Mgr. Jan Siostrzonek (siostrzonek@fakulta.cz)

Rodinné právo OSVOJENÍ, PORUČENSTVÍ, OPATROVNICTVÍ Mgr. Jan Siostrzonek (siostrzonek@fakulta.cz) www.sokrates.cz

Osvojení bývá pojednáváno v rámci výkladu o náhradní péči o dítě • Posuzuje nakolik nadále působí vzájemná práva a povinnosti plynoucí z poměru rodiče a dítěte • Rodičovská zodpovědnost • Vyživovací povinnost • Dědění apod. • A současně jaká práva a povinnosti vznikají osobám, jež jsou povinny se o dítě starat • Základním znakem pro určení, zda jde o náhradní péči o dítě či nikoliv je, • zda je dítě svěřeno někomu jinému než jednomu z rodičů • Zda je dítě někomu svěřeno rozhodnutím soudu • (NOZ např. nezakazuje rodičům, aby za sebe při osobní péči o dítě zajistili dočasně náhradu)

Náhradní péči o dítě v jejich různých formách lze chápat tak, že jde o péči, do níž bylo dítě svěřeno soudem • České právo rozlišuje dvě skupiny forem náhradní péče • Konkrétní způsoby náhradní péče o dítě • náhradní ústavní péče (tedy náhradní péče rodinného typu a náhradní péče ústavní – ta se ještě dělí na ústavní péči prostou a výchovu ochrannou podle trestních předpisů)

Pokud se jedná o povahu osvojení z hlediska výše uvedeného pak • Jej nelze chápat jako prostý nástroj náhradní péče o dítě • Osvojením se rozumí přijetí cizího dítěte za vlastní • Přijetí cizího, nezletilého dítěte do vlastní rodiny, tj. do náhradní péče, která ve svých právních důsledcích plně nahrazuje pokrevní vztah rodiče a dítěte • Z tohoto pojetí vychází i ZoR • Zakotveno je v různých mezinárodních úmluvách • Čl. 2 Úmluvy o právech dítěte, Evropská úmluva o osvojení apod.

Osvojení v sobě zahrnuje prvky náhradní péče o dítě v tom, že • dítě vstupuje do nového rodinného prostředí, ve kterém dosud nežilo, • Vstupuje do nových příbuzenských vztahů nejen k osvojiteli, ale i k jeho příbuzným • Z dosavadních vztahů příbuzenských naopak vystupuje – právě toto je prvek, kterým osvojení překračuje rámec prosté náhradní péče o dítě • Osvojení má výrazné právní následky • Nově vzniklé příbuzenství není pouhým projevem péče • Dochází ke změně osobního stavu (statusu) dítěte • Klasickým případem osvojení (náhradního rodičovství) je osvojení manželem rodiče dítěte • Dítě patří i nadále do rodiny vytvořené jedním z jeho rodičů • Dochází ke změně právních vztahů k druhému rodiči

jeden z jeho rodičů právně přestává být rodičem (tento vztah zaniká osvojením) – u nového rodiče vznikají všechny právní následky spojené s osvojením

Typy osvojení • noz vychází z principu úplného osvojení • V původní rodině zanikají osvojením dítěti všechny právní vztahy • V nové osvojitelské rodině vznikají všechny nové příbuzenské vztahy • Výjimka = osvojení manželem rodiče dítěte • Zde je nahrazen jen jeden z rodičů • Právní vztahy dítěte k druhému rodiči a jeho příbuzným trvají • O úplné osvojení půjde v případě osvojení zrušitelného i nezrušitelného • Dítě může osvojit i jednotlivá osoba • V případě osvojení zrušitelného to lze považovat za běžně přípustné • V případě osvojení nezrušitelného půjde o výjimku, neboť zde mohou zásadně osvojovat pouze manželé

k osvojení může dojít pouze rozhodnutím soudu v řízení zahájeném na návrh osvojitele • Osvojením dochází k podstatným změnám v oblasti statusové • ZoR a o.s.ř. proto stanoví řadu podmínek , jejichž splnění soud v řízení musí (z úřední povinnosti na základě zákona) zkoumat • Celá řada činností je svěřena zákonem orgánu sociálně právní ochrany dětí

Podmínky osvojení Jsou stanoveny společně pro osvojení zrušitelné a nezrušitelné s tím, že pro osvojení zrušitelné jsou pak stanoveny další (přísnější) podmínky Podmínky společné 1. Osvojení musí být osvojenci ku prospěchu Jedná se o základní zásadu právní úpravy osvojení Soud je povinen se touto zásadou řídit Tato zásady vyžaduje, aby se mezi osvojencem a osvojitelem vytvořil citový vztah obvyklý mezi rodiči a dětmi Soud je proto ze zákona povinen opatři si podklady potřebné pro posouzení, zda osvojení bude skutečně osvojenci ku prospěchu

soud tak např. nemůže rozhodnout bez znalostí o sobě osvojitele – o jeho vztahu k dítěti, jeho schopnostech pečovat o dít apod. 3. Přiměřený věkový rozdíl mezi osvojencem a osvojitelem • má být takový, aby na osvojitele bylo možné pohlížet jako na rodiče osvojovaného dítěte 4. Osvojení nemůže vzniknout tam, kde mezi osvojitelem a osvojencem již existuje pokrevní rodinný nebo blízký příbuzenský vztah • Poměr založený osvojením by zde byl nadbytečný nebo nevhodným

Proto např. nebude možné osvojení vnuka prarodičem, nebo mezi sourozenci apod. Vzdálenější příbuzenství ale zřejmě (podle okolností případu) osvojení bránit nemusí 5. Plná způsobilost k právním úkonům Podmínkou způsobilosti je především zletilost Ani zletilá FO nemůže být osvojitelem, pokud Byla zbavena způsobilosti k právním úkonům Její způsobilost k právním úkonům byla omezena 6. Osoby osvojitelů Podle noz se může jednat pouze o FO,které zaručují způsobem svého života, že osvojení bude ku prospěchu dítěte a společnosti Je-li osvojováno dítě manžela, hodnotí se pak pouze osoba manžela rodiče

Jako společné dítě mohou někoho osvojit pouze manželé !! Dítě může osvojit i jen jeden manžel Druhý manžel s tím, ale musí souhlasit (jedná se o podmínku platnosti osvojení) Druhému manželovi nevznikají k dítěti žádná práva a povinnosti Souhlas druhé manžela se nevyžaduje pokud Druhý manžel pozbyl způsobilosti k právním úkonům Získání takového souhlasu by bylo spjato s těžko překonatelnou překážkou 7. Nezbytné souhlasy a) Manžel osvojitele (v případě, že dítě osvojuje pouze jeden z manželů)

Rodič/e dítěte nebo jeho zákonný zástupce Souhlas musí být výslovný, určitý a to se zřetelem k osobě dítěte, osobě osvojitele typu osvojení Pokud právo vyslovit souhlas s osvojením náleží oběma rodičům, pak jej musí vyslovit oba dva Pokud by jeden z rodičů odmítnul souhlas poskytnout nebo si projevy vůle rodičů odporovaly – nelze osvojení uskutečnit Udělení souhlasu s osvojením = osobní právo každého rodiče Nenáleží do souboru práva povinností tvořících rodičovskou zodpovědnost Nelze jej nahradit v rámci zákonného zastoupení projevem vůle druhého z rodičů ani rozhodnutím soudu Souhlas proto musí být učiněn osobně před soudem V případě tzv. blanketního souhlasu písemně před OSPODem

pro oba rodiče latí, že souhlas může být poskytnut nejdříve po uplynutí 6 týdnů od narození V případě, kdy zákonnými zástupci dítěte jsou rodiče, pak jejich souhlasu není VÝJIMEČNĚ třeba, pokud Po dobu nejméně 6 měsíců soustavně neprojevovali o dítě opravdový zájem zejména tím, že Dítě pravidelně nenavštěvovali Neplnili pravidelně a dobrovolně vyživovací povinnost Neprojevili snahu upravit si v mezích svých možností své rodinné a sociální poměry tak, aby se mohli ujmout péče o dítě Apod. Jedná se o tzv. kvalifikovaný nezájem Rodiče nejméně po dobu dvou měsíců neprojevili o dítě žádný zájem, ačkoliv jim v tom nebránila žádná překážka Tzv. žádný nezájem Jestliže soud dospěje k závěru, že se nevyžaduje souhlas rodičů s osvojením, bude dítěti ustanoven opatrovník, jehož souhlas už je nezbytný

O tom, zda jsou splněny podmínky pro odepření souhlasu rodiče s osvojením rozhoduje zásadně pouze soud, a to na návrh • OSPODu (zde jako opatrovník dítěte v řízení o osvojení) • Rodiče • ZoR § 68 umožňuje odepřít rodiči jeho právo vyjádřit s osvojením souhlas či nesouhlas = podstatný zásah do rodičovského práva • Proto tato otázka musí být projednána před soudem (dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práva svobod) • Jedná se o tzv. řízení incidenční (§ 180a o.s.ř.) • Lze jej zahájit pouze na návrh (viz výše) • Soud může rozhodnout • Kladně = že souhlasu rodičů s osvojením je třeba – rodiče se stávají potom účastníky řízení osvojení • Záporně = souhlasu rodičů s osvojením není třeba – rodiče nemohou být účastníky řízení o osvojení • Soud toto své rozhodnutí může podle § 180b kdykoliv změnit (při změně poměrů)

c) Nezletilý rodič ZoR zásadně i nezletilému rodiči přiznává právo souhlasu s osvojením Při nezájmu mu ZoR toto právo odpírá (stejně jako u zletilých rodičů) - § 68 odst. 2 ZoR Dle teorie je takový postup špatný, neboť Podle čl. 1 Úmluvy o právech dítěte je nezletilý sice sám rodičem, ale on sám je pořád dítětem Z toho pohledu nezletilý rodič vyžaduje zvýšenou ochranu, což § 68 odst. 2 ZoR porušuje !!! d) tzv. blanketní souhlas (§ 68a ZoR) Rodič projevil souhlas s osvojením Předem Bez vztahu k určitým osvojitelům Jeho souhlasu s osvojením již dále není třeba a nebude zjišťováno nadále jeho stanovisko Ale dítěti bude ustanoven opatrovník – jeho souhlas už bude nezbytný pro osvojení

I zde platí, že takový souhlas může být vydán nejdříve 6 týdnů po narození dítěte Tato lhůta platí pro oba rodiče blanketní souhlas se stává neodvolatelným v okamžiku, kdy je dítě rozhodnutím soudu umístěno do péče budoucích osvojitelů e) Osvojení do ciziny K osvojení dítěte do ciziny je třeba souhlasu Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí Souhlas se vyžaduje pro každý jednotlivý případ osvojení I zde bude dítěti ustanoven opatrovník, jehož souhlas je pro osvojení nezbytný f) Poručník Jsou-li oba rodiče zbaveni rodičovské odpovědnosti, je dítěti ustanoven opatrovník – jeho souhlas je nezbytný pro osvojení

ovšem i takto určený poručník bude k souhlasu s osvojením potřebovat přivolení soudu, neboť se jedná o podstatnou věc, která se týká osoby poručence g) Souhlas dítěte Podle noz má i dítě projevit svůj souhlas a to tehdy, jestliže je dítě natolik rozumově vyspělé, aby mohlo posoudit význam a obsah osvojení Souhlas se však nevyžaduje, pokud by tím mělo být zmařeno účelu osvojení

8.Posouzení zdravotního stavu osvojence a osvojitele Soud tyto skutečnosti musí zkoumat ze zákona a musí pro to opatřit všechny nezbytné podklady Např. lékařská vyšetření Je povinen zkoumat motivaci osvojitelů, jejich dispozice apod. – toto zkoumá vždy z hlediska účelu osvojení S výsledky svého šetření je pak soud povinen seznámit Zákonné zástupce dítěte Osvojitele Soud je dále povinen osvojitele řádně poučit o všech důsledcích osvojení Účelu osvojení Obsahu osvojení Soud by zde neměl spoléhat na to, že možní osvojitelé jsou v intenzivním kontaktu s OSPODem

9. Preadopční péče • Tzv. předosvojitelská péče • Dítě musí být u budoucího osvojitele • Na jeho náklady • V jeho péči • Alespoň tři měsíce • Realizace podléhá stejným pravidlům jako klasické osvojení • Svěřit dítě můžou do preadopční péče • Samotní rodiče dítěte • Rozhodnutím soudu • Rozhodnutím OSPODu • To pouze pokud bylo dítě dříve svěřeno rozhodnutím soudu nebo rodiči do ústavu • je ale v rozporu s LPS, která rozhodnutí o dítěti, které má být odejmuto rodičům, svěřuje do výlučné pravomoci soudů

existence faktické nerovnosti u nemožnosti zpětvzetí souhlasu s osvojením v případě blanketního souhlasu • Rodič dítěte může svůj souhlas odvolat pouze do okamžiku umístění dítěte do preadopční péče – poté toto právo navždy ztratí • Osvojitel může až do právní moci rozhodnutí soudu vzít svůj návrh na osvojení zpět • Je –li dán souhlas s osvojením ve vztahu ke konkrétnímu osvojiteli • Rodič může svůj souhlas odvolat až do okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí soudu o osvojení dítěte

10. zákonná překážka osvojení • Spočívá ve skutečnosti, že díte nelze osvojit, pokud během řízení o osvojení bude zahájeno řízení o určení otcovství konkrétního muže a dokud rozhodnutí soudu o určení otcovství nenabude právní moci • Samozřejmě, že takové řízení o určení otcovství vůbec brání tomu, aby bylo zahájeno řízení o osvojení

Podmínky platné pouze u osvojení nezrušitelného • Nezrušitelně osvojit můžou pouze manželé nebo manžel rodiče dítěte • ZoR připouští výjimky z tohoto pravidla • Osvojit nezrušitelně může pozůstalý manžel po rodiči nebo osvojiteli dítěte • Osvojit může i osamělá osoba • Pokud jsou dány jinak podmínky pro osvojení • Je zaručeno, že osvojení splní svůj účel • Nezrušitelně lze osvojit pouze dítě starší jednoho roku • Zde noz nepřipouští žádné výjimky

přeměna osvojení • Osvojení původně zrušitelné může být rozhodnutím soudu přeměněno na nezrušitelné na základě návrhu osvojitele • Osvojení původně nezrušitelné nelze přeměnit na zrušitelné • Podmínka přeměny = nezletilost osvojence Vznik osvojení a právní důsledky osvojení • Soudní rozhodnutí, kterým osvojení vzniká je konstitutivní • Právní důsledky s osvojením spojené vznikají právní mocí rozhodnutí soudu

osvojení zakládá společně pro oba typy osvojení právní důsledky dvojího druhu • Upravuje právní postavení osvojence k původním rodičům a jejich příbuzným • A současně upravuje právní postavení osvojence k osvojiteli a jeho příbuzným • Pouze pro osvojení nezrušitelné jsou pak založeny tyto důsledky • Osvojitel je zapsán v matrice narození na místo rodičů osvojenců • Osvojení je nezrušitelné • Dítě nemůže být opětovně osvojeno s výjimkou • Kdy je dítě osvojováno manželem osvojitele • Kdy osvojitel zemře

Zrušení osvojení • Osvojení zakládá trvalý rodinný vztah • ZoR připouští zrušení osvojení pouze v případě osvojení zrušitelného (osvojení 1.typu), a to pouze výjimečně • Podmínka pro zrušení osvojení • Návrh • Osvojence • Osvojitele • Důležité důvody • Zrušením osvojení se obnovuje původní poměr mezi osvojencem a jeho původní rodinou a současně zaniká vztah osvojence k osvojiteli a jeho příbuzným

ZoR ale nezná zánik osvojení • Ani dosažením zletilosti, ani úmrtím osvojence či osvojitele Readopce (opětovné osvojení) • Je umožněno • Je možné jen u těch osvojenců, kteří byli osvojeni nezrušitelně • U osvojení zrušitelného by bylo nutné nejdříve zrušit toto osvojení a poté znova zahájit řízení o osvojení • Readopce u osvojence osvojeného nezrušitelně je možná • Pokud bude osvojován manželem osvojitele • Osvojitel zemře

PORUČENSTVÍ A OPATROVNICTVÍ • Poručenství je institutem náhradní právní ochrany osoby, která postrádá ochranu v podobě rodičovské ochrany • V této původní podobě byl z českého rodinného práva institut poručníka odstraněn přijetím zákona o rodině (vrácen byl novelou z roku 1998) • Opatrovnictví má různé významy v českém právu – jeho použití je tak daleko širší a to i mimo rodinné právo • Opatrovnictví je podle platné úpravy nutné rozlišit na opatrovnictví podle předpisů práva hmotného a procesního • Podle práva hmotného pak může mít několik podob • Opatrovník FO zbavené způsobilosti k právním úkonům či omezené na této způsobilosti (občanský zákoník) • Kolizní opatrovnictví (ad hoc) – tj. případ od případu • Opatrovnictví pro zvláštní případy (řízení o osvojení)

Poručenství Důvody ustanovení poručníka • Zásadně oběma rodičům náleží rodičovská zodpovědnost • V určitých případech může tato zodpovědnost náležet jen jednomu z rodičů, např. • Druhý rodič byl zbaven RZ • Výkon RZ byl pozastaven • Nemá plnou způsobilost k právním úkonům • Druhý rodič zemřel nebo jeho pobyt není znám apod. V těchto případech pak RZ vykonává pouze druhý rodič

Pokud však tyto důvody postihují oba rodiče, znamená to ztrátu ochrany dítěte – není osoby, která podle zákona má vykonávat RZ !! A není osoby, která by chránila práva a oprávněné zájmy dítěte • Český právní řád tyto situace řeší právě institutem poručníka • Důvody podle 78 ZoR proto spočívají: • Rodiče zemřeli • Rodiče byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům nebo ji nemají v plném rozsahu (nezletilý rodič) • Výkon RZ byl pozastaven, nebo jí byli zbaveni • Situaci, kdy RZ rodičů je pouze omezena naopak RoZ řeší institutem opatrovníka podle

Obsah funkce poručníka (práva a povinnosti) • Vyjadřuje vztah poručníka a poručence – je stanoven přímo zákonem • Na poručníka a jeho vztah k dítěti se obdobně užije právní úprava práv a povinností rodičů a dětí • Konkretizaci pak představuje noz, podle kterého poručník dítě • Vychovává • Zastupuje • Spravuje jeho jmění • Poručník ale není nositelem RZ !! • Zejména není povinen mít dítě u sebe a osobně o dítě pečovat • Podle noz funkce poručníka nezakládá jeho vyživovací povinnost k dítěti

Poručník podléhá pravidelnému dozoru soudu • Z výkonu své funkce je poručník odpovědný soudu • Obecně rozhodnutí jménem dítěte činí poručník, ale pokud se jedná o rozhodnutí v podstatných záležitostech, pak tato podléhají schválení soudu • Rozhodnutí (právní úkon) učiněné poručníkem v podstatné záležitosti bez schválení soudem je neplatné (schválení soudem je hmotně právní podmínkou platnosti právního úkonu, bez které nelze takový úkon učinit) • Nejde pouze o úkony majetkové povahy, ale i o otázku výchovy, studia apod.

Pravidelný dozor či kontrola ze strany soudu je zajištěna povinnostmi uloženými poručníkovi zákonem • Poručník je povinen • Podávat soudu zprávy o osobě poručence • Předkládat soudu účty o správě jmění poručence • Předkládat podrobné vyúčtování • Povinnosti předkládat podrobné vyúčtování může být poručník zproštěn pouze rozhodnutím soudu a to pouze pokud výnosy poručencova jmění nepřesahují pravděpodobné náklady na výživu a výchovu poručence • Při skončení poručenství je poručník povinen soudu předložit závěrečný účet z správy jmění poručence • Této povinnosti jej může zbavit soud

Povinnosti poručníka zahrnují i správu jmění • Za tuto činnost nenáleží poručníkovi zásadně žádná odměna • Výjimky z této zásady jsou: • Správa jmění je spojena se značnou námahou • Soud může takto rozhodnout pouze na návrh poručníka (nikoliv z úřední povinnosti !!) • Nejedná se tedy o nárokovatelnou odměnu • V tomto případě může mít odměna dvojí povahu a)Roční plat b)Odměna u příležitosti skončení činnosti opatrovníka • Majetkové zájmy dítěte jsou ohroženy, a proto soud dítěti ustanoví opatrovníka pro správu jmění • tato činnost je již odměňována • současně má opatrovník nárok na úhradu výdajů s tím spojených (viz §§ 80 odst. 5 ve spojení s 37b odst. 7 ZoR)

Osoba poručníka • Základními zásadami pro výkon funkce poručníka jsou • Dobrovolnost • Nikdo nemůže být nucen do ustanovení této funkce • Nikdo nemůže být nucen k přijetí této funkce • Výkon funkce je čestnou povinností • To se projevuje zejména tím, že tato funkce je neplacená • Poručník by měl být • Plně způsobilý k právním úkonům • Neměl by být stižen duševní poruchou • Neměl by v nadměrné míře užívat alkohol a jiné návykové a omamné látky a jedy

Mezi poručníkem a poručencem by neměl existovat ani náznak rozporu • Měl by být dán předpoklad na straně poručníka pro vytvoření pozitivního vztahu k dítěti • Zásadně má soud povinnost ustanovit za poručníka osobu doporučenou rodiči dítěte • Touto povinností nebude soud vázán, pokud by ustanovení této osoby bylo v rozporu se zájmy dítěte • Teprve pokud není osoby doporučené rodiči dítěte (a nebo by ustanovení takové osoby bylo v rozporu se zájmy dítěte), ustanoví soud • Někoho z příbuzných nebo osob blízkých dítěti či jeho rodině • Jinou vhodnou FO • Nově podle ZoR můžou být poručníky i manželé

V této souvislosti bude soud zkoumat mimo jiné i možnosti osobní péče poručníka o poručence (byť se nejedná o povinnost vyplývající pro poručníka ze zákona) • Teprve pokud není možné postupovat shora uvedeným způsobem – není možné za poručníka ustanovit některou FO, soud za poručníka určí OSPOD • OSPOD zásadně nemůže tuto funkci odmítnout • OSPOD současně může činit neodkladné úkony v zájmu dítěte v době, kdy • Poručník ještě ustanoven nebyl • Ustanovený poručník se ještě neujal své funkce • Z uvedeného zákonného výčtu plyne, že poručníkem zásadně nemůže být • Jiný státní orgán (resp. orgán veřejné správy) • Právnická osoba • Ustanovení § 79 odst. 3 ZoR má totiž kogentní povahu !!!

Vznik a zánik poručenství • Řízení o určení poručníka může být zahájeno i bez návrhu (z úřední povinnosti) • I hned poté, co soud zjistí poznatky pro zahájení takového řízení • Na základě podnětu FO či státního orgánu • Soud v tomto řízení zkoumá • Důvody pro určení poručníka • Vlastnosti na straně poručníka, např. jeho schopnost tuto funkci vykonávat

I zde je nutno respektovat ust.§§ 48 odst. 2 a 31 odst. 3 ZoR • Je –li dítě schopno s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost vyjádřit svůj názor a posoudit opatření, která se jej mají dotýkat – má právo obdržet všechny potřebné informace a vyjadřovat se ke všem rozhodnutím ohledně jeho osoby • Soud je tedy povinen zjišťovat stanovisko dítěte • Soud není vázán doporučením rodičů ohledně osoby poručníka (viz výše) • Poručenství nad nezletilým dítětem vzniká dnem právní moci rozhodnutí soudu o ustanovení poručníka • Osoba, která je takto ustanovena skládá do rukou předsedy senátu slib, že bude řádně plnit své povinnosti a že bude dbát pokynů soudu • Po složení slibu mu soud vydá listinu obsahující pověření k výchově a zastupování • Listina bude obsahovat vymezení rozsahu práv a povinností

Poručenství může zaniknout z důvodů na straně poručníka či poručence • Důvody na straně poručence můžou spočívat v • Dosažení zletilosti • Osvojení • Smrti • Ve všech případech, kdy plně bude obnovena RZ alespoň jednoho z rodičů • Obecně se jedná o případy, kdy již zanikly důvody pro určení poručenství

Důvody na straně poručníka • Poručník může být zproštěn této funkce na základě svého návrhu (nikdo jiný není oprávněn takový návrh podat) • Poručník může být z této funkce soudem odvolán • Např. se stal nezpůsobilým pro výkon této funkce • Porušuje své povinnosti apod. • Poručník zemře • Obecně se jedná o skutečnosti, kdy zaniká výkon funkce poručníka, ale důvody pro ustanovení poručníka i nadále trvají • Proto je třeba ustanovit do funkce jiného poručníka • V mezidobí činí neodkladné úkony jménem dítěte OSPOD

V případě společného poručenství manželi, pokud dojde k zániku manželství, je třeba rozlišit situace • K zániku dochází rozvodem, pak rozhoduje jedině zájem dítěte (§ 82 odst. 3 ZoR) • Rozvedení manželé můžou zůstat i nadále společnými poručníky pokud to bude v zájmu dítěte • V opačném případě je jeden z rozvedených manželů této povinnosti zproštěn • K zániku dochází smrtí manžela • Funkci poručníka bude vykonávat druhý z poručníků-manželů • Je-li za poručníka ustanoven OSPOD, pak z logiky plyne, že osobní péči nezajišťuje tento orgán přímo, ale prostřednictvím • Pěstounů • Ústavní výchovy

OPATROVNICTVÍ • Nejedná se o institut náhradní výchovy nezletilého !!! • Opatrovník tedy osobně nebude pečovat o dítě, nebude jej vychovávat apod. • Opatrovník je zákonným zástupcem dítěte, přičemž se tak stává pouze v případech stanovených zákonem na základě konkrétního právního důvodu • V tomto směru obsahuje § 83 odst. 1 ZoR „generální klauzuli“ vymezující, kdy bude dítěti opatrovník ustanoven • Střet zájmů dítěte a zákonných zástupců • Střet zájmů dětí týchž rodičů • Ohrožení majetkových zájmů dítěte • Omezení rodičovské zodpovědnosti • Řízení o osvojení • Ve všech ostatních případech, kdy je to v zájmu dítěte třeba

Ve všech těchto případech může být opatrovníkem • Jiná FO • OSPOD • Konkrétní práva a povinnosti, jejich rozsah a případně i způsob výkonu a délka trvání bude • Vymezena soudem v rozhodnutí o ustanovení opatrovníka • Vždy s ohledem na účel, pro který má být opatrovník ustanoven

Mgr. Jan Siostrzonek (siostrzonek@fakulta.cz)