140 likes | 250 Views
Thorstein Veblen a americká meziválečná institucionální ekonomie. Mgr. Ing. Petr Wawrosz (prezentace připravena podle práce pro předmět Vývoj ekonomických teorií 20. Století, únor 2007). Pojem instituce. Formální a neformální pravidla ovlivňující lidské jednání
E N D
Thorstein Veblen a americká meziválečná institucionální ekonomie Mgr. Ing. Petr Wawrosz (prezentace připravena podle práce pro předmět Vývoj ekonomických teorií 20. Století, únor 2007)
Pojem instituce • Formální a neformální pravidla ovlivňující lidské jednání • Mlčoch: jakékoliv omezení, které utváří ekonomické chování lidí • North: lidmi vynucené donucení, které napomáhá politickým, sociálním, ekonomickým interakcím • Hodgson: nejrůznějším způsobem vzniklá sociální pravidla,která strukturují sociální vztahy • Holman: uznávané normy chování, jako jsou tradice, zvyky, právní normy • Za instituce může být považováno prakticky cokoliv – např. systém vah a mír, dopravní konvence, pravidla stolování apod. To činí pojem instituce těžko uchopitelný, příliš neurčitý a svým způsobem bezbřehý. Na těchto základech se ale obtížně buduje solidní ekonomická teorie.
Stará a nová institucionální ekonomie • Pozn.: institucionální ekonomie se obecně dělí na tzv.:- starou institucionální ekonomii, jež se rozvíjí od počátku 20. století, přičemž rozmach zažívá ve 20. a 30. letech 20. Století. Po roce 1945 však upadá v podstatě zapomnění:Stará institucionální ekonomie je v podstatě americká záležitost. - novou institucionální ekonomii, jež se rozvíjí od 60. let 20. století. Jedná se o celosvětovou záležitost, s jistou převahou anglicky mluvených zemí.Vedou se však spory, co vše pod tuto institucionální ekonomii patří (někdo tam zařazuje i teorii her, školu veřejné volby apod.)
Příčiny vzniku a rozvoje staré institucionální ekonomie • Vzniká a rozvíjí se v době, kdy je zformulována neoklasická mikroekonomie, přičemž převládají ekonomické paradigma vytváří lausannská a cambridgská škola (modely všeobecné a dílčí rovnováhy, teorie mezního užitku, chování spotřebitele a firmy, nabídková a poptávková křivka, dokonalá konkurence, později rozvoj teorií nedokonalé konkurence, nabídka a poptávka po výrobních faktorech). • Neoklasická mikroekonomie obsahuje formální modely, zanedbává nebo odhlíží od řady faktorů, včetně faktorů, které bychom mohly označit jako instituce • Neoklasická mikroekonomie je schopna vysvětlit řadu jevů, ukázat, že mají obecnou povahu a platnost. Je dobře uchopitelná a pochopitelná. • Výše uvedená zanedbání však byla řadou osob odmítána. V USA se existující tržní struktury pravděpodobně nejvíce lišily od modelů dokonalé konkurence i učebnicových modelů nedokonalé konkurence (ty zahrnovaly jen monopol, modely oligopolu a monopolistické konkurence byly formulovány později) • To vedlo k reakci – snaze vytvořit teorii, jež byla blíže životu (institucionální ekonomie)
Thorstein Veblen – zakladatel institucionální ekonomie? • Veblen (1857 – 1929). Svá vrcholná díla napsal na přelomu 19. a 20. století Teorie zahálčivé třídy (1899), Teorie podnikání (1904) • Pojem instituce v nich příliš nepoužívá nebo není jednoznačně upraven.„Evoluce společenské struktury je procesem přírodního výběru institucí.“„Instituce jsou v podstatě převládajícími návyky uvažování o konkrétních vztazích a funkcích jedince a společnosti a způsobu života, který je tvořen souhrnem institucí fungujících v dané době či vdaném okamžiku vývoje jisté společnosti, lze po psychologické stránce povšechně charakterizovat jako převládající postoj nebo převládající teorii života.“ (Teorie zahálčivé třídy) • Ostatní insttitucionalisté se k Veblenovi hlásí, či jej berou jako svůj vzor. • Veblen bývá mezi institucionalisty řazen v publikacích věnujících se vývoji ekonomických teorií.
Veblen – Teorie zahálčivé třídy • Nejasná definice pojmu – v minulosti šlechta a duchovenstvo- v současnosti (tj. době, kdy Veblen žil) lze z knihy odvodit, že to jsou lidé, kteří se neživí fyzickou prací - jen tu chápe za produktivní.Neproduktivní činnosti – obchod, bankovnictví, právnici • kolektivistické pojetí (všichni šlechtici nemusí mít stejné zájmy) • Dle svého přístupu by Veblen jako universitní profesor byl příslušníkem zahálčivé třídy!! • Činnosti, které Veblen pokládá za neproduktivní, pomáhají uspokojovat lidské potřeby, přispívají k růstu HDP, řeší nesoulad mezi investicemi a úsporami, snižují transakční náklady
Majetkové soutěžení, okázalá zahálka a spotřeba • „s kulturním pokrokem se majetek stává stále více trofejí svědčící o úspěšném výsledku v majetkové hře odehrávající se mezi členy skupin... příležitost získat si vyznamenání“ • Obecně: majetkové soutěžení, okázalá spotřeba a zahálka vedou k získání úctyhodnosti. • Toto získání však není samoúčelné, majetkové soutěžení, okázalá zahálka a spotřeba jsou způsoby, jak zvýšit hodnotu svého budoucího příjmu (to Veblen nepostřehl). • Otázky a témata:- dilema vězně aneb k čemu dochází, když všichni soutěží- bariéra příjmových možností aneb soutěž nemůže být nekonečná- s kým má smysl soutěžit- bariéry vstupu do odvětví
Veblen – chování zahálčivé třídy • Řada nahodilých příkladů, mnohdy nevědecká až rasistická tvrzení. • „Kočka není tak ceněná a úctyhodná jako pes nebo kůň, protože stojí míň a může být dokonce užitečná. Ani její povaha není tak vhodná pro prestižní účely. S člověkem žije jako rovný s rovným, společenská hierarchie, tento prastarý základ všech rozdílů ve významnosti, cti a reputaci, ji nic neříká … Přednosti psa spočívají v jeho neužitečnosti a speciálních povahových rysech. …Smysl je v tom, že pes je člověkův sluha, že má schopnost se absolutně podřídit a s hbitostí otroka se přizpůsobuje náladě svého pána. Vedle těchto rysů … se pes vyznačuje také jistými charakteristikami, jejichž estetická hodnota je problematičtější. Ze všech domácích zvířat pes nejméně dbá o čistotu svého zevnějšku a má také nejošklivější návyky. Tyto nepříjemné vlastnosti vynahrazuje patolízalskou lísavostí ke svému pánovi a ochotou napadat a znepokojovat všechny ostatní. … K tomu ještě připočtěme, že pes se v našich představách pojí s honitbou – jednou z činností zasluhující obdiv a úctu, projevem ušlechtilého kořistnického pudu.“ • „Dolochocefální světlovlasý typ se oproti brachycefálnímu tmavovlasému a zejména oproti mediteránskému typu vyznačuje více rysy pro kořistnické založení.“ • Ale i moderní postřehy – postavení žen ve společnosti apod.
Teorie podnikání • Veblen staví rozpor mezi výrobou pro užití a výrobou pro zisk.Výroba pro zisk se dle Veblena staví do cesty rozvoji produktivních sil, způsobuje hospodářské cykly, vede k růstu vojenských výdajů, je příčinou války. • Veblen si neuvědomuje, že podnikatel se pohybuje v prostředí nejistoty, že riskuje, že nemusí být úspěšný, že zisk je zde odměnou za toto riziko.V praxi: Dočasné monopoly v důsledku inovace – podnikatel inovuje, získá monopol a může dosahovat monopolního zisku (jako odměnu za inovaci). Spotřebitel je uspokojen novým statkem, tím že za statek platí nižší náklady apod.Pokud existuje volný vstup do odvětví, budou k inovaci přistupovat další podnikatelé, monopolní zisk se vypaří. • Nutná podmínka: možnost volného vstupu do odvětví.
Veblen příčiny popularity • Publikace svým způsobem:- vzbuzují závist- chudým/neúspěšným říkají „může za to zahálčivá třída“- vedou k přesvědčení, že příslušníci zahálčivé třídy (de facto podnikatelé jsou zbyteční
Americký (starý) institucionalismus - rysy • Odmítá neoklasickou ekonomii, snahu o formulaci obecných pravidel. • Naopak usiluje analyzovat každé ekonomické chování v příslušných kontextech • Odmítá hedonistické a utilitaristické premisy: tj. odmítá kategorie jako užitek apod. • Neoklasickou teorii chápe jako teorii vhodnou pro podmínky spousty malých firem,nikoliv pro období monopolů a oligopolů • Ovlivně americkou pragmatickou filosofií a psychologií (J. Dewey apod.) • Zaměřen velmi prakticky na řešení konkrétních otázek a problémů, v dané oblasti američtí institucionalisté udělali ledacos pozitivního (zlepšení pracovních podmínek) • Problém: tímto způsobem nelze z ekonomie udělat vědu, protože nebude nic vysvětlovat!!
„Case study“ – Walton Hamilton • Poprvé (1919) jednoznačně použil pojem instituce – měnitelné prvky lidského života, např. konvence, zvyky, způsoby myšlení apod., které vytváří prostředí v němž se odehrávají ekonomické aktivity • Názory diskutabilní i pozitivní- např. vyvlastnění uhelného průmyslu v jednu akciovou společnost, jejíž akcie by vlastnili dělnické organizace, techničtí pracovníci a další subjekty, tito akcionáři by neměli nárok na zisk. Společnost bvy měla preferovat spotřebitele!- zdravotnictví: asymetrie informací (lékař, pacient), náklady na lékařskou péči nejsou známy předem, vědecký pokrok náklady zvyšuje- ve 30. letech (v době Velké deprese) podpora cenových a dalších regulací - patenty zabraňují dalším podnikatelům ke vstupu do odvětví
Americký institucionalismus – příčiny zániku • Nepodařilo se zformulovat alternativní teorii lidského chování • Rozmach neoklasické teorie – modely oligopolu a monopolistické konkurence, teorie blahobytu, problematika externalit, veřejných statků • Přílišná praktičnost institucionální ekonomie – nevznikla ucelená ekonomická teorie • Nástup keynesiánské ekonomie - zdůvodňovala např. Velkou depresi, to institucionalisté, byť ji prakticky řešily, nedokázali.Keynesiánství v ledačems z institucionalistů alespoň částečně vycházelo, respektive institucionalisté danou problematiku rovněž zpracovávali (teorie cyklu, model multiplikátoru a akcelerátoru – J.M. Clark), strnulost mezd, klesající mezní sklon ke spotřebě. Významný keynesiánec A. Hansen student institucionalisty J.R. Commonse.Řada institucionalistů ovšem Keynese kritizovala – pokládala jeho teorii za příliš zjednodušující a zanedbávající další (institucionální) faktory.
Závěr • Pluralita v americké ekonomii- Americký institucionalismus významným (významný institucionalista W. Mitchell byl ve 20. letech 20. století prezidentem Americké ekonomické asociace) nikoliv však jediným směrem- mnohdy i na stejných universitách (např. University of Chicago) působili, jak zastánci institucionalismu (T. Veblen, W. Mitchell, J. M. Clak), tak odpůrci (F. Kniht, G. Stigler).- diskuse napomáhá rozvoji vědy • Má smysl studovat i teorie, které upadly v zapomnění, ať neobjevujeme objevené a učíme se z chyb.