Právní nauka

1. Právní nauka Úvod do problematiky práva Základní terminologie

2. PRÁVO • POJEM : Právo je soubor předpisů, norem (pravidel, podle kterých se organizuje a řídí život lidské společnosti. Právní předpisy upravují vztahy v dané společnosti, určují, jak se její členové mají chovat. Dodržování těchto předpisů je vynutitelné státní mocí. • Rozlišujeme: - objektivní právo - právní předpisy, např. zákony, vládní nařízení a vyhlášky; společenské vztahy upravené tímto prá­vem se nazývají právní vztahy - subjektivní právo – konkrétní nárok účastníka právního vztahu

3. Úkoly práva Úkolem práva je zabezpečit každému občanovi státu jistý okruh činností, v němž může jednat podle své vůle. Zároveň je úkolem práva omezovat tyto činnosti do té míry, aby ostatní občany nepoškozovaly. Vztah mezi občanem a státem • Občané mohou činit všechno, co jim zákony výslovně nezakazují. • Stát může konat jedině to, co mu zákony výslovně dovolují.

4. Prameny práva • zákony (tzv. normativní akty, psané právo) 2. právní obyčeje - je pramenem práva tehdy, jestliže na základě dlouhotrvajícího faktického a masového uskutečňování nějakého chování na příslušném území se jeho obsah natolik zkonkretizoval, že z něj jako z daného a závazného vycházejí nejen všechny subjekty (občané, organizace atd.), ale i státní orgány, které je uplatňují a také zajišťují jejich vynucení v případě jejich porušování. • soudní precedenty - jsou pramenem práva tehdy, jestliže soud svým rozhodnutím řeší případ dosud právními normami neupravený. Závazný je v tom smyslu, že veškerá další rozhodování v případech stejného druhu jsou vázána tímto vzorem prvního rozhodnutí v konkrétní právní věci.

5. Prameny práva II • normativní smlouvy -jde o smlouvu jejíž ustanovení jsou obecná a upravují celou skupinu právních vztahů stejného druhu a neurčitého počtu. 5. Mezinárodní smlouvy pramenem našeho práva nejsou. Abynabyly platnosti musí být transformovány prostřednictvím normativního aktu, který již pramenem práva je. Právní systémy: a) kontinentální evropský typ : psané právo, ovlivněn římskoprávním systémem, prvním klasickým buržoasním kodexem byl občanský zákoník tzv. Code Napoleon z roku 1804, který se stal vzorem pro pozdější kodifikaci práva na evropském kontinentě. b) anglosaský typ tzv. Common Law převažují soudní precedenty (USA) a právní obyčeje (VB), další rozdíl se týká dělení práva – toto nezná dělení práva na veřejnoprávní a soukromoprávní

6. Právní vztahy • Právní vztahy jsou společenské vztahy, jestliže jsou upraveny právní normou. • Aby mohl vzniknout právní vztah, musí především existovat právní norma a pak dále právní skutečnost, se kterou je vznik, změna nebo zánik právního vztahu spojen. Dělení právních skutečností: - právní (protiprávní) jednání – právní jednání je chování subjektů v souladu s právními normami, zatímco protiprávní jednání je naopak chování v rozporu s právními normami. formy- aktivní činností - nečinnosti, opomenutí, zdržení se nějaké činnosti - právní události - takové skutečnosti, které nebyly vyvolány chováním osob.

7. Prvky právního vztahu 1. Subjekty právního vztahu Účastníky právního vztahu nazýváme subjekty. Jsou jimi lidé ( FO ), organizace a orgány ( PO ). Druhy způsobilosti: • Způsobilost k právům a povinnostem tzv. právní subjektivita. U člověka vzniká narozením, má ji však i dítě počaté, narodí-li se živé. • Způsobilost k právním úkonům. Účastník právního vztahu může svým vlastním jednáním zakládat, měnit nebo rušit, právní vztahy. způsobilost právním úkonům vzniká v plném rozsahu zletilostí ve věku 18 let. případně dřívějším uzavřením manželství

8. Právnické osoby • Subjektem právních vztahů mohou být i právnické osoby. • Při právních úkonech jsou PO zastupovány FO: • statutárním orgánem právnické osoby • pracovník nebo člen PO, u něhož toto oprávnění vyplývá z vnitřních organizačních předpisů právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. • jakákoliv FO nebo PO základě plné moci • prokura - zmocňuje prokuristu ke všem právním úkonům, k nimž dochází při provozu podniku, i když je k nim jinak třeba zvláštní plné moci. podmínky: - zápis do obchodního rejstříku. - musí být udělena písemně

9. Prvky právních vztahů II • Obsah právního vztahu - jsou oprávnění a povinnost účastníků tohoto vztahu. 3. Objekty právních vztahů Tímto objektem mohou být věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Věc: je vymezena jako ovladatelný, hmotný předmět či ovladatelná přírodní síla, které slouží potřebám lidí. Dělení věcí: - movité - nemovité - věcí určené podle druhu - věci učené jednotlivě - součást věcí - příslušenství věci

10. Právní úkony Úkony jsou právní skutečností spočívající v určitém lidském chování. Spočívající v aktivním jednání, čili v konání, tak i v nečinnost, neboli opomenutí či zdržení se něčeho nebo ve strpění chování jiného. Podmínky: chování - vědomé - volní Formy právních úkonů: - ústní - písemné - konkludentní právní úkon

11. Právní úkony II Druhy právních úkonů: - jednostranné - dvoustranné - vícestranné Právní úkony musí být: - vážný - určitý - svobodný - srozumitelný - prosté omylu a tísně Jinak je právní úkon neplatný!!!