SOMATOLOGIE

1. SOMATOLOGIE

2. Test Skupina A: 1. částí střeva 2. játra 3. gastrin, sekretin Skupina B: 1. Trávící enzymy 2. žaludek-anatomie, funkce 3. zuby .….. názvy české a latinské ….

3. Srdce a krevní oběhanatomie, funkce, nemoci MUDr.Vladimír Compeľ

4. Krevní oběh Funkce:srdce=pumpa … pumpovat krev !!! nekonečně, trvale !! cévy=transport (výživa, kyslík, teplo, imunita, odvoz škodlivin…) Patří sem:Srdce Cévy - tepny (arterie) - žíly (vény) - mízní cévy + (uzliny + slezina) Cévní systém je uzavřený: -Aorta - tepna - arteriola - kapilára - venula - žíla – ddž,hdž - 3cm 5-15mm 0,3mm 7-50 um (celkový průřez aorty je 1000x menší než průřez kapilár) P L

5. Krevní oběh Funkce: Velký- tělový: transport výživy, kyslíku, tepla, imunity, škodlivin… Malý – plícní -okysličení krve O2 -odstranění CO2

6. Srdce (pohled zepředu) Dutý orgán, váha 250-350g -velikosti pěsti …. 13x10x7cm, -báze –fixovaná, -hrot – volný, možno hmatat Koronární tepny – vyživují srdce -a.coronaria dextra -a.coronaria sinistra (kmen, RIA, ramus cirkumflexus) Báze fixovaná Hrot volný

7. Srdce (pohled zezadu) Co ústí do síní? Dolevésíně: plícní žíly (vv.pulmonales- 2 zprava a 2 zleva) Do pravé síně: -horní dutá žíla -dolní dutá žíla -sinus coronarius

8. Dutiny srdce ao ap Dutiny srdce: 4x 2 síně (atrium) 2 komory (ventrikulum) Chlopně: 4x 1xdvojcípá – mitrální 3xtrojcípá-trikuspidální -plícní -aortální-zde začínají koronární tepny Přepážka mezi síněmi, komorami LS PS LK PK Tloušťka: PK 4mm, LK 13mm, přepážky=septa 10mm

9. Srdeční chlopně plícnice aorta Pravé srdce- trojcípá Levé srdce – mitrální dvojcípá

10. Aortální a plícní chlopně Ústí arteria coronaria dextra at sinistra Aortální a plícní chlopně jsou trojcípé, mají vzhled „klokaních kapsiček“ Trikuspidální a mitrální chlopeň jsou upevněny svalovými šlašinkami

11. Srdeční chlopně - nemoci Porucha chlopně = porucha „PUMPY“ tj. nedomykavost chlopně způsobí, že část krve se vrací nazpátek do „pumpování“ a zatěžuje srdce. Proto se srdce zvětšuje, hypertrofuje, „unaví se“..slábne !! Vzniká srdeční nedostatečnost – slabost - Pokud převažuje slabost levého srdce – hromadí se krev v plícnici … (pacient je dušný, má vodu na plících, „modrý, unavený, slabý) - Pokud převažuje slabost pravého srdce – hromadí se krev v duté žíle (pacient má oteklé nohy, játra, vodu v břiše) Porucha chlopní se pozná dle šelestů a vyšetření ECHO srdce (echokardiografie) Léčba: operace – implantace nové chlopně, protézy

12. Stavba srdce Endokard (vnitřní výstelka): hladká membrána= 1 vrstevní epitel-jako endotel v cévách Myokard =svalová vrstva: 2 vrstvy svaloviny v síních 3 vrstvy svaloviny v komorách Epikard(povrchní výstelka): je to vnější blána na srdci – vazivová, pevně fixovaná na povrchu svalové vrstvy – na myokardu Perikard(zevní obal): fibrosní vazivová blána, má 3.funkce -ochrana mechanická -upevnění a fixace srdce -prevence přeplnění srdce Perikardiální dutina-prostor mezi perikardem a epikardem, zde je malé množství tekutiny.

13. Diastola -Uvolněním srdečního svalu se otevřou chlopně mezi SS-KK (trikuspidální a mitrální chlopeň) a tím se krev přelije ze síní do komor. -V závěru diastoly kontrakcesíní „vytlačí“ zbylou krev do komor. -Když jsou komory plné, narůstá zde tlak… chlopně mezi SS-KK se uzavřou a otevřou se chlopně do aorty a plícnice…systola začíná

14. Systola -stah svaloviny komor zvýší tlak krve v komorách -otevřou se chlopně aorty a plícnice a krev se vypudí do oběhů

15. Ozvy srdce systolická diastolická I.O.: uzávěr Mitr.+Trik.chlopně II.O.: uzávěr Ao+Pulm.chlopně víření krve v Aortě, otevření Mitr.+Trik.chlopně vibrace šlašinek

16. Převodní systém SA uzel (sinoatriální) 2mm AV uzel (atrioventrikulární) 3x6mm Hisův svazek Tawarova ramínka Purkyňova vlákna Buňky myokardu

17. Převodní systém srdce Základní vlastností svalových vláken převodního systému je schopnostpřenášet elektrické impulsy (jako nervová tkáň). Je to dáno schopnosti rychlé spontánní depolarizace… mají rychlé kanály pro Na ionty … proto spontánní depolarizace může proběhnout v: -SA uzlu (sinoatriálním) 70-80x za min (při zátěži i 150x) -AV uzlu (atrioventrikulárním) 40-50x za min -Hisův svazek -Tawarova ramínka 30x -Purkyňova vlákna -Buňky myokardu Pozn. Purkyňová vlákna mají nejrychlejší vedení vzruchu ale ne spontánní depolarizaci

18. Převodní systém SA uzel schopen nejrychlejší spontánní depolarizace tj. spontánní výroby proudu „perpetum mobile“ „udavatel pulsu, kroku“

19. Arytmie • Nemoci převodního systému se jmenují ARYTMIE • -rychlé arytmie – tachykardie, fibrilaci síní, fibrilace komor=FiK pacient • kolabuje, umírá, nutná okamžitá resuscitace – masáž, dýchání) • pomalé arytmie – bradykardie, bloky, zástava srdce. • Při nefunkčním SA uzlu: • SA uzel netvoří pulsy event. místo 60-80 pulsů/min, • vytvoří jen 30 pulsů/min nebo žádný puls = zástava • srdce na několik sekund ….. nutný Pace-Maker tj. BUDÍK • (Pace-Maker je strojek, vyrábějící elektrické impulsy, umístěn pod kůži • (pod pr.klíční kost), z kterého jsou zavedené elektrody do srdce)

20. Vlastnosti myokardu - akční potenciál Myokard má 2 vlastnosti -smrštivost=kontrakce bílkoviny=aktin a myosin -dráždivost=excitabilita „samodráždivé“ dané schopnosti -akčního potenciálu -rychlých kanálů pro Na ionty, „perpetum mobile“ Ca+ K+ Na+ Na-K pumpa Buňka je pozitivní +30mV ++++++++++ depolarizovaná buňka Klidová buňka je negativní –90mV - - - - - - - - - -

21. Inervace Svalové buňky srdečního svalu tvoří pleteň – trámčinu, aby se stah srdce šířil plynule po celém obvodu … …rytmické spirálovité smršťování srdečního svalu. Inervace autonomní – vegetatívní jako plexus cardiacus - sympaticus – z krčního a hrudního sympatiku - parasympaticus – z n.Vagus (10.hlavový nerv)

22. Nemoci srdečního svalu Svalové buňky srdečního svalu tvoří pleteň – trámčinu, aby se stah srdce šířil plynule po celém obvodu=rytmické spirálovité smršťování srdce. Poškození svalu znamená poškození PUMPY a proto snížení krevního oběhu=slabost Nemoci srdečního svalu se projevují slabosti srdce. Poškození srdečního svalu vzniká: -Záněty – karditidy (endo-, myo-, perikarditida). Příkladem je revmatická horečka jako zánět endokardu (s poškozením chlopní, šlašinek apod.) nebo zánět myokardu – srdeční slabost. -Kardiomyopatie – nemoci srdce při různých jiných nemocech, alkoholizmu, selhávání ledvin, jater, po chemoterapii, těžké sepse cukrovka= diabetická kardiomyopatie. Onemocnění spojené s „rozladěním“ autonomní inervace (sympatiku a parasympatiku) se jmenují neurocirkulační astenie – NCA (bušení srdce, pocit arytmie, vynechání pulsu, neklid, píchání na hrudníku apod….)

23. Nemoci srdce - ICHS Koronární tepny – vyživují srdce -a.coronaria dextra -a.coronaria sinistra(kmen,RIA,ramus circumflexus) NEMOCI koronárních tepen -Úplný uzávěr kterékoliv tepny srdce = SMRT INFARKT MYOKARDU Léčba: hospitalizace – JIP -Částečný uzávěr koronárních tepen =BOLEST angina pectoris, ischemická choroba srdce námahová AP= BOLEST na hrudníku Léčba: 1.operace – by-pass 2.STENT – trubička 3.angioplastika – roztažení, frézování

24. BY-PASS, STENT BY-PASS (operace)=přemostění -tepnou z prsního svalu -žilou z dolní končetiny X X

25. BY-PASS, STENT STENT X STENT = TRUBIČKA X

26. Angioplastika X X Angioplastika - roztažení balónkem - frézování frézkou

27. Cévní systém Cévy - tepny (arterie) - žíly (vény) - mízní - uzliny - slezina Cévní systém je uzavřený: -Aorta - tepna - arteriola - kapilára - venula - žíla – ddž,hdž - 3cm 5-15mm 0,3mm 7-50 um (celkový průřez aorty je 1000x menší než průřez kapilár) P L

28. Cévní stěna Endotel – tunika intima - (chlopně u žíl) Vrstva subendotelová – pojivová tkáň s množstvím elastinu Svalová vrstva- tunika media - ovlivňuje prokrvení tkáně, regulaci tlaku, větší u tepen a menší u žil Tunika adventitia – pojivová tkáň- obsahuje nervová zakončení tepenné a žilní kapiláry tepna žíla

29. Cévní stěna - nemoci Endotel - Arteriosklerosa -chlopně u žíl – nedomykavost chlopní (po zánětech, obezita, genetika…) - nedostatečnost žil –vznik.výdutí varixy, otoky DKK Svalová vrstva- „hladký sval“ovlivňuje prokrvení tkáně, regulaci tlaku hypertenze (vysoký krevní tlak-zvýšené napětí ve sval.vrstvě arteriol), žílymají menší svalovou vrstvu – vydouvají se – vydutě varixy Tunika adventitia= serosa, vazivový obal=pojivová tkáň- obsahuje nervová zakončení, tepenné a žilní kapiláry Diabetická, alkoholická polyneuropatie tepna žíla Svalová vrstva

30. Arteriola, kapilára, venula Arterioly ovlivňují prokrvení tkání Kapiláry=vlásečnice: Stenu tvoří jenom endotel – což umožňuje dobrý průnik látek do tkání – základ látkové výměny, metabolizmu Plocha kapilár činí cca 6 300m2!!

31. Anastomózy, kolaterály Někdy krev proudí z arteriol do venul přímo tj. s vynecháním kapilár přeszkratkyzvanéanastomózy (arteriovenósní … A-V zkraty) Tepenné anastomózy (krev proudí z tepny do tepny) zejména v srdci (na koronárních tepnách), se označují jako kolaterály Anastomózy vznikají při poruše prokrvení tkáně

32. Krevní tlak • = tlak v tepnách !!! • v žilách a kapilárách je také proudění krve pod tlakem, ale malým • Krevní tlak závisí na: • 1. Výkonu srdce • 2. Odporu cévního řečiště • 3. Množství cirkulující krve. • Krevní tlak systolický … vzniká při systole srdce • diastolický … vzniká při diastole srdce • Normální TK: 140/85 (Dylevský 140/90)

33. Aorta Aorta - vzestupná - oblouk aorty - sestupná = hrudní aorta Aorta vystupuje z LK, šířka 25mm, Má silné stěny s množstvím elastických vláken, které umožňují roztažení a stažení aorty, dle plnění krví Z oblouku odstupují 3 tepny: 1. Hlavopažní tepna – tr.brachiocephalicus -pravá společná krkavice-a.c.comm.dx. -pravá podklíčková t. – a.subclavia dx. 2. Levá společná krkavice –a.c.communis sin 3. Levá podklíčková t. – a.subclavia sin.

34. Břišní aorta Aota abdominalis Truncus celiacus(trojdílná útrobní t.) 1.jaterní – a.hepatica communis 2.žaludeční t. – a.gastrica 3.slezinná t. – a.lienalis Ledvinové tepny (a.renalis sin., dx.) Okružní tepny – pro střeva: -a.mesenterica superior -a.mesenterica inferior Bifurkace – rozdvojení na: Kyčelní tepny společné – a.iliaca communis - kyčelní zevní –a.iliaca externa ..DK - kyčelní vnitřní – a.iliaca interna ..pánev

35. Truncus celiacus J Ž Tepna: -jaterní -žaludeční -slezinná S

36. Cévy střeva a.mesenterica superior a.mesenterica inferior

37. Arteria mesenterica superior zásobuje: Kličky tenkého střeva Ascendens 2/3 transversa

38. Arteria mesenterica inferior zásobuje: …“levý tračník“ … -Levou 1/3 transversa -Descendens -Sigma -Rectum

39. Konečné střevní tepny

40. Tepny krku Truncus brachiocefalicus (hlavopažní tepna) a.subclavia (podklíčková) a.carotis communis dx., sin (společná krkavice) tepny obličeje, nosu…. a.carotis externa (zevní krkavice) a.carotis interna (vnitřní krkavice) mozkové tepny

41. Tepny mozku Tepenní okruh báze mozku …propojení … vnitřních karotid (krkavic) + a.Basilaris + páteřních tepen (vv.vertebrales) a.cerebri anterior a.cerebri media a.cerebri posterior

42. Tepny horní končetiny Truncus brachiocephalicus (hlavopažní) a.subclavia - podklíčková tepna a.axilaris – podpažní tepna a.brachialis – pažní tepna a.radialis – vřetenní tepna - pulz a.ulnaris – loketní tepna

43. Tepny horní končetiny a.radialis – vřetenní tepna - pulz a.ulnaris – loketní tepna

44. Tepny dolní končetiny …a.iliaca externa – zevní kyčelní tepna a.femoralis – stehenní tepna a.poplitea – zákolenní tepna a.tibialis anterior – přední holenní tepna a.tibialis posterior – zadní holenní tepna Tlakové body zástavy krvácení

45. Žíly hrudní a břišní Horní dutá žíla (vena cava superior) Odvádí krev z: hlavy, krku, HKK stěny hrudníku, břicha v.azygos- krev z žil jícnu, hrudní a břišní stěny v.hemiazygos - -“-

46. Horní dutá žíla Horní dutá žíla (vena cava superior) Odvádí krev z: hlavy, krku, HKK stěny hrudníku, břicha v.brachiocefalica dx,sin (hlavopažní) v.jugularis interna –mozek,hlava, krk v.jugularis externa-z měkkých částí v.axilaris V lebce – velké žilní splavy - SINUSY

47. Žíly hlavy Velké sinusy v mozku + drobné žíly Vena jugularis interna Vena jugularis externa Vena brachiocefalika

48. Žíly horní končetiny v. cefalica - hlavová v. mediana – střední odběry, injekce v. bazilica - královská

49. Žíly horní končetiny V. cefalica V. bazilica

50. Žíly dolní končetiny Povrchní: v.saphena parva, v.saphena MAGNA Hluboké: v.tibialis (bércová, holenní) v.femoralis (stehenní) v.iliaca externa (kýčelní) v.iliaca int. vena cava inferior (DDŽ)