Pohled na střední školství a terciární vzdělávání František Ježek

1. Setkání ředitelů gymnázií Pohled na střední školství aterciární vzdělávání František Ježek 25. března 2009

2. Obsah • Pohled OECD na naše školství (zdroj Education at a Glance, OECD 2008) • Potřebujeme opravdu jiné školství? • Úloha strukturálních fondů (naděje a realita) • Manažerská poučení

3. Pozice ZČU obecně • Počet fyzických osob, které si podávají na ZČU přihlášky ke studiu, je již řadu let čtvrtý nejvyšší mezi vysokými školami (14 tis.). • Administrujeme ročně přes 25 tis. přihlášek. • Na ZČU studuje 20 tis. studentů. • ZČU zaměstnává přes 2 tis. osob, z toho 1 tis. akademických pracovníků. • Obrat ZČU je cca 1,6 mld. Kč, z toho dotace na vzdělávání představuje cca polovinu.

4. Pohled OECD na naše školství

5. Střední školu v ČR absolvuje nadprůměrně vysoká část populačního ročníku.

6. Absolventi středních škol Pro ČR platí: v populačních ročnících absolvuje střední školy 90 % populačního ročníku. I pro obory s maturitou je škála profilů velmi rozsáhlá a nečitelná. • Řešení: • vrátit maturitě její význam a vážnost, • nazývat věci pravým jménem, • posílit všeobecně vzdělávací charakter těch oborů, které poskytují maturitu, • reformu maturit chápat jako završení celé transformace středního školství.

7. Do terciárního sektoru vzdělávání nastupuje z populačního ročníku odpovídající počet absolventů středních škol

8. Studenti vysokých škol Pro ČR platí: během rekordně krátké doby a s poměrně nízkými náklady došlo k zásadní změně v možnosti studovat na vysoké škole. Objevují se vážné obavy z poklesu kvality apod. • Řešení: • diferenciace institucí terciárního vzdělávání pro čtyři typy dosahovaného vzdělání (DiS, bc., mgr., Ph.D.), • magisterský stupeň chápat jako silně výběrový, • dbát na dosažení nejvyšší kvality v každém stupni (stupeň vzdělávání nemá souvislost s kvalitou).

9. Procentní podíl vysokoškolsky vzdělaných osob se rychle zvýšil a pravděpodobně již překročil průměr OECD.

10. Podíl absolventů vysokých škol Pro ČR platí: v celé populaci je poměrně málo vysokoškolsky vzdělaných osob, ale v ročnících s datem narození po roce 1980 tento podíl velmi rychle roste. Tak vznikají vážné mezigenerační disproporce. • Řešení: • rozvoj kombinovaného a distančního vzdělávání, • prosadit v ČR koncept „učící se společnosti“, • využít zdroje strukturálních fondů, • učitel základní a střední školy by měl být příkladem, • absolvent kombinované (dálkové) není horší než absolvent prezenční formy; často spíše naopak.

11. Počet absolventů terciárního vzdělávání v oblasti technických a přírodních věd je nízký.

12. Technické a přírodní vědy Pro ČR platí: v celé populaci je poměrně málo vysokoškolsky vzdělaných osob a mezi nimi mají významné zastoupení technici. Tento stav se ale nereprodukuje a vzniká významný deficit odborníků v oblasti technických a přírodních věd. • Řešení: • řešením není zvyšování počtu studentů v těchto oblastech podle stávajícího modelu (propadovost), • nutnost oslovit středoškoláky s obecnými studijními předpoklady (GYMNÁZIA) a získat je, • hodnocení učitelů i škol (granty apod.), • zásadní úkol pro poradenství.

13. Míra zaměstnání ve vyšším věku velmi výrazně závisí na vzdělání.

14. Zaměstnanost ve vyšším věku Pro ČR platí: spolu se Slovenskem patříme k zemím s extrémní závislostí zaměstnanosti ve vyšším věku na dosaženém vzdělání. Vzdělání je tedy jedním z klíčů k důchodové reformě (jeden z důvodů pro „masifikaci“ terciárního vzdělávání). • Řešení: • stát by si měl uvědomit i tento výnos ze vzdělání, • „masifikace“ terciárního vzdělávání má řadu pozitiv, • jde o další závažný impuls k úvahám o zavedení školného nebo odloženého školného (absolventské daně).

15. Absolvováním vysoké školy se v ČR zvětší životní výdělek o 30 %. Je to jednaznejvyšších hodnot v rámci OECD.

16. Soukromé výnosy ze vzdělání Pro ČR platí: soukromý výnos z dosažení vyššího vzdělání je v ČR v průměru výrazně nadprůměrný. Platí to i pro veřejný finanční výnos (daně). • Řešení: • „masifikace“ terciárního vzdělávání tento výnos sníží, • jde o závažný impuls k úvahám o zavedení školného nebo odloženého školného (absolventské daně).

17. Výdaje na sekundární školství odpovídají standardům OECD, neplatí to o terciárním vzdělávání

18. Výdaje na sekundární a terciární vzdělávání Pro ČR platí: výdaje na sekundární školství odpovídají výkonnosti ekonomiky a standardům OECD. Nižší výdaje jsou zejména v primárním a terciárním školství. V sekundárním školství jsou pěstovány některé velice neefektivní a nákladné formy vzdělávání. • Řešení: • řešit otázku struktury sekundárního školství a posílit jeho všeobecně vzdělávací charakter, • zároveň ale jasně vyčlenit oblast profesního vzdělávání se silnou orientací na praktickou činnost, • zajistit prostupnost a studium dospělých, • nazývat věci pravým jménem.

19. Prostředky na vzdělávání jsou v poměru k HDP mírně nižší (evropská tradice)

20. Výdaje vzhledem k HDP Pro ČR platí: vzhledem k výkonnosti ekonomiky země (HDP) vydává ČR na vzdělávání mírně menší prostředky, než by odpovídalo jejím možnostem. Zdůvodněním by bylo řešení reformy klíčových oblastí: zdravotnictví, důchody, daně… • Řešení: • postupně zvýšit výdaje na vzdělávání na standard zemí OECD • NEBO • provádět takové kroky, aby HDP výrazně rychleji rostlo

21. Prostředky na vzdělávání jsou v poměru k celkovým veřejným rozpočtům jedny z nejnižších

22. Veřejné výdaje Pro ČR platí: do veřejných zdrojů vybere od občanů (a dalších subjektů) poměrně velkou část jejich příjmů, ale z těchto zdrojů není schopna (a ochotna) odpovídajícím způsobem investovat do vzdělávání. • Řešení: • dávat z těchto zdrojů více na vzdělávání (severský model) • NEBO • méně vybírat a nechat na občanovi, aby více investoval do své budoucnosti (americko-australský model)

23. Potřebujeme opravdu jiné školství?

24. Strom života Seniorské aktivity Další a celoživotní vzdělávání, rekvalifikace studiem Kombinovaná a distanční forma Prezenční forma

25. Ekonomikatažená primárními zdroji Ekonomika tažená investicemi Ekonomika tažená inovacemi Důraz na lidské zdroje, rozvoj vzdělání (zejména terciárního), investice do výzkumu a vývoje s vysokým inovačním potenciálem Import technologií, zahraniční investice, příliv zahraničního kapitálu Půda, přírodní zdroje, nekvalifikovaná práce Na počátku této fáze se nacházíme Strategie konkurenceschopnosti

26. Zdroj konkurenceschopnosti Výzkum (věda) Lidé Poznatky Peníze Inovace

27. Absolventi a trh práce (průměr ze čtyř měření MPVS)

28. Palčivé poznatky a otázky • Zájem roste tam, kde je vysoká míra nezaměstnanosti absolventů. • Zájem roste tam, kde je již dnes evidentně nižší návratnost investice a situace se bude zhoršovat. • Jak vlastně funguje poradenství a proč selhává zejména v případě tzv. sociální mobility? • Může čerstvý maturant dělat takového chyby v rozhodování? • Kde se vzal sklon k nevýrazné (záložní, nic neřešící) volbě? • Má v této situaci řešení důchodová reforma? • Ovšem REGULACE NIC NEŘEŠÍ, jde o zásadní problém společnosti a její školské soustavy.

29. Úloha strukturálních fondů (naděje a realita)

30. Strukturální fondy - naděje • Nesmí jít o „zalepení děr“ (v silnicích nebo v rozpočtu), o „hašení požárů“ – prostředky jsou „aditivní“ nikoliv „substituční“. • Orientace na regionální konkurenceschopnost a na trh práce je zásadní. • Měnit je nutné systém a myšlení lidí (např. schopnost střednědobé a dlouhodobé investice). • Napsat projekt je dovednost - dobře určené cíle a úspěšné řešení je podstatou. • Široká společnost by měla volat k odpovědnosti řídící orgány programů, pokud se reálně nedostavují deklarované efekty (vzdělávání pro konkurenceschonost). • NE výsledkům typu: Peníze se utratily, práce zůstala.

31. MANAŽERSKÁ POUČENÍ

32. Místo závěru KONĚ MŮŽETE DOVÉST K VODĚ, ALE PÍT JIŽ MUSÍ SÁM Je možné s touto tezí přistupovat k sociální mobilitě, volbě vzdělávací trajektorie, volbě povolání?

33. Místo závěru JEN VE ŠKOLSTVÍ NAJDETE TAK VYSOKOU KONCENTRACI SPOKOJENÝCH TERORISTŮ Spokojený terorista = osoba, která boří a neguje, nemá pozitivní program, ale zároveň nechce svoji nespokojenost řešit (odchod, podíl na změně,…)

34. Místo závěru MANAGEMENT NENÍ MODERNÍ NÁBOŽENSTVÍ ŠVP lze „odšvejkovat“, „napsat“, ale také pochopit jako nástroj změny myšlení a chování