Jak by měla vypadat profesionální poradenská služba škole

1. Jak by měla vypadat profesionální poradenská služba škole Stanislav Štech Katedra psychologie Univerzita Karlova – pedagogická fakulta

2. Proč jsou poradenské služby škole třeba víc než dříve? • Socializace a sociální reprodukce už je možná prakticky jen prostřednictvím školy. • Narůstá význam úspěšné školní docházky a role školy při prevenci či řešení problémových/patologických jevů. • „Profiorientaci“,tj. harmonii s trhem práce dnes nelze ponechat živelnému vývoji či jen dílčímu/jednorázovému poradenství.

3. Faktory rozvoje poradenských služeb • ekonomická úroveň země • vyspělost vzdělávacích programů (včetně vzdělávání a statusu učitelů) • úroveň služeb dětem vyžadujícím speciální péči (požadavek inkluze) • rozvinutost pedagogiky a psychologie a jejích organizací

4. Jak vznikal systém? • První polovina 20.století: (1) demokratizace vzdělávání + (2) vyspělost pedagogiky a zejména psychologie (testy, výzkum učení) • Psychologie do škol: poradny jako náhradní řešení (Stern, Stejskal, Ohera, reformní školy) –“oklika“ na 50 let? • Dva poradenské pilíře systému: - Pedagogicko-psychologické poradny – přelom 60. a 70 let - Výchovný poradce jako komplement uvnitř školy • První školní psychologové ve světě od 50.let

5. Poválečná myšlenka tzv. sociálního státu • Francouzská inspirace Klímové a rozvoj pedpsych diagnostiky Hrabala st. • Poradny (PPP): diagnostika, SPU (Matějček, Žlab ad.), profiorientace,práce se školní třídou, první intervence • Výchovní poradci: pedagogická diagnostika, preventivní práce, signalizace problémů, pomoc při profiorientaci • Speciálně pedagogická práce ve škole (dyslektické třídy, logopedická péče …)

6. Charakteristiky poradenství v éře sociálního státu Zahraniční zkušenost: investice do školně psychologické služby se „vyplatily“ (efficacity, nikoli efficiency) a byly příznakem vyspělosti země: kvalita ne jako value for money, ale jako fit to purpose nebo jako transformative effect Vykazatelnost a odpovědnost (akontabilita) měla podobu „dobrého příběhu“ (account), nikoli účetního výnosu Vzdělání pro všechny převažovalo nad tlakem na excelenci (hra s nenulovým součtem nad hrou s nulovým součtem) Hlavní cíl - prospěch a rozvoj potenciálu klientů: žáka, rodiny, učitele, vztahy Psychologická služba škole (žákům, rodinám) se v řadě vyspělých zemí buduje jako systém ve veřejném zájmu (ideál): - poradny („clinics“), speciální centra, školní poradenská pracoviště jsou koordinovány, aby byly komplementární, nikoli duplicitní nebo proti sobě působící

7. ČR – vstup školního psychologa na scénu (2005) a proměna systému – Šance a rizika • Vzdělání – oborová Mgr SP psychologie (ne učitel, ne Sppg, ne učitelská psychologie, ne bakalář) • Úvazek - ne nižší než 0,5 • Náplň práce – ne redukce na vychovatele –až na výjimku (SPU pro udělení zařazení do IVP) může, ba musí diagnostikovat + krizové intervence, průběžná práce se školní třídou, práce s učiteli .. • Další profesní profesní vzdělávání + metodické vedení a supervize

8. ŠPP a proměna systému – Šance a rizika • Výchovný poradce: - změna náplně činnosti (profiorientace vs. Úřady práce; primární prevence vs. školní metodik prevence) – spojka k učitelům nebo pomocník v práci s třídou nebo depistáž žáků s problémy?; - vzdělání (kvalita specializačního vzdělávání?); - koordinace se školním psychologem a školním spec. pedagogem • Školní metodik prevence: programy činností se třídami Rizika: řevnivost a překryvy

9. PPP a proměna systému – Šance a rizika • Poradnám se uvolňují kapacity a klientům zkracuje čekání na vyšetření • Diagnostika: s výjimkou té pro individuální vzdělávací plán nutno koordinovat se školním psychologem – doplňovat se podle kompetence poradny i školního psychologa • Intervence: prostor pro terapeutickou péči, pro práci s rodinou • Podpora systémové péče v lokalitě: výzva pro poradny být jakýmsi centrem evidujícím potřeby a duplicity, nedostatky x riziko uchopení péče jako mocenské hry

10. Charakteristiky politického kontextu psychologické služby dnes • Od výše nastíněného ideálu jsme bohužel daleko! • Deregulace: pod heslem „méně státu a diktátu z centra“ mizí centrální garance odbornosti (“kvalifikace“) • Se zvýšenou pravomocí samospráv (kraje) se vytváří „třaskavá směs“: potenciál neodpovědnosti a neodbornosti • Nikdo neřeší systém jako celek a jeho koncepci (ŠPP – PPP – SPC/SVP) – v každé škole nemůže být školní psycholog!! - Např.: specifika a návaznosti činností ŠPP – PPP - nejen standardy práce, ale i povinná vzdělávací minima, metodická vedení, supervize, kontrola apod. • výsledkem pasivity státu může být 14 poradenských systémů + outsourcování, resp. privatizace veřejné služby.

11. Charakteristiky poradenské (psychologické) služby dnes Nikoli budování nového systému, ale spíše jeho rozpad: • Zrušení IPPP, nechuť MŠMT připravit koncepci systému a zajistit jeho financování a garance kvality: • Chatrná, resp. absentující inspekce (stav inspekce psychologických a specpedagogických činností v ČŠI?). Př. otřesné zkušenosti s úpadkem psychodiagnostické expertnosti (BŽ a jiné) – mezi inspektory není žádný psycholog - důsledky: tendence inspektorů-laiků posuzovat odborná psychologická vyšetření nebo dokonce nástroje (testy) • Svévole krajů, příp. ředitelů škol tam, kde nejde o školy zařazené do projektů ESF (VIP I, II a RAMPS), pokud jde o výběr, náplň práce, metodické vedení a vzdělávání školních psychologů a specpedů – riziko nekvalifikovanosti • Tzv. rozvojové programy MŠMT = udržitelnost projektů VIP I – III: připravují neprofesionálové, bez odborné kontroly, a tedy i garance kvality (nedostatečné vzdělání, úvazky „létajících“ psychologů, metodické vedení opomenuto) • Prosazující se praxe najímání soukromých psychologů (třeba i bez poradenských zkušeností a vzdělání – např. klinických) do škol na částečné úvazky • Další vzdělávání jako „menu à la carte“ (neboli vyber si co chceš) a absence systematického vzdělávání (DVPP/kariérně navázaného) pracovníků PPP • Trend deprofesionalizace a privatizace původně veřejné služby

12. Vybraná nová dilemata školní psychologie Jak rozvíjet prevenci a osvětu, když ji nelze vykázat současnými kritérii (jak vyčíslit něco, co nenastalo)? Jak rozvíjet dlouhodobou práci s aktéry, když je nutno výsledky vykazovat v periodách typických pro firmu (kvartál, pololetí, rok)? Jak prosadit finančně náročné metody a intervence v situaci „nedostatku“ prostředků Jak sladit inkluzi všech se SEN s výkonnostními kritérii aplikovanými na výsledky žáků (soutěž všech proti všem) - Viz nově připravovaná podpůrná opatření pro znevýhodněné žáky (příloha školského zákona)

13. Potenciál školních poradenských pracovišť pro záchranu systému a služby ve veřejném zájmu • ŠPP – psychologové i specpedagogové jako relikt veřejné služby všem? • Ztratíme-li tyto profese v první linii, je cesta k privatizaci a outsourcování otevřená (nekvalitou, nedostupností a nekoordinovaností těchto služeb) • Stát na ně musí najít prostředky – avšak po vypracování podložené koncepce celku systému (nutnost zařazení finančních prostředků do rozpočtové kap. MŠMT) • Ohrožena je totiž i škola jako veřejná instituce poskytující stejně kvalitní základní vzdělávání všem