Mgr. Jan Siostrzonek (siostrzonek@fakulta.cz)

1. Rodinné právo Určování rodičovství Mgr. Jan Siostrzonek (siostrzonek@fakulta.cz) www.sokrates.cz

2. stanovení závazných pravidel pro určování rodičovství je jednou ze základních legislativních povinností státu • Právně uznané rodičovství • Je základem vzájemných práv a povinností dítěte a rodičů • Zakládá významné právní účinky v oblasti práva veřejného • Čl. 7 Úmluvy o právech dítěte stanoví povinnost zajistit každému novorozenci jeho totožnost, jejímž základem je především rodinný původ

3. právní úprava je obsažena • Hmotně právní – Zákon o rodině • Určuje vznik právního vztahu matky a dítěte (mateřství) • Určuje vznik právního vztahu otce a dítěte (otcovství) • Procesně právní – o.s.ř. • Nastupuje v případech „sporného“ rodičovství • § 80 o.s.ř. • z hlediska veřejného práva pak nastupuje např. institut asistované reprodukce • Např. zákon č. 227/2006 Sb., z.č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu a další

4. Příbuzenství je vztah osob založený na pokrevním poutu, nebo vzniklý osvojením. • Osoby jsou příbuzné v linii přímé, pochází-li jedna od druhé. • Osoby jsou příbuzné ve vedlejší linii, mají-li společného předka, ale přitom nepocházejí jedna od druhé. • Stupeň příbuzenství mezi dvěma osobami se určuje podle počtu zrození, jimiž v linii přímé pochází jedna od druhé a ve vedlejší linii obě od svého nejbližšího společného předka. • Vznikem manželství vznikne švagrovství mezi jedním manželem a příbuznými druhého manžela; v jaké linii a v jakém stupni je někdo příbuzný s jedním manželem, v takové linii a v takovém stupni je sešvagřen s druhým manželem. Zanikne-li manželství smrtí jednoho z manželů, švagrovství tím nezaniká.

5. Matkou je žena která dítě porodila • změnou veřejno právních předpisů byla připuštěna možnost tzv. porodů s utajenou totožností matky, též tzv. utajený porod (to zejména ve snaze zamezit usmrcení některých novorozenců matkou) • Nejedná se o porod anonymní • Ani tyto změny se však nijak nedotkly soukromo právní úpravy Dochází zde k utajení totožnosti matky dítěte • Ani tento utajený porod však nic nemění na tom, že dojde ke vzniku vztahu mezi matkou a dítětem • Tento vztah vzniknul přímo na základě zákona (§50a) • Institut baby boxů • Instalovány jsou bez právního podkladu soukromou osobou (nestátním sdružením) • Slouží k odložení zpravidla novorozených dětí • I zde je však právní postavení rodičů „aktem odložení dítěte nedotčeno“

6. z hlediska práva se akt odložení dítěte nejvíce blíží projevu směřujícímu ke vzdání se rodičovství – česká právní úprava ale žádný takový úkon nezná • České právo zná pouze popření otcovství nebo institut osvojení - Zde ale dochází ke změně statusu dítěte • Spornost vyznačení původu dítěte v matričním dokladu (rodný list) • Řešením je § 80 o.s.ř. – žaloba na určení či popření mateřství • Je-li v rodném listě vyznačen i otec – nelze popřít mateřství bez současného popření takové otce • Nelze určit ani mateřství jiné ženy a otcovství jiného muže

7. Určování otcovství • Určení otcovství = založení právního vztahu mezi konkrétním mužem (otcem) a konkrétním dítětem • Sokromoprávní vztahy vycházející ze zásady pater incertus semper est používají pro rychlé vyřešení této otázky konstrukci domněnek • Jedná se o klasický postup • Základem je vždy skutkový základ, který je u každé z domněnek jiný • Právní následky konkrétních sutkových základů nenastávají samy o sobě – vždy je třeba ingerence státního orgánu (správní orgán, soud)

8. I. První domněnka otcovství • Jedná se o vyvratitelnou domněnku otcovství manžela matky dítěte • Narodí-li se dítě v době od uzavření manželství do uplynutí třístého dne poté, co manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné, anebo poté, co byl manžel matky prohlášen za nezvěstného, má se za to, že otcem je manžel matky. • Narodí-li se dítě ženě znovu provdané, má se za to, že otcem je manžel pozdější, i když se dítě narodilo před uplynutím třístého dne poté, co předchozí manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné. • Zákon zde vychází z ustáleného předpokladu, že právní otcovství se zpravidla shoduje s otcovstvím biologickým • Základní skutečností pro vytvoření skutkového základu této domněnky je existence manželství rodičů dítěte

9. otcem dítěte proto bude • Manžel matky dítěte, které se narodilo za trvání manželství rodičů • Rozvedený otec matky dítěte za předpokladu, že dítě se narodilo v době 300 dnů po zániku manželství (300 dnů = zákonem uznaná délka těhotenství) • Vychází se zde ze zkušeností – dítě může být počato ještě v poslední den trvání manželství • Pokud • matka se dítěte po zániku původního manželství znova provdá • Dítě se narodí ve lhůtě 300 dnů od zániku manželství původního

10. → pak za otce dítěte se považuje manžel jeho matky • Manžel předchozí by byl otcem na základě této první domněnky pouze za předpokladu, že manžel současný by své otcovství k dítěti úspěšně popřel • První domněnka se uplatní automaticky • Do matriky proto bude vždy zapsán manželem matky dítěte (ať už současný nebo původní) • Pro počítání zákonné lhůty 300 dnů je rozhodující okamžik zániku manželství – určení tohoto dne je proto rozhodující právní skutečností

11. a) manžel matky dítěte zemře Manželství zaniká dnem, který je uveden jako den smrti v úmrtním listu b) Manželství zanikne prohlášením manžela za mrtvého Rozhodující je den, který je v rozhodnutí o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti c) Manželství zanikne rozvodem Zánik manželství nastává dnem právní moci rozsudku Otcem dítěte proto bude i bývalý manžel za předpokladu, že dítě se narodí v období mezi vyhlášením rozsudku o rozvodu a nabytím jeho právní moci

12. pokud by bylo zahájeno řízení o popření otcovství k dítěti narozenému ve lhůtě 300 dnů po zániku manželství, pak ZoR umožňuje, aby bývalý manžel, matka dítěte a muž, který o sobě tvrdí, že je otcem dítěte mohou souhlasně prohlásit, že bývalý manžel není otcem dítěte Tuto dohodu je možno učinit pouze v průběhu řízení o popření otcovství Bude popřeno otcovství bývalého manžela Současně bude určeno otcovství muže, který o sobě tvrdí, že je otcem dítěte

13. II. Druhá domněnka otcovství Nastupuje v případě, kdy nelze otcovství k dítěti určit na základě první domněnky otcovství např. Dítě se narodilo ženě neprovdané Dítě se narodilo až po uplynutí lhůty 300 dní po zániku manželství a nedošlo k uzavření dalšího manželství Došlo k úspěšnému popření otcovství Ve všech těchto případech není otcovství k dítěti p oprávní stránce určeno (v matrice není uveden otec) Tato domněnka se neuplatňuje automaticky, ale zákon vyžaduje aktivní jednání otce a matky dítěte, že dítě je jejich společným dítětem

14. prohlášení matky a otce dítěte musí být učiněno Ústně Osobně Do protokolu před soudem nebo matričním úřadem Je-li jeden z těchto rodičů nezletilý, pak lze prohlášení o otcovství učinit jedině před soudem Zákon zde neurčuje lhůtu pro souhlasné prohlášení Proto lze otcovství určit na základě této domněnky i k dítěti zletilému ZoR umožňuje takto určit otcovství i k dítěti nenarozenému, jestliže již bylo počato (nasciturus) Právní účinky prohlášení nastanou až po narození dítěte za předpokladu, že se narodí živé

15. výjimky, kdy zákon nevyžaduje souhlas matky k takovému určení otcovství Pro duševní poruchu nemůže matka posoudit význam svého jednání Opatření souhlasu matky je spojeno s těžkou překonatelnou překážkou III. Třetí domněnka otcovství Otcovství na základě této domněnky může být určeno pouze pokud není otcovství určeno ani jednou ze dvou předchozích domněnek Uplatnit se může pouze v soudním řízení – tzv. paternitní řízení, tj. nikoliv automaticky Žalobce v tomto řízení požaduje, aby bylo určeno otcovství domnělého otce

16. Žalobcem v tomto řízení můžou být (tj. aktivní legitimaci k podání žaloby zákon přisuzuje) Dítě, k němuž se otcovství určuje (nezletilé dítě bude zastoupeno opatrovníkem) Matka dítěte Matka a dítě mohou jako žalobci vystupovat společně nebo samostatně Muž, který tvrdí, že je otcem dítěte Zákon zde vychází z rovnoprávnosti muže a ženy Může způsobit některé procesní problémy (např. překážka věci zahájené, pokud takto žaluje více mužů nezávisle na sobě) Řízení o určení otcovství zahájené tímto mužem je vždy překážkou pro zahájení (další pokračování) o osvojení

17. toto žalobní právo není časově omezeno Není-li proto otcovství určeno, lze jej na základě této žaloby určit i k dítěti zletilému Matka dítěte i dítě mohou tuto žalobu podat i po smrti domnělého otce Domnělému zemřelému otci (žalovaný) soud ustanoví opatrovníka Po smrti dítěte mohou návrh na určení otcovství podat i jeho potomci Návrh musí podat do 6 měsíců od úmrtí dítěte K návrhu musí prokázat právní zájem na tomto určení

18. skutkovým základem třetí domněnky otcovství je skutečnost, že domnělý otec souložil s matkou dítěte v tzv. kritické (rozhodné) době = doba, od které neuplynulo do narození dítěte méně než 160 dní a více než 300 dní Žalobce musí tvrdit a prokázat v řízení, že došlo k souloži v kritické době Jako důkaz lze použít cokoliv, co procesní předpisy připouští Je-li skutkový základ této domněnky prokázán, nastupují účinky této domněnky I zde se však jedná o domněnku vyvratitelnou Domnělý otec může tvrdit a prokázat skutečnosti, které domněnku vyvrací – závažné okolnosti, které otcovství muže vylučují Pokud žalovaný domněnku nevyvrátí, je určen za otce dítěte

19. dosud vyvratitelná domněnka se tak stává domněnkou nevyvratitelnou • Pravomocné rozhodnutí o určení otcovství zakládá překážku věci rozhodnuté (res iudicata) • K popření otcovství tak již není nikdo legitimován • ZoR současně řeší otázku určení otcovství k dítěti počatému umělým oplodněním • Otcem dítěte je muž, který dal souhlas k umělému početí • I zde však může být prokázán opak

20. Popření otcovství • Popření otcovství je vždy dalekosáhlým zásahem do vzájemných statusových vztahů otce, matky, a jejich společného dítěte → proto je otcovství možné popřít jedině v řízení před soudem • Aktivní věcná legitimace (právo podat žalobu) náleží podle ZoR • Otci dítěte • Matce dítěte • Dítě samo právo popřít otcovství nemá !! (to na rozdíl od práva podat žalobu na určení otcovství) • Viz §§ 57, 59 odst. 1 a 2, 61 odst. 1 a 2 ZoR

21. žalobní právo přísluší pro účely popření otcovství i nejvyššímu státnímu zástupci • Požadavek na zachování trvalosti vztahu mezi otcem a dítětem je dán i krátkými (6měsíčními) lhůtami k -podání žaloby na popření otcovství • Tyto lhůty jsou prekluzivní - po jejich uplynutí už není možné podat žalobu na popření otcovství • Nejdéle 6let od narození dítěte /lhůta objektivní/ • stanoví rozdílně počátek běhu 6 měsíčních lhůty pro podání popěrné žaloby • Matce dítěte začne běžet lhůta (k podání žaloby na popření otcovství manžela) dnem narození dítěte

22. Otci (manželovi matky) začne běžet lhůta dnem, kdy se dozvěděl o narození dítěte • U rodičů, kteří otcovství určili souhlasným prohlášením (2.domněnka) začne běžet lhůta ode dne, kdy otcovství bylo takto určeno • Tato lhůta neskončí do šesti měsíců ode dne narození dítěte • Zde se počítá s určením otcovství tímto způsobem i u nascitura

23. Nejvyšší státní zástupce • ZoR rozlišuje dva případy, kdy je NSZ oprávněn popřít otcovství • V případě, kdy otcem by určen manžel matky dítěte • V případě, kdy otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů • Pokud se jedná o popření otcovství v případě 3.domněnky otcovství (v soudním řízení), pak i NSZ je zde vázán překážkou věci rozhodnuté (res iudicata) – otcovství bylo určeno v soudním řízení rozhodnutím soudu

24. 1. otcovství manžela matky dítěte • Zde může NSZ podat žalobu na popření až tehdy, kdy uplynula lhůta k podání žaloby jednomu z rodičů • Samozřejmě může jít i o situaci, kdy již uplynula lhůta oběma rodičům • NSZ v tomto případě není vázán žádnou lhůtou • NSZ může podat žalobu i v případě, kdy již nežije jeden z rodičů nebo oba dva • Zde bude zemřelý rodič zastoupen opatrovníkem • hmotněprávní podmínkou pro popření otcovství je v tomto případě – situace, kdy to vyžaduje zájem dítěte • Je třeba „odstranit matrikového otce“ a otevřít cestu k určení otcovství souhlasným prohlášením • Můžou zde být dány zájmy dědické apod.

25. podat žalobu na popření otcovství je ve výlučné kompetenci NSZ • Závisí to výlučně na jeho úvaze • Není zde založen právní nárok žádné FO • Bylo-li otcovství určeno třetí domněnkou (v soudním řízení rozhodnutím soudu) pak i NSZ je vázán překážkou věci rozhodnuté 2. Otcovství určené souhlasným prohlášením rodičů • Lhůta pro podání žaloby ze strany NSZ je omezena na trvání 6měsíční lhůty k popření otcovství, která běží oběma rodičům • Zde je proto lhůta NSZ rovněž prekluzivní • Musí být splněny 3 podmínky • Musí jít o muže, který otcem dítěte být nemůže • Popření otcovství musí být ve zřejmém zájmu dítěte • Popření musí být v souladu s ustanoveními zaručujícími základní lidská práva

26. Popření otcovství manžela matky • ZoR v tomto případě určuje 4 skutkové podstaty, které stanoví rozdílné předpoklady pro popření otcovství manžela matky • ZoR zde stanoví lhůtu 6 měsíců • Manžel – ode dne, kdy se dozví o narození dítěte • Bylo-li pravomocně popřeno otcovství pozdějšího manžela znova provdané matky dítěte – dřívějšímu manželovi začne běžet lhůta k popření svého otcovství dnem, kdy se o takovém rozhodnutí dozvěděl !! • Matka – ode dne narození dítěte • Žalobu lze podat • Manžel - proti matce dítěte a dítěti současně nebo jen proti jednomu z nich • Pokud však nežije ani matka ani dítě – pak otec nemá popěrné právo !!!! • Matka – proti manželovi (otci) a dítěti – podmínky jsou obdobné jako u manžela

27. První skutková podstata • nejpřísnější situace • Jde o dítě, které se narodilo v manželství v období mezi 180.dnem po uzavření manželství do 300.dne po jeho zániku (prohlášení za neplatné) • Žalobce (manžel, matka) musí podat důkaz, který vylučuje otcovství manžela matky dítěte (test DNA) Druhá skutková podstata • Podmínky pro její uplatnění • Dítě se narodilo v době 300.dnů po rozvodu manželství • jiný muž tvrdí, že je otcem dítěte • Musí být zahájeno řízení o popření otcovství → v tomto případě můžou matka, otec (bývalý manžel) a muž, který o sobě tvrdí, že je otcem dítěte, prohlásit, že tento muž je otcem dítěte (za současného vyloučení otcovství bývalého manžela matky)

28. Třetí skutková podstata • Dítě se narodilo v období před 180.dnem po uzavření manželství • Zde postačí, když manžel popře své otcovství – žalobce není povinen podat důkaz vylučující jeho otcovství !! • Zde je na žalovaných (matka, dítě-opatrovník), aby podali důkaz o tom, že • žalobce (manžel popírající otcovství) souložil s matkou dítěte v rozhodné době (zde ještě před uzavřením manželství) anebo, • že věděl v době uzavření manželství o těhotenství manželky • Žalovaným zde postačí prokázat jednu z těchto skutečností – pokud ji prokážou je pak na žalobci, aby podal důkaz vylučující otcovství

29. Čtvrtá skutková podstata • Uplatní se v případech asistované reprodukce • Pokud se dítě narodí v době mezi 180.dnem a 300.dnem od umělého oplodnění vykonaného se souhlasem manžela – nelze otcovství k němu popřít • Pokud by ale matka dítěte otěhotněla jinak (ne v důsledku lékařského zákroku) a tato skutečnost by byla prokázána – pak lze otcovství popřít Popření otcovství muže, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením (2.domněnkou) • Popřít otcovství může jak otec tak matka dítěte • Lhůta 6 měsíců běží ode dne, kdy otcovství bylo takto určeno • Neskončí před uplynutím 6 měsíců od narození dítěte

30. Žalobce zde musí prokázat skutečnost vylučující otcovství otce dítěte Popření mateřství • Jedná se o situace výjimečné • Mateřství matky zapsané v matrice (matrikové mateřství) se neshoduje s mateřstvím biologickým • Podle § 50a ZoR – mateřství právní a biologické spadají v jedno • žena, která dítě porodila nemůže své mateřství popřít • Žena je matkou, i když není jako matka zapsána v matrice

31. Práva dítěte • Dítě podle ZoR nemá právo popřít otcovství otce • Dítě se může domáhat pouze určení otcovství • Má však možnost účastnit se řízení o popření otcovství • Buď jeho přistoupení na straně žalované navrhnou účastníci • Nebo o tom rozhodne soud i bez návrhu