120 likes | 302 Views
Výuková centra. Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057. Viry. Virus (latinsky) = zlá síla, toxin, jed. Základní informace. Říše: Subcellulata - Nebuněční Nebuněčné organismy = struktura na hranici živého a neživého.
E N D
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057
Viry Virus (latinsky) = zlá síla, toxin, jed
Základní informace • Říše: Subcellulata - Nebuněční • Nebuněčné organismy = struktura na hranici živého a neživého. • Nitrobuněční parazité - znaky života projevují pouze uvnitř živé hostitelské buňky • Obsahují pouze jeden druh nukleové kyseliny (DNA/RNA). • Nedokáží se reprodukovat bez hostitelské buňky. Hrubé zobrazení viru chřipky
Stavba • Jejich velikost se nachází v rozmezí 15 – 300nm. • Každý virus obsahuje GENOM. Jeho počet je různý od pár genomů po tisíce. • Absence metabolismu a aparátu na syntézu bílkovin. • Chemicky jdou mnohem jednodušší než buňky. • Viry obsahují VIRION(20 – 300nm) = částice schopná infikovat buňku a následně se v ní množit. • Stavba Bakteriofágu • Hlavička • Bičík • Nukleová kyselina • Kapsid • Límec • Bičík s pochvou • Bičíkatá vlákna • Bodce • Bazální ploténka
Stavba neobaleného viru Nukleová kyselina Kapsomera Kapsid
Podle tvaru: - symetrické > dvacetistěnné > dvanáctistěnné > helikální > tyčinkovité > kombinace několika symetrií - nepravidelné Podle virového genomu: Třída I (dvouvláknová DNA – mRNA tvořena asymetrickou transkripcí) Třída II (jednovláknová DNA – mRNA se stejnou polaritou) Třída III (dvouvláknová RNA – mRNA tvořena asymetrickou transkripcí) Třída IV (jednovláknová RNA – mRNA je identická s genomem) Třída V (jednovláknová RNA - mRNA je komplementární s genomem) Třída VI (retroviry, viry s jednovláknovou RNA v jejichž rozmnožovacím cyklu je i DNA) Dělení • Podle hostitele: • Bakteriofág (napadá bakterie) • Cyanofág (napadá sinice) • Fytovirus (napadá rostliny) • Mykovirus (napadá houby) • Zoovirus (napadá živočichy – dělí se dále podle napadání obratlovců a bezobratlých)
Životní cyklus viru • Životní cyklus viru se dá rozdělit na tři základní části • Klidová forma v neživém prostředí. • Infikování hostitelské buňky a replikace • Uvolnění do prostředí v podobě virionu • Množení virů neprobíhá buněčným dělením, protože jsou nebuněčné, místo toho využijí tělo a metabolismus hostující buňky, ve které se mnohokrát zkopírují a shromáždí. • Replikační cyklus viru probíhá ve čtyřech částech • Přichycení k buňce - adsorbce • Aby se virus mohl k buňce přichytit musí na jejím povrchu být specifické receptory, které činí buňku na Virus citlivou. • Průnik viru do hostitelské buňky aka penetrace - Do buňky vnikne pouze NK (nukleová kyselina) viru – bakteriofág - Do buňky vnikne celý virus - zoovirus • Syntéze enzymů • V buňce se začnou syntetizovat enzymy. Jeden z nich zapříčiní rozpad chromozomu hostitelské buňky a virová NK se replikuje (100 – 1000 jednotek). • Lyze buňky • Hostitelská buňka praská a viriony se uvolňují do prostředí.
V některých případech se stává, že NK viru se včlení do NK hostitelské buňky a stanou se její součástí. Virový chromozom je pak předáván dceřiným buňkám jako provirus. Někdy se stává, že provirus dá buňce nové vlastnosti. Nejčastěji se buňka stane nádorovou buňkou. Důsledky infekce virem pro buňku: -smrt buňky -poškození buňky (a tedy následně i tkání a orgánů) -bez zjevného poškození: Virus zůstává v buňce a přechází do dalších generací buněk
Hostitelé virů: - bakterie, sinice:bakteriofágy (využívány i v základním genetickém výzkumu - rostliny: mozaiky (tabáková...), šárka - živočichové a člověk: DNA – viry: neštovice, inf. žloutenka typu B, záněty hor. cest dýchacích (adenoviry, bradavice, opary (herpetické viry), mononukleóza RNA – viry: dětská mozková obrna zánět mozk. blan (klíšťová encefalitida), slintavka, zarděnky, rýma, inf. žloutenka typu A, chřipka, spalničky, příušnice, vzteklina retroviry:někt. nádory, AIDS • Poznámka: • Kromě virů způsobují některé choroby živočichů i bílkovinné priony (dříve omylem považované za pomalé viry). Jsou příčinou BSE, Creutzfeldovy-Jakobovy choroby, kuru, scrapie, aj.
Evoluce viru • Z hlediska organizace jsou viry nejjednodušší organismy vůbec. • Člověk stále neví, jak viry vznikly. Nevíme, jestli jsou viry prvotní organismy z nichž se vyvinuly složitější buňky, nebo jestli se viry nevyvinuly z buněk, které díky své schopnosti parazitovat přišly během evoluce o schopnost se dělit. • Touto otázkou a dalším studiem virů se zabývá věda známá jako virologie. Human immunodeficiency virus aka HIV virus
Zdroje: • http://cs.wikipedia.org/wiki/Viry • http://en.wikipedia.org/wiki/Virus • http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-587-0/pdf/041.pdf • http://cs.wikibooks.org/wiki/Viry/Stavba_viru • http://www.stefajir.cz/?q=chripka • RNDR. Jelínek Jan, RNDR. Zicháček Vladimír. Biologie pro gymnázia (teoretická a praktická část). Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002.
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057