Obsah: 1. Proměny rodinného chování jako výzva pro sociální politiku

1. Může sociální politika pomoci ovlivnit rodinné chování ? (poznámky k obtížné otázce)Tomáš SirovátkaPrezentace je výstupem projektu MPSV č. 1J 051/05-DP2 "Rodina, zaměstnání, vzdělání"

2. Obsah: 1. Proměny rodinného chování jako výzva pro sociální politiku 2. Komplexnost faktorů ovlivňujících rodinné chování 3. Role a možnosti veřejných politik

3. 1. Proměny rodinného chování jako výzva pro sociální politiku • pokles celkové hrubé míry fertility ve dvou fázích: - mezi lety 1960 až 1980 to byl pro 21 zemí OECD pokles z 2.9 na 1.9 dítěte na ženu ve věku 15-44 let (Castles 2003); - v devadesátých letech minulého století : a. Pokles fertility pokračoval : • nízká fertilita (mezi úrovní náhrady populace a mírou 1.5) • velmi nízká fertilita (mezi 1.3 a 1.5) je ve většině kontinentálních zemí • nejnižší nízká fertilita (méně než 1.3), je v zemích jižní Evropy a v několika post-komunistických zemích - jako je Česká republika. Mc Donald (2000a) : může nastat v případech nejnižší fertility pokles populace asi o jednu polovinu během každé jedné generace (tj. zhruba za 30 let)

5. Výzvy pro sociální politiku- rozšíření Lisabonské strategie? • Může být dosaženo vyšší úrovně zaměstnanosti žen (Lisabon) - společně s relativně uspokojivou a tedy vyšší mírou fertility ? • Může v tomto směru sehrát veřejná a sociální politika pozitivní roli ?

6. 2. Komplexnost faktorů ovlivňujících rodinné chování • Problém identifikace kauzálního modelu: • koincidence kulturních, strukturálních a institucionálních vlivů. • jJejich působení je zprostředkováno relativně komplexními a složitými mechanismy • jak na mikro-sociální, tak i na makro-sociální úrovni. • Přístupy: - model racionální volby (Easterlin 1976, Becker 1991) - tzv. „kulturní teorie“ a teze o „sobeckosti“ (selfishness hypothesis) (van de Kaa 1987, Beck 1992, 1999, Beck a Gernsheim 1999), podobně Hakim (2000,2003) - "strukturální teorie” Esping-Andersen (2002) : přímé náklady spojené s dětmi, obtíže, jež pro ženy vyplývají při koordinaci zaměstnání a pečovatelských závazků a konečně obtížnost životního startu mladých lidí; - role institucí: teorie inkoherence (McDonald 2000a, 2000b).

7. 3. Role a možnosti veřejných politikPůsobení veřejné politiky je formováno a zprostředkováno komplexním způsobem:- makrosociálními procesy - formami privátního života domácností.Politiky působí spíš jako celek, v různých směrech a sférách:jako „institucionální filtry“- filtrují strukturální a normativní sociální tlaky - kanalizují/filtrují záměry jednání lidí při utváření a realizaci životních plánů, včetně forem rodinného a pracovního života.Nepřímé, omezené, ale přesto transparentní dopady politik.

8. Schéma : Model působení veřejné - rodinné politiky

9. Schéma : Model působení veřejné - rodinné politiky (zkráceno)

10. Schéma - detail: varieta veřejných politik ve vztahu k rodině

11. 3. Role a dopady veřejných politikSleebos (2003) : závěry studie OECD (obecná tendence k nižším mírám fertility v zemích, kde : - nižší zaměstnanost a nižší úroveň vzdělanosti žen; - větší obtíže pro mladé lidi při přechodu ze školy do zaměstnání a k nezávislému životu, zvláště pak obtíže získat bydlení) Komplexní dopady politik 1. Relativně málo zemí OECD realizuje pro-rodinné politiky vedené explicitně cílem fertility/populační politiky. Spíše se snaží ovlivňovat fertilitu nepřímo (současně se zaměstnaností). 2. Je nepravděpodobné, že by nějaký obecný vzorec opatření byl vhodný pro všechny země a pro všechny skupiny populace v rámci jedné země.

12. 3. Efekty opatření veřejné politiky podle komparačních studií založených na multivariačních statistických metodách analýzy dat (1998-2001) jsou průkazné - ale stále omezené: - 43 % vysvětlené variace v mírách fertility v zemích OECD v závislosti na využití formálních zařízení pro děti do 3 let (silný efekt) - 27 % vysvětlené variace podle souhrnného indexu politik přátelských rodině (tento index zahrnul dostupnost zařízení péče o děti, flexibilní a částečné úvazky v zaměstnání, možnosti mateřské dovolené) (středně silný efekt) - 7 % vysvětlené variace podle výše rodinných dávek jako procento HDP (slabý efekt) - nevýznamný a nejistý vliv podmínek mateřské/rodičovské dovolené samotné. 4. Efektivní je kombinace více typů opatření, zejména těch, jež umožňují kombinovat zaměstnání a rodinnou péči, jejich dlouhodobé a konzistentní uplatňování. 5. Opatření rodinné politiky nemohou být příliš účinná, pokud nebude ve společnosti existovat dostatečně silná podpora pro změnu v genderových rolích.

13. Tabulka 2: Vztahy mezi fertilitou v roce 1998 a různými opatřeními politiky nakloněné rodině ve 20 zemích OECD

14. Kritická diskuse k výsledkům: 1. Jsou vysvětleny rozdíly v mírách fertility jež zůstávají stále pod úrovní prosté reprodukce - a tedy jiné determinanty drží silný vliv 2. Korelace neznamenají příčinné vztahy - tedy mohou být v pozadí skryté faktory, jež ovlivňují jak chování rodin, tak formování politik v určitém směru (politiky mohu být nikoliv příčinami, ale jen adaptacemi na očekávaná chování aktérů). Přesto výsledky ukazují na pozitivní význam politik v zemích, jež se těší mírám fertility potřebným pro reprodukci populace.

15. Závěr: výhled • Význam opatření rodinné politiky zřejmě poroste. • Probíhající změna paradigmatu sociálního státu: - sílí požadavek participace a aktivace na trhu práce - podle Lewis (2002) to požaduje po ženách, aby nesly hlavní břemeno re-orientace sociálního státu, neboť neplacená práce/péče je tak znovu zneuznána. - jde opětovně svým způsobem o zhodnocení tradičního mužského modelu živitele - generalizaci mužského modelu živitele na ženy. „Osud žen ve vztahu k novému vztahu práce a sociálního státu bude do značné míry záviset na tom, jaká opatření budou učiněna pro to, co jest neartikulovanou dimenzí tradičního modelu živitele: pro neplacenou pečovatelskou práci“. (Lewis, 2002: 345). • Uznání (ocenění) ? Umožnění (usnadnění) ? Sdílení (podpora) ?