Stereotypy a předsudky

1. Stereotypy a předsudky Sociální psychologie II 30. 4. 2013 Jan Šerek

2. Obsah přednášky Stereotypy Jak stereotypy vznikají? Jak stereotypy fungují? Předsudky Jak předsudky vznikají? Jak se předsudky vyvíjejí? Co předsudky snižuje?

3. Stereotyp přesvědčení o tom, že členové nějaké sociální skupiny sdílejí jisté vlastnosti první použití v psychologickém kontextu: Walter Lippmann (1922) lze mít stereotypy rovněž o vlastní skupině stereotypy nemusí být nutně negativní ke stereotypům se nutně nemusí vázat nějaké emocionální či behaviorální důsledky

4. nutnou, ale ne dostačující podmínkou kategorizace Jak stereotypy vznikají? Němci Poláci Češi

5. nutnou, ale ne dostačující podmínkou kategorizace Jak stereotypy vznikají? Němci Poláci Češi na kategorizaci navazují další procesy, např. out-group homogeneity bias(vs. in-group differentiation)

6. nutnou, ale ne dostačující podmínkou kategorizace Jak stereotypy vznikají? Němci Poláci Češi na kategorizaci navazují další procesy, např. out-group homogeneity bias(vs. in-group differentiation)

7. Odkud se bere obsah stereotypů? Jak stereotypy vznikají?

8. Odkud se bere obsah stereotypů? Jak stereotypy vznikají? ultimate attribution error Němci Češi

9. Odkud se bere obsah stereotypů? Jak stereotypy vznikají? ultimate attribution error situace situace Němci Češi

10. iluzorní korelace (Hamilton & Gifford), tj. tendence přecenit sílu vztahu mezi dvěma jevy, které jsou pro nás nějakým způsobem nápadné Jak stereotypy vznikají? Odkud se bere obsah stereotypů?

11. iluzorní korelace (Hamilton & Gifford), tj. tendence přecenit sílu vztahu mezi dvěma jevy, které jsou pro nás nějakým způsobem nápadné Jak stereotypy vznikají? Odkud se bere obsah stereotypů?

12. iluzorní korelace (Hamilton & Gifford), tj. tendence přecenit sílu vztahu mezi dvěma jevy, které jsou pro nás nějakým způsobem nápadné Jak stereotypy vznikají? Odkud se bere obsah stereotypů?

13. iluzorní korelace (Hamilton & Gifford), tj. tendence přecenit sílu vztahu mezi dvěma jevy, které jsou pro nás nějakým způsobem nápadné Jak stereotypy vznikají? Odkud se bere obsah stereotypů?

14. iluzorní korelace (Hamilton & Gifford), tj. tendence přecenit sílu vztahu mezi dvěma jevy, které jsou pro nás nějakým způsobem nápadné Jak stereotypy vznikají? Odkud se bere obsah stereotypů? informace (např. z novin), které tyto dva jevy kombinují, jsou pro nás vysoce zapamatovatelné a snadno se vybavují z paměti proto máme sklon nadhodnocovat například své odhady kriminality u minorit

15. stereotypy fungují jako tzv. schémata, tj. kognitivní rámce, které: zaměřují naši pozornost ovlivňují, jak interpretujeme nové informace organizují naši zkušenost a usuzování ovlivňují, jaké informace si vybavujeme Jak stereotypy fungují?

16. stereotypy fungují jako tzv. schémata, tj. kognitivní rámce, které: zaměřují naši pozornost ovlivňují, jak interpretujeme nové informace organizují naši zkušenost a usuzování ovlivňují, jaké informace si vybavujeme každá nová informace odporující stereotypu pro nás znamená výzvu, se kterou se musíme vypořádat od ignorace po kompletní změnu stereotypu Jak stereotypy fungují?

17. proč se vůbec stereotypy řídíme …? člověk jako „cognitive miser“ (skrblík, lenoch), který se vždy snaží vynaložit co nejméně kognitivního úsilí (Bodenhausen, 1993; Macrae, Milne & Bodenhausen, 1994) Jak stereotypy fungují?

18. při aktivaci stereotypů se uplatňují dva procesy (Devine): automatické zpracování bez možnosti kontroly aktivuje obsah stereotypu kontrolované zpracování vědomě obsah stereotypu zvážíme a rozhodneme se jej ignorovat Jak stereotypy fungují?

19. při aktivaci stereotypů se uplatňují dva procesy (Devine): automatické zpracování bez možnosti kontroly aktivuje obsah stereotypu kontrolované zpracování vědomě obsah stereotypu zvážíme a rozhodneme se jej ignorovat … ne vždy jsme motivovaní nebo schopní druhý proces zapojit Jak stereotypy fungují?

20. Vedle individuálního pojetí stereotypů (kognitivní struktury v myslích jednotlivců) existuje rovněž společenský/kulturní přístup, který chápe stereotypy jako … sdílené určitou skupinou/kulturou nezávislé na existenci jednotlivce Obecně lze tyto kolektivní představy interpretovat prostřednictvím teorie sociálních reprezentací (Moscovici) Jak stereotypy fungují?

21. Předsudek postoj vůči určitému cíli (obvykle sociální skupině), který je předem připravený, nebere ohled na individualitu a alternativní vysvětlení, fixovaný a obvykle se silným emocionálním nábojem

22. Předsudek postoj vůči určitému cíli (obvykle sociální skupině), který je předem připravený, nebere ohled na individualitu a alternativní vysvětlení, fixovaný a obvykle se silným emocionálním nábojem

23. Předsudek postoj vůči určitému cíli (obvykle sociální skupině), který je předem připravený, nebere ohled na individualitu a alternativní vysvětlení, fixovaný a obvykle se silným emocionálním nábojem

24. Předsudek postoj vůči určitému cíli (obvykle sociální skupině), který je předem připravený, nebere ohled na individualitu a alternativní vysvětlení, fixovaný a obvykle se silným emocionálním nábojem

25. Předsudek postoj vůči určitému cíli (obvykle sociální skupině), který je předem připravený, nebere ohled na individualitu a alternativní vysvětlení, fixovaný a obvykle se silným emocionálním nábojem

26. Předsudek postoj vůči určitému cíli (obvykle sociální skupině), který je předem připravený, nebere ohled na individualitu a alternativní vysvětlení, fixovaný a obvykle se silným emocionálním nábojem podle některý autorů (např. Aronson, Baron) mohou být naše negativní postoje k cizím skupinám chápány jako složené ze tří komponent: kognitivní (= stereotyp), emocionální (= předsudek) a behaviorální (= diskriminace).

27. Asch, S. E. (1948). The doctrine of suggestion,prestige and imitation in social psychology. Psychological Review, 55, 250-276. „Ti, kteří vlastní majetek, a ti, kteří jsou bez majetku, vždy tvořili dvě odlišné třídy.“

28. Asch, S. E. (1948). The doctrine of suggestion,prestige and imitation in social psychology. Psychological Review, 55, 250-276. „Ti, kteří vlastní majetek, a ti, kteří jsou bez majetku, vždy tvořili dvě odlišné třídy.“

29. Asch, S. E. (1948). The doctrine of suggestion,prestige and imitation in social psychology. Psychological Review, 55, 250-276. „Ti, kteří vlastní majetek, a ti, kteří jsou bez majetku, vždy tvořili dvě odlišné třídy.“

30. Proč předsudky vznikají? biologická vysvětlení osobnostní vysvětlení kulturní vysvětlení sociálně-kognitivní vysvětlení

31. Biologická vysvětlení předsudků Ardrey, Lorenz, Morris, Dawkins, Wilson (sociobiologie) • člověk má vrozený instinkt bránit své teritorium proti vetřelcům • xenofobie je přirozenou sebeobranou skupin, které sdílejí tytéž geny • předsudky jsou pochopitelné z hlediska evoluce

32. Biologická vysvětlení předsudků Kritika • vše redukováno na jednoduché příčiny – obvykle jeden vševysvětlující princip • biologické teorie nedokáží dostatečně vysvětlit různorodost, která se v oblasti předsudků objevuje

33. Osobnostní vysvětlení předsudků Adorno, Frenkel-Brunswick, Levinson, Sanford • předsudky vůči cizím skupinám se často objevují pohromadě (pokud má člověk předsudky vůči jedné skupině, často je má i vůči dalším skupinám) • míra obecné předsudečnosti se často spojuje s určitými osobnostními rysy

34. Osobnostní vysvětlení předsudků Adorno, Frenkel-Brunswick, Levinson, Sanford • existuje určité osobnostní nastavení, charakteristické rigiditou a netolerancí k dvojznačnosti • toto osobnostní nastavení vzniká v dětství potlačením negativních agresivních pocitů vůči autoritářským rodičům • výsledkem je spořádaný občan, který silně respektuje společenská pravidla a autority, avšak zároveň v sobě má velké množství hostility vůči tomu, co je neočekávané, cizí, nekonvenční a nejednoznačné • původní verze známá jako teorie autoritářské osobnosti

35. Osobnostní vysvětlení předsudků • right-wing authoritarianism • Altemeyer • tendence vidět svět v kategoriích „my“ a „oni, kteří ohrožují naše hodnoty“ • přesvědčení o vlastní správnosti a morální podřazenosti druhých • social dominance orientation • Sidanius & Pratto • tendence schvalovat nerovnost mezi skupinami • tendence prát si, aby má skupina byla (zůstala) nadřazená ostatním skupinám • odmítání pomoci druhým skupinám • obvykle přítomen nějaký „legitimizující mýtus“

36. Osobnostní vysvětlení předsudků • right-wing authoritarianism • Altemeyer • tendence vidět svět v kategoriích „my“ a „oni, kteří ohrožují naše hodnoty“ • přesvědčení o vlastní správnosti a morální podřazenosti druhých • social dominance orientation • Sidanius & Pratto • tendence schvalovat nerovnost mezi skupinami • tendence prát si, aby má skupina byla (zůstala) nadřazená ostatním skupinám • odmítání pomoci druhým skupinám • obvykle přítomen nějaký „legitimizující mýtus“ The Right-Wing Authoritarianism Scale (Altemeyer, 2006) • Naše země bude jednou zničena, pokud neskoncujeme s perverzemi, které rozežírají naši morálku a tradiční hodnoty. • To, co naše země opravdu potřebuje, je silný odhodlaný vůdce, který potlačí zlo a navrátí nás zpět na pravou cestu. • Této zemi by se dařilo o mnoho lépe, kdyby jisté skupiny potížistů zmlkly a přijaly své tradiční místo ve společnosti.

37. Osobnostní vysvětlení předsudků • right-wing authoritarianism • Altemeyer • tendence vidět svět v kategoriích „my“ a „oni, kteří ohrožují naše hodnoty“ • přesvědčení o vlastní správnosti a morální podřazenosti druhých • social dominance orientation • Sidanius & Pratto • tendence schvalovat nerovnost mezi skupinami • tendence přát si, aby má skupina byla (zůstala) nadřazená ostatním skupinám • odmítání pomoci druhým skupinám • obvykle přítomen nějaký „legitimizující mýtus“

38. Osobnostní vysvětlení předsudků • right-wing authoritarianism • Altemeyer • tendence vidět svět v kategoriích „my“ a „oni, kteří ohrožují naše hodnoty“ • přesvědčení o vlastní správnosti a morální podřazenosti druhých • social dominance orientation • Sidanius & Pratto • tendence schvalovat nerovnost mezi skupinami • tendence prát si, aby má skupina byla (zůstala) nadřazená ostatním skupinám • odmítání pomoci druhým skupinám • obvykle přítomen nějaký „legitimizující mýtus“ Social Dominance Orientation Scale (Pratto et al., 1994) • Některé skupiny jsou prostě podřadnější (inferior) než jiné. • Kdyby se některé skupiny držely svého místa, měli bychom méně problémů. • Je v pořádku, když mají některé skupiny lepší životní vyhlídky než jiné skupiny.

39. Osobnostní vysvětlení předsudků Kritika • empirické výzkumy ukazují, že se v různých geografických oblastech či v různých historických obdobích objevuje různé množství předsudků, což nelze jednoduše vysvětlit zvýšenou koncentrací osob s určitou osobnostní strukturou • osobnostní teorie nedokáží dostatečně vysvětlit, jak se mohou u člověka předsudky měnit během života

40. Kulturní vysvětlení předsudků • výzkumy ukazují, že předsudky jsou často produktem normativní konformity, tedy tendence vyhovět očekáváním vlastní skupiny a být v ní akceptován • historické posuny v tom, jaká skupina je terčem předsudků a jakou sílu předsudky mají • např. lidé, kteří se přestěhovali do New Yorku, přijali zdejší antisemitskou normu (Watson, 1950), anebo američtí jižané, kteří vstoupili do armády, začali vykazovat méně předsudků vůči černochům (Pettigrew, 1958)

41. Kulturní vysvětlení předsudků • teorie obětního beránka • Hovland & Sears • podle analýzy archivních dat míra lynčování na americkém jihu negativně korelovala s cenou bavlny • předsudky mají základ v pociťované (ekonomické) frustraci vlastní skupiny • obracejí se vůči nějaké snadno identifikovatelné skupině, které je připsána odpovědnost za nastalou situaci • teorie ukazuje, že lidé mohou mít tendenci obracet svůj hněv, nejistotu a frustraci vůči cizí (obvykle slabší) skupině

42. Kulturní vysvětlení předsudků teorie realistického konfliktu • Sherif & Sherif • předsudky vznikají v situacích přímého soupeření sociálních skupin o vzácné zdroje a hodnoty (půda, pracovní místa, domovy atd.) • cesta od pouhého soupeření k negativnímu vnímání příslušníků druhých skupin

43. Kulturní vysvětlení předsudků Sherif, M. et al. (1961). The Robbers Cave Experiment. Intergroup Conflict and Cooperation. Institute of Group relations, University of Oklahoma. experiment s jedenáctiletými chlapci na letním táboře náhodné rozdělení do dvou soupeřících skupin studium vzniku vzájemných předsudků

44. Kulturní vysvětlení předsudků Kritika • kulturní vysvětlení dostatečně nepostihují individuální variabilitu v předsudcích • nepodávají podrobný popis kognitivních mechanismů, které vedou ke vzniku předsudků

45. Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků teorie sociální identity (Turner & Tajfel) • přirozená tendence kategorizovat sociální svět na „my“ (in-group) a „oni“ (out-group) • kategorizace má své kognitivní (vnímaná homogenita druhé skupiny), emocionální a hodnotící důsledky • často podléháme atribučnímu zkreslení vůči členům out-group

46. Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků teorie sociální identity (Turner & Tajfel) • přirozená tendence kategorizovat sociální svět na „my“ (in-group) a „oni“ (out-group) • kategorizace má své kognitivní (vnímaná homogenita druhé skupiny), emocionální a hodnotící důsledky • často podléháme atribučnímu zkreslení vůči členům out-group

47. Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků teorie sociální identity (Turner & Tajfel) máme skupinu, se kterou se identifikujeme

48. Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků teorie sociální identity (Turner & Tajfel) máme skupinu, se kterou se identifikujeme chceme si udržet pozitivní sebehodnocení

49. Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků teorie sociální identity (Turner & Tajfel) máme skupinu, se kterou se identifikujeme chceme si udržet pozitivní sebehodnocení pozitivní sebehodnocení si udržíme pozitivním hodnocením své skupiny jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout, je vnímat ostatní skupiny jako méně hodnotné

50. Sociálně-kognitivní vysvětlení předsudků teorie sociální identity (Turner & Tajfel) máme skupinu, se kterou se identifikujeme chceme vnímat svět jako jasně strukturovaný chceme si udržet pozitivní sebehodnocení pozitivní sebehodnocení si udržíme pozitivním hodnocením své skupiny jeden ze způsobů, jak toho dosáhnout, je vnímat ostatní skupiny jako méně hodnotné