.5. 1949 - podepsán Statut Rady Evropy (Council of Europe) v Londýně • 10 zakládajících členů (Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Norsko, Švédsko, Velká Británie) • sídlo ve Štrasburku • působnost hlavně na poli demokracie a práva • jádro činnosti: Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (European Convention for the Protection of Human Rights and Fundamentals Freedoms) – r. 1950 • Evropský soud pro lidská práva (po vyčerpání vnitrostát. právních možností) - dnes: velká jako nikdy předtím (46) x politicky málo učinná
3) Počátky ekonomické spolupráce FR a NĚM • Růrský úřad – 28.12.1948 – kontrola strategických surovin; problematické fungování • Schumanův plán (autorem Jean Monnet) - Postupná sektorová integrace • Základem společný trh pro uhlí a ocel • Přínosy: ekonomická prosperita, normalizace politické spolupráce • Forma: nadnárodní organizace řízená Vysokým úřadem – nezávislý na vládách, značné pravomoci • Od počátku podpora USA
Počátky ekonomické spolupráce FR a NĚM (2) • NĚM podpora Schumanova plánu (kancléř Adenauer) – důvody:mezinár. postavení, rozvoj průmyslu • Zájemci – IT, Benelux • VB + severské státy – nepodporují integraci. Důvody – suverenita a jiné hospod. zájmy.
Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) • Pařížská smlouva 18.4.1951 – NĚM,FR,IT,BE,NE,LUX, uzavřena na 50 let • Nejednotnost ohledně pravomocí a institucionální strukturyvýsledek – kompromis federativního a mezivládního pojetí: • Vysoký úřad – fed., Rada – mezivl., • VÚ – hlavní exekutivní pravomoci v rámci smlouvy • Rada – schvalovala kroky VÚ, vyvažování vlivu velkých ČS • Shromáždění – slabé, jen kontrolní, členové nár. parl. • Soudní dvůr – nezávislá kontrola, poslední instance • Základem fungování politický konsensus - Předurčilo fungování ES
4) Pokus oživit integraci v bezpečnostně-politických otázkách • ESUO – částečné řešení obav FR z NĚM • USA ale tlačí na zapojení NĚM do obraných struktur Evr. • FR nesouhlasí se zapojením NĚM do NATO – mezivládní, slabá kontrola • Plevenův plán– spojení evr. armádních struktur pod společné velení, nadnárodní struktura – základ EOS • Evropské obranné společenství (EOS) mělo být navázáno na ESUO • Avšak, EOS zamítnuto FR parlamentem
4) Další ekonomická integrace • Snahy federalistů o politickou integraci – neúspěch • ESUO – úspěšné, ale rozvoj nových odvětví žádal další akci • Další vývoj – mezivládní nebo nadnárodní? • Mezivládní – široce podporováno mnoha státy • Nadnárodní – větší očekávané přínosy
Další ekonomická integrace (2) • Státy ESUO se rozhodly pro nadnárodní formuli (opět Monnetův vliv) • Sektorová (zejm. jaderná en.) integrace nebo společný trh? • Spaakův výbor dvoukolejná integrace: • Společný trh • Jaderná energie
Římské smlouvy • 27.3.1957 – vznik EURATOM a EHS • Časově neomezená společenství • Tři „Evropská společenství“ • Stejná institucionální struktura • Založená na smluvním mandátu • EURATOM považován za cestu kupředu (Monnet), široký konsenzus
EURATOM • Cíl: společný trh s nukleárními materiály, podpora jejich mírového využití, evidence pohybu a kontrola proliferace • Strategie společného vývoje a výměny informací • ALE, projekt narazil na národní zájmy, zejména FR a její postoj k vývoji • Společný trh omezený, státy nadále kontrolovaly obchod se strategickými surovinami
EHS • Cíl: podpora harmonického hospodářského rozvoje, růstu životní úrovně a podpora spolupráce mezi ČS • Úkolem – vytvoření společného trhu založeného na volném pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu – tzv. čtyři svobody • Kroky – vytvoření zóny celní unie a postupná harmonizace právních norem v dotyčných oblastech • Mandát – velmi široký (viz čl. 2), smlouva ponechává prostor bližší specifikaci
Institucionální struktura EHS • Podle modelu ESUO • Komise, Rada, Shromáždění,Soudní dvůr, poradní Hospodářský a sociální výbor • Shromáždění a Soudní dvůr – společné s ESUO
Důsledky vzniku EHS • Díky příznivým ekonomickým trendům velký hospodářský rozmach • Odbourávání bariér – podpora obchodu uvnitř společenství • Společná zemědělská politika • Nový právní systém – nová práva občanů v ekonomické oblasti – případ Van Gend en Loos
Vztah EHS a ostatních západoevropských států • VB – rezervovaný postoj k nadnárodní integraci + ekonomické důvody • Založení EFTA – VB, DÁN, SWE, NOR, RAK,POR,SWI – mezivládní pojetí, velmi volné; zamýšleno jako protiváha EHS • Zóna volného obchodu,ale bez harmonizace cel; jen průmyslové výrobky, nikoliv zeměď. či rybolov • Řízena Radou – koordinátor zóny volného obchodu a arbitr sporů
Shrnutí • Poválečné problémy si vynutily spolupráci mezi státy • Nadnárodní spolupráce, pouze 6 „centrálních“ států • Ostatní státy neochotné vzdát se suverenity • Ekonomická spolupráce – alternativa k politické a bezpečnostní spolupráci • Stejné trendy vypozorovatelné do dneška
Příprava na příště • F+P str. 75 - 121 • Srovnej s Cihelková, Jakš (2004) Evropská integrace – Evropská unie – podkapitoly 1.2 & 1.3 • CINI (2003) European Union Politics – Chapter 1, 2 & 3 • http://mravinac.pbwiki.com/evropska_integrace