Odhad jeho dopadu na odpadové hospodářství měst a obcí

1. ZÁMĚR ZPĚTNÉHO ODBĚRU PET LAHVÍ Odhad jeho dopadu na odpadové hospodářství měst a obcí Konference odpadového hospodářství V Libereckém kraji, Liberec 28.11.2007 Bc. Marek Sýkora Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje

2. Zálohy v ČR • Tradice - zálohový systém opakovaně použitelných skleněných obalů (pivní lahve) • Myšlenka MŽP – zavést povinné zálohování na některé druhy jednocestných obalů, především PET • Důvody pro zavedení záloh dle MŽP • Významné zvýšení recyklace komunálních odpadů • Zvýšení podílu opakovaně použitelných obalů • Omezení litteringu • Možné dopady na města a obce a jejich obyvatele

3. Zálohy v Evropě a u nás • V rámci zemí EU či vyspělých evropských zemí jsou zálohy dlouhodobě zavedeny ve Švédsku, Finsku a Dánsku (zde ale s nimi začali odděleně shromažďovat obaly) • Od roku 2003 jsou zavedeny v Německu (navazují na systém odděleného shromažďování odpadů obalů) • V ČR zůstaly zachovány pouze zálohy na skleněné láhve od piva (ostatní snahy zálohovat byly neúspěšné)

4. Větší obchody používají automaty Menší používají ruční sběr

5. Zabezpečení je řešeno automaticky

6. Rozdíl ručního a automatického sběru

7. Existence rozvinutého systému třídění a pozdější zavedení záloh jako doplňkové řešení Nutnost vysoké míry zabezpečení zálohovaných obalů Vyšší záloha odpovídající míře zabezpečení Vysoká míra návratnosti obalů (více než 90 %) Vyšší provozní náklady díky menšímu objemu nevyplacených záloh Existence záloh a pozdější doplňkový tříděný sběr (preference energetického využití plastů) Postačuje nižší míra zabezpečení zálohovaných obalů Nižší záloha Nižší míra návratnosti zálohovaných obalů (max. 80 %) Nižší provozní náklady – větší podíl nevyplacených záloh Dvě možná řešení zálohových systémů Všechny zálohové PET a další obaly jsou JEDNOCESTNÉ, NIKOLIV OPAKOVATELNĚ POUŽITELNÉ !

8. Zkušenosti Německa Německo zavedlo mezi lety 1991 až 1997 intenzivní třídění s vyloučením využití ve spalovnách, recyklace plastů v roce 1997 dosáhla 61% a recyklace PET 80% V letech 1998 až 2002 SRN snižovala recyklaci směsných plastů a upřednostňovala energetické využití z důvodu vysokých nákladů, recyklace plastů, tak klesla na 49%, recyklace PET zůstala na 75% V roce 2003 zavádí SRN zálohy na PET lahve recyklace PET vzrostla na 90% ALE recyklace plastů začala rychle klesat až na 39% v roce 2005 (což je poslední známý údaj) celková recyklace obalů v SRN v roce 2005 byla 68% zatímco nejvyšší dosažená hodnota před zavedením záloh byla 81%. Od zavedení zálohování tak klesala recyklace plastů o pětinu z 49% na 39% a celková recyklace obalů o desetinu ze 74% v roce 2002 na 68% v roce 2005 Poznámka: Současná recyklace plastů v ČR je 44%, celková recyklace je 63,4%

9. Švédsko zavádí zálohování nápojových obalů v roce 1984 Teprve pro roce 1997 se začíná rozvíjet recyklace nezálohovaných obalů, avšak s orientací především na průmyslové obaly Až v roce 2003 recyklace plastů poprvé překročila hranici 20% a teprve v roce 2004 vstoupila v platnost povinnost zavést třídění odpadů do plánů odpadového hospodářství Sběr a recyklace plastů v roce 2005 nedosáhla ani 30%, v roce 2006 nezálohový sběrný systém REPA dosáhl recyklaci 26,7%, převážná většina plastů se spaluje (42%) Minimální požadovaná recyklace pro rok 2008 je 25%, v případě plastů 30% Nejvyšší recyklace plastů byla dosažena v roce 2005 necelých 30% Celková recyklace dosáhla maxima 75% v roce 1998 od té doby stabilně klesala až na dosud nejnižší úroveň v roce 48% v roce 2005 Zkušenosti Švédska Poznámka: Současná recyklace plastů v ČR je 44%, celková recyklace je 63,4%

10. Recyklace plastů v SRN

11. Recyklace plastů v EU

12. Smyslem záloh je snížit množství směsného komunálního odpadu

13. O jak velkém množství obalů se vlastně bavíme ? • Celkem se ročně produkuje v ČR 60 tisíc tun PET lahví • V rámci zpětného odběru se vrací pro materiálové zpracování 31 tisíc tun, to je 51,6% • Bavíme se tedy o 29 tisíc tunách odpadů obalů • Kolik to dělá v produkci 4 miliónů tun komunálních odpadů v ČR?

14. Reakce obyvatel na možné zavedení záloh (očekávaný pokles účasti na třídění je okolo 10%, avšak může dosáhnout až 50% pokud nebude zavedení záloh doprovázeno silnou propagací třídění nebo nastanou při zavádění komplikace)

15. Zálohy jako nástroj na podporu opakovaně použitelných obalů, jaké mohou mít dopady na obce a jejich obyvatele ?

16. Snížení kreditu komunálních politiků a úředníků, ztráta důvěry obyvatel v politiku nakládání s odpady • Léta říkáme „Sešlápněte a odneste do žlutého kontejneru na plasty“ = třiďte nápojové obaly, investujeme do výchovy a osvěty • Očekávaná reakce obyvatel: „ ..... co jste si to zase vymysleli, my Vám na třídění kašleme..... !“ • Snížení produkce třídění odpadů nejen u plastových odpadů a obalů ...

17. Rozbití infrastruktury OH měst a obcí • Znehodnocení investic do systému nakládání s odpady a obaly (žluté nádoby) • Znehodnocení investic obcí do dotřiďovacích linek, svozových vozidel • Snížení příjmů z prodeje druhotných surovin, menší odměny obcím ze systému EKO-KOM ?

18. Littering – volně odhozené odpady • Littering je spíše společenským problémem, v produkci a nakládání s KO je zanedbatelný • Hlavní náklady obcí s nelegálně odhozeným odpadem jsou likvidace černých skládek (objemné odpady, elektrozařízení, stavební a biologické odpady) • Hlavní součástí litteringu jsou podle zahraničních studií nedopalky z cigaret, žvýkačky a odpad z rychlého občerstvení (celofány od baget, kelímky od kávy, papírové sáčky apod.) • Nápojové obaly jsou zastoupeny 4-9 % • U litteringu je důležitá interpretace dat (poměrné zastoupení, objemové, hmotnostní) • V ČR zatím neexistuje systematický výzkum litteringu (jediné údaje k ČR – rakouská studie)

19. Čistota ulic našich měst a obcí • Pokud budou zálohy zavedeny jsou dobrým lákadlem pro některé nízkopříjmové obyvatele • Ulice našich měst a obcí tak budou neustále plné odpadů od rabujících „jedinců“ • Dává se možnost novému způsobu výdělku pro ty, kteří nepracují a jen „parazitují“

20. Problémy v obcích vybírání popelnic