Teorie blahobytu, mikroekonomická role státu, konstituování vzdělanostní společnosti

1. Teorie blahobytu, mikroekonomická role státu, konstituovánívzdělanostní společnosti Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , www.median-os.cz, 2010 Téma 3

2. Obsah 3.1 Základy teorie blahobytu 3.2 Přímá a nepřímá mikroekonomická role státu 3.3 Vývoj kapitálového trhu a přenesená hodnota

3. Obsah 3.1 Základy teorie blahobytu 3.1.1 Podstata teorie blahobytu, 3.1.2 Vztah mezi rovností a efektivností, 3.1.3 Všeobecná ekonomická rovnováha a společenské optimum v ekonomii produktivní spotřeby

4. Podstata teorie blahobytu Teorie blahobytu se snaží odpovědět na otázku, jak zajistit větší míru spravedlnosti ve společnosti. Pracuje s mikroekonomickým aparátem a využívá myšlenku redistribuce.

5. Podstata teorie blahobytu Teorie blahobytu vyšla ze snahy domyslet některé důsledky konceptu všeobecné rovnováhy. Teorie blahobytu se zabývá porovnáváním užitků jednotlivých členů či společenských skupin.

6. Body na křivce dosažitelného užitku (hranici užitkových možností) Co můžeme říci o rozdělení, které odpovídá bodu A, a o rozdělení, které odpovídá bodu B, na křivce dosažitelného užitku? U1A/U2A>>U1B/U2B spotřebitel 2 spotřebitel 1

7. Podstata teorie blahobytu V případě rozdělení, které odpovídá bodu A, má 1. spotřebitel mnohem větší užitek než 2. spotřebitel. V případě rozdělení, které odpovídá bodu B, se užitek spotřebitelů příliš neliší.

8. Body na smluvní křivce u efektivnosti ve směně V bodu Abude 1. spotřebitel spotřebovávat výrazně více statků Q´1 i Q´2 než 2. spotřebitel.

9. Podstata teorie blahobytu Ve společnosti jsou výrazné majetkové rozdíly - část společnosti je bohatá, a část je naopak chudá. To má řadu nepříznivých dopadů jako: společenská nestabilita, kriminalita vyvolaná chudobou, zhoršené podmínky pro výchovu značné části populace apod.

10. Podstata teorie blahobytu Každé rozdělení bohatství je výsledkem ekonomických procesů. Lze zkoumat, zda určitou (sociálně orientovanou) redistribucí prostřednictvím státu(veřejného sektoru) nelze dosáhnout vhodnější ekonomické situace.

11. Podstata teorie blahobytu Body na hranici užitkových možností UPF jsou paretoefektivní. Ne každé rozdělení užitku podle dané teorie však musí být spravedlivé. Spravedlnost se přitom chápe jako exogenní faktor modelu a posuzuje se z normativního hlediska.

12. Příčiny majetkových rozdílů Osoba disponuje schopnostmi, kterými jiný nedisponuje, takže je výrazně produktivnější než jiná. Osoba své bohatství zdědila. Osoba zabraňuje druhému spotřebiteli, aby využil svých schopností a příležitostí k získání bohatství. Osoba je vážně nemocná. Osoba je pohodlná a nechce využívat svých výrobních faktorů (např. nechce pracovat).

13. Podstata teorie blahobytu Jeremy Bentham (1748 – 1832), anglický filosof a ekonom, zakladatel tzv. teorie utilitarismu. John Rawls (1921 – 2002), americký filosof, zakladatel tzv. teorie spravedlnosti.

14. definuje Stiglitz jako množinu kombinací užitků společenských skupin, která poskytuje společnosti stejnou úroveň blahobytu. Společenskou indiferenční křivku W Pohybem po společensky indiferentní křivce se zvyšuje užitek jedné skupiny obyvatel na úkor snížení užitku jiné skupiny obyvatel, celkový užitek společnosti však zůstává zachován. Pokud se posune celá W zvyšuje se užitek obou skupin obyvatel a tedy i celkový celospolečenský užitek.

15. A: Robinson se užitku vzdává, dokud tím Pátek nezískává stejný užitek. W je tvořena přímkou s úhlem 45 °. B: Snížení užitku Robinsona U2vede ke zvýšení užitku U1 Pátka. C: Žádné zvýšení užitku Robinsona, či Pátka neospravedlňuje sebemenší snížení Pátkova, či Robinsonova užitku. Indiferenční křivka má tvar písmene L.“ Tvary společensky indiferenčních křivek realitě nejvíce odpovídá případ B

16. Bod dotyku společenské indiferenční křivky W a křivky dosažitelného užitku UPF B - bod blaženosti - užitky obou subjektů se v tomto bidě předpokládají přibližně stejné.

17. Snížení společenského užitku v důsledku přerozdělování Společnost se ve snaze dostat se z A do B dostává do bodu I, který se nachází pod hranicí křivky dosažitelného užitku. ztráta efektivnosti způsobena přerozdělováním přerozdělováním způsobuje demotivaci

18. Pohyb po hranici produkčních možností PPF.Hodnocení výhodnost tohoto pohybu je problematické. Společnost může preferovat spotřebu hrušek před spotřebou jablek a naopak. Pro posouzení výhodnosti pohybu je potřeba * porovnatelnost obou statků * preferenci jednoho statku musíme řešit soulad preferencí všeobecného zájmu a zájmu spotřebitelů

19. Pohyb po hranici užitkových možností UPF.Hodnocení výhodnost tohoto pohybu je problematické. Nelze říci, že přesun z bodu A1do bodu B, respektive z bodu A2do bodu B je paretooptimální. společenské preference určitých skupin obyvatelstva je problematické porovnávání těžko měřitelných subjektivních užitků spotřebitelů je obtížné

20. Podstata teorie blahobytu Stejně jako na hranici produkčních možností PPFnelze o nějaké kombinaci statků ležící na této hranici říci, že je lepší než druhá, tak i na hranici užitkových možností UPFnelze o nějaké kombinaci rozdělení užitků ležících na této hranici říci, že je lepší než druhá.

21. Podstata teorie blahobytu Teorie blahobytu se zabývá porovnáním užitků určitých skupin osob, přičemž předpokládá, že zvýšení užitku určité skupiny osob prostřednictvím přerozdělování je společensky přijatelné, pokud toto zvýšení užitku je větší než pokles užitku jiné skupiny osob. Závěry této teorie jsou však diskutabilní.

22. Sporné předpoklady teorie blahobytu Identifikace není založena na paretovských zlepšeních. Vychází ze sporného způsobu definovaní křivky společenského blahobytu W. Předpokládá se řešení dilematu efektivnosti a rovnosti. Především však platí, že dosažení bodu blaženosti nutně předpokládá redistribuční roli státu.

23. Tradiční chápání vztahu rovnosti a efektivnosti V bodě A preferujeme rovnost před efektivností. V bodě B preferujeme efektivnost před rovností.

24. Vztah mezi efektivností a rovností dle P. Gočeva Pokud mezi body 0 až A zvyšujeme rovnost, tak zároveň zvyšujeme efektivnost

25. Možný vztah rovnosti a efektivnosti Možný tvar mezi rovností a efektivností v případě přerozdělování od chudých k bohatým Např. feudální či otrokářský systém

26. Vztah mezi rovností a efektivností Zvýšení užitku s cílem dosáhnout větší rovnosti je obvykle doprovázeno poklesem efektivnosti daného systému. Mezi rovností a efektivností ale nemusí být jednoznačný vztah – jsou situace, kdy lze přerozdělováním zvyšovatjak rovnost, tak efektivnost, ale i situace, kdy v důsledku přerozdělování rovnost i efektivnost klesá.

27. Předpokládejme, že spotřeba má podstatným způsobem produktivní charakter. Každý svým rozhodováním maximalizuje současnou hodnotu budoucího příjmu. Hranice současné hodnoty budoucího příjmu Pak místo o hranici dosažitelného užitku můžeme hovořit o hranici současné hodnoty budoucího příjmu!

28. Všeobecná ekonomická rovnováha Hranice příjmových možností Y´PF znázorňuje veškeré kombinace maximální současné hodnoty budoucíchpříjmů 1. a 2. spotřebitele. Tato hranice má konkávní tvar, který je důsledkem vzácnosti zdrojů a zákona klesajících mezních výnosů.

29. Všeobecná ekonomická rovnováha Pro výpočet současné hodnoty budoucího příjmu se potom používá vzorec: PV (Y) je současná hodnota budoucího příjmu, FVj (Yj´) je budoucí příjem obdržený za j období od současného, jє<1; n> n je počet období i je tržní úroková míra daného období v desetinném tvaru Operace se nazývá diskontování.

30. Paretovské změny na hranici současné hodnoty budoucího příjmu z hlediska bodů této hranice. Hranice současné hodnoty budoucího příjmu paretovské zlepšení nastává pouze za určitých podmínek

31. Paretovské zlepšení na hranici dosažitelného příjmu a bod optima Proč je posun z bodu A do bodu E paretovským zlepšením:

32. Všeobecná ekonomická rovnováha 1. spotřebitel se vzdal části svého budoucího důchodu ΔY´1. To umožnilo 2. spotřebiteli získat větší přírůstek budoucího důchodu ve výši ΔY´2. Jinými slovy: ΔY´2 > ΔY´1. Tento přírůstek ΔY´2si lze představit jako součet ΔY´1a samotného paretovského zlepšení, které uvedenou změnou vzniklo. ΔY´2 = ΔY´1 + paretovské zlepšení. O hodnotu paretovského zlepšení se mohou podělit oba spotřebitelé. Bod optima E je na hranici příjmových možností Y´PF, konkrétně je to bod, kde se přímka vedená pod úhlem 45° dotýká hranice příjmových možností.

33. Všeobecná ekonomická rovnováha Na hranici příjmových možností Y´PF lze dosáhnout paretovského zlepšení obou spotřebitelů – lze zvýšit současnou hodnotu budoucího příjmu jednoho spotřebitele tak, aby se nesnížila současná hodnota budoucího příjmu 2. spotřebitele. Bod optima na Y´PF leží v bodě, kde se Y´PF dotýká přímky spojující obě osy a svírající s každou z os úhel 45 stupňů.

34. Děkuji za pozornost. Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz