1 / 134

Očkování, poruchy vývoje a imunity u dětí

MUDr.Ludmila Eleková Praktická lékařka pro dospělé. Očkování, poruchy vývoje a imunity u dětí. Očkování a poruchy vývoje dětí. Co je vlastně očkování? Zavedení malé dávky mrtvého nebo oslabeného mikroorganismu do těla za účelem „tréninku“ imunitního systému

jean
Download Presentation

Očkování, poruchy vývoje a imunity u dětí

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. MUDr.LudmilaEleková Praktická lékařka pro dospělé Očkování, poruchy vývoje a imunity u dětí

  2. Očkování a poruchy vývoje dětí • Co je vlastně očkování? • Zavedení malé dávky mrtvého nebo oslabeného mikroorganismu do těla za účelem „tréninku“ imunitního systému • Předpokládá se, že si imunitní systém tohoto mikroba zapamatuje a v případě skutečné infekce ho rychleji zlikviduje • Funguje to skutečně tak nebo očkování způsobuje zcela jiné změny imunitního systému?

  3. Očkování • Očkování bylo zavedeno v době, kdy o imunitním systému (zejména novorozenců a kojenců) nebylo mnoho známo • Složení vakcín se během let výrazně změnilo – viz dále • Vakcíny obsahují mnoho přídatných látek • Tyto látky -adjuvans, konzervanty atd.- se ukazují být hlavním problémem • Existuje rozsáhlý výzkum vlivů adjuvans na imunitní a nervový systém zvířat a odpovídající epidemiologické studie u lidí

  4. Infekční nemoci • Paralelně s očkováním je důležité i téma klasických infekčních nemocí • Souvislost jejich ústupu a očkování • Jak mizely nemoci, proti kterým se očkovalo a proti kterým se neočkovalo ? • Riziko epidemií v současnosti • Proočkovanost, „stádní“ imunita • Poměr očkovaných a neočkovaných případů v epidemii • Přirozená a vakcinační imunita

  5. Historie očkování • Slovo vakcinace (od vacca -kráva) poprvé použillékař Edward Jenner v roce 1796 • Jennertvrdil, že dojičky, které prodělaly kravské neštovice, nedostávaly pravé neštovice -mýtus! • Jenner vzal materiál z boláku dojičky nemocné kravskými neštovicemi a inokuloval ho do řezu na paži osmiletého Jamese Phippse • Chlapec onemocněl kravskými neštovicemi • Za 48 dní chlapce infikoval pravými neštovicemi • Chlapec neonemocněl

  6. Historie očkování • Očkování proti pravým neštovicím bylo prvním povinným očkováním v historii • Bylo vynucováno silnými prostředky • Statistiky přesto ukazují zvýšení úmrtnosti na neštovice po zahájení očkovacích kampaní • Velké epidemie se vyskytly až po zahájení očkování

  7. Historie očkování - neštovice • Anglie 1870-1872, 15 let po zahájení povinného očkování • Proočkováno 98% populace • Největší epidemie, která byla kdy zaznamenána, zemřely tisíce lidí • Dr. William Farr z tehdejšího statistického úřadu: „neštovice měly nejvyšší úmrtnost až v době, kdy se očkovalo. Před očkováním byla úmrtnost 2 na 10000 obyvatel, po očkování 10 na 10000“.

  8. Historie očkování -neštovice • Očkování ve skutečnosti zvyšuje náchylnost a zvyšuje úmrtnost – názor mnoha lékařů tehdejší doby. • Epidemie přestaly ve většině zemí ještě před tím, než WHO vyhlásila eradikační kampaň • V době kampaně bylo hlášeno jen 131 tisíc případů • Celosvětově bylo očkováno jen cca 10% lidí (většina v rozvinutých zemích) –stádní imunita? • Mor, spála a jiné nemoci postihovaly také milióny lidí a měly vysokou smrtnost, přesto téměř vymizely, aniž by se proti nim kdy očkovalo

  9. Ústup klasických infekčních nemocí

  10. Ústup klasických infekčních nemocí -spalničkyZdroj: T.Gunn: Comparing natural immunitywithvaccination

  11. Ústup klasických infekčních nemocí - záškrt

  12. Ústup klasických infekčních nemocí-záškrt

  13. Ústup klasických infekčních nemocí-pertuse

  14. Ústup klasických infekčních nemocí-pertuse

  15. Ústup klasických infekčních nemocí-tbc

  16. Během 19. a 20.století naprosto stejně klesal výskyt a závažnost nemocí, proti kterým se očkovalo i těch, proti kterým se neočkovalo – např. spála Spála v 19.století – velké epidemie, úmrtnost u dětí až 40% - a dnes? Epidemie infekčních nemocí mizely stejně v zemích, kde se proti konkrétním nemocem očkovalo i v zemích, kde se neočkovalo Ústup klasických infekčních nemocí

  17. Ústup klasických infekčních nemocí-spála

  18. Problémy s hlášeními: nejsou přesná. Tendence podhlašovat případy nemoci v očkované populaci Tendence nadhlašovat případy nemoci v nedostatečně očkované populaci Změna diagnostických kritérií v době zavedení očkování např. u polio (viz dále) Ústup klasických infekčních nemocí

  19. Před očkováním: chabá paralýza trvající déle než 24 hodin, jakákoli meningitis bez průkazu bakterií byla považována za polio, nebyla vyžadováno laboratorní vyšetření Po očkování: paralýza trvající déle než 60 dnů, byla zavedena diagnóza aseptické meningitidy, zvlášť byly hlášeny coxsackie viry –obojí bylo před očkováním hlášeno jako případy polio Očkovací status byl zásadním faktorem při diagnóze, tj. pokud byla nemocná osoba očkována proti polio, její nemoc se automaticky diagnostikovala a hlásila jako jiná nemoc Poliomyelitis

  20. Poliomyelitis

  21. Poliomyelitis • Proč změna klasifikace současně se zahájením očkování? • Živý kmen viru polio nakazil Salkovy vakcíny, ochrnuly stovky dětí a lidí, kteří s nimi přišli do styku • Právě ty vakcíny, kterým údajně vděčíme za ústup polio v letech 1955 až 1961!

  22. Poliomyelitis • Vědci si tehdy začali všímat, že i jiné viry způsobují ochrnutí – coxsackie, echo a enteroviry • Toxiny – olovo, arzén, DDT atd. způsobují obraz „akutní chabé paralýzy“ • alternativní lékaři v USA dokázali úspěšně léčit polio jako intoxikaci (např.megadávkami vitamínu C během několika dní)

  23. Poliomyelitis • Před r. 1954 dg."dětskáobrna" obsahovala • transverzální myelitis, virová neboli "aseptická" meningitis, Guillain-Barréhosyndrom (kterým trpěl Franklin Delano Roosevelt),akutní motoricko-axonální neuropatie, chronický únavový syndrom, epidemická cholera, letní cholera, spinální meningitis, apoplexie, inhibiční obrna, střídavá horečka, tyfus, helmintiáza, ergotizmus, akutní chabá obrna

  24. Poliomyelitis

  25. Poliomyelitis

  26. Poliomyelitis • Byla jedinou nemocí, jejíž výskyt se zvýšil v době, kdy jiné nemoci ustupovaly • Příčiny: • Velmi pravděpodobně zvýšení hygienického standardu • V zemích s nízkou hygienou se děti promoří virem v batolecím věku a neonemocní zjevným onemocněním • Infekce v pozdějším (nevhodném )věku vede s vyšší pravděpodobností k manifestnímu a/nebo závažnému • (něco podobného pozorujeme u jiných dětských nemocí a např. EB viru)

  27. Poliomyelitis • Další příčiny • Odklon od kojení (v době maximálního výskytu polio při odchodu z porodnice kojilo v USA pouze 5% matek)-primární narušení střevní mikroflóry a imunity • Kontaminace kravského mléka a umělé výživy DDT • Strava s vysokým glykemickým indexem v době epidemií (léto: zmrzliny, sladkosti, limonády) • Někteří lékaři dokázali snížit výskyt nemoci u své klientely na zlomek procent výskytu v okolí pouze převedením dětí na stravu s nízkým GI

  28. Poliomyelitis • Další příčiny • Očkování proti polio samotné • Podle záznamů CDC všechny případy od roku 1979 byly způsobeny živou orální vakcínou

  29. Nárůst polio po zavedení očkování – statistika vlády USA

  30. Ústup klasických infekčních nemocí • Příčiny poklesu výskytu infekčních nemocí: • kanalizace, hygiena, výživa, bytové podmínky, technologie a konzervace jídla • a nakonec i přirozené cykly nemocí • WHO: míra výskytu onemocnění a úmrtí v zemích třetího světa nemá žádný přímý vztah k očkování či lékařskému ošetření, nýbrž je úzce spjatá se standardem hygieny a výživy

  31. Teorie a praxe • Chrání očkování proti infekčním nemocem? • nikdy nebylo prokázáno, že je očkování v prevenci nemocí efektivní – pokusné osoby nikdy nebyly vystaveny přímo nemocem • A i kdyby byly (Jennerovy pokusy), skutečnost, že neonemocní, není průkazem účinnosti vakcíny • K nemoci není každý a vždy vnímavý!

  32. Teorie a praxe • Dvojitě slepá, placebem kontrolovaná studie: • 1979 WHO publikovala výsledky rozsáhlého dvojitě slepého výzkumu účinnosti BCG očkování v Indii: bylo sledováno 260 000 lidí po dobu sedmi let • výsledky prokázaly, že očkování BCG nemá žádný ochranný efekt • V očkované skupině byl dokonce mírně vyšší výskyt tbc • Bulletin ofthe WHO 57 (5): 819-827 (1979)

  33. Teorie a praxe • Očkování proti chřipce • Udávaná účinnost podle posledních oficiálních studií je 60% • Riziko nákazy je cca 3%, tj. během roku onemocní chřipkou cca 3% obyvatel. • V očkované skupině 1,4%. • Rozdíl mezi 3 a 1,4 je cca 60% • Fakticky je třeba očkovat téměř 100 lidí, aby se zabránilo onemocnění jednoho z nich! • Skutečná účinnost očkování proti chřipce je 1,6%

  34. Teorie a praxe • Současné epidemie dětských nemoci propukají u nejvíce proočkované části populace - dětí a mladých dospělých • Stádní imunita –mýtus • 100% očkovaných dětí tvoří jen menšinu populace, dospělí se neočkují! • Imunita po očkování vydrží cca 10-15 let, tj. většina populace imunní není!! • Stádní imunita ve skutečnosti znamená, že většina populace prodělá nemoc v dětství a neustálým kontaktem s kolující infekci si udržuje imunitu.

  35. Zlepšuje očkování zdraví? • www.philipincao.com • Dr. Philip Incaoje antroposofický lékař, rodinný lékař dlouholetou praxí v zemědělské komunitě státu New York. • Jeho praxe mu umožnila sledovat očkované a neočkované děti od narození do dospělosti. • Poměr očkovaných a neočkovaných dětí (z důvodu přesvědčení rodičů) v jeho praxi byl cca 1:1

  36. Zlepšuje očkování zdraví? • Výsledky: • Během 23 let praxe pozoroval, že • Neočkované děti byly zdravější, silnější a odolnější než očkované • Alergie, astma, poruchy chování a pozornosti byly zcela zřejmě častější u očkovaných dětí • Na druhou stranu neočkovaní netrpěli nijak častěji ani vážněji infekcemi • http://www.compwellness.net/mp/Testimony-HouseofRepresentatives-Ohio.pdf

  37. Zlepšuje očkování zdraví? • Dr. Martin Hirte, „Očkování pro a proti“ • neočkované děti jsou mnohem méně nemocné, než ty očkované • "Je překvapivé, jak se v běžné dětské lékařské praxi ukazuje, že neočkované děti mají lepší rezistenci vůči běžným infekcím. Většinu z nich vídám jenom při pravidelných preventivních prohlídkách."

  38. Zlepšuje očkování zdraví?

  39. Zlepšuje očkování zdraví?

  40. Očkování chrání?

  41. Očkování chrání?

  42. Porovnání dětské úmrtnosti a očkování v rozvinutých a rozvojových zemích

  43. Očkování chrání? • BMJ 2000; 321:1435 Kristensen, Aaby a Jensen: Routinevaccination and childsurvival: follow up study in Guinea-Bissau, WestAfrica • kojenci očkovaní DPTPolměli téměř dvojnásobné riziko úmrtí než neočkovaní – imunosuprese navozená vakcínou v nehygienickém infekčním prostředí vede k vyššímu riziku nemoci a úmrtí

  44. Očkování chrání? • Podskupina dětí může být náchylnější k SIDS krátce po očkování • 2/3 dětí zemřelých na SIDS byly předtím očkovány DTP vakcínou • 13% zemřelo do 24 hodin • 26% během3 dnů • 37% během 1 týdne • 61% během 2 týdnů • 70% během 3 týdnů • Neočkované děti umíraly na SIDS nejvíce během podzimu a zimy • Očkované nejvíce v 2 a 4 měsících věku, nebyla pozorována sezónní závislost • TorchWC. Diphtheria-pertussis-tetanus (DPT) immunization: a potential cause of the sudden infant deathsyndrome (SIDS). American Academy of Neurology,34th Annual Meeting, Apr 25-May 1, 1982. Neurology 32(4): pt. 2.

  45. Očkování chrání? • Úmrtnost na SIDS byla během prvních 3 dnů po očkování DTP 7.3x vyšší než v období 30 dní po očkování’ • Walker AM, Jick H, Perera DR, Thompson RS, andKnaussTA. Diphtheria-tetanus-pertussisimmunizationand sudden infant death syndrome. Am J PublicHealth1987; 77: 945–951. • Děti umíraly téměř 8x častěji během 3 dnů po DTP očkování • Fine PE and Chen RT. Confounding in studies of • adverse reactions to vaccines. Am J Epidemiol 1992; 136: 121–135.

  46. Přirozená imunita • Imunitní systém má dvě hlavní složky • Th1 – buněčná imunita, aktivuje se při infekci, odpovědná za akutní zánětlivé projevy • Buňky vyzrávají v thymu -brzlíku • Imunitní buňky (leukocyty, makrofágy) fyzicky likvidují bakterie a viry

  47. Přirozená imunita • Přirozená infekce vstupuje do těla převážně sliznicemi dýchacího a zažívacího traktu, v případě poranění kůží • Jsou to místa, kde jsou koncentrovány buněčné složky imunity • Buněčná imunita je nespecifická, posiluje se každým kontaktem s infekcí, NEPOTŘEBUJEME PROTILÁTKY, ABYCHOM SE ZBAVILI MIKROBŮ! • Jídlo, voda a vzduch nejsou sterilní - proč tedy nejsme pořád nemocní?

  48. Přirozená imunita • Infekce je nejčastěji zvládnuta na úrovni sliznic likvidací patogenů, aniž bychom si toho vůbec všimli • Vznik symptomů již znamená selhání primární bariéry na kůži a sliznicích • Horečka odráží míru aktivity imunitního systému, nikoli závažnost infekce!!! • Čím prudší symptomy a vyšší horečka, tím lepší prognóza

  49. Přirozená imunita • Druhou složkou imunitního systému je • Th2 - protilátková imunita • Její přílišná aktivita vede k alergiím a autoimunitním projevům • Je zprostředkována lymfocyty a plasmatickými buňkami • Při přirozené infekci jsou protilátky tvořeny až na závěr nemoci a vedou k útlumu akutní zánětlivé reakce

  50. Přirozená imunita • Je obvykle celoživotní • Přenáší se z matky na plod a kojené dítě a tak přirozeně chrání děti v nejzranitelnějším období života • Přirozené infekce jsou jedinou přirozenou stimulací imunitního systému • Přiměřený kontakt s infekcemi udržuje dostatečně aktivní Th1 složku a tak i protiinfekční imunitu • STÁDNÍ IMUNITA JE VE SKUTEČNOSTI ZAJIŠŤOVÁNA PŘÍTOMNOSTÍ INFEKCE V POPULACI

More Related