400 likes | 506 Views
Hospodářská a měnová unie - HMU. Eurozóna. EURo. Značka nové jednotné měny - (€) - i nspirací k jejímu vytvoření bylo řecké písmeno epsilon – značka eura tedy obsahuje odkaz ke kolébce evropské civilizace a zároveň je první hláskou jména ‚E u ropa‘. Souběžné čáry značí stabilitu eura.
E N D
Hospodářská a měnová unie - HMU Eurozóna
EURo • Značka nové jednotné měny - (€) - inspirací k jejímu vytvoření bylo řecké písmeno epsilon – značka eura tedy obsahuje odkaz ke kolébce evropské civilizace a zároveň je první hláskou jména ‚Europa‘. Souběžné čáry značí stabilitu eura. • Značka dolaru ($).
Historie: Tři etapy HMU v EU • I. Etapa 1990-1993 - posilování nezávislosti centrálních bank a harmonizace právních předpisů v oblasti postavení budoucí Evropské centrální banky (ECB) a její měnové politiky. • II. Etapa 1994-1998 - plnění konvergenčních kritérií (1992 tzv. Maastrichtská smlouva), založení Evropského měn. institutu (předchůdce ECB), 1997: Pakt o stabilitě a růstu a nový mechanismus směnných kurzů ERM • III. Etapa od r. 1999 - byly neodvolatelně fixovány kurzy původních měn na euro dle pevně stanovených přepočítacích koeficientů – období převodu cen a smluv na EURa
Od 1. ledna 2002 používá EURo 12 evropských zemí – tzv. Eurozóna. • Zároveň začaly být z oběhu stahovány bankovky a mince národních měn. Toto období skončilo 28. února 2002 a po tomto datu se euro stalo v zemích eurozóny jediným zákonným platidlem. • Deset let poté, co byla zásada jednotné evropské měny zakotvena v Maastrichtské smlouvě (1992), bankovky a mince eura byly v oběhu. • Ve světové historii ojedinělá událost - pozoruhodně relativně krátká doba.
Švédsko, Dánsko a Spojené království VB Švédsko nesplnilo konvergenční kritériaze dvou důvodů: • švédské zákony o centrální bance nebyly v souladu s právem EU, • švédská měna nebyla v průběhu posledních dvou let dostatečně stabilní. Dánsko a VB: • si vyhradily právo nevstoupit do třetí fáze HMU (tedy nepřijmout euro), i když kritéria splnily. • Dánsko na základě referenda oznámilo, že euro přijmout nehodlá.
Zkušenost ČR s rozdělením měny: M.Singer • Po celá desetiletí fiskální transfery mezi českými zeměmi a Slovenskem maskovaly výrazně horší výkonnost slovenské ekonomiky oproti české • Rozdíl ve výkonnosti byl ještě prohlouben uzavřením zbrojního průmyslu v SR • Po politickém rozdělení ČSFR (1. ledna 1993) začalo být zachovávání společné měny vystavováno tržním tlakům: české i slovenské subjekty převáděly své vklady do českých bank a kapitál odplýval z obou zemí • Po rozděleníměny (8. února 1993) bylabrzyobnovenastabilita • Slovenská koruna poměrně rychle depreciovala - v souladu s horšími fundamenty slovenské ekonomiky • Náklady na rozdělení měny byly relativně nízké
Na začátku r. 2014 eurozóna sdružovala 18 států EU z celkové členské základny 28,poslední přistoupení od r. 2007: • Slovinsko14. 1. 2007239,640 SIT • Kypr31. 1. 20080,585274 CYP • Malta31. 1. 20080,4293 MTL • Slovensko16. 1. 200930,1260 Sk • Estonsko 1. 1. 2011 • Lotyšsko 1. 1. 2014 • Litva cílí svůj vstup na 1. leden 2015.
Konvergenční kritéria/Maastrichská – závazná před vstupem, ale plnění vyžadováno i během členství • Cenová stabilita - míra inflace, která po dobu jednoho roku před vstupem nesmí překročit míru inflace tří členských států s největší cenovou stabilitou o více než 1,5 %; • poměr schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu nesmí překročit 3 %; • poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nesmí překročit 60 %; • dlouhodobé nominální úrokové míry nesmí o více než dva procentní body přesáhnout úrokové míry tří členských států s nejlepší cenovou stabilitou; • po dobu posledních dvou let musí být bez vážného napětí dodržováno stanovené fluktuační pásmo dané měny v Evropském měnovém systému ERM.
Plnění Maastrichstkých kritérií v ČR VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ MAASTRICHTSKÝCHKONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ A STUPNĚ EKONOMICKÉSLADĚNOSTI ČR S UROZÓNOU společnýdokumentMinisterstvafinancí ČR a Českénárodníbanky schválenývládouČeskérepublikynajejímzasedánídne18. prosince2013 Zpracovává se každý rok
1. Kritérium cenové stability – HIPC – mezinárodní srovnání Míra inflace během jednoho roku před vstupem nesmí překročit o více než 1,5 p.b. míru inflace tří členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Inflace se měří pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen - HICP
Země s nejnižší inflací: Finsko, Dánsko, Švédsko Inflačním tlakem v r. 2008 byla především úprava nepřímých daní v souvislosti s reformou veřejných financí, ale i s harmonizací s právem EU (zvýšení snížené sazby DPH – z 5 % na 9 %, spotřební daň na cigarety a ekologická daň) Zdroj: ČSÚ – cenová statistika a čtvrtletní národní účty, propočty MF ČR
2. Kritérium vládního deficitu veřejných rozpočtů znamená, že poměr ročního schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí referenční hodnotu 3%. Historie: Povšimněte si obrovského deficitu v r. 1995 a 2002
Deficit veřejného rozpočtu - saldo sektoru vládních institucí
3. Kritérium celkového veřejného/vládního dluhu znamená, že poměr celkového veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nepřekročí 60 %. Veřejný dluh znamená hrubý úhrn ročních dluhů v nominálních hodnotách. Varovný je silný rostoucí trend!
4. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb znamená, že v průběhu jednoho roku před zavedením EURa průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nepřekročí o více než 2 p.b. úrokovou sazbu tří nejúspěšnějších členských států s nejnižší mírou inflace. Úrokové sazby se zjišťují na základě dlouhodobých státních dluhopisů, nebo srovnatelných cenných papírů.
Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb v současnosti ČR plní a rovněž výhled nenaznačuje problémy v této oblasti (sazba je závislá na důvěře ve veřejné finance).
5. Kritérium stability kurzu měny a účasti v ERM2 Exchange Rate Mechanism - mechanismus směnných kurzů znamená, že členský stát po dobu posledních dvou let dodrží stanovené fluktuační rozpětí směnného kurzu (tj. kurz Kč nutno udržovat v povoleném fluktuačním pásmu ± dohodnuté % od stanoveného středního kurzu (centrální parity) Kč k euru
ČR se zatím neúčastní kurzového mechanismu ERM II, a tudíž zatím není stanovena centrální parita kurzu CZK/EUR. Proto ani není možné kurzové kritérium formálně vyhodnotit. Předpokládejme hypotetickou centrální paritu na úrovni průměru prvního čtvrtletí 2011
HMU a ČR • Okamžikem přistoupení získala Česká republika statut členské země EU s odkladem zavedení eura. • Z harmonogramu plnění konvergenčních kritérií vyplývá, že referenční období začínají v zásadě dva roky před zamýšleným zavedením eura. • Plnění konvergenčních kritérií (a to jako tendenci, nikoliv jako jednorázový jev) je poměrně časově náročným procesem, který musí brát v úvahu nezbytná zpoždění hospodářské politiky.
HMU a ČR • Pokrok v konvergenci a míru své připravenosti pravidelně Česká republika prokazuje v tzv. Konvergenčním programu v souladu s Paktem stability a růstu. • Evropská rada musí usoudit, že tato konvergence je udržitelná. • V rámci této procedury Evropská komise pravidelně hodnotí fiskální vývoj v ČR a vydává tzv. doporučení.
Etapy přijetí eura v ČR • První etapa: ČR je členem EU • Stanovení datumu přistoupení ČR k eurozoně • Druhá etapa: účast v ERM • Koruna zapojena do ERMII (fluktuační pásmo ± 15%???) • koordinace hosp. politiky ČR se státy EU • cíl: splnění konvergenčních kritérií
Vstup ČR do eurozóny • Třetí etapa: • ČR ztrácí měnovou suverenitu - ECB provádí měnovou politiku • Kč bude vyměněna za euro - ve stanoveném neodvolatelném kurzu • Kč bude postupně stažena z oběhu • ČR dosud nemá přesnou strategii pro zavedení eura - nejdříve v r. 20xx??????? • V r. 2011 ČR neplní pouze kritérium deficitu veřejných financí (otázkou je, jak bude nastavené fluktuační pásmo Kč/EUR) • Strategii pro přijetí eura nemá Maďarsko ani Polsko (Premiér Orbán: Maďarsko zřejmě nebude mít euro ještě nejméně deset let, Polsko: Polsko učiní rozhodnutí ohledně přijetí eura po volbách v roce 2015).
Dosažený stupeň reálné ekonomické konvergence/přiblížení úrovně ekonomiky • Před vypuknutím krize česká ekonomika reálně konvergovala k eurozóně, tento trend se však v roce 2009 zastavil a od té doby relativní ekonomická úroveň České republiky vůči eurozóně stagnuje. • V posledních letech dosahuje HDP na obyvatele zhruba tří čtvrtin průměru eurozóny. • V cenové hladině došlo vlivem krize k přerušení procesu sbližování, když se cenová hladina zastavila na úrovni kolem 70% průměru eurozóny. Cenová hladina se tak nadále nachází na mírně nižší hodnotě, než by odpovídalo dosažené výkonnosti ekonomiky. • Mzdová úroveň v České republice v roce 2012 představuje zhruba 40 % průměrné úrovně eurozóny při přepočtu pomocí měnového kurzu a zhruba 60 % s použitím parity kupní síly.
Evropský stabilizační mechanismus (ESM, European Stability Mechanism), lidově Euroval) • je záchranný fond finanční pomoci pro země platící eurem, které mají vážné finanční problémy nebo jim takové problémy hrozí. • Podmínkou ale je vytvoření nového bankovního dohledu. Jsou posíleny pravomoci Evropské centrální banky. Fond může nakupovat dluhy států, aby snížil sazby na trzích, vydávat vlastní dluhopisy, může si také na trzích půjčovat peníze. ESM může přímo rekapitalizovat banky v potížích. • Evropský stabilizační mechanismus již ratifikovaly všechny státy. Poslední byla Česká republika, která tak učinila 3. dubna 2013. • ČR však nemá kapitálovou spoluúčast. Ta by znamenala 40 mld. Kč vkladu do jeho základního kapitálu.
Výhody přijetí Eura • Jednotná měna v 18 členských státech EU • Snížení transakčních nákladů a investiční nejistoty (Někteří investoři šli raději na Slovensko – důvodem EURo. Není divu, že bankovní sektor nemá zájem na přijetí EURa, 16 % z jejich zisku činí pohodlný zisk ze směnárenské činnosti!) • Vyšší cenová transparentnost v zemích eurozóny - nepřinesla ovšem cenovou konvergenci
Jaká opatření se přijímají k ochraně spotřebitelů při přechodu na euro Nařízení přijaté Radou obsahuje celou řadu ochranných prvků: • zásada trvání smluv brání veškerým jednostranným pokusům o zneužití přechodu na euro jako záminky k jednostranné změně smluvních podmínek nebo ke zrušení smlouvy; • v platnosti jsou přesná pravidla, která zaručují postup při zaokrouhlování (směrem nahoru i dolů) u částek v národních měnách přepočítaných na eura a naopak;
Nařízení ES č. 1103/97 • stanoví, že peněžní částky, které mají být zaplaceny či vyúčtovány, budou zaokrouhleny nahoru nebo dolů na nejbližší cent. • Přepočítací koeficient při zavedení EURa v ČR bude přijat v podobě jednoho eura vyjádřeného v Kč. Bude vyjádřen na šest platných číslic.
ECOFIN • Rada ministrů hospodářství a financí odpovídá za účinnou koordinaci hospodářské politiky členských států, za dodržování Paktu stability a růstu a za orientaci politiky směnných kursů.
Evropská centrální banka (ECB) • Ustavena 1998. Spolu s centrálními bankami členských států Unie tvoří součást Evropského systému centrálních bank (ESCB). • Jejím primárním cílem je udržování cenové stability. • Řízení měnové politiky pro eurozónu, provádění devizových operací a udržování a správa oficiálních devizových rezerv členských států. • ECB a centrální banky jednotlivých členských států jsou zcela nezávislé na politických i soukromých institucích členských států i Evropské unie. • Sídlo - Frankfurt nad Mohanem
Fiskání (hospodářská) vs. měnová politika • Hospodářská politika • zůstává v pravomoci členských států EU • Státy koordinují své makroekonomické – fiskální politiky (výše daní a jejich přerozdělování) • Dodržování Paktu stability - dodržování rozpočtové kázně členských států • Měnová politika • členské státy předaly své pravomoci v měnové oblasti na Evropskou centrální banku (základní úroková sazba)