Vysoké školy a Rada vysokých škol problémy, transformace a financování

1. Vysoké školy a Rada vysokých školproblémy, transformace a financování František Ježek Rada vysokých škol Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni Duben 2004

2. Obsah • Samospráva vysokých škol • Rada vysokých škol - úloha a úkoly • Stav VŠ • Aktuální problémy VŠ • Reforma VŠ • Reforma financování VŠ • Závěr

3. Lidské zdroje - vývoj • Stárnutí populace - počet osob starších 65 let Nutnost pracovat nejméně do 70 let  nemanuální profese  rekvalifikace  práce s absolventy

4. Samospráva VŠ

5. Správa vysokých škol Akademická obec fakult Akademické senáty fakult Děkan Vědecká rada Akademická obec vysoké školy Akademický senát vysoké školy Rektor Vědecká rada Správní rada volba Česká konference rektorů volba kandidáta Rada vysokých škol jmenování vyjadřuje se spolupracují Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

6. Rada VŠ úloha a úkoly

7. Rada vysokých škol - struktura Akademické senáty fakult volba 1 Akademický senát vysoké školy 1+1+1(1) Studentská komora Rady vysokých škol (35 osob) 1(1) Sněm Rady vysokých škol (250 osob) Předsednictvo Rady vysokých škol (45 osob) 3 Pracovní komise SK RVŠ Pracovní komise RVŠ Užší předsednictvo Rady vysokých škol (5 osob)

8. Úloha RVŠ • Zákon č. 111/1998 - §92: • reprezentace vysokých škol má dvě součásti: • orgán složený z členů akademických obcí delegových zastupitelskými orgány (Rada vysokých škol) • orgán složený z představitelů vysokých škol (Česká konference rektorů) • ministr projednává s reprezentací vysokých škol návrhy a opatření, která se vysokých škol významně týkají, • reprezentace vysokých škol překládají ministrovi doporučení na složení Akreditační komise, • složení Rady vysokých škol je dáno jejím statutem.

9. Úkoly RVŠ • Legislativa • vzdělávání • výzkum a vývoj • daně • Strategické dokumenty • lidské zdroje • vzdělávání • výzkum a vývoj • mezinárodní spolupráce • Fond rozvoje

10. Úkoly RVŠ • Financování • Reprezentativní komise • analýzy • Akreditace • akreditace a hodnocení činnosti • síť vysokých škol (soukromé vysoké školy) • Sociální otázky • ubytovací služby • stravovací služby • stipendia

11. Stav VŠ

12. Bílá kniha G a lycea - 30% populačního ročníku Maturita - 75% populačního ročníku Vstup do terciárního vzdělávání - 50% populačního ročníku 2003 145 767 Bakalářské studium 145 000 míst Soukromé VŠ Pomaturitní studium VOŠ 2003 64 362 30 000 míst Magisterské studium - 50 000 míst 10 000 míst 2003 15 543 Doktorské studium - 15 000 míst

13. Zdroj: Rozpočet VVŠ pro rok 2004

14. Zdroj: Rozpočet VVŠ pro rok 2004

15. Zdroj: Rozpočet VVŠ pro rok 2004

16. Zdroj: Rozpočet VVŠ pro rok 2004

17. Zdroj: Rozpočet VVŠ pro rok 2004

18. Aktuální problémy VŠ

19. Hektická operativa je spravedlivým trestem za zanedbanou strategii.

20. Aktuální problémy VŠ • 1.1 Podfinancování vysokých škol ze státního rozpočtuspojené s nízkou podporou z podnikatelské sféry . • 1.2 Relativně nízký podíl řady vysokých škol na základním a aplikovaném výzkumu. • 1.3 Růst počtu studentů vysokých škol při chybějícím neuniverzitním sektoru. • 1.4 Přílišný důraz na kvantitativní hlediska. • 1.5 Nižší schopnost získat odborníky mezinárodního významu.

21. Zdroj: Education at a Glance, OECD 2003 Počet žáků Dotace na žáka Změna rozpočtu

22. Zdroj: Education at a Glance, OECD 2003 ČR 1995-2000 o 50 % více studentů normativ 68 %

23. Aktuální problémy VŠ • 1.6 Nepříznivé věkové složení akademických pracovníků. • 1.7 Malá schopnost oslovit talentované studenty. • 1.8 Pomalý přechod na strukturovaný model v některých oborech. • 1.9 Chybějící ucelený systém hodnocení a multikriteriálního srovnávání.. • 1.10Administrativní složitost v oblasti hospodaření. • 1.11Nedostatečná nabídka ubytovacích služeb.

24. Zdroj: Education at a Glance, OECD 2003 ČR velmi nízké výdaje na výzkum a vývoj na VŠ

25. Zdroj: Education at a Glance, OECD 2003 Trend se podařilo v letech 2001 - 2004 zastavit, nikoliv však zvrátit

26. Komplexní řešení mívá zpravidla netriviální imaginární část.

27. Reforma VŠ

28. Mírně podfinancovaný systém je nejefektivnější

29. Reforma VŠ • 2.1 Přechod na strukturovaný model o třech vrstvách (bakalářský, magisterský, doktorský stupeň). • 2.2 Doplnění struktury vysokých škol oneuniverzitní sektor. • 2.3 Výraznější uplatnění vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti vysokých škol (fakult).

30. Reforma VŠ • 2.4 Významnější podpora péči o lidské zdroje pro oblast vědy. • 2.5 Posílení vazby mezi vzdělávací činností a činností v oblasti výzkumu a vývojena univerzitních i neuniverzitních vysokých školách. • 2.6 Zásadní zvětšení podílu vysokých škol na celoživotním vzdělávání občanů. • 2.7 Plně rozvinout účelnou mobilitu studentů a akademických pracovníků.

31. Reforma VŠ • 2.8 Dosáhnout větší otevřenosti vysokých škola v maximální míře odstranit administrativní omezení a regulace v přístupu ke vzdělávání pro občany ČR, zemí EU i státní příslušníky dalších zemí. • 2.9 Řešitsociální otázky spojené se studiem na vysokých školách. • 2.10 Prosadit potřebnou legislativní úpravu vedoucí ke zjednodušení pravidel v oblasti financování vysokých škol, i v obecných normách pro vzdělávání i výzkum a vývoj.

32. Kdyby ČR investovala do terciárního sektoru jako Maďarsko, byl by rozpočet VVŠ o 9 mld. Kč vyšší Zdroj: Education at a Glance, OECD 2003

33. Reforma financování VŠ

34. Změna je zpravidla nepříjemná, pokud se mě jen týká, ale stane se příjemnou, je-li mnou prováděna

35. Reforma financování VŠ • 3.1 Zmírnit váhu ryze kvantitativních hledisek ve financování vysokých škol. • 3.2 Posílit hodnocení výkonu podle výstupních parametrů (počet absolventů a jejich pozice na trhu práce apod.). • 3.3 Do rozpočtových ukazatelů zahrnout další charakteristiky, které mají ve vztahu ke studijnímu programu, fakultě či vysoké škole i kvalitativní význam, resp. odpovídají jejich různému poslání.

36. Reforma financování VŠ • 3.3 Legislativně, daňově i propagačně podpořit možnosti vícezdrojového financování činnosti vysokých škol. • 3.4 Přijmout a naplňovat střednědobý výhled financování vysokého školství z veřejných zdrojů (včetně zdrojů regionálních) v oblasti vzdělávání a výzkumu a vývoje s dosažením stavu, který odpovídá členství a očekávané roli ČR v EU.

37. Reforma financování VŠ • 3.5 Vytvořit finanční předpoklady k mobilitě studentů a akademických pracovníků, a to včetně přijímání cizích státních příslušníků na naše vysoké školy. • 3.6 Podpořit prokázanou úspěšnou činnost vysokých škol v evropském prostoru vědy a při zapojení studentů do oblasti výzkumu a vývoje.

38. Reforma financování VŠ • 3.7 Podpořit úspěšnou realizaci doktorských studijních programů, zejména pak v rámci evropských a světových sítí. • 3.8 Změnit pravidla finanční podpory na ubytování studentů(veřejných i soukromých vysokých škol) a tím odstranit podstatné nerovnosti v přístupu k těmto službám.

39. Závěr

40. Kritické faktory úspěchu • Kategorizace univerzit je nevhodná. • Institucionální financování na úrovni fakult či studijních programů může být základem pro objektivizované hodnocení kvality. • Vzdělávání a věda patří pod jednu střechu. Jejich vyvážená kombinace by měla být ceněna. • Pravidla pro specifický výzkum by měla respektovat objektivní zjištění. • Je nutné měřit a srovnávat.

41. Jak je projevuje kvalita univerzity?

42. Dimenze a typologie vědění Komplexnost Moudrost Zdroj: CESES, 2002 Zhodnocené porozumění Porozumění Proč Vědění Jak Informace Kdo Co Kdy Kde Data Symboly Obtížná přenositelnost Snadná přenositelnost

43. Kvalita instituce • U každého subjektu či jednotlivce rozvíjí ty vlastnosti, které jsou jeho přednostmi, tj. umožní úspěch. • Je atraktorem (přitahuje lidi, projekty), je vyhledávaným partnerem. • Je schopna sebereflexe, analýzy, otevřeného hodnocení. • Dovede se zbavovat zátěže minulosti a zpracovat nové výzvy. • Neplete si korektnost s kupováním loajality.

44. Transdisciplinární studium v projektově orientovaných programech cestou e-learningu s využitím videokonferencí pro studenty šampióny na filiálkách spojených do sítí a clusterů za podpory průmyslu a regionů je kvaternion. Memento 2