Mgr. Jan Siostrzonek (siostrzonek@fakulta.cz)

1. Rodinné právo Vztahy mezi manžely Mgr. Jan Siostrzonek (siostrzonek@fakulta.cz) www.sokrates.cz

2. Práva a povinnosti manželů • Vznikají přímo ze zákona již samotným uzavřením manželství a zanikají nejpozději s jeho zánikem • faktický rozchod manželů a jejich oddělené žití nezpůsobuje zánik všech práv a povinností • faktickým rozchodem může být výkon některých práv a povinností ztížen nebo i zcela vyloučen • Právní úprava je obsažena v • LPS • zákon o rodině • Občanský zákoník • Základní zásady soužití mezi manžely 1) Zásada solidarity • Vzájemná pomoc, nikoliv ekvivalence plnění

3. Ve sféře regulace osobních vztahů se tato zásada projevuje zejména zakotvením • vzájemné pomoci, • společné péče o domácnost • Společné péče o rodinu a děti apod. • V oblasti majetkových práv se tato zásada projevuje • Institutem SJM • Vzájemné vyživovací povinnosti manželů 2) zásada rovnosti • Podle čl. 3 LPS mají muž a žena v manželství rovná práva a rovné povinnosti • Konkrétním projevem je § 18 ZOR (muž a žena mají v manželství rovná práva a povinnosti) a v § 2 odst. 2 Obč.Z. (v obč.pr. vztazích mají účastníci rovné postavení)

4. 1. Osobní práva a povinnosti manželů • Upraveny jsou v § 18 – 21 ZOR • Lze je třídit na základní práva a povinnosti a další práva a povinnosti manželů a) Základní (osobní) práva a povinnosti manželů „Muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí“ • Tato povinnost je stanovena velmi obecně • Cílem je vytvořit předpoklady pro naplňování společenské, ekonomické a biologické funkce rodiny • Neplnění těchto povinností není právem nijak sankcionováno • Může však být zohledněno při rozhodování o změně statusu (rozvod) nebo při určování vyživovací povinnosti

5. i) povinnost žít spolu • nejedná se jen o společné bydlení, většinou se jedná o pravidlo, ale může být splněna podmínka společného bydlení, i když manželé spolu fyzicky nežijí (studentská manželství) • s tzv. faktickou odlukou počítá § 24a a 24b ZOR ii) povinnost být si věrni • na této povinnosti stojí celé manželství (monogamie) • není společensky žádoucí navazování mimomanželských vztahů • porušení této povinnosti bývá nejčastější příčinou kvalifikovaného rozvratu manželství a jeho rozvodu iii) povinnost vzájemně si pomáhat • a to ve všech sférách života – nutno chápat co nejšířeji

6. iv) povinnost vytvářet zdravé rodinné prostředí v) povinnost respektovat svoji důstojnost • např. násilí v rodině vi) povinnost společně pečovat o děti • Nejedná se pouze o péči o společné dítě, ale i dítě druhého manžela • § 33 ZOR - na výchově dítěte se podílí i manžel, který není rodičem dítěte, za předpokladu, že s ním žije ve společné domácnosti b) další (osobní) práva a povinnosti i) povinnost uspokojovat potřeby rodiny • § 19 ZOR - o uspokojování potřeb rodiny jsou povinni oba manželé pečovat podle svých schopností, možností a majetkových poměrů

7. Poskytování peněžních a jiných prostředků na náklady společné domácnosti může být zcela nebo zčásti vyváženo osobní péčí o společnou domácnost a děti • Povinnost uspokojovat potřeby podle svých možností a schopností neznamená povinnost rovným dílem tyto potřeby uspokojovat • Míra této povinnosti bude odpovídat • individuálním schopnostem a možnostem manžela, • jeho osobním, • Výdělečným • majetkovým poměrům • zdravotnímu stavu apod. • § 19 ZOR zakotvuje právo manžela obrátit se žalobou na soud v případě, že jestliže druhý manžel neplní zákonnou povinnost hradit náklady společné domácnosti • Pojem společná domácnost je definován § 115 Obč.Z. – domácnost tvoří FO, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby

8. předpokladem uplatnění práva na úhradu nákladů společné domácnosti jedním z manželů u soudu je fakt, že • Společná domácnost trvá • Jeden z manželů o rodinu jako celek nebo o její jednotlivé členy a jejich potřeby nedbá • Náklady společné domácnosti – náklady na společné bydlení členů domácnosti, náklady služeb spojených s bydlením, běžná údržba společného bydlení, náklady na pořízení běžného vybavení apod. ii) Povinnost rozhodovat společně o záležitostech rodiny • Podle § 20 ZOR manželé o záležitostech rodiny rozhodují společně • Pokud se však manželé nedohodnou na podstatných věcech, rozhodne na návrh jednoho z nich soud (např. určení místa společného bydlení rodiny)

9. Zákonné zastupování mezi manžely • manželům přímo ze zákona vyplývá právo se vzájemně zastupovat v běžných záležitostech • předpokladem zde je, že • se musí jednat o záležitost jednoho z manželů a ne rodiny jako celku a • Se musí jednat o běžnou záležitost • v podstatných věcech tak musí jednat každý manžel sám za sebe anebo třetí osobě (zde právě i druhý manžel) udělit plnou moc • podle ZOR může toto zákonné zastoupení druhým manželem vůči třetí osobě druhý z manželů vyloučit • manžel musí toto „zástupčí právo“ výslovně vyloučit a současně toto vyloučení musí být třetí osobě známo

10. Solidární závazky manželů • podle § 21 odst. 2 ZOR jednání jednoho z manželů při obstarávání běžných záležitostí rodiny zavazuje oba manžely společně a nerozdílně. Zde je založena tzv. „solidární závaznost manželů“ • např. běžné nákupy pro domácnost, drobné opravy a úpravy v bytě apod. • pokud manžel jedná v jiných než běžných záležitostech (exces = překročení rámce běžných záležitostí), a to navíc bez zmocnění druhého manžela, pak • z tohoto úkonu nejsou společně a nerozdílně zavázáni oba manželé • závazek vznikne tomu z manželů, kdo takto jednal • i zde je možné vznik solidárních závazků vyloučit • výslovným prohlášením manžela vůči třetí osobě • této třetí osobě vyloučení musí být známo

11. 2. Manželské majetkové právo Hlavním institutem manželského majetkového práva je společné jmění manželů Upraveno je v §§ 143 -151 Obč.Z. (v roce 1998 nahradil bezpodílové spoluvlastnictví manželů) Společné jmění manželů tvoří (předmět SJM) a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství s výjimkou majetku získaného Dědictvím, darem, Majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka

12. b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého Pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů

13. Modifikace předmětu SJM manželé mohou zákonem stanovený rozsah SJM pouze modifikovat – zúžit nebo rozšířit (§ 143a Obč.z.) takto lze modifikovat rozsah majetku a závazků, které již tvoří SJM, které teprve vzniknou apod. předmětem smlouvy mezi manžely mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty manželé však pro své majetkové vztahy nemohou zvolit jiný režim všechny tyto dohody musí být ve formě notářského zápisu manželé se mohou vůči jiným osobám dovolávat těchto smluv jen tehdy, jestliže je jí obsah této smlouvy znám Manželé mohou dále smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti Muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství (snoubenci), mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství obdobně

14. SJM vzniká uzavřením manželství – bezvýjimečně Manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti Muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství (snoubenci), mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství obdobně Po dobu manželství SJM nevznikne – SJM vznikne až ke dni zániku manželství ke jmění, které aktuálně existuje a je třeba jej vypořádat Pokud se jedná o závazky (viz výše), pak v případě manželů se jedná o společné závazky a tedy věřitelskou nebo dlužnickou solidaritu Jsou-li společnými věřiteli, můžou plnění od dlužníka požadovat spolu nebo každý zvlášť Jsou-li dlužníky, plní dluh společně a nerozdílně, věřitel může dluh vymáhat po každém zvlášť nebo dohromady

15. Podnikání manželů Majetek ve společném jmění manželů nebo jeho část může jeden z manželů použít k podnikání se souhlasem druhého manžela Souhlas je třeba udělit při prvním použití majetku ve společném jmění manželů nebo jeho části K dalším právním úkonům souvisejícím s podnikáním již souhlas druhého manžela není třeba Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev

16. Na návrh některého z manželů soud zúží společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti Je-li tato podnikatelská činnost po rozhodnutí soudu vykonávána podnikatelem společně nebo za pomoci manžela, který není podnikatelem, rozdělí se mezi ně příjmy z podnikání v poměru stanoveném písemnou smlouvou nebyla-li taková smlouva uzavřena, rozdělí se příjmy rovným dílem

17. Zánik SJM SJM zaniká nejpozději zánikem manželství Výjimka – prohlášením konkurzu na majetek jednoho z manželů a vyslovením trestu propadnutí majetku jednoho z manželů Zaniklé SJM je třeba vypořádat, a to a) Dohodou Dohoda je zákonem preferována Je na bývalých manželích, zda dohodou vypořádají jen některý majetek nebo všechen majetek Zákon má jedinou podmínku – taková dohoda nesmí zkrátit věřitele Zákon předepisuje povinně písemnou formu

18. b) Rozhodnutím soudu Pokud se rozvedení manželé nedohodnou, je třeba podat návrh na soud Zákon zde stanoví kritéria kvantitativní a kvalitativní Především se vychází ze zásady, že podíly obou manželů na majetku patřícím do SJM jsou stejné Závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni plnit rovným dílem Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek Každý z manželů je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti.

19. c) Zákonná domněnka vypořádání SJM • nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí • ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá • O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné • totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných

20. Společné bydlení manželů Právními důvody bydlení jsou: • Společný nájem bytu manžely v §§ 703 a násl. Obč.z. • Vzniká vždy uzavřením manželství • Společný podnájem bytu podle § 719 obč.z. • Společné vlastnictví domu (§§ 137 a 143 obč.z.) • Součást SJM, podílové spoluvlastnictví • Společné vlastnictví bytu • V SJM, podílové spoluvlastnictví • Věcná břemena • Odvozené důvody bydlení • Zde mají příslušníci rodiny odvozené právo bydlení, např. manžel je výlučným vlastníkem bytu a RD apod. • Inominátní smlouvy

21. Se společným bydlením manželů souvisí tzv. odluka • Jde o oddělené bydlení manželů, zejména v době před rozvodem • ZOR jej nezná, ale fakticky s ním počítá • U smluveného rozvodu v § 24a ZOR – odluka musí trvat nejméně 6 měsíců • Rozvod s tvrdostní klauzulí v § 24b ZOR – manželství nelze rozvést, ledaže manželé spolu nežijí 3 roky

22. Vyživovací povinnost mezi manžely • Cílem této úpravy je dosažení zásadně stejné životní úrovně obou manželů • Samozřejmě zásadní podmínkou je existence manželství • Nemůže vzniknout v tzv. nesezdaném soužití • Zásady vyživovací povinnosti • Dobrovolnost plnění (navazuje na princip solidarity či vzájemné pomoci) • Pokud jeden z manželů neplní dobrovolně, je možné se obrátit na soud • Vzájemnost • Rovnost muže a ženy v manželství • Vyživovací povinnost mají oba manželé vůči sobě navzájem

23. Zásada stejné životní úrovně • Tím se odlišuje od ostatních vyživovacích povinností, které vyžadují určitý stupeň odkázanosti výživou oprávněné osoby • Mezi manžely však se nezkoumá odkázanost výživou, ale pouze snaha dosáhnout stejné životní úrovně (tj. druhý manžel nemusí být odkázán výživou) • Vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dětí vůči rodičům • Tato vyživovací povinnost zásadně vzniká se vznikem manželství • Není třeba žádného rozhodnutí soudu, který by jednomu z manželů tuto povinnost uložil

24. Předpoklady pro vznik: a) Právní existence manželství • Vzniká se vnikem manželství a zásadně trvá po celou tuto dobu, a to i v neplatném manželství b) Nestejná životní úroveň manželů • Nevyžaduje se odkázanost výživou • Uplatní se i tehdy, pokud manželé jsou schopni sami se živit c) Soulad s dobrými mravy • U všech vyživovacích povinností se uplatní obecné pravidlo obsažené v § 96 odst. 2 ZOR – Výživné nelze přiznat, pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy

25. Rozsah vyživovací povinnosti • Při určení výživného přihlédne soud k • odůvodněným potřebám oprávněného • k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného • Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika • Soud bude zkoumat majetkové poměry nejen výživou povinného manžela ale celé jeho domácnosti – fakticita poměrů • Bude se zabývat nejen faktickými schopnostmi a možnostmi ale i potenciálními možnostmi • Konkrétní vyživovací povinnost pak bude stanovena, aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla stejná

26. Řízení o určení vyživovací povinnosti • Tato vyživovací povinnost vzniká přímo ze zákona (ex lege) uzavřením manželství • K uplatnění dochází zpravidla dobrovolně • Pokud není plněna některým z manželů dobrovolně – určí její rozsah na základě žaloby některého z manželů soud • Výživné lze stanovit nejdříve ode dne zahájení řízení – podání žaloby • Výživné se plní v pravidelných opětujících se dávkách • Zánik vyživovací povinnosti • Tato povinnost trvá po celou dobu trvání manželství • Zánik je zásadně spojen se zánikem manželství • V případě rozvodu manželství může být stanovena vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely

27. Rozvedený manžel, který není schopen sám se živit, může žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů • Nedohodnou-li se, rozhodne soud o výživném na návrh některého z nich • Tato povinnost předchází vyživovací povinnosti dětí vůči rodičům • Soud může rozvedenému manželovi, který se porušením manželských povinností na rozvratu manželství převážně nepodílel a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma, přiznat proti jeho bývalému manželovi výživné ve stejném rozsahu, jako je vyživovací povinnost mezi manžely • Toto výživné lze přiznat nejdéle na dobu tří let od rozvodu • Právo na výživné zanikne, jestliže oprávněný manžel uzavře nové manželství nebo povinný manžel zemře