Unie: měnová, bankovní, fiskální: otázky a úskalí

1. Unie: měnová, bankovní, fiskální: otázky a úskalí

2. Ukotvení tématu • Toto není přednáška o EU, o jejím fungování, institucích, politikách • Vybíráme jen jednu výseč problematiky, a to unii měnovou • Měnová unie EU (či její části) je jen jednou etapou integrace, není jejím završením • A nikdy ostatně jako završení integrace ani nebyla prezentována • A ani se netýká celé EU

3. Obecné postřehy a otázky • Je evropské měnová unií v pravém slova smyslu? • Institucionální rámec • Hospodářsko-politický rámec • Optimální měnová zóna: teorie a realita EU

4. Co je asi aktuálně problémem 1 • Jednotný trh EU není úplný, dokonalý, všeobjímající, neochranářský, bezbariérový … • Bariéry ekonomické, legislativní, technické se v zásadě dají odstraňovat (otázkou ovšem je, zda se to chce, resp. jak často převládají zájmy národní nad zájmy unijními) • Ale i kdyby odstraněny byly, přesto zůstanou národní sociální, ekonomická, kulturní specifika, jazykové bariéry apod.)

5. Co je asi aktuálně problémem 2 • Jednotný trh a absence bariér na něm je sice významným předpokladem a atributem měnové unie, není však zdaleka atributem jediným • Měnová unie nemůže být dlouhodobě stabilní pokud není spojena s centralizovanou kontrolou (či přímo s řízením) politiky fiskální (viz koncept optimální měnové zóny)… • … a nejspíše i koordinaci dalších komponent hospodářské politiky • Fiskální unie je ovšem přímo spojena s unií politickou (memo: fiskální politika je především záležitostí politiky jako takové)

6. Co je asi aktuálně problémem 3 • Eurozóna není OCA • Konvergenční předpovědi se nenaplnily a naopak narostly divergence • Statistická data • Černé pasažérství • Výhody a náklady jednotlivých členských zemí (severní vs jižní křídlo)

7. Atributy a hranice fiskální unie • Plná centralizace na straně jedné versus stávající stav na straně druhé … • Skoro plná centralizace: modelem je rozpočet unitárního státu nebo federace (asi v US pojetí) • „Rule based“ přístup (Maastricht) na straně druhé: zjevně selhal • Mluvíme tedy o řešení na škále mezi stávajícím stavem a unitárním rozpočtem • Ovšem stávající stav už je jinde než původní vize Maastrichtu a Paktu stability a růstu: • Evropský stabilizační mechanismus (přeshraniční transfery): mezivládní dohoda mimo legislativní rámec EU • Fiskální kompakt (smlouva o rozpočtové odpovědnosti): omezení rozpočtové suverenity nad rámec primární legislativy EU • Eurobondy (ještě nebyly schváleny …) • Intervence ECB (odkup státních dluhopisů) … na hraně, případně za ní (právně i ekonomicky)

8. Posuny, které přináší tzv. fiskální kompakt • nově přímo ve smlouvě je stanovena požadovaná rychlost konsolidačního pohybu v případě překročení povolené výše deficitu, spouštěcí mechanismus automatický v případě překročení stanovené hranice • zásadní změna ve fiskálním kompaktu: o sankci rozhoduje Komise, opravné prostředky až ve druhém sledu • transpozice smlouvy do národní legislativy, Evropský soudní dvůr může kontrolovat jak bylo transponovat

9. A co je dále v návrhu … • Evropský systém pojištění vkladů (= přeshraniční transfery) • Další rezervní facilita pro financování restrukturalizací • A v jistém smyslu je to i o uvolnění omezení pro transfery uvnitř bankovních skupin

10. Fiskální unie – souhrn argumentů pro a proti Proti • 1. Národní problémy musí mít národní řešení • 2. demokratický deficit • 3. všichni to budou mít dražší … • 4. riziko černého pasažérství vs. robustnost společných pravidel Pro • 1. Bez EFU nebude EMU • 2. Musíme zůstat jednotni • 3. Unie stale pevnější • 4. Efektivnost unie (cítíte ten rozdíl ve způsobu argumentování??)

11. Co je bankovní unie: • Jednotný Evropský bankovní dohled (v ECB) • Společný Evropský systém pojištění vkladů (tzv. „mutualizace“ národních systémů) • Společný Evropský systém (fondy) pro restrukturalizaci bankovního sektoru • Společná regulatorní pravidla (stanovená evropskou autoritou: EBA (tzv. Single Rule Book) • Pokud je země v proceduře nadměrného deficitu, musí konsolidační plán veřejných financí schválit Evropská Rada a Komise

12. Uplatnění principu skupinového zájmu • Pravomoci a nástroje národního orgánu dohledu v oblasti předcházení a řešení krizí jsou dle návrhů přesunuty na úroveň domácího dohledu či na evropskou úroveň (ECB či EBA) • Při řešení stability subjektů má nadnárodní skupinové hledisko přednost před hlediskem národním

13. Diskuse • tzv. teorie informačních (názorových) a reputačních kaskád • tzv. efekt západky, tj. že po odeznění krize se míra ingerence státu do ekonomiky nevrací na původní, předkrizovou úroveň, ale zůstává větší než před krizí • pod tlakem očekávání rozhodné akce jsou přijímaná řešení ukvapená, nedokonalá a vznikají neefektivity • Vlády, zejména v EU, jsou v posledních pěti letech neustále ve vleku událostí, musí improvizovat a za jejich rozhodnutími nestojí vyprecizované strategie a vize, natož naplňování volebních programů

14. Centralizací ke stabilitě – iluze nebo řešení? • představa, že současné problémy bankovního sektoru v (některých) zemích EU vyřeší další sjednocování, resp. centralizace regulatorního a dohledového rámce EU (či EMU) či směřování k tzv. bankovní unii • Současný návrh není skutečnou odpovědí na problémy eurozóny (neschopnost některých vlád splácet své dluhy, vyčištění trhu od problémových bank, inherentní nedostatky samotné podstaty měnové unie). • problém časového horizontu, protože se vymezuje řešení, jehož praktické uplatnění bude trvat nejspíše ještě dlouhou dobu: přitom problémy bank v některých zemích EU nepočkají a je třeba je řešit ihned • novému rámci je do vínku vkládána slabost a nestabilita nebo, chceme-li, kredibilita tohoto systému bude ovlivněna puncem nízké důvěry, jakou mají dnes ti nejslabší • průlomový krok směrem k přeparkování nákladů na stabilizaci bankovních systémů z národní na nadnárodní úroveň

15. Riziko jako veřejný nepřítel č. 1? Vickersova zpráva: „The risks inevitably associated with banking have to sit somewhere, and it should not be with taxpayers.“ • zatímco Basilej byla vždy postavena na konceptu „vymezit pravidla a motivovat k jejich plnění“, u Vickerse se objevuje prvek administrativní ingerence do struktury bankovnictví (a distribuce rizika v něm) • problém velikosti: velké banky narostly do nebývalých rozměrů, které narušují řádné fungování tržních mechanismů • statistická data

16. Jak s morálním hazardem? Dochází k narušení vazby mezi chováním ekonomického subjektu a odpovědností toho samého subjektu za toto chování • Za prvé, asymetrické zvýhodnění velkých hráčů v oblasti nákladů financování • Za druhé, distorze v přístupu k řízení rizika v portfoliu a odklon od klasického bankovnictví k rizikovějšímu chování v investičním portfoliu • Za třetí bývá uváděno, že velké banky mají dostačující váhu na to, aby ovlivnily regulatorní prostředí i aktivitu dohledových orgánů ve svůj prospěch

17. Iniciativy k řešení těchto otázek • Vickersova zpráva v UK (Independent Commission on Banking) • Volckerovo pravidlo USA (Sekce 619 Dodd-Frankova zákona) • Liikanenova expertní skupina v EU

18. Vickersova zpráva (UK Independent Commission on Banking) • Schopnost absorpce ztrát • Více kapitálu (základní kapitál aspoň 10 %, primární schopnost absorpce ztrát 17-20 % - včetně „bail-in bonds“) • Přísnější požadavek na pákový poměr (leverage ratio), preference pojištěných vkladů. 2. Strukturální změny • Oddělení retailového bankovnictví od investičního (a „wholesale banking“) – „retail ring-fencing“ • „Retailové“ (zahrnuje nicméně nejen spotřebitele, ale i malé a střední podniky) aktivity budou muset být v dceřiné společnosti (právní, ekonomická a operační separace od zbytku skupiny).

19. Vickersova zpráva (UK Independent Commission on Banking) – ctd. 2. Strukturální změny (ctd) • V retailové části musí být všechna retailová depozita a kontokorenty spotřebitelům a SMEs. Mohou zde být nabízeny: spotřebitelské úvěry a úvěry SMEs, hypotéky, kreditní karty, úvěry (vč. leasingu a factoringu), správa majetku, pomocné služby. • Mnoho bankovních služeb nebude moci být nabízeno v rámci ring-fence (např. služby zákazníkům mimo EHP, služby jež by vyústily v expozici vůči finančním institucím, aktivity na obchodní knihu, služby vztahující se k sekundárním trhům a obchodování s deriváty). • Přesný rozsah ohraničení není zatím dán: především co se oblasti korporátního bankovnictví týče. • Ohraničení bude poměrně silné (retailová část musí sama o sobě splňovat všechny regulatorní požadavky, vztah ke zbytku skupiny bude na úrovni „třetí strany“, požadavky na strukturu řízení), byť nejde o úplné oddělení. • Cíl: snazší záchrana bank, lepší ochrana klientů retailového bankovnictví od vnějších šoků (není tedy o zabránění bankovnictví „kasinového typu“).

20. Volckerovo pravidlo (Sekce 619 Dodd-Frankova zákona) • Oddělení některých investičních aktivit z komerčních bank: • Omezení obchodování na vlastní účet (nikoliv však jeho zákaz - hedging a tvorba trhu povoleny) • Omezení akvizic, investic a majetkových podílů v hedgových fondech a fondech soukromého kapitálu (včetně některých vztahů s těmito fondy). • Primárně se zaměřuje na aktivity bank operujících v US, zahrnuje i mnoho aktivit mimo US.

21. Omezení velikosti v Dodd-Frankově zákonu • Žádná instituce by neměla být „too big to fail“. • FRB (Federal Reserve Board) nesmí schválit jakoukoliv fúzi či akvizici (která by zahrnovala finanční instituci), když by výsledná společnost měla více než 10 % celkových konsolidovaných pasiv všech finančních společností. • Další omezení týkající se institucí přijímajících vklady.

22. Liikanenova expertní skupina • Tato skupina má mandát zvážit nutnost tzv. strukturálních reforem bankovního systému v Evropě (paralelně s regulatorními změnami) - zda by posílily finanční stabilitu a zlepšily efektivitu a ochranu spotřebitele. Jestliže ano, má v tomto smyslu dát příslušné návrhy. • V listopadu 2011 představena myšlenka v Evropském parlamentu, v lednu 2012 byl jmenován předseda E. Liikanen. Od února funguje, finální zpráva má být prezentována Evropské komisi „do konce léta“ 2012. • Výstup byl prezentován před několika málo týdny

23. Inspirace a cíle • Inspirace mj. Volckerovým pravidlem (zákaz určitých aktivit), Dodd-Frankovým zákonem (omezení pro velikost), Vickersovou zprávou (vyčlenění určitých aktivit do oddělené právní entity, resp. poměrně striktní oddělení). • Cíle: • snížení rizika bankovního systému jako celku; • snížení rizika, jež představují individuální bankovní subjekty pro systém (pravděpodobnost, dopad); • snížení morálního hazardu tím, že se umožní „krach“ i velkých a komplexních subjektů (omezení vládních záruk); • podpora konkurence; • udržování integrity vnitřního trhu.

24. Liikanenova doporučení a jak se dotknou bank v ČR • Administrativní oddělení některých obzvláště rizikových aktivit od běžných aktivit depozitních bankovních institucí: není pro nás zásadní • Posílení preventivních mechanismů (zejména více preventivních pravomocí pro dohledový orgán: není pro nás zásadní • Větší ochrana střadatelů při kolapsu instituce (náklady přednostně dopadají na akcionáře a investory): může mít dopad na náklady bank z refinancování na trhu, ale celkově spíše jen okrajově a strukturálně (viz likviditní situace českých bank) • Větší kapitálový požadavek na rizikové aktivity: dopad spíše okrajový

25. Diskuse – jak argumentují zastánci strukturálních (administrativních) opatření Klíčový argument je ve velikosti: situace too big to fail vede: • K nesymetrickému rozkládání nákladů financování, z něhož profitují velcí hráči: deformace finančního trhu • K jinému (tj. rizikovějšímu) přístupu k řízení portfolia a rizika, k potírání základní funkce bankovnictví (transformace maturit), k odklonu od financování s přidanou hodnotou pro tvorbu HDP% ve prospěch „kasinového“ chování • K ovlivňování regulatorních pravidel ve prospěch velkých hráčů (viz IMF Staff discussion note „The Too-Important-to-Fail Conundrum“, May 29,2011) A dále: • Koncept tzv. SIFI zahrnuje dodatečný kapitálový požadavek ve výši 2.5 procentního bodu: too big to fail • Z 29 SIFIs je 17 v Evropě • Velikost evropských nadnárodních bankovních skupin kvantitativně přerostla schopnost národních autorit jejich domovských zemí řešit (=financovat) jejich případné problémy

27. Struktura portfolia na vybraném vzorku evropských bank (všechny banky kotované na burzách) Celkem 32 kotovaných bank 10 největších 36 % 36 % 10 nejmenších 9 % 75 % Z údajů ze všech cca 8000 evropských bank by vyplynula ještě větší disproporce, protože i oněch 10 „nejmenších“ kotovaných bank patří mezi 0,5% největších evropských bank

29. Diskuse – jak argumentují odpůrci • Evropský finanční sektor je velmi diverzifikovaný jak z hlediska struktury tak používaných obchodních modelů • Převládá na něm model univerzálních bank • Žádná z jeho částí nebyla krizí postižena více než jiné, proto nelze usuzovat, že by tu byl strukturální problém • Ba co víc, jeho diverzita je sama o sobě významným faktorem stability, resp. řízení rizika: proto pozor na nedomyšlené administrativní iniciativy, které by diverzitu poškodily … • A kromě toho je evropský trh více závislý na bankovním zprostředkování než trh americký: případné negativní dopady administrativních strukturálních zásahů na ekonomiku by tedy byly větší: nelze tedy jen tak jednoduše inspirovat US příkladem • Argument jednotnosti evropského trhu: konsolidace (a stabilita) jednotného trhu potřebuje volný přeshraniční pohyb kapitálu: na místě je obava, že administrativní zásahy omezí volný pohyb s negativním vlivem na finanční stabilitu

30. Poměr aktiv bankovního sektoru k HDP činí v USA pouze 150%

31. Aktiva komerčních bank v EU a v USA (v tisících miliard USD)

32. A dále … • V univerzálním obchodním modelu se retailové aktivity bez investičních neobejdou, příklady: • poskytování úrokových a kurzových zajišťovacích nástrojů korporátním klientům … • i klientům veřejnoprávním (státní a municipální dluhopisy apod) … • i obyvatelstvu (hypotéční zástavní listy …) • Strukturované finanční nástroje pro financování infrastrukturálních projektů • Umělé oddělení investičního a retailového bankovnictví by tedy bylo technicky velmi delikátní záležitostí - není vždy triviální rozpoznat co je pravou motivací investiční transakce … • Pokud je to podpora retailové služby, banky potřebují ošetřit svá rizika, která vznikají jim samotným sejmutím rizik z retailových klientů … tedy musí s těmito riziky na trh a tam se zajistit …

33. Ovšem je tu i zásadní koncepční argument … • Dosavadní převládající přístup k finanční stabilitě (Basilejská pravidla ve všech vývojových mutacích) se zaměřoval na identifikování rizik, jejich měření a přijímání regulatorních opatření, která stimulují banky k lepšímu řízení rizik • Uvažovaný strukturální zásah do bankovnictví je ideovým protipólem: • místo, aby se regulace odvíjela od rizik, chce změnit systém tak, aby se rizika eliminovala; • místo stimulace nastupuje administrativní (tj. velmi netržní) ingerence, resp. zákaz • Snaha „zrušit“ , resp. vytěsnit rizika z bank (či segmentu bankovnictví) je ovšem koncepčně mylná: riziko je nedílnou součástí (a do jisté míry hnacím prvkem) každého podnikání, tedy i bankovního • A je to spojeno se samou podstatou bankovnictví, kterou je transformování maturit – tedy krátkodobých zdrojů do dlouhodobého úvěrování: tato sama transformační úloha je zdrojem rizik, proti nimž se nemohou banky chránit jinak než transferem rizika směrem k investorům na finančním trhu Celkově jde tedy o to, aby se s příslovečnou vaničkou nevylilo i dítě …

34. A kromě toho … • Ostatně, již probíhající regulatorní reformy také povedou (z důvodů lepší identifikace a řízení rizik, kapitálu a likvidity a omezení pákového efektu) ke strukturálním změnám v obchodních modelech … • Otázka časování: iniciativy „Vickers a Volker“ byly artikulovány vlastně dříve než se ukotvil rámec stávajících regulatorních změn a proto nemohly vzít v potaz účinky, které tyto reformy přinesou … • Ostatně primární účel všech iniciativ je stejný: posílit stabilitu finančního sektoru – pokud tedy chceme přemýšlet o nových opatřeních dokonce dříve, než stávající budou uvedena v život, a artikulujeme pro ně stejné ambice jako pro ta stávající, pak těm stávajícím nevystavujeme moc dobré vysvědčení ….

35. České banky to vidí podobně jako Evropská bankovní federace … • Stávající smršť regulatorních iniciativ ještě ani není schválena a nezačala platit a už se připravují opatření další … • Před dalšími iniciativami je proto třeba vyhodnotit dopad stávajících návrhů a počkat na dopad jejich implementace • Není prokázána vazba mezi strukturální reformou a finanční stabilitou (může zvýšit náklady, aniž by zvýšila stabilitu)... • Dokonce je tu důvodná obava, že strukturální reforma může stabilitu poškodit • Model univerzálního bankovnictví se zdá být správným modelem - univerzální banky se s krizí vypořádaly lépe než specializované investiční banky (diverzifikace rizik).

36. Nesvéprávní spotřebitelé? • tři klíčová slova z toho pohledu jsou konkurence, gramotnost a transparentnost • Ochrana spotřebitelů je ovšem stále oblíbenější téma policy makerů