600 likes | 780 Views
N_FRP Finanční řízení podniku cvičení č. 5 8)Řešení financování podniku za pomocí alternativních forem financování: faktoringu, forfaitingu, rizikového kapitálu, tollingového financování a projektového financování 9)Akcie podniku, instrumenty finančních trhů 27.11.2013. Cvičení ZS 2013
E N D
N_FRP Finanční řízení podnikucvičení č. 5 8)Řešení financování podniku za pomocí alternativních forem financování: faktoringu, forfaitingu, rizikového kapitálu, tollingového financování a projektového financování 9)Akcie podniku, instrumenty finančních trhů27.11.2013 Cvičení ZS 2013 Skupina cR1PH Ing. Arnošt Klesla, Ph.D.
Cíle předmětu • objasnit podstatu jednotlivých firemních finančních politik, • rozkrýt jejich vzájemnou provázanost a jejich koncepční roli ve strategickém podnikovém finančním plánování orientovaném na zvyšování tržní hodnoty podniku • porozumět rovněž Strategickým cílům a zásadám finančního plánování podniku, • Porozumět hlavním politikám podniku • účetní politice podniku, • dluhové a úvěrové politice podniku, • daňové a likviditní politice podniku • dividendové politice akciové společnosti
Osnova • 1) Strategické cíle a zásady finančního plánování podniku • 2) Preference ukazatele EBT před EAT při střednědobém a dlouhodobém plánování, problematická otázka maximalizace zisku jakožto dlouhodobého cíle • 3) Bonita, kredibilita, goodwill podniku. Ukazatelé rentability. Ukazatelé hrubého a čistého pracovního kapitálu, ukazatel potřeby pracovního kapitálu (souvislost s cyklem peněz a denními náklady), ukazatelé likvidity • 4) Kapitálová struktura podniku a pravidla pro tvorbu kapitálové struktury, daňový a leasingový štít, efekt finanční páky • 5) Ukazatele EVA a MVA v souvislosti s podnikovým plánováním, zásady podnikového finančního plánování • 6) Finančně ekonomická podstata odpisů a jejich role ve finančním řízení, odlišnost daňových a účetních odpisů
Osnova • 7)Rozdíly mezi finančním a manažerským účetnictvím, použití manažerského účetnictví při řízení podniku • 8)Řešení potíží podniku za pomocí faktoringu, forfaitingu a tollingového financování, výhody projektového financování při investiční činnosti podniku nebo exportu technologií • 9)Akcie podniku, instrumenty finančních trhů (např. futures kontrakty na nákup komodit, jejich případné využití k hedgingu) • 10)Dluhová a úvěrová politika podniku • 11)Daňová a likviditní politika podniku, pojem daňové sazby, daňového základu, daňové slevy, daňové optimalizace a daňového úniku, • 12)Dividendová politika akciové společnosti
Alternativní formy financování • Faktoring • Forfaiting • Rizikový kapitál (Venture Capital) • Tolling • Projektové financování
Faktoring - definice "Faktoring představuje prodej (postoupení) budoucích pohledávek před dobou jejich splatnosti faktoringové společnosti." "Faktoring je smluvně sjednaný průběžný odkup krátkodobých pohledávek, které vznikly dodavateli v důsledku poskytnutí nezajištěného dodavatelského úvěru.
Faktoring - průběh • V prvním kroku dodavatel projednává s faktoringovou společností či bankou (dále jen "faktor") podmínky faktoringu, žádá o faktoring určitých pohledávek. • V případě, že subjekty splňují podmínky faktora, je dále důležitá podrobná analýza odkupovaných pohledávek. • obchodní jména a sídla odběratelů, • dosavadní vývoj obchodních vztahů s odběrateli, • počet faktur a celkový roční obrat faktoringových pohledávek, • přehled doposud nesplacených pohledávek u jednotlivých odběratelů aj. 2) V případě, že analýza prokázala bonitu dodavatele či odběratele, uzavírá faktor s dodavatelem dohodu o faktoringu pohledávek. 3) Dodavatel odesílá zboží či poskytuje služby a vystavuje fakturu. V případě zjevného faktoringu obsahuje faktura cesní klauzuli, ve které je uvedena povinnost odběratele hradit pohledávky přímo faktorovi. 4) Originál faktury putuje k odběrateli, kopie faktorovi, čímž dochází k postoupení pohledávek a novým věřitelem se stává faktor. 5) Faktor přijímá postoupené faktury a vyplácí sjednanou část faktoringové částky. 6) V den splatnosti faktur inkasuje faktor pohledávku od odběratele. 7)pohledávka je řádně zaplacena a dodavateli je doplacena zbývající část pohledávky ponížená o odpovídající úrok, nebo pohledávka není řádně uhrazena a faktor sám vymáhá dlužnou pohledávku.
Faktoring • Cena faktoringu se skládá ze dvou složek a to z faktoringové provize a úroku. • Faktoringová provize v sobě zahrnuje riziko a náklady, které jsou spojené s faktoringovými operacemi. Riziko závisí na bonitě odběratele a jeho platební morálce a na riziku země, ve které se obchod uskutečňuje. Výše nákladů je závislá na rozsahu a pracnosti administrativních a dalších činností. • Úroky jsou součástí ceny faktoringu v případě, že je faktoring spojen s předfinancováním. Výše úrokové sazby se pohybuje na přibližně stejné úrovni jako úrokové sazby z krátkodobých bankovních úvěrů
Výhody faktoringu • zvýšení konkurenceschopnosti dodavatele umožněním (odběrateli) platby s odloženou splatností, • kvalita odběratele je prověřena faktorem a tím se snižuje riziko nezaplacení, • dodavatel se zbavuje náročné práce a nákladů souvisejících s vymáháním pohledávek a jejich správou, • zlepšuje se pozice dodavatele z hlediska rizikovosti (pohledávky má nyní za jedním subjektem, a to faktorem), • snižuje se vázanost kapitálu v pohledávkách a dodavatel tak dosáhne zkrácení doby obratu kapitálu, čímž je pozitivně ovlivněna rentabilita vloženého kapitálu, • urychlení inkasa pohledávek a zlepšení cash-flowdodavatele.
Nevýhody faktoringu Mezi hlavní nevýhody faktoringu patří: • náklady spojené s faktoringem, • teritoriální omezení použití faktoringu (většinou není dostupný pro riziková teritoria
Forfaiting - definice • "Forfaiting je odkup středně a dlouhodobých pohledávek vzniklých při vývozu, event. dovozu na úvěr, přičemž subjekt, odkupující pohledávky - forfaiter nemá možnost uplatnit zpětný postih vývozce, jestliže pohledávka není dovozcem řádně zaplacena“ • "Forfaiting je odkup (úplatné postoupení) dosud nesplacených střednědobých a dlouhodobých pohledávek, které jsou zajištěny bankovní zárukou, směnkou avalovanou bankou, dokumentárním akreditivem zpravidla s odloženou splatností."
Forfaiting DRUHY FORFAITINGU • podle • realizace, • časového hlediska, • teritoriálního hlediska, • druhu rizika.
Forfaiting Předmětem forfaitingu jsou pohledávky, které splňují následující podmínky: • minimální splatnost pohledávek se pohybuje mezi 90 - 180 dny, může však dosahovat až 5 - 8 let, • odkupované pohledávky musí být zajištěné, • měna pohledávek by měla být volně směnitelná (například americké dolary či eura), • hodnota pohledávek se většinou pohybuje alespoň ve výši USD 150 - 200 tisíc.
Forfaiting Zajištění pohledávky • směnky avalované bonitní bankou, • abstraktní bankovní záruky, které jsou neodvolatelné a bezpodmínečné, • pohledávky vzniklé z dokumentárních akreditivů při odložené splatnosti, • pojištění pohledávek, • kombinace zajišťovacích instrumentů
Forfaiting - průběh Kontraktační fáze • jednání mezi vývozcem a forfaitérem o podmínkách forfaitingu pohledávek. Pro stanovení podmínek forfaitingu je potřeba předložit: • • obchodní jméno a zemi dovozce, • • částku a měnu pohledávky, • • identifikaci banky jež poskytuje garanci a druh použitého platebního instrumentu, • • charakter dodávky, jež je předmětem kontraktu, • • splátkový plán, jež bude podkladem pro splácení pohledávky, • • termín dodání zboží. • Na základě těchto podkladů se stanoví přesné podmínky odkupu pohledávky a uzavře se forfaitingová smlouva. Smlouvu lze podepsat současně s kontraktem, nebo kdykoliv po uzavření kontraktu do doby splatnosti pohledávky.
Forfaiting - průběh Realizační fáze • V průběhu dochází k prodeji pohledávky vývozcem a pro forfaitéra končí inkasem pohledávky. • Poté co vývozce obdrží za dodávku zaplaceno (např. avalovanou směnkou), prodává směnku forfaitérovi na primárním trhu. • Forfaitér si tuto směnku může ponechat až do doby splatnosti nebo jí může dále prodat na sekundárním forfaitingovém trhu. • Forfaitér jež je držitelem směnky v době splatnosti, ji předloží většinou prostřednictvím banky dovozci k proplacení či ji předá přímo bance, která dala na směnku svůj aval.
Cena forfaitingu • Cena forfaitingu se skládá z následujících složek: • diskontu, • zakázkové provize, • zpracovatelské provize, • opční provize
Výhody a nevýhody výhody forfaitingu • přenesení veškerých druhů rizika (nezaplacení pohledávky, kurzové riziko, obchodní a politické atd.) z dodavatele na forfaitéra, • možnost plánování přesných peněžních toků, • dodavatel nemusí čerpat na krytí pohledávek bankovní úvěr, • pohledávky lze odprodat kdykoliv během doby jejího trvání, • dodavatel se zbavuje administrativy spojené s prověřením odběratele, sledováním pohledávky a případným vymáháním pohledávky. Nevýhody forfaitingu • relativně vysoká cena, • problémy se získáním kvalitního zajišťovacího instrumentu pohledávky.
Rizikový kapitál • „Venture Capital“, tj. rizikový kapitál určený k financování raných a rozvojových stádií začínajících společností • Historicky byl tento termín vymezen asi před padesáti lety na Harvard Business School a označoval dlouhodobé investice do rizikových podniků, zejména do nově zakládaných společností s progresivním podnikatelským záměrem, nebo do společností s vysokým inovačním potenciálem. • Investorovi poskytujícímu peněžní prostředky pro realizaci podnikatelského plánu byl kompenzací za přijímané riziko přislíben vysoký výnos
Rizikový kapitál • Od 80. let minulého století směřuje PrivateEquity investice do dvou skupin • 1. Venture Capitalfinancující riziková raná stadia vznikajících společností • 2. Buy-outs investice, tzv. transakční financování, směřující do již existující rozvinuté společnosti, která je ve fázi stabilizace nebo expanze. • Pro oba typy financování se používá souhrnný termín PrivateEquity investice.
Rizikový kapitál • Financování pomocí PrivateEquityinvestic zahrnuje řadu odlišností od standardních forem financování (např. úvěru, emise dluhopisů, emise akcií, leasingu apod.). • Poskytnutí finančních prostředků touto formou investice přináší příjemci i přidané hodnoty v podobě nefinančních prostředků, jako např. knowhow, management pro strategická rozhodnutí, přístup k distribučním cestám apod. • Cílový subjekt tak získá od investora nový zdroj financování, cenné informace, zkušenosti s řízením a kontakty. • Podnik žádající o vstup PrivateEquity většinou nemá dostatek aktiv pro získání úvěru a pro jeho ručení, avšak má efektivní realizovatelný podnikatelský záměr, který povede ke zvýšení hodnoty podniku. • Z pohledu podniku přijímajícího rizikový kapitál se jedná o peněžitý vklad do základního kapitálu obchodní společnosti, která má obvykle právní formu akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, popř. komanditní společnosti
Rizikový kapitál • Investor PrivateEquity vkládá finanční prostředky do základního kapitálu přijímající společnosti za účelem nabytí vlastnického (majetkového) podílu • Stává se jejím společníkem, popř. akcionářem využívajícím svá práva, s úmyslem co nejvíce zhodnotit svou vloženou investici. • Přejímá strategické rozhodování a řízení firmy buď sám, nebo pomocí najatých manažerů, s cílem co nejrychleji maximálně zvýšit hodnotu této cílové společnosti, a následně svůj vlastnický podíl odprodat, tím zhodnotit svou investici a realizovat co největší zisk • obvykle neexistuje bankovní záruka či obdobný institut ručení za poskytnuté finanční prostředky, naopak existuje podnikatelský záměr, který je management firmy schopen realizovat i bez bankovního úvěru a placení nákladových úroků
Rizikový kapitál • PrivateEquity investice - společné znaky: • 1. Investor rizikového kapitálu investuje přímo do základního kapitálu společnosti • 2. Obecně je PrivateEquity investice velice riziková, nabízí však výnosy adekvátní k podstoupenému riziku • 3. Investor získá ve firmě významný podíl, který drží dlouhodobě, mezi 5 -7 roky od vstupu • 4. Investor ve spolupráci s managementem cílové společnosti se snaží o zvýšení hodnoty • firmy, má možnost obsadit top funkce (většinou finanční a marketingové aktivity) a jejich prostřednictvím rozhoduje o strategických cílech společnosti • 5. Cílem je zhodnocení kapitálu, který investor vložil, po zhodnocení firmy dojde k odprodeji vlastnického podílu, který investor rizikového kapitálu držel. • 6. Při vkládání rizikového kapitálu do firmy neprobíhá žádný institut ručení, např. nemovitostí, směnkou popř. třetí osobou, ale zárukou je realizovatelný vysoce efektivní podnikatelský záměr, lidské zdroje a management firmy schopný tento projekt realizovat • 7. PrivateEquity má typy investic. • investici rizikového kapitálu do společnosti, která teprve vzniká a má umožnit realizovat její podnikatelský záměr (cíl), • Buy-outs investici do existující firmy, která potřebuje financovat svůj nový investiční projekt či svou expanzi • 8. V praxi se investoři většinou profilují jako investoři smíšení, kteří poskytují oba typy kapitálu, proto budu používat dále jen termín PrivateEquity investice
Rizikový kapitál • Cílem investičního procesu realizovaného formou PrivateEquityinvestic je dosáhnout pro • investora maximálního zhodnocení vložené investice, k tomu je třeba zajistit kvalitní řízení celého procesu. • Operativní řízení všech dílčích činnosti je ponecháno managementu společnosti, avšak je po celou dobu pravidelně kontrolováno. • Po vstupu PrivateEquity investice do cílové společnosti se investor aktivně zapojí do správy a řízení firmy, obvykle je jeho podíl na správě vlastnických podílů a na strategickém řízení větší, než u předchozího vlastníka. • Investor nejdříve provede personální změny na manažerských pozicích a dá k dispozici své odborné znalosti a zkušenosti. • Záměrem investora je zainteresovat (střední) management společnosti na zvyšování hodnoty a sladění cílů vlastníka a managementu.
Rizikový kapitál • V současných podmínkách globalizace se investor zaměří na hodnotové řízení cílové společnosti, které povede k maximálnímu zvýšení hodnoty nejen pro vlastníky, ale současně i pro ostatní zúčastněné subjekty, včetně zaměstnanců. • Se vstupem rizikového kapitálu bývá obvykle spojen i vstup externích manažerů, čímž cílový subjekt získá navíc určitou „přidanou hodnotu v řízení společnosti“, která se projevuje v následujících oblastech: • · Zkvalitnění strategického řízení společnosti • · Optimální řízení a rozhodování o alokaci zdrojů • · Zkvalitnění řízení inovační strategie a zvýšení duševního vlastnictví, např. průmyslových práv, licencí, výsledků výzkumu a vývoje • · Využití ekonomické síly investora v řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů • · Zvýšení důvěryhodnosti a výkonnosti společnosti • PrivateEquity investoři zvyšují hodnotu společností, mají dokonale propracovanou „růstovou strategii“, zvyšující hodnotu cílových společností.
Čistý pracovní kapitál jako zdroj financování výroby • vzorec pro výpočet pracovního kapitálu je následující: Pracovní kapitál = Oběžná aktiva – Krátkodobý cizí kapitál • Pracovní kapitál tak představuje přebytek oběžných aktiv nad krátkodobým cizím kapitálem. • Podstatou pracovního kapitálu je skutečnost, že reprezentuje část oběžného majetku, která je financována dlouhodobými zdroji, ať už vlastními nebo cizími. • Právě čistý pracovní kapitál tak měří velikost relativně volné části kapitálu, která není vázána na krátkodobé závazky
Čistý pracovní kapitál jako zdroj financování výroby • Úkolem finančního řízení podniku je nastavit takovou strukturu pracovního kapitálu, která zajistí maximální efektivitu výroby (obchodu) za udržení minimální výše pohledávek a zásob a maximální únosné výše závazků (do splatnosti). • řízení pracovního kapitálu se zabývá efektivním nastavením a řízením struktury závazků, pohledávek a zásob.
Čistý pracovní kapitál jako zdroj financování výroby • Pro minimalizaci úrovně pracovního kapitálu, Campbell a Underdown navrhují přijmout následující tři strategie: • 1. Platit obchodní závazky co nejdéle za předpokladu nepoškození kreditního skóre společnosti, avšak využít výhod poskytovaných slevami za předčasnou/včasnou platbu. • 2. Maximalizovat obrátkovost zásob, avšak s dostatečnou skladovou zásobou, která předejde omezení výroby či nesplnění objednávek z důvodu nedostatečných skladových zásob. • 3. Inkasovat obchodní pohledávky co nejdříve, avšak s minimalizací rizika zhoršení obchodních vztahů z důvodu přílišného tlaku na inkaso pohledávek. Je-li to nutné pro dosažení tohoto cíle, může podnik využít i slev za včasnou úhradu. • Pracovní kapitál musí obíhat v podniku co nejrychleji, aby podnik mohl minimalizovat objem prostředků vázaných v pracovním kapitálu
Tolling jako forma financování výroby v období krize • Pokud efektivní řízení podniku v oblasti pohledávek, závazků i zásob není schopno zajistit dostatek peněžních prostředků k financování výroby, pak podnik musí přistoupit k razantnějším krokům, aby zajistil finanční prostředky pro udržení výroby. • Tolling představuje mimobilanční formu financování výroby. • Tolling je způsobem financování, kdy tollingová společnost přebírá dodavatelskoodběratelské povinnosti podniku, který pro tollingovou společnost vyrábí ve mzdě. • Tollingová společnost svým jménem odebírá a platí dodavatelům surovin pro výrobu. • Z těchto surovin ve vlastnictví tollingové společnosti podnik vyrobí výrobek, který tollingová společnost prodá svým jménem odběratelům podniku. • Podniku náleží odměna za výrobu, ze které hradí své výrobní režie. • V některých případech může tollingová společnost převzít vztahy i za dodavateli energií nutných k výrobě výrobku
Tolling jako forma financování výroby v období krize • Přednost tollingu spočívá v minimální náročnosti podniku na financování výroby a na výši pracovního kapitálu. • V případě, že podnik v krizi není schopen zajistit provozní financování, je tolling vhodnou volbou jak překlenout kritické období. • Díky tollingu podnik sníží objem závazků, pohledávek a zásob. Po určité době tak podnik může splňovat podmínky bank k poskytnutí úvěru a následně nahradit tollingové financování financováním prostřednictvím provozního (či jiného) úvěru od banky. • Tolling využívají také podniky, které nejsou postiženy krizí, ale z nějakého důvodu preferují nízkou úroveň rozvahových položek. • V tomto i předchozím krizovém případě je nutno počítat, že tollingová společnost bude požadovat za svoje služby odměnu vyšší než náklady na obsluhování bankovního úvěru, • tollingové společnosti si zajišťují finanční prostředky pro tolling skrze bankovní úvěry a odměna podniku tak musí pokrýt nejen náklady na tento úvěr ale i režie a zisk tollingové společnosti.
Projektové financování - definice • je shromažďováním finančních prostředků za účelem financování ekonomicky oddělitelné kapitálové investice, ve které poskytovatelé finančních prostředků umořují své kapitálové pohledávky, resp. realizují výnos z investovaných prostředků především z finančních toků daného projektu . • financování specifické ekonomické jednotky, při kterém věřitel přijímá tu skutečnost, že zdrojem finančních prostředků na splacení jeho pohledávky budou finanční toky a zisky ekonomické jednotky, přičemž zárukou investice je výhradně majetek ekonomické jednotky
Projektové financování charakteristické znaky projektového financování : • je založena právně samostatná jednotka, projektová společnost, která vlastní majetek projektu; • projektová společnost využívá dluhové financování, přičemž zakladatelé projektové společnosti neručí za závazky této společnosti (tzv. bez postižní charakter); • takto je financován především dlouhodobý hmotný majetek projektové společnosti jednoznačně oddělitelný od majetku zakladatelů projektové společnosti. Základní domácí odborná literatura uvádí navíc následující hlavní rysy projektového financování : • těsná vazba splátek úvěru na budoucí cash flow z projektu; • rozdělení rizika na více subjektů; • mimobilanční financování.
Projektové financování • režim splácení úvěru odpovídá očekávanému cash flow z projektu • risk sharing - rozdělení rizika na více subjektů,pro žádného z účastníků žádoucí, aby nesl veškerá rizika spojená s projektem. • Rizika jsou proto nesena i různými skupinami investorů (např. akcionáři, poskytovateli dluhového financování) a dalšími účastníky projektu (např. dodavateli zařízení projektu, provozovateli po jeho dokončení či státními institucemi
Projektové financování - typy • projektové financování bez zpětného postihu (tzv. non-recourseproject finance); investorům a ostatním věřitelům financujícím projekt není umožněn žádný přímý postih vůči sponzorům projektové společnosti; zajištění věřitelů tak tvoří pouze aktiva projektu, přičemž poskytovatelé kapitálu se zaměřují na cash flow generovaný projektem jako na zdroje splátek; 2. projektové financování s omezeným postihem (tzv. limited-recourseproject finance); umožňuje věřitelům a investorům určitý postih vůči sponzorům projektu; - záruka věřitelům daná sponzory projektu za jeho dokončení
Projektové financování - typy • projektové financování zásobových projektů (tzv. stock-type projects realizaci projektů vyžadujících existenci dostatečné vytěžitelné zásoby určitého statku, z jehož těžby a prodeje plynou výnosy projektové společnosti, resp. jsou umořovány dluhy věřitelů; např. doly; životnost těchto projektů je limitována rozsahem zásob k vytěžení; • projektové financování tokových projektů (tzv. flow-type projects); vedení dopravních toků, obchodních toků či toků služeb. např. ropovody, zábavní parky či silnice, mosty a tunely, na nichž je vybíráno mýtné; trvání těchto projektů je ukončeno nejpozději při jejich opotřebení.
Akcie • Podniková neboli korporátní akcie je cenným papírem, jimž se investor podílí na základním kapitálu emitující společnosti. Takovouto společností může být pouze akciová společnost • investor jej může zakoupit jak na primárním trhu, tak na trhu sekundárním. • Akcie se mohou dělit na dva typy vycházející ze samotného základu dělení a to na akcie kmenové a akcie prioritní.
Kmenové akcie • Kmenovými akciemi je myšlen cenný papír, kterému jsou přisuzována základní práva • majitel kmenové akcie má právo na podíl ze zisku vytvořeného emitentem akcie, následně má právo na zúčastnění se valné hromady akciové společnosti, předkládat návrhy na dané valné hromadě a během hlasování má hlasovací právo odvozené od počtu jim vlastněných kmenových akcií k celkovému počtu emitovaných akcií. • Držiteli akcie je také přisuzováno právo na likvidační zůstatek, který je ovšem alikvotně odvozen podle počtu vlastněných akcií. • Takto emitované cenné papíry mohou mít stanovenu nominální hodnotu, která vyjadřuje podíl na základním kapitálu emisní společnosti
Druhy kmenových akcií • kmenové akcie je lze dělit podle hlediska hlasovacích práv na následující kategorie • Kmenové akcie se standardními hlasovacími právy – standardní typ kmenových akcií, který se nijak nevymyká předešlým právům a podíl na hlasech v rozhodování společnosti je přímo odvozen od počtu vlastněných akcií • Kmenové akcie třídy „A“ a „B“ – systém, kdy všechny akcie přisuzují stejná práva a povinnosti, až na výjimku v hlasovacích právech. Akcie typu „B“ mají nižší hlasovací práva oproti akciím typu „A“ a jsou určeny pro potencionální investory, kterým nejde o podíl na rozhodovacím aparátu firmy, ale pouze o možnost získání výhodné dividendy, zajímavějšími a výnosnějšími.
Výplata dividendy • Kmenové akcie se standardní výplatou dividendy • – výše dividendy je odvozena podle ekonomického výsledku podniku a o jejím vyplacení se rozhoduje na valné hromadě emitenta. • Kmenové akcie s oddálenou výplatou dividend • – vyplacení dividendy u tohoto typu je stanoveno až po uplynutí několika let od emise nebo při předem definované události. • Jejich emitování je doprovázeno nižší cenou, ale v průběhu času se jejich hodnota na trhu zvyšuje, což kompenzuje absenci dividendy v prvních letech od emise.
Prioritní akcie • jsou specifickým typem cenného papíru, který v sobě kombinuje jak vlastnosti kmenových akcií, tak vlastnosti dluhopisů. • z jejich držby nevznikají žádná hlasovací práva na řízení podniku. • Tato skutečnost je ovšem kompenzována nárokem na vyplacení dividendy bez ohledu na hospodaření společnosti a také přednostní právo na vyplácení podílu z likvidačního zůstatku společnosti při jejím případném úpadku.
Dividendové sazby • Prioritní akcie s fixní dividendovou sazbou – výše dividendy je stanovena procentuálně z nominální hodnoty akcie • Prioritní akcie s variabilní dividendovou sazbou – hodnota variabilní dividendové sazby je odvozena od některé z referenčních úrokových sazeb a během jejich životnosti vykazují značnou volatilitu. • Podílnické prioritní akcie – kromě standardní dividendy vyplývající z prioritní akcie, mohou poskytnout svému držiteli také dodatečné příjmy vyplývající z participace na zisku emitující společnosti, avšak až po vyplacení dividendových nároků připadajících na kmenové akcie. • Kumulativní prioritní akcie –veškeré nevyplacené prioritní dividendy se musí splatit do doby, než se započne s vyplacením dividend připadajících na klasické kmenové akcie.