630 likes | 799 Views
VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA , FAKULTA STROJNÍ, KATEDRA MECHANICKÉ TECHNOLOGIE. Využití vícenásobné plastické deformace pro dosažení velmi jemnozrnné struktury ( inaugurační přednáška). doc. Ing. Stanislav Rusz, CSc. Vědecké spisy Fakulty strojní
E N D
VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA , FAKULTA STROJNÍ, KATEDRA MECHANICKÉ TECHNOLOGIE Využití vícenásobné plastické deformace pro dosažení velmi jemnozrnné struktury (inaugurační přednáška) doc. Ing. Stanislav Rusz, CSc. Vědecké spisy Fakulty strojní Edice: Habilitační a inaugurační spisy sv. 33 2006
OSNOVA PŘEDNÁŠKY • Úvod do problematiky • Fyzikální modely vzniku nanostrukturních materiálů • Základní typy technologií výroby velmi jemnozrnných materiálů • Podstata procesu ECAP • Experimentální ověření zjemňování zrna u slitiny AlCu4Mg2 • Vyhodnocení dosažených výsledků, výhled dalšího vývoje dané technologie • Návrh nového konstrukčního řešení geometrie kanálu nástroje ECAP
Vývoj materiálů s ultrajemnou strukturou neboli nanostrukturních materiálů patří v současné době k předním oblastem výzkumu materiálů a tvářecích technologií na celém světě • Technologie výroby polotovarů (pásů plechu, kruhových tyčí a profilů) s velmi jemnozrnnou strukturou – je intenzívně vyvíjená zejména v Koreji, USA a Japonsku
VELMI JEMNOZRNNÉ MATERIÁLY – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA • průměrná velikost zrna (50 – 200) nm • velmi vysoká pevnost při zachování velmi dobrých tvářecích vlastností • zvýšení zatížení přenášeného konstrukčními prvky vyráběnými z těchto materiálů a zároveň zvýšení bezpečnostikonstrukcí • uplatnění - ve strojírenství, hutnictví, automobilovém, vojenském a kosmickém průmyslu
TEORETICKÉ MODELY VZNIKU NANOSTRUKTŮRNÍCH MATERIÁLŮ • Masumurův teoretický model • Carsleyho teoretický model • Kimův teoretický model • Ovidkův teoretický model • Chokshiho teoretický model
DEFINICE – PODSTATA Modely velmi jemnozrnných (nanokrystalických) materiálů jsou definovány jako dvoufázové kompozity popisující jejich mechanické vlastnosti pomocí tzv. pravidla směsi. Mez kluzu u těchto materiálů je definována jako poměr meze kluzu fáze vnitřku zrna a fáze jeho okrajů, který silně závisí na objemovém lomu fáze hranice zrna. Mez kluzu fáze hranice zrna se předpokládá nižší než u fáze vnitřku zrna.
Posuzované teoretické modely jsou charakteristické procesem deformačních mechanismů, popisem těchto mechanismů a dislokačními pohyby mřížky - posun hranic zrn, difúzní hromadné přemístění Obr. 1 Hranice zrn (a) hrají roli překážek pro dislokační pohyb mřížky v primárních polykrystalech a (b) působí na změkčení stavebních prvků, které nesou plastický tok v těchto velmi jemnozrnných materiálech
Masumurův teoretický model • Masumura vycházel z dat v Hall-Petchově diagramu - meze kluzu a velikosti zrna – vyjádřeného vztahem (1) do doby, než je dosaženo velmi jemného zrna. Jedná se o vývoj defektů a přeměny struktury hranice zrna. τ = τ0 + k.d-1/2 (1)
a) b) Obr. 2Závislost mikrotvrdosti na velikosti zrna při rozdílných atomových hustotách hranic nanokrystalů: (a) Cu a (b) Fe. Rovná přerušovaná čára byla vytvořena dle dosažených experim. hodnot.
Ovidkův teoretický model • Daný teoretický model popisuje skluz hranic zrn jako převládající deformační mechanismus plastického toku v nanokrystalických materiálech v elementárních, nano-měřítkových úrovních. Plastická deformace se chová jako obecné vady krystalů.
ZÁKLADNÍ TECHNOLOGIE VÝROBY NANOSTRUKTURNÍCH MATERIÁLŮ • ECAP - Protlačování rovnostranným pravoúhlým kanálem • DCAP – Dissimilar Channel Angular Pressing (kombinované válcování spojené s protlačováním nerovnostranným kanálem) • HPT – High Pressure Torsion (kombinace krutového namáhání spojeného s namáháním vysokým tlakem) • CCDC – Cyclic Channel Die Compression (cyklické pěchování v kanále) • CEC – Cyclic Extrusion Compression (cyklické protlačování spojené • s pěchováním) • CONFORM – Continuous Extrusion Forming (kontinuální vytlačování otvorem) • ARB – Accumulative Roll Bonding (kumulalativní spojování válcováním) • CGP – Constrained Groove Pressing (lisování do drážek)
PRINCIP PROTLAČOVÁNÍ ROVNOSTRANNÝM PRAVOÚHLÝM KANÁLEM (ECAP)
VÝSKYT STŘIŽNÝCH ROVIN U JEDNOTLIVÝCH TYPŮ PRŮCHODŮ KANÁLEM ECAP
OVĚŘOVANÝ MATERIÁL – SLITINA AlCu4Mg2 Vstupní údaje • výchozí přůměrná velikost zrna - 150 mm • základní mechanické vlastnosti : pevnost Rm = 220 MPa, tažnost A5 = 15 % a tvrdost HB (2,5/62/30) ~ 70 • čtvercový průřez výchozích vzorků 8 x 8 mm. vzorky byly protlačovány při teplotě 20 °C • typ průchou BC • střední velikost deformační rychlosti έ = 5x10-2 s-1
DOSAŽENÉ VÝSLEDKY • Po jednotlivých průchodech docházelo ke kumulaci deformačního zpevnění • Hodnota počátečního přetvárného odporu se pohybovala v oblasti smax = 650 MPa a postupně narůstala tak, že při čtvrtém protlačení dosahovala velikosti sma = 1050 MPa • Velikost deformace i přetvárného odporu byla ovlivňována především vnějším poloměrem zaoblení přechodu kanálu R1 a použitým mazivem
STRUKTURNÍ ANALÝZA • Místa odběru pro TEM
Vstupní struktura vzorku pčed protlačováním, slitina ALCu4Mg2 (výchozí stav)
Struktura vzorku po prvním průchodu nástrojem ECAP u slitiny ALCu4Mg2 (střed vzorku)
Struktura vzorku po čtvrtém průchodu nástrojem ECAP u slitiny ALCu4Mg2 (1 mm od okraje vzorku)
HODNOCENÍ MIKROSTRUKTURY • Mikrostrukturní pozorování definitivně prokázala, že úspěšné využití technologie ECAP vyžaduje provedení kanálu s hodnotou úhlu blížící se 90. • Problémy asociované s protlačováním poměrně tvrdých materiálů, nemohou být nahrazeny snahou dosažení vysokého celkového stupně přetvoření malými přírůstky deformace metodou opakovaného protlačování kanálem s vyšší hodnotou úhlu .
ZÁKLADNÍ CÍL NOVÉHO KONSTRUKČNÍHO ŘEŠENÍ • ZVÝŠENÍ STUPNĚ DEFORMACE V PRVNÍM PRŮCHODU KANÁLEM NÁSTROJE ECAP • SNÍŽENÍ POČTU PRŮCHODŮ NÁSTROJEM ECAP OPROTI KLASICKÉMU ŘEŠENÍ - PŘI DOCÍLENÍ STEJNÉ FINÁLNÍ STŘEDNÍ VELIKOSTI ZRNA
NÁVRH NOVÉHO KONSTRUKČNÍHO ŘEŠENÍ GEOMETRIE KANÁLU NÁSTROJE ECAP
Schéma přidržovacího válečku upevněného na segmentovém dopravníku
Matematická simulace procesu vícenásobné plastické deformace • Program FORMFEM - software pro počítačovou simulaci procesů objemového tváření. Simuluje za tepla i za studenaprocesy lisování, volného kování, zápustkového kování, tažení, protlačování, ohýbání, válcování plochých vývalků a protahování za podmínek rotační symetrie nebo rovinné deformace, • Základní konstitutivní rovnice je vyjádřena vztahem: a podmínka nestlačitelnosti vztahem: εv = ε1+ε2+ε3 = 0
Okrajové podmínky materiál polotovaru AlCu4Mg2 teplota polotovaru Tp = 20 C teplota nástrojů Tn = 20 C materiál matrice 19 221
horní část kanálunástroje CELKOVÁ SESTAVA průtlačník tvářený polotovar spodní část kanálu nástroje
PRŮBĚHY DEFORMACERASTRŮ S POLOMĚRY KANÁLU R1 = 2,4 mm, R2 =0, 2mm A ÚHLY KANÁLU = 90 ° A = 90°
HODNOTY TVÁŘECÍCHPARAMETRŮ PŘI POLOMĚRECH R1 = 2,4 mm, R2 =0,2mm A STEJNÝCH ÚHLECH = 90 °, = 90°
HODNOTY TVÁŘECÍCHPARAMETRŮ PŘI POLOMĚRECH R1 = 5,5 mm, R2 =0,2mm a STEJNÝCH ÚHLECH = 90 °, = 90°
HODNOTY TVÁŘECÍCHPARAMETRŮ PŘI POLOMĚRECH R1 = 1,85 mm, R2 =0,2mm A RŮZNÝCH ÚHLECH = 90 °, = 60°
HODNOTY TVÁŘECÍCHPARAMETRŮ PŘI POLOMĚRECH R1=1,85 mm, R2=0,2mm A RŮZNÝCH ÚHLECH = 105 °, = 60°
Hodnoty kanálu matrice Velikost vektoru rychlosti [mm.s-1] Intenzita deformace [ - ] Velikost intenzity napětí [ MPa] Velikost změřenéh poloměrů R1 [mm] 1 5,021 1,293 352,3 2,4 2 28,98 1,093 336,7 5,5 3 52,19 1,041 337,7 1,85 4 7,310 1,797 373,5 1,85 TVÁŘECÍ PARAMETRY DOSAŽENÉ MATEMATICKÝM MODELOVÁNÍM • Bod označený 1. • R1 = 2,4 mm , R2 = 0,2 mm , = 90 ° a = 90 ° • Bod označený 2. • R1 = 5,5 mm , R2 = 0,2 mm , = 90 ° a = 90 ° • Bod označený 3. • R1 = 1,85 mm , R2 = 0,2 mm , = 105 ° a = 60° • Bod označený 4. • R1 = 1,85 mm , R2 = 0,2 mm , = 90° a = 60°
CELKOVÉHODNOCENÍ Při vlastních experimentech bylo dosaženo maximální velikosti protlačovací síly řádově F = (50 - 55) kN U matematického modelovaní bylo dosaženo velikosti síly rozmezí F = (53 - 57) kN Velikost intenzity deformace u experimentů velikosti i = 0,9~1,1 U matematického modelovaní intenzita deformace dosahovala hodnot i = 0,9~1,3 Intenzita napětí dosahovala maximálních hodnot i= 340 MPa , což je v relaci s teoretickými předpoklady.
NOVÉ POZNATKY • Zcela novým poznatkem v dané problematice je určení optimální hodnoty úhlu „y“ (úhel vnějšího poloměru zaoblení kanálu), který podstatně ovlivňuje velikost dosažené deformace. U ověřované slitiny optimální hodnota velikosti daného úhlu byla stanovena na y = 60°. • Metoda ECAP je efektivním nástrojem pro zjemnění zrna u polykrystalických kovů. U slitiny AlCu4Mg2 bylo dosaženo střední velikosti zrna v rozsahu 150 – 250 nm, při její vstupní velikosti 100 – 150 mm.
MATEMATICKÁ SIMULACE VLIVU POČTU PRŮCHODŮ NA VELIKOST DEFORMAČNĚ-NAPĚŤOVÉHO STAVU U SLITINY AlCu4Mg2Ti1,5 Parametry kanálu - poloměry R1, 2 = 2,4 mm, úhly kanálu = 90°, = 90° Parametry kanálu - poloměry R1, 2 = 1,85 mm, úhly kanálu = 105°, = 60° Parametry kanálu - poloměry R1, 2 = 1,85 mm, úhly kanálu = 90°, = 60°
DOSAŽENÉ VELIKOSTI (max. hodnoty) INTENZITY DEFORMACE A INTENZITY NAPĚTÍ PO 4. PRŮCHODU KANÁLEM ECAP
DOSAŽENÉ POZNATKY Z dosažených výsledků vyplývá: 1. U výše uvedené slitiny dochází k daleko významnějšímu nárůstu intenzity deformace s počtem průchodů. 2. Optimální velikost potřebné deformace byla dosažená při 4. průchodů vzorku kanálem nástroje ECAP. 3. V dalších výzkumných pracích bude nutno se zaměřit na snižování počtu průchodu nástrojem ECAP a tím dosažení potřebného stupně přetvoření umožňujicího docílení u dané slitiny vysokého rozdrobení struktury už při 2. příp. 3. průchodu nástrojem ECAP
CURRICULUM VITAE • Jméno a příjmení: Stanislav Rusz • Narozen: 28. 1. 1953 • Funkce, pracoviště: docent na katedře mechanické technologie, Fakulty strojní VŠB - TU Ostrava Vzdělání: • 1972-77 Ing. – Vysoká škola báňská v Ostravě, Fakulta strojní a elektrotechnická, obor „Strojírenská technologie" • 1985-89 aspirantura na VŠB Ostrava, obor strojírenská technologie, udělení titulu CSc. • 1989-91 Postgraduální studium vysokoškolské pedagogiky na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, ukončení studia vysvědčením • 1997 jmenování docentem pro obor „Strojírenská technologie“, habilitační práce na téma „Tvařitelnost středně a vysokouhlíkových ocelí za podmínek superplastického stavu“
VÝUKA V PŘEDMĚTECH • TVÁŘENÍ – 3.roč. BS a KS, Ostrava, Šumperk, Třinec • TECHNOLOGIE I (na FS a FMMI) – 1. roč. BS a KS, Ostrava, Třinec • ZÁKLADY STROJÍRENSKÉ TECHNOLOGIE – 1. roč. BS a KS • TVÁŘITELNOST KOVŮ A NEKONVENČNÍ METODY VE TVÁŘENÍ –5. roč. MS