470 likes | 666 Views
Kardiální markery po kardiochirurgickém výkonu – pohled klinika. Roman Hájek, Martin Troubil, Petr Němec Kardiochirurgická klinika FN Olomouc. Peroperační ischémie myokardu.
E N D
Kardiální markery po kardiochirurgickém výkonu – pohled klinika Roman Hájek, Martin Troubil, Petr Němec Kardiochirurgická klinika FN Olomouc
Peroperační ischémie myokardu • Pacienti s anamnézou/rizikem ICHS u nekardiochirurgických pacientů: 20% předoper., 25% interoper., 40% pooperačně. 75% němá ischémie (Mangano,1990) • Pac. s CABG: 30D mortalita na peroper. IM 5,7%, u pac. s CABG <3D po IM 11%, >8 D po IM 2,4% (Kennedy,1989) • Pac. po provedeném CABG IM při další operaci nonCABG : riziko perop.IM 1,2%, smrt 0,5-0,9% (Magovern, 1996)
Mechanismy perioperačního IM v kardiochirurgii (Kaplan,2000) • Závažná předoperační myokardiální ischémie • Difúzní a mnohočetné postižení koronárních tepen: - technické problémy šití anastomózy, prolongovaná délka ECC a aortální svorky, inkompletní revaskularizace • Hemodynamické problémy: EF, LEVDP • Chirurgie: reperfúzní postižení, lokalizované trauma, endarterektomie, disekce stěny
Výskyt perioperačního IM v kardiochirurgii • Youngberg 2000 6% • Higgins 2002 3-6% • Mackay 2005 5% • Riziko reinfarktu při anamnéze prodělaného IM 4-6% (Mackay, 2005)
Výskyt perioperačního IM v kardiochirurgii Registr kardiochirurgické kliniky Olomouc 2004: • žádná ischémie 90,46% • pooperační elevace enzymů 8,37% • non Q-IM 1,06% • Q – IM 0,53% • pooperační revize pro ischémii 0,53%
Intraoperační IM v kardiochirurgiiMackay,. 2005 • Výskyt : kolem 5% všech výkonů • Hlavní příčiny : periferní embolizace do koronárních tepen, mechanická nebo trombotická okluze štěpu, inkompletní revaskularizace • Možnosti peroperační diagnostiky: pouze TEE, perzistující nové regionální abnormality kinetiky stěny
Kritéria pooperačního IM (Society of Thoracic Surgeons -1999) • Prolongovaná bolest na hrudníku neulevující v klidu a po nitrátech • Enzymy: minimálně 1: CK-MB >5% celk. CK, vzestup CK na dvojnásobek normy, LDH1>LDH 2, troponin I >0,2 µg/ml • Nová abnormalita kinetiky stěny myokardu • Opak. EKG (minim. 2x) s nově vzniklým Q šíře>3 ms nebo Q>1/3 celkové amplitudy QRS nebo elevací ST v minimálně 2 svodech
Diagnostická úskalí perioperační ischémie myokardu • Klinické známky – bolest na hrudi : - přetrvávající anestézie, analgosedace - bolesti z operační rány, drenů - obtížná komunikace (intubace, neurologické poruchy, organický psychosyndrom) • EKG známky : velmi nespecifické - častý výskyt denivelací ST úseku, perikardiální změny, raménkové blokády, dočasná stimulace - vývoj nových Q- kmitů je pozdní známkou - často je první známkou komorová arytmie
Srovnání validity markerů myokardiální ischémieFitzgerald, Am J Clin Pathol, 1996 • Retrospekt., 6 M, kritérium: pozitivita CK • 370 pt s příznaky IM, u 48 potvrzen • 63 kardiochir. pt, 1x poop. IM potvrzen • Senzitivita/specificita(%): TnT 98/73, CK-MB mass 81/97, CK 73/78, LDH 67/80, LDH-1 33/95, myoglobin 79/66 • specificita : CK-MB mass, neg.predikt. hodnota: TnT • CK-MB mass i TnT koreluje s délkou výkonu a svorky
Rozlišení postižení kosterního svalstva a myokarduVan Nieuwenhoven, Circulation,1995 • Myoglobin a fatty acid-binding protein (FABP) • 22 pt a AIM, 9 pt po výkonu na aortě, 10 CABG • Norma: MGB/FABP v myokardu 4,5; v kosterním svalu 21-73 • AIM: vzestup mezi 1-15h, průměr 5,3±1,2 • Aort. chirurgie: vzestup 6-24h, průměr 45±22 • CABG: do 24h poměr 11,3±4,7 až 32,1±13,6 • Značí rychlejší uvolnění z myokardu než svalu.
Troponin T a mortalita (Lehrke, Clin Chem 2005) • 204 elektivních pt, 132 CABG, 27 chlopně • TnT předoper, 4 a 8h a 7 D po výkonu • 28 M mortalita: 8,8%, mortalita na IM 6,9%, nefatální IM 6,8% • TnT >0,46 ug/l prediktor dlouhod. mortality • Nezávislé prediktory dlouhodobé kardiální mortality (odds ratio): vyšší kardiální rizikové skore (2,6), svorka>65 min (6,6), cTnT (4,9)
Troponin T a mortalita po CABG(Lyon, ANZ J Surg, 2003) • 696 pt, elektivní CABG • zvýšený TnT po výkonu >0,2 ng/ml • předoperačně 10% pt, tito měli vyšší 30D mortalitu (7% vs 1%, OR 6,7) a 2 R mortalitu (14% vs 3%, OR 5,0) • dále delší ICULOS, hospitalizace, potřeba oběhové podpory, výskyt srdečního selhání • předop. TnT – nezávislý prediktor mortality
Troponiny a off-pump CABG(Peivandi, Z Kardiol, 2002) • 69 pt CABG v ECC, 37 OPCABG, srovnatelný věk, LVEF, porovnání kinetiky TnI, TnT • pt ECC: 1x Q-IM, 1x non Q-IM, 2x nový LBBB • pt OPCABG : 1x non Q-IM • medián peak TnI za 24h : 2,7 vs 1,1 µg/l • medián peak TnT : ECC za 48h (0,29ug/l(, OPCABG za 12h (0,128 µg/l) • kinetika TnI je stejná, TnT má časnější peak u OPCABG, množství je nižší u OPCABG
Nespecifická elevace troponinů ( L-GD, Scand Cardiovasc J, 2003) • 302 pt elektivní CABG, TnT a CK-MB před, za 3 a 8h po svorce a denně první 4 dny po výkonu • kritéria minim. myokard. postižení : normalizace či pokles pod předoper. 4.den, žádné EKG zn. • 77 pt: peak TnT 2,08±1,42 µg/l za 3h, peak CK-MB 28,6±11,3 µg/l) za 8h po svorce • U pacientů s minimálním postižením myokardu je patrný časný peak TnT a opožděný CK-MB
TnT a perioperační IM(Fransen, Chest, 2004) • 181 pt, elektivní CABG v ECC, poIM u 14 • poIM: TnT, CK-MB mass a MGB signif. vyšší při příjmu na JIP, za 2 a 8h, než u non poIM • CK-MB mass nejčasnější, neg. pred. hodnota 96,7% při příjmu, 98,6% za 12h • MGB : NPH 98,4% za 12h, TnT 98,6% za 12h • Během prvních 8h je CK-MB mass lepší marker než MGB a TnT, po 20h má TnT vyšší senzitivitu
TnT a hospitalizace(Baggish, Crit Care Med, 2004) • 222 elektivních kardiochir. pt • cTnT á 8h po výkonu • prodl. ICULOS>24h • multivariační analýza : cTnT >1,58 ng/ml nezávislý prediktor prodl. ICULOS (odds ratio 5,6), pobyt prodloužen o 0,32 D na každý vzestup o 1ng/ml • pro isoenzymy CK nepotvrzeno
TnT a CK po kardiochirurgickém výkonu ( Januzzi, J Am Coll Cardiol, 2003) • 224 elektivních pt, CK a TnT po 8h • pac. s komplikacemi měli signifikantně vyšší TnT ve všech časech • TnT> 1,58 ng/ml nezávislý prediktor úmrtí (OR 31,0), šoku (OR 18,9) a kombinovaných ukazatelů smrt/IM (OR 60,1), šok/IM (OR 3,3), smrt/šok/Im ( OR 20,0) jak po operaci, tak po 24h • CK-MB tuto prediktivní hodnotu nemá
TnI a CK-MB mass po kardiochirurgickém výkonu(Cauliez, Ann Biol Clin, 2004) • u nekomplikovaných pt je peak TnI 24h po op. • cTnI 3h po výkonu 2,5x vyšší u chlopní než u CABG • peak CK-MB mass u obou skupin 3h po výkonu • cTnI a CK-MB mass koreluje s délkou svorky • poop. IM : po 24h CK.MB mass >32 ug/l, cTnI >7 ug/l (senzitivita 100%)
TnI a perioperační IM(Benoit, Crit Care Med 2001) • 266 elektivních pt • všichni zvýšení CK-MB a cTnI, více u chlopní • 8 pt IM : signif. vyšší cTnI za 12 a 24h a CK-MB 1. poop. den • cutoff: cTnI >19µg/l - 12h (100% sens, 73%sp), a >36µg/l za 24h n(100% sens, 93% spec) • cTnI je více senzitivní a specifický marker IM než CK-MB
TnI a non Q-IM v chlopenní chirurgii (Ponce, Rev Esp Cardiol ,2001) • 147 pt bez ICHS - elektivní chlopenní výkon • TnI po výkonu a za 14 h • non Q-IM : TnI >38,85 ng/ml • 9 pt (6,1%) Q-IM, 15 (10,2%) non Q- IM • Mortalita stejná • TnI je možno použít jako dg. kritérium pooperačního non Q-IM
Kinetika TnI po kardiochirurgických výkonech (Mokrejš,2004)
Troponin T- cost/eff. po CABGPeters, Int Care Med, 2005 • Retrosp, 171 pt s CABG (35 OP) • Hodnocení TnTim-těsně po op, TnT max, EKG změny, výskyt IM • OP: všichni TnTim <1,5, TnTmax<3,4, 0 IM • ECC: 18x TnTim>1,5- 0 IM,15 xTnTmax>3,4 • 4x IM dle EKG, jen u 2 TnTmax>3,4 • Pac. s vyšším TnT stejná délka ICU • Při ceně 10,5 Eur/vyš. není rutinní vyš. C/E
Troponin a nekardiochirurgické operace (Relos, Crit Care Med, 2003) • retrospektiv., 27 měs., 869 pt na chirurgické JIP, nekardiochirurgické výkony • pac. s vyšším TnI (0,4- 2,0 µg/l) měli signifikantně vyšší mortalitu a prodloužený ICULOS proti pac. norm. TnI • pac. s elevací TnI nad 2,0 µg/l užívající ASA a betablokátory měli nižší mortalitu a méně komplikací, něž pac. bez této medikace • Mírná elevace TnI signalizuje vyšší riziko myokardiálního poškození u nekardiochir. pacientů
Troponiny v kardiochirurgii -souhrn • Reprezentativnější marker než CK-MB (nikoli pro časnou dg - vede CK-MB mass) • Prognostický význam, i předoperační zvýšení predikuje mortalitu a komplikace • Hladiny ovlivněny typem výkonu, délkou aortální svorky, ochranou myokardu, reperfúzí • Jednotlivé práce obtížně srovnatelné – různé metodiky stanovení
Změny BNP v kardiochirurgiiMorimoto, Surg Today, 1998 • 30 konsekutivních pt-CABG v ECC • Hladina BNP nezměněna za 6h po ECC proti předoperační • Signifikantní zvýšení za 12, 24, 48h po ECC • Návrat k výchozí hodnotě za 3 týdny • Předoperační BNP koreluje s LVEF • Peak BNP po 24h koreloval s hodnotami CI, SV, dávkou dopaminu a délkou svorky
BNP a pooperační komplikaceHutfless, J Am Coll Cardiol, 2004 • 98 pt (63 let) po výkonu v ECC, follow-up 19M • Vyšší předoper. BNP měli pac. s IABP (387 vs 181), pac. zemřelí do 1 roku (357 vs 184), pac. s hospitalizací >10dní (307 vs 179) • Cutt-off 385 pg/ml-specificita 90%, neg. predikt. hodnota 86% • Předoperační zvýšení BNP je prediktorem pooperačních komplikací a 1 roční mortality
BNP a pooperační komplikaceProvenchere, Crit Care Med, 2006 • 92 elektivních pt: 43 CABG, 49 chlopně • BNP a TnI před výkonem a 1.poop. den • Kardiální dysfunkce- LCO nebo nutnost užití inotropů >24h nebo LSS do 5 dní • Nezávislé faktory: třída NYHA, TnI a BNP 1. D • Elevace obou – 12x vyšší riziko LSS • Věk, předoper. LVEF a BNP >352 pg/ml koreloval s vyšší 1 roční mortalitou
BNP po kardioplegické zástavěAvidan, Clin Chim Acta, 2001 • 29 pt, elektivní CABG, měření BNP před výkonem a po reperfúzi po kardioplegické zástavě • Random.12 pt . allopurinol před op. k prevenci reperfúzního traumatu • BNP signif. klesá po naložení Ao svorky, mírně stoupá po uvolnění svorky a dále při plnění komor při weaningu z ECC • Hodnota BNP za 2h po ECC se blíží předoper. • Allopurinol neměl vliv na změny BNP
BNP a homeostáza volumu v kardiochirurgiiAtionu, Clin Auton Res, 1993 • 9 pediatr. pt, korekce srdeční vady v ECC • Předoper. všichni zvýšené BNP • Během ECC signif. pokles BNP, aldosteronu • Po reperfúzi návrat Na, aldosteronu a PRA k předoper. BNP stoupá na 3 násobek proti předoper., signif. roste CVP (4,3 vs 10 mmHg) • Po operaci jedině BNP koreluje s množstvím moči a negativní tekutinovou bilancí
BNP jako ukazatel preloaduLouart, Int Care Med, 2005 • 34 pt s UPV, akutní LSS TK sys<90 • Fluid challenge 250/ 500ml, TD CO • Změna SVI>15% - responder, BNP, CVP • 25 R: čím vyšší výchozí hodnoty BNP, CVP a CI, tím nižší odpověď • BNP>193 pg/ml – sens. 38%, spec.100% • CVP > 7torr – sens. 54%, specif. 100%
BNP a fibrilace síní po kardiochirurgiiWazni, Am Heart J 2002 • Pooperační výskyt FiS až 60% • 187 pt bez anamnézy arytmie, poop. telemetrie • 80 pt (42,8%) FiS, věk 68 vs 64 u non-FiS • Předop. BNP 615 u FiS vs 444 nonFiS, p=0,005 • Žádný rozdíl: pohlaví, typ výkonu, LVEF, LAD, ICHS, medikace betablokátory • Zvýšení předoper. BNP nezávislý prediktor FiS
Nt- pro BNP a kardiogenní šokHaoula, Int Care Med, 2005 • Retrospektivní, 48 pt s Kš, BNP při příjmu • Stř. doba trvání šoku do odběru 16h • Stř. kombin. dávka vasopresorů 0,39 µ • Medián BNP 12580 (5634-23449), 8 pt > 35000 • BNP nekoreluje s dávkou vasopresorů • Korelace s 30D mort. – BNP>13000 82%, • BNP>27000 100%
BNP v kardiochirurgiiSinhn, Thorac Cardiovasc Surg, 2005 • Uvolnění BNP – marker zvýšeného wall-stress • Je prediktorem pooperačních komplikací a rizika náhlých srdečních příhod • Předoperační BNP napomáhá k rozhodnutí o indikaci výkonu u asymptomatické Ao stenosy • Zvýšení BNP po HTx je prediktorem časné rejekce, rovněž neefektivní resynchronizační léčby • Slouží k dif. dg. kardiální a nekardiální dušnosti • Léčba rekombinantním BNP může ovlivnit zotavení po operaci
BNP v kardiochirurgii - souhrn • zatím relativně málo užíván • u symptomatického srdečního selhání jsou vysoké hodnoty jen potvrzením závažnosti stavu • prognostický význam • stratifikace rizika v některých specifických situacích (Ao stenosa, HTx) • sledování dynamiky má význam v léčbě pooperačních komplikací • otázka nákladů – BNP 10$ vs. 400-500$ TEE (Skidmore, J Card Thor Anest, 2004)
Myoglobin • Reaguje časně, pro myokard nespecifický • Význam i jako marker ischemicko – reperfúzního postižení kosterního svalstva • Významný podíl na patogenezi pooperační renální insuficience • Stanovujeme vždy při vysoké hodnotě CK • Setrvale vyšší hladina je důvodem k časné intervenci – forsírovaná alkalická diuréza
Algoritmus monitorování • Základní hemodynamické parametry (invazivní TK, CVP, TF, 2 svod.. EKG – II, V5 s analýzou ST segmentu, fakultativně PAP, CI) kontinuálně • 12 svodové EKG při příjmu, za 1h, 2h, 6h, dále á 24h, jinak dle klinického stavu • CK, CK-MB, index CK-MB, AST při přijetí, za 6, 24 a 48h, jinak dle klinického stavu • při CK-MB>10% celk. CK: TnT + MGB • při pozitivitě TnT a EKG: TTE-RWMA, event. TEE • Pozitivita EKG + TnT + TEE = rekoronarografie
Kazuistika • 76 letý pac., primomanifestace ICHS s AP CCS III, NYHA II, EF LK 60%, jinak neléčen • SKG: 90% prox. RIA, 90% RIM, 90% RC, stop ACD • FA : Ibustrin, vysazen 1 den před operací • Elektivní CABG: RIA-IMA, RD, RMS, RIM, RIVP v ECC • Od 1. poop. dne Clexane 2x 0,2ml, ANP 100mg
Průběh • Bezprostředně po operaci stabilní • EKG : LBBB chronický, za 2 a 4h stále jen LBBB, 6h po výkonu elevace ST V4-6 • 8h po výkonu náhlá fibrilace komor, promptní defibrilace, poté přechodná VVI stimulace • 12h po výkonu již EKG bez elevací, ale neg T II, V4-6 • 24h přetrvávající neg T inferolater.
Další průběh • 30h po výkonu – pac. má stenokardie!!! • TTE – nová hypokinesa inferoapikolaterálně • Re-SKG : uzávěr RIM+RC trombem • 32h po výkonu zahájen reCABG 4x v ECC • 36h po výkonu, ihned po reoperaci TEG : hyperkoagulace, po stabilizaci nasazen Clexane 2x0,6ml ASA 400mg/den • 48h po výkonu platelet mapping- ASA 100% inhibice • Průběh komplikován krvácením do pleur.dutiny s revizí • Propuštěn 26. den v dobrém stavu, ASA400mg+Plavix
Závěr • Dg. perioperační ischémie myokardu v kardiochirurgii je obtížná a komplexní • Klinické a EKG známky jsou nespecifické a málo spolehlivé • Nejcitlivější průkaz nových RWMA dle TTE/TEE • Laboratorní dg. je součástí dg. komplexu • Pozornost a vývoj POCT je třeba směřovat k nejčastější vyvolávající příčině - hyperkoagulaci
Role POCT v diagnostice perioperační ischémie • Časná detekce reverzibilního poškození ?? • Průkaz nekrózy ?? • Detekce stavů, které ischémii vyvolávají ??
Hyperkoagulace v kardiochirurgii • Výskyt – 37% před výkonem, 14% po výkonu (Hájek, 2005) • Nepostižitelnáběžnými laboratorními testy • Tromboelastografie detekuje spolehlivě • Platelet mapping umožní testovat odpověď na antiagregační léčbu