Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií

1. Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Formování ideje volného obchodu – merkantilizmus, fyziokraté, klasická ekonomie Mezinárodní obchodní režim 2013 Oldřich Krpec, FSS MU

2. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Platební bilance • V 17st. – obchod se zemí či regionem posuzován jako ziskový podle převahy exportu nad importem – pozitivní bilance a příliv kovů do pokladny; • Thomas Mun (1664) – cesta ke zvýšení bohatství je IT –> pravidlo je prodat cizincům ročně více než kolik konzumujeme jejich; • Pozitivní bilance: • politické důvody – akumulace kovů jako pojistka v době nouze a války; • ekonomické – zvýšení likvidity a snížení nedostatku kreditu; • Diskuze TP je druhořadá; • Mnoho merkantilistů nevěří, že lze cly dosáhnout příznivé bilance – • chápou interdependenci mezi exporty a importy -> doporučeníomezitimporty prostřednictvím skromnosti a šetrnosti… • Mun: nevyhýbat se dovozu ale spíše omezit své vášně a snížit spotřebu; Pollexfen (1697) – cla jen když morálka selže; • konec 17st. – pochyby jestli je bilanceužitečnýindikátor prospěšného obchodu; • místo toho je IT považován stále více za prostředek prohospodářský rozvoj země, vytvoření zaměstnanostiexpanzíprůmyslového sektoru; • v této souvislosti je otevřenotémaTP ve smyslu FT vs. Prot.;

3. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Zaměstnanost a komoditní složení obchodu • Od konce 17st. dominuje téma komoditní kompozice; • John Pollexfen (1697) ze zhodnoceníkomoditnískladby exportu a importu lze dělat závěry o tom, zda je obchoddobrý či špatný; • Všichnimerkantilisté souhlasí, že: • exportprůmyslového zboží je výhodný a export surovin (pro zpracování venku) je špatný; • importsurovin je výhodný a importprůmyslového zboží je špatný; • William Petyt(1680): • mnohem výhodnější je export surovinzpracovaných než jako nezpracovaných – manuf. je o tolik hodnotnější; • je nanejvýš nebezpečnéexportovatsuroviny, protože mohou být zpracoványsousedními zeměmi; • ale pokudcizinci jsou ochotniprodávatsuroviny je nezbytné je dovážet a zpracovat doma; • V zásadě platí, že aktivity přidávající hodnotu, které obsahují významné zpracování, mají být realizoványdoma – generujíhodnotu a zaměstnanost; • TradePolicy- implikace: • nízká cla na dovozvstupů a surovin, vysoká na zpracovanévýrobky (SammuelFortrey 1663); • až exportní cla nasuroviny; • argumenty podpory manufaktur (John Cary 1695); • pokračuje do 18st;

4. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Výhoda manufaktury • Ve směně hodnotnějšíhozboží za méně hodnotné, • V generování větší zaměstnanosti – mzdy těch, kdo pracují v exportním průmyslu, jsou placenycizinci; • John Asgill (1719) podporuje vládní politikyochrany a podpory domácíhoprůmyslu – zavádí termín protection; • Protekce: • může zajistit větší zaměstnanosta výstup průmyslu – standardní argument; • problém pro FT je, že protekcionismus tohle dokáže – clasníží dovozy a zvýší domácí produkci v preferovaných sektorech; • James Steuart(1767) – extrémní varianta: • státník je strážce ekonomiky; • pokud dovoz určité komodity vzroste, musí zavést clo případně zákaz; • více ziskové jsou exporty práce, méně zisková je přírodní produkce, pokud bohatýstát začíná exportovatpřírodní produkci, je třeba zastavitdovozpráce; • v oblasti zemědělství je třeba odstřihnoutkonkurenci pro objemzajišťujícísoběstačnost a vývozními cly zajistit odbyt nadprodukce pokud ceny spadnou nízko (příkl.: Národ který vyváží 1mil ryb ročně je podstřelen konkurencí, která má cenovou výhodu 20%; stát musí vykoupit ryby a podstřelit konkurenci – ztráta je 1/4mil; …3/4mil se získá prodejem a ¼ která chybí se získá zdaněním; alternativa je chudoba rybářů, shnilé ryby a ztráta ¾ mil výnosu); • dokud jsou jednotlivé národní státy – jsou odlišnézájmy, kdyby byla světová vláda a světový státník, mohl by být volnýobchod; • stát, který otevře přístavy bez jistoty, že tak učiní ostatní, bude zruinován;

5. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Počátky ideje volného obchodu (FT) • Konec 17st.: skepse ohledně státní regulace; merkantilistický pro-comercepostoj: • snaha liberovat komerci ze zbytků feudální a středověké kontroly; • zdůrazňování potřeby svobodných a stabilníchdomácíchpodmínek pro obchod; • garance a ochrana vlastnickýchpráv a vlády práva; • upozorňují na růstobchodu v zemích, kde jsou politické svobody, liberální imigrační režim a svoboda vyznání; • Termín free-trade (FT) má původ v 16st. – parlamentní debaty o monopolech na zahraničníobchod • v ENG královské granty vybraným kupcům poskytovaly exkluzivníprivilegium na obchod s určitým regionem – už od 13st; • FT je chápána jako komerční aktivita kde je svobodavstupu – nebrání mu exkluzivní gildy, monopolní práva či privilgia – tj. svobodakobchodu; • Monopolní obchodní společnosti se hájily tím, že nejsou skutečnými monopoly či to zdůvodňovaly zvláštními důvody – Misselden (1622): • jistota před konkurencí zvýšíobchod nad úroveň FT – užitek pro CW převýší náklady omezení svobody; • obchod se vzdálenýmioblastmi potřebuje vybudovat veřejnéstatky – ochrana, pevnosti, majáky – vládní omezení vstupu zabraňuje free ridingu; • díky exkluzivnímprávům společnosti získají kapitál na pořízení těchto statků; • Fortrey (1673) – FTzhoršísměnnérelace – proti ENG:

6. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Jiná koncepce FT –> absenceprotekcionistických politik diskriminujících proti cizímuzboží vznikla jako reakce na merkantilistickoudoktrínu; • Coke (1670) – Holanďani všechno importují a stejně bohatnou z obchodu, Irovéexportují 8x více než dovážejí a přesto chudnou; • JacobVanderlint (1734) – anticipoval Humea: • FT s FRA a jejichlevné MANU zboží je prospěšné pro ENG; prodají nám věci tak levně, že našemanufaktury budou mít problémy; • dokudpeníze, které jim zaplatíme, nezvednoujejichceny a náš nedostatek peněz nesnížínaše, že jim budememoct prodávat taklevnějakoni předtím nám; • zvýšíse tím námořní obchod obou zemí a zvýší to zaměstnanost; • ustálí se to na konkrétních výhodách, které mákaždýnárod ve vztahu k ostatním zemím; • Hume (1752) „Ofthe Balance ofTrade“: • pokud by byla polovinapeněz v ENGzničena, zboží a práce by byla náhle tak levná, že by plynuly velké objemyexportů, které by přitáhlypeníze od všech sousedů; • pokud by se množstvípeněz v ENGzdvojilo, zboží by bylo tak drahé a importy by vzrostly, že by se naše penízerozlilimezi naše sousedy; • nezdá se, stejně jako u vody, že by množství peněz by mohlo být kdekoliv zvednuto či sníženomimohladinu, ve které jsou, pokud je propojení volné a musí růst či klesat ve vztahu k proporcipráce a zbožív každém jednotlivém státě;

7. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Rozbitíargumentubilance ale neotřeseargumentem ochrany domácíchpodniků před cizíkonkurencí – diskuze: Indian Calicoes • 1690s – East India Copany – dováží množství oděvů (calicoes) – debata nad omezenímimportů EIC – první debata FT (ochrana před zahraničními dovozy); • David Clayton (1719) – dříve mě přesvědčíte, že černá je bílá a temnota je světlo, než uvěřím, že nechat své rucezahálet je cesta k prosperitě a vyvážení našich peněz ven je cesta k bohatství; • Gardner (1697) – dva základní body: • prohibiceobohatí jen hrstku, zároveň odebereprostředky zvětšující bohatství národa; • dovozcizího zboží za polovinu, pokuddokážemenajítzaměstnání pro naše lidi, nám ušetří spoustu peněz; • Jen menšina má benefity z omezení dovozů – ostatníplatívíce a zbyde jim méně na jiné vydání + pracovníci mohou najít uplatnění v jinýchodvětvích; • Charles Davenant 1696 : • snahavybudovatprůmyslkde by normálněnebyl je naprosto škodlivá; • příkladhedvábí – uměle podporováno v ENG – zdroje jsou odkloněny z více profitabilních využití; • v čase míru a plnézaměstnanosti mohou pracovnícipřejít z jedné práce do jiné; • fakt že hedvábí je produkováno mnohem levnějijinde, je indikátorem toho, že ti kdo pracují v domácím hedvábném průmyslu, mohou být lépezaměstnánijinde; • omezenídovozů z Indie jen obohatíkonkurenci; • Devenant a Gardner: klíčový bod – místo chápání dovozůjakoztráty a nákladu pro národ k udržení exportů, importy jsou chápány jako levnácesta k získání určitého zbožínepřímouprodukcíprostřednictvímexportů;

8. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Henry Martyn 1701 (anticipovalA.Smithe): • indický obchod bude ve FT méně ziskový pro stávajícíkupce, míra zisku se sníží na úroveňostatních srovnatelných komercí, ale bude to výhodné pro národ, jelikož se objem obchodu zvětší; • hrady a pevnosti mohou být udržovány z veřejných prostředků – snadněji když rostouužitky z FT; • mezinárodní dělbapráce: dovozylevných indických oděvů jsou jakonovátechnologie – vícebavlny může být získáno zaméněpráce a to exportemjinéhozboží; • zákon omezující nás na užíváníjenENGvýrobků nás nutí, aby našespotřeba byla krytapracímnohamísto několika málo; • konkurence dovozů tlačí na produktivituv jiných odvětvích – dovozy z Indie snižujícenupráce a nutílidi k vynálezůmpostupů i strojů, díky kterým lze věcidělat s menšímmnožstvímpráce a levněji – snížit tak cenuvýrobku ale nesnížitmzdu; • Minimální ohlas – přitom fundamentální posun – obětovanápříležitost, efektivita, produktivita; • Jaco Vanderlint 1734 – retaliačnídynamika – omezení v jedné zemi plodí omezení v jiných, zaměstnanost tím trpí ve všech zemích; • Matthew Decker 1744 – princip kompenzace – parlament by měl zvážit vyplácenímezd těch kdotratípráci zavedením FT; idea udělat z ENG (SCO, IRL) „free port“; • Vs. Arthur Young 1774 – všeobecný FTneexistoval nikdy v historii – je tedy v rozporu se zdravýmrozumem;

9. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Fyziokraté(laissez-faire) • Pierre de Boisguilbert 1690: • individua jsou motivovány jejich vlastním sebezájmem, nevědomkysloužíveřejnémuzájmu; • usměrňují své úsilí  směrem k aktivitám, které mají vysoký privátní výnos; • koordinacecenovýmsystémem – trhybez státních zásahů budou fungovat přirozeně k benefitu obou (všech) aktérůsměny; • Francois Quesnay 1750: • přírodníprodukcezemě – zemědělství – je zdrojemveškeréhobohatství; • FTpovede k přirozenédistribuciprodukce, tudíž k zvýšenícenyobilnin a prospěchuAGRI ve Francii (ekonomická tabulka 1758); • kontrast mezi produktivnízemědělskouvýrobou a sektorem surovin a sterilnímanufakturní produkcí a službami (jen měnítvarvěcí); • AGRI produkce je ultimátním zdrojem bohatství, vše ostatní na něm závisí (je odvozeno); • cíl: zvýšitinvestice do AGRI a stáhnoutzdroje z nevhodnýchpovolání – AGRI expanze povede ke zvýšeníexportů a větším dovozůmsterilníhozboží pro spotřebu; • Implikace: • exportsurovin a AGRI zboží a importMANU je výhodnější než naopak; • stát, který se omezil na obchod s průmyslovýmzbožím je v citlivé a nejisté pozici – novíkonkurenti se objeví snadno a vytlačí jeho exporty; • podporaFT s manu, země by měla exportovatMANU pouzepokud má rovněž suroviny ze kterýchMANU doma produkuje, a má očekávat příjmypouze v míře ve které tyto výroby zlepšujítrhy pro produkci ze země; • protože merkantilisticképolitikypodporovalimanu na úkor zemědělství, fyziokratépodporovaliodstranění vládní intervence (zejména vnitřní bariéry na obchod s obilím a cenové stropy na ceny obilí); • veškerýobchod by měl být svobodný, protože je to v zájmuobchodníků zaměřit se na oblast, která je nejvíce zisková - FRAFT vede k expanziAGRI sektoru;

10. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Morální filozofie (a před analytické FT myšlení) • Thomas Hobbes (1651) – sebezájemvedenvášní v zásadě destruktivní a chaotický; • Bernard Mandeville (1714) – sledováníluxusu a sebeláskyumožniloprůmyslovouspolečnost a rozkvétajícíekonomiku; • Francis Hutcheson (1755): • přirozenécity pro ostatní jsou základem morálního smyslu, který otupujesebezájem; • přírodavybavila každého člověkatouhou po vlastnímštěstía mnoha laskavýmicity vůči ostatním; • to zakládá přirozené právo každého k užitísvýchsil v závislosti na úsudku a zaměření ve kterémkolivzaměstnání, práci či zábavě, která neškodíostatním; • žádnýveřejnýzájem nutně nevyžaduje, aby jeho aktivity byly podřízenyjiným - stavpřirozenésvobody (natural liberty); • Evropskéosvícenectví jako intelektuálníhnutí – více kosmopolitní, ale spíše politickádoktrína než ekonomická koncepce; • JosiahTucker: zrušení všech cel na FRAzboží – oni to samé – výsledek: ENG je převálcována FRA hedvábím, krajkami, vínem, brandy, oděvy, vějíři… a koupiliby velmi málonaoplátku; • David Hume „OftheJealousyofTrade“ (1758) – pokud je nějakákomodita označena za zásadní (klíčovou/strategickou) určitouzemí, předpokládá se, že tato země má v této komoditě nějakou zvláštní a přirozenouvýhodu… – pokud si ji neudrží, musí vinit sovu lenost či špatnýmanagement a nesousednízemě + když se toto odvětví zmenšuje, jsou vždy možnosti v jiných sektorech;

11. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Adam Smith – kauza volného obchodu • Adam Smith 1776: Book IV. „An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations“; • Specifické kritérium k evaluaciefektů jednotlivých „comercialpolicies“: • je třeba zkoumat dopadpolitik na celouekonomiku v termínech reálné hodnoty národního důchodu (výstupu); • nadále nenídostatečnétvrdit, že je cloužitečné jen protože zaměstnanost a výstupvzrostl v sektoru, který je chráněný; • Vysoká cla: • snižujíkonkurenci a dávajídomácím producentům monopol na domácím trhu, umožňují jim žádat vyššíceny a vedou k lenosti a neefektivnímuřízení; • monopol poskytuje povzbuzení konkrétním odvětvím, které si ho užívají a přitahujívícezaměstnanosti a více kapitálunež by jinak měli – to je nesporné…, ale jestli to vede k nárůstuprůmyslu v zemi obecně nebo usměrňuje zdrojenejefektivnějšímsměrem je otázka; • Individua (laissez-faire): • vždyusměrňují svou práci k nejlepší možné výhodě – usilují o zaměstnání v odvětví, které produkujenejvětšíhodnotu nebo směňují za největší hodnotu - je to jejichužitek který je největšímužitkemspolečnosti; • přirozenásvoboda – individua interagují v ekonomickém světě, každý hledá své přilepšení poskytováním zboží a služeb ostatním – což ústí v efektivní alokaci zdrojů; • soutěživý trh (spíše než vláda) je nejlepšímechanizmus k určeníprofitabilníchaktivit a alokování zdrojů tímto směrem;

12. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Každý člověk pokud neporušuje zákony spravedlnosti je ponechán zcela svobodným, aby sledovalsvůj vlastní zájem způsobem, který si zvolí a aby svou výrobu a svůj kapitálpřivedldo konkurenčního vztahu k ostatním; • Žádnálidskámoudrost nebo znalost není dostatečná, aby dohlížela na průmysl a soukroméosoby a usměrňovala je směrem k uplatnění nejvíce výhodnému pro společnost; • Preferencípodporydomácímu před cizím sledují (etablování producenti) jen svou vlastníjistotu; … usměrňovánímprůmyslusměrem, který produkujenejvětšíhodnoty sledujíce svůj vlastnízisk – (jsou) vedenineviditelnourukou k podořecíle který není jejich záměrem; • Doktrína laissez-faire – vláda má důležitou roli – podporovattržnímechanizmus jako sociální instituci; • vládní úkoly jsou zajištění veřejných statků a ustavení systémupráva a spravedlnosti – to umožníefektivnějšíoperace neviditelné ruky trhu; • Klíčovýkoncept pro hodnocení politiky je náklad obětované příležitosti: • trade-off mezi alternativnímivyužitímizdrojů za podmínky jejich vzácnosti – zvětšenývýstup jednoho sektoru v daném okamžiku jde na úkorzdrojů zaměstnaných jinde; • žádnáregulace obchodu nemůžezvýšitobjemvýrobynadúroveňfaktorů, které jsou k dispozici – může jen odklonit jeho část – a není vůbec jisté, že tento „umělý“ směr bude jakkoli výhodnější; • Merkantilisté – intervence může vést k lepšímu mixu výstupu, k většímu objemu výstupu nebo k obojímu;

13. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Konečně to Smith napojil na Trade Policy: • pokudcizízemě může dodávatkomoditulevněji, nežmy ji umíme vyrobit, pak je lepší ji koupiza část naší vlastníprodukce, která je realizovánatamkdemáme nějakou výhodu; • určitěnejsouzdrojeuplatněnynejefektivněji, když produkují to, co lze koupitlevnějijinde; • průmysl země je tak odkloněn k méněvýhodnémuuplatnění a směnnáhodnota roční produkce je místo zvýšení – jak zamýšlel autor zákona – snížena každou takovou regulací; • Mezi jakýmikoliv místy probíhá IT, všechny mají vždy dva benefity: • směna zboží které uspokojujepotřeby; • důležitější je přístup na větší trh který umožňujepřekročitomezenídomácípoptávky - to povzbuzujezlepšeníproduktivních sil tak aby roční produkce byla co největší, a tím se zvětšujepříjem a bohatství společnosti; • Protože dělba práce je omezena velikosti trhu (division of labor is limited by the extent of the market): • FT zvětšuje trh a umožňuje tak sofistikovanějšídělbu práce + podporuje výměnuznalostí a nových metod a business praktik; • tj. statické a dynamickézisky z obchodu (dělbapráce a transfertechnologie) - mimořádné; • Spotřeba: • je jedinýmcílem a smyslem veškeré produkce – a zájemproducenta by měl být zohledněn jen potud, pokud je to účelné pro blaho spotřebitele; • merkantilistický systém: zájem konzumenta obětovalzájmuproducenta – zdálo se, že produkce a ne spotřeba je cílem a smyslemprodukce a obchodu;

14. Masarykova univerzita | Fakulta sociálních studií • Komoditní složeníIT: • v konkrétní zemireflektuje její stádium hospodářského rozvoje a její přirozené podmínky (jako vybavenost faktory); • vztah mezi městem a vesnicí (analogie) …odmítá, že ziskměsta je ztrátavesnice – zisky jsou vzájemné, dělbapráce je výhodná pro všechny, obyvatele města a vesnice jsou navzájemslužebníky jeden druhého; • množstvízpracovanéhozboží, které prodávajívesnici, nutně regulujemnožství materiálu a zásob, které kupují; ani jejich zaměstnanost ani subsistence nemůžezvýšitprodej, jenproporčněnavýšenípoptávkyvesnicepoprůmyslovýchvýrobcích a to je úměrné jejich rozvoji a kultivaci; • stejně jakoměsto a venkov, takjednotlivézemě se specializují na různézboží dle svých výhod na základě vybavenosti faktory a stádiu rozvoje; • zeměprodukujícísuroviny tak činí k provlastníužitek a nejsou nutně odsouzeny v tomto stadiuzůstat navždy – pokudstabilnívládapodporujesvobodu a obchod a akumulaci – tudíž umožňujejednotlivcůminvestovat do fyzického a lidskéhokapitálu; • To nemůže být zajištěnoumělýmpřesunemzdrojů z jednoho sektoru do jiného obchodní politikou, která (navíc) narušujepobídky; • Doporučení o FT je aplikovatelné na všechnystátybezohledu na jejich stádium ekonomického rozvoje;

15. Děkuji za pozornost Oldřich Krpec krpec@mail.muni.cz MVES FSS MU, Joštova 10, 60200 Brno