SOCIOLOGIE B2 Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D. AR 2013/2014 Fakulta sociálních studií

1. SOCIOLOGIE B2 Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D. AR 2013/2014 Fakulta sociálních studií katedra sociologie

2. Sociologie B2 Hodinová dotace: 1/1 (přednášky a cvičení) Počet kreditů: 5 Způsob zakončení: zápočet /zkouška Forma zkoušky: písemný test (otevřené otázky) Forma zápočtu: prezentace na cvičení (2 varianty zadání)

3. ZADÁNÍ PREZENTACE PROBĚHNE NA NEJBLIŽŠÍM CVIČENÍ Prezentace na cvičení = kratší verze testu Absence prezentace = delší verze testu 

4. Tematická struktura • Dvojí poznání sociální reality – laické a vědecké poznání světa. Role sociologického výzkumu v poznání sociální reality. Základní terminologie – věda, výzkum, průzkum, šetření, výzkumná sonda, anketa. Předmět sociologického výzkumu a výzkumná paradigmata. • 2. Předmět sociologického výzkumu – příklad. Lidské štěstí jako téma sociologického výzkumu. Jak empiricky zkoumat lidské štěstí? • 3. Empirický sociologický výzkum a jeho etapy. Projekt sociologického výzkumu. Přípravná a realizační fáze. Zpracování dat. • 4. Výzkumná paradigma v sociologii. Kvantitativní a kvalitativní sociologický výzkum. Kvantifikace a měření vlastností sociálních jevů. Vztah statistiky a sociologického poznání. Statistický soubor, statistická jednotka, druhy statistických znaků. Pojmy hypotéza, operacionalizace, dekompozice, proměnná.

5. 5. Techniky sběru dat. Možnosti a omezení poznání sociální reality. Dotazník, rozhovor, pozorování, anketa, studium písemných pramenů. Základní pravidla tvorby dotazníku, formulace otázek. Druhy pozorování a typy rozhovorů. Příprava a vedení výzkumných rozhovorů. Okolnosti realizace anket. 6. Výběrové postupy. Základní a výběrový soubor, vyčerpávající a výběrová šetření. Výběrový soubor a problém reprezentativnosti. Základní podmínky reprezentativnosti výběrových šetření. Variabilita, výběrový chyba, spolehlivost. Reprezentativní, kvazi-reprezentativní a nereprezentativní výběrové postupy.

6. Povinná a doporučená literatura ROUBAL, O., PETROVÁ, I., ZICH, F. Metodologie marketingových výzkumů. Praha: VŠFS, EDICE EUPRESS, 2014 ( v tisku). ZICH, F., ROUBAL, O. Úvod do sociologického výzkumu. 2. rozšířené vydání. Praha: VŠFS, EDICE EUPRESS, 2014 ( v tisku). ZICH, F. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: VŠFS, EDICE EUPRESS, 2010. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2005. Roubal, O. Sociologie a pozdně moderní společnost. Praha: VŠFS, EDICE EUPRESS, 2014

7. Povinná a doporučená literatura KOZEL R., L. MYNÁŘOVÁ, H. SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. Praha. GradaPublishing, 2011. REICHEL, J. (2009): Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada. MIŠOVIČ, J. a kol. (2010): Od A do Z ve výzkumech veřejného mínění. Těšín: Orego. HENDL, J. (2005): Kvalitativní výzkum – základní metody a aplikace. Praha: Portál. HENDL J. (2004): Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál. ROUBAL, O. Poznání sociálního profilu studentů a jeho role v marketingové praxi vysokých škol ve „společnosti vědění“. CommunicationToday, 2013, roč. 4, č. 1, s. 60-76. ROUBAL, O. Vzdělávání marketingových specialistů a očekávání marketingové praxe. AULA –revue pro vysokoškolskou a vědní politiku, 2012 (ročník 20, č. 1, s. 2-22.

8. DVOJÍ PŘÍSTUP POZNÁNÍ REALITY Laické a vědecké poznání sociální reality

9. Poznávání světa jako podstata lidské existence  Poznávání světa nepředstavuje pouze podmínku řešení existenčních starostí, ale i podmínku naplňování existenciálních potřeb lidského života.  Jedině prostřednictvím poznávání světa získává lidský život smysl, určitý směr, řád, stává se uchopitelným a srozumitelným.  Neztrácí se nutně v chaotickém „neřádu“ fyzického světa, nýbrž získává „vyšší“ podstatu, nemateriální rozměr, stává se smysluplným projektem.

10. Laické poznání založené na zdravém rozumu není ideální, je: Nesystematické Nekontrolované Rutinní Málo pochybující Redukované Zatížené řadou subjektivních předpokladů a mentálních omezení Podléhá subjektivním hodnocením, emocionálním stavům a náladám, dřívějším současným zkušenostem Podléhá předsudkům a stereotypům

11. Vědecké poznání lze chápat jako systematické a kontrolované rozšíření zdravého rozumu Komplikovanější Specializované Strukturované Specifická pravidla získávání poznatků, ověřování a hodnocení, Institucionalizované Systematické „Objektivita“ Pluralita přístupů Abstraktní jazyk Je reprezentováno skupinou profesionálů, vědeckých pracovníků, akademiků, specialistů

12. Vztah vědeckého a laického poznání reality

13. Vztah vědeckého a laického poznání reality Uspořádání znalostí založených na laickém poznání se řídí subjektivní důležitostí --- Uspořádání znalostí založených na vědeckém poznání se řídí paradigmaticky určenými kritérii Znalosti dosažené laickým poznáním jsou nesystematické ---  Znalosti získané vědeckým poznáním jsou charakteristické systematickým uspořádáním Laické poznání může být neuvědomované rutinní, automatické, bez jasného směřování, cíle --- Vědecké poznání se vyznačuje reflektovaným systematickým a metodickým jednáním, je zcela vědomé a cíleně orientované

14. Vztah vědeckého a laického poznání reality Laické poznání je spontánní, nekontrolované a neorganizované --- Vědecké poznání je vždy záměrné, organizované a kontrolované Laické poznání se vyhýbá pochybnostem --- Vědecké poznání je založeno na systematizaci pochybností Laické poznání přistupuje k realitě jako nezpochybnitelné a „samozřejmé“ skutečnosti --- Vědecké poznání se vztahuje k realitě jako „nesamozřejmé“ skutečnosti a řeší otázky o podmínkách chápání této skutečnosti Laické poznání nehledá alternativní přístupy --- Vědecké poznání sleduje možnosti odkrývat pluralitu alternativ přístupů

15. Rozhodněte, v případě jakých tvrzení doplnit slovo vědec, a v jakých případech slovo laik? a) ..... přijímá domnělá vysvětlení přírodních a lidských jevů b) ..... buduje své teoretické struktury, ověřuje jejich vnitřní konzistenci a podrobuje jejich složky empirickému ověřování c) ..... si uvědomuje, že pojmy, kterých užívá, jsou lidskými výtvory, které mohou a nemusí mít blízký vztah k realitě d) ..... ověřuje hypotézy, ale dělá to selektivně e) ..... se většinou nesnaží kontrolovat své výklady pozorovaných fenoménů f) ..... má tendenci přijímat vysvětlení, která jsou v souladu s jeho předpojatými představami a sklony g) ..... jsou přijatelná i metafyzická vysvětlení

16. Jak proti sobě může stát laické a vědecké poznání reality? Peníze znamenají štěstí Čím více toho mám, tím budu šťastnější Čím větší nabídka možností, tím atraktivnější život Čím vzdělanější budu, tím větší štěstí budu prožívat Štěstí závisí na vnějších okolnostech života, tedy na tom, co mám a kde žiji, jak pracuji,……

17. D. Kahneman • Myšlení rychlé a pomalé (2012) • To, jak se v životě rozhodujeme stojí často proti zdravému rozumu • Př. Cold – pressor test • Účastníci ponoří ruku do bolestivě studené vody • Krátká procedura - 60 vteřin ponořená ruka ve studené vodě – 14st. Celsia • Dlouhá procedura – 60 vteřin ponořená ruka ve studené vodě – 14st. Celsia • a dalších 30 vteřin ve vodě s teplotou 15 st. Celsia • Jaké proceduře dávají respondenti přednost? • Konflikt prožitého užitku a rozhodovacího užitku…..

18. D. Kahneman Myšlení rychlé a pomalé (2012) To, jak se v životě rozhodujeme stojí často proti zdravému rozumu Emocionální framing 1) Akceptovali byste riskantní hru, která nabízí 10 % šanci vyhrát 95 dolarů a 90 % šanci prohrát 5 dolarů ? 2) Zaplatili byste 5 dolarů za možnost účasti v loterii, která nabízí 10% šanci vyhrát 100 dolarů a 90% šanci nevyhrát nic?

19. Co je pro nás přijatelnější? Výsledek „zarámovaný“ v podobě ceny losu v loterii, nebo jak prohra v hazardní hře? „Ztráty evokují silnější negativní pocity něž cena či náklady“.

20. Žena si koupila dvě vstupenky do divadla v ceně 80 dolarů za kus. Když přijde do divadla tak zjistí, že po cestě vstupenky ztratila. Koupí další dvě vstupenky, aby na představení mohla jít? • Žena jde do divadla s cílem koupit dvě vstupenky, které stojí 80 dolarů za kus. Přijede do divadla a zjistí, že 160 dolarů na nákup ztratila. Může zaplatit kreditní kartou. Koupí vstupenky?

21. Problém obsahuje mentální účty a klam utopených nákladů Odlišné rámce vyvolávají odlišné mentální účty; Důležitost ztráty závisí na účtu, vůči kterému je ztráta uplatněna Při ztrátě vstupenek = účet spojený s tímto představením Při ztrátě peněz = účet „obecných příjmů a výdajů“

22. Zdravý rozum a sociologické poznání

23. „Balík příručního vědění“, Každodenní, nereflektované, nesystematické, nekontrolované a rutinní poznání sociální reality Jeho obsahem jsou osvojené způsoby vnímání a porozumění určitým procesům stavům a situacím, pomocí kterých jsme schopni obstát v každodenní realitě světa. „Balík příručního vědění“ tak představuje soubor praktických návyků umožňujících zvládat běžné životní situace. Každý z nás realizuje jakousi vlastní „laickou“ sociologii

24. Jaká je tedy role vědeckého poznání, když „balík příručního vědění“, zdá se, představuje dostatečnou a spolehlivou individuální výzbroj pro zvládnutí těch nejdůležitějších situací každodenního života?

25. Zdravý rozum je limitován Socializací - procesem, v rámci kterého si internalizujeme řadu návyků a postojů, přijímáme určité hodnotové struktury a obecně se identifikujeme s určitou vizí reality. Jde o to, že zdroje této socializace jsou vždy nějakým způsobem omezeny – určitou výchovou rodičů, konkrétní školou a jejími učiteli, konkrétními kamarády a vrstevníky, vybranými médii, informacemi apod.

26. Zdravý rozum je limitován Jazykem - jednotlivé jazyky se různí v možnosti vyjadřovat některé skutečnosti. Například jazyk Inuitů (v částech Kanady a Grónska nesprávně označovaných jako Eskymáci) obsahuje několik desítek odlišných termínů pro označení různého typu sněhu, podobně v sámštině identifikujeme více než 50 možných výrazů pro sníh (jen pro zajímavost, v jazyce Sámů existuje více než 100 výrazů pro označení soba).

27. Zdravý rozum je limitován Inuitské výrazy pro sníh aput = sníh na zemiqana = padající sníhpiqsirpoq = sníh ve větru, vířící padající sníh (sloveso)qimuqsuq = sněhový vírmauja = měkký, hluboký sníh, ve kterém se těžko chodíaqilokoq = lehce padající sníhpiegnartoq = sníh vhodný pro jízdu na saníchmatsaaruti = mokrý sníh, který lze použít k pokrytí skluznic saní ledempukak = sypké krystalky sněhu, které vypadají jako sůl A co čeština ???

28. Zdravý rozum je limitován České výrazy pro déšť ….mžít, mrholit, krápat, poprchávat, pršet, leje jako z konve,……

29. Zdravý rozum je limitován Prostorem - kde vyrůstáme, žijeme, pracujeme a umíráme. Prostor,  němž se pohybujeme, ovlivňuje naši sociální zkušenost. Mělo by platit, že čím omezenější tento prostor je, tím méně sociálních zkušeností a omezenější náplň zdravého rozumu. A naopak, čím větší prostor využíváme k práci, trávení volného času, cestování, tím více zdrojů k naplnění obsahů zdravého rozumu.

30. Zdravý rozum je limitován Masovými sdělovacími prostředky - které na nás působí stále intenzivněji a stávají se téměř trvalou součástí naší každodennosti. V důsledku tohoto působení je pravděpodobně stále náročnější zdravý rozum zachovat a nepodlehnout tlaku sériově produkovaných sdělení a mediálních obrazů vytvářejících vlastní kyber-prostorovou realitu. Systém fungování masových sdělovacích prostředků a vůbec moderních informačních a komunikačních technologií stojí možná tak trochu mimo zdravý rozum.

31. Zdravý rozum je limitován Sociálními skupinami - kam patříme, nebo patřit chceme (referenční skupiny). V každé sociální skupině, jejíž jsme součástí, dochází k sociálnímu působení na vědomí člověka, jeho názory, postoje, přesvědčení, hodnoty či životní cíle.

32. Kde se nejčastěji setkáváme se sociologickým výzkumem?

33. Sociologie se objevuje veřejnosti nejprve ve svých praktických aplikacích – marketing a výzkumy veřejného mínění, různé ankety a průzkumy

34. Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme? Výzkum Průzkum Výzkumná sonda Šetření Anketa

35. Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme? Průzkum: bývá definován jako jedna z etap výzkumu realizovaná v terénu nebo jako samostatná výzkumná akce postrádající hlubší teoretické pozadí.

36. Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme? Výzkumná sonda: je zpravidla zaměřena na dílčí a neúplnou část výzkumného problému, poznatky z výzkumné sondy slouží jak k ověření obecně podmínek sběru dat v terénu (ochota respondentů odpovídat, možnosti a omezení práce tazatelů, testování nástroje sběru dat aj.), tak i pro celkovou orientaci a přípravu rozsáhlejší výzkumné akce. Výzkumná sonda má tedy často povahu pilotáže, tj. předvýzkumu.

37. Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme? Šetření: představuje aplikaci konkrétní výzkumné techniky v terénu (dotazníkové šetření, sběr dat pomocí pozorování atd.), stává se součástí průzkumu.

38. Typy výzkumů Základní výzkum (řeší se teoretické otázky, předpoklady pro budoucí výzkum, probíhá laboratorně – př. koncept vzdělanostní společnosti) – jde o vytváření základních poznatků Aplikovaný výzkum (řeší praktické otázky, cílem je návrh opatření, intervencí, programů, probíhá v přirozeném prostředí – př. jak zlepšit pedagogický proces na vybrané vysoké škole?) – praktické problémy a aplikace Akční výzkum (usiluje o změnu stavu, má politické pozadí, není hodnotově neutrální – př. feministický výzkum) – řešení lokálních praktických problémů Evaluační výzkum (hodnotové posouzení intervencí na základě empirické evidence - př. zavádění E learningu na VŠ) – určení hodnoty, kvality a významu intervence Kritický výzkum (cílem je kritika stávajících společenských nerovností – př. otázky nerovného přístupu k VŠ vzdělání) – osvětlení a změna sociálních nerovností

39. Funkce výzkumu Vědecká Sociotechnická Humanizační Edukační Propagační - marketingová

40. Sociologie a výzkum Co už možná o praktických aplikací sociologie víme? Víme, že prováděné výzkumy prakticky působí (ovlivňují) veřejnost Výzkumy volebního chování a princip reflexivity Výzkumy volebního chování působí zejména na „nerozhodnuté“ voliče – jak velký podíl elektorátu tvoří „nerozhodnutí“? Závažná otázka zní: nemůže zveřejnění výsledků o volebních preferencích ovlivnit tuto nerozhodnutou skupinu voličů a vychýlit tak možný výsledek voleb? R. K. Merton (1910-2002): existuje rozpor mezi tím, jak by věci vypadaly, kdyby všechno šlo „svou cestou“, a jak probíhají, když se lidé dozvědí, že by „nějak“ probíhat mohli Princip sebenaplňujícího se proroctví – jde o předpověď, která se naplní nikoli proto, že „objektivní stav věcí“ vede k určitému výsledku, ale proto, že je vyslovena a ovlivní jednání lidí

41. Sociologie a výzkum • Odhad volebních preferencí a spirála mlčení • Proč některé předpovědi volebních výsledků selhávají? • Společnost hrozí jedincům, kteří se názorově příliš odlišují, izolací. • Jednotlivci pociťují z možné izolace strach • Strach z izolace vede jedince k tomu, že se snaží vyhodnocovat názorové klima ve svém okolí, aby zjistili, co si myslí většina • Lidé se tedy snaží být konformní, být v souladu s většinovým názorem a skrývat názory, které jsou v menšině – vzniká spirála mlčení: názory vnímané jako dominantní získávají silnější pozice, menšinové názory ustupují

42. Příklad Aktuálně je zajímavý průzkum společnosti Jablotron (prosinec 2012) zaměřený na populaci bytových zlodějů (odsouzených) Způsoby vniknutí…. Do domu se tedy podle zlodějů nejsnáze dostává přes okno (84 %), sklepem (74 %) a garáží (73 %). Co zloděje odradí….. alarmy (70 %), bezpečnostní dveře typu NEXT (69 %) a bezpečnostní skla (63 %).Více než polovinu pachatelů by k odchodu přimělo i označení „Objekt je napojen na pult centrální ochrany" a stejný počet uvádí, že by si vloupání rozmysleli také díky hlídacímu psovi Neúčinné zabezpečení…..sousedé ve vedlejším domě však pro ně nepředstavují žádnou překážku. Stejně tak ani houkající alarm, který není napojený na ochranku. V krádeži při jeho houkání dokážou prý pokračovat dvě třetiny z nich. Navíc přes 60 procent dotázaných zlodějů uvádí, že alarm umístěný viditelně na domě je pro ně často lákadlem, že tam bydlí bohatí lidé. Kam se vloupat……Pokud bydlíte v panelovém domě, je pravděpodobné, že vás zloděj navštíví přes den, zatímco do rodinného domu se pokusí vloupat spíše v noci.

43. Sociologie B2 Zadání zápočtového projektu

44. Varianta 1 Projekt sociologického výzkumu

45. Teoretická část • 1) Zdůvodníte výběru tématu a představíte jeho obecnější charakteristiku – proč je třeba zkoumat, proč stojí za pozornost, k čemu a pro koho budou sloužit výsledky • 2) Vymezíte problém – co konkrétně řešíte, na co se zaměříte? • 3) Stanovíte cíle výzkumu - na jaké otázky hledáte odpovědi, čeho chcete dosáhnout, co výzkumem sledujete? • 4) Formulujete hypotézu – jaký předpoklad nebo předpoklady ověřujete?

46. Metodická část • 1) Jakou metodou budete problém řešit? Kvantitativně nebo kvalitativně? • 2) Jak získáte data? Jakou techniku sběru empirických dat použijete? (Představíte dotazník jako nástroj sběru dat, popř. jinou techniku) • 3) Koho budete zkoumat? Charakterizujete soubor respondentů. Základní a výběrový soubor. • 4) Jak zkoumaný vzorek budete vybírat? Naznačíte výběrový postup. • 5) Jak zpracujete data? Naznačte způsob analýzy dat.

47. Plán výzkumu • a) časový plán • b) finanční plán • c) organizace výzkumu – personální zajištění • d) výstupy – publikace, konference, semináře

48. Varianta 2 Prezentace nezamýšlených efektů reklamních sdělení

49. Zadavatelé reklamy a tvůrci kampaní • plánují efekty marketingových sdělení • Dochází při tom k neplánovaným a • nezamýšleným dopadům • Přesah cílové skupiny mimo cílovou skupinu původně zamýšlenou – pozitivní a negativní efekty • Modifikace dopadu na cílovou skupinu mimo dopad zamýšlený - pozitivní a negativní efekty

50. Příklady neplánovaných (nezamýšlených) dopadů reklamních sdělení