Zdraví, jeho determinanty, poptávky po zdravotní péči, specifika zdrav.služeb, externality

1. Iveta Radošťanová Zdraví, jeho determinanty, poptávky po zdravotní péči, specifika zdrav.služeb, externality

2. Negativní vymezení stav organismu bez choroby staticky posuzovaný stav organismu, který není vystavovaný účinkům choroby Pozitivní vymezení stav organismu, který je schopen snášet zvýšené tělesné a duševní zatížení zdraví jako proces zdraví jakožto životní proces se neustále mění, a to v závislosti na změně a reakci obou prvků systému, tj organismu i vnějšího prostředí, ve kterém se uplatňují zpětné vazby a multifaktorální charakter prvků přírodního a sociálního prostředí zdraví lze definovat jako soubor schopností člověka vyrovnat se s nároky vnitřního a vnějšího prostředí bez narušení životních funkcí Vymezení pojmu zdraví

3. Definice zdraví Definice zdraví dle WHO: stav kompletní tělesné, duševní a sociální pohody a ne pouze nepřítomnost nemoci či vady

4. Determinanty zdraví vnější vlivy – ovlivnitelné životní styl 50% kouření, nevyvážená výživa, nadměrná spotřeba alkoholu, nedostatek pohybu, stres, užívání drog, podceňování rizika úrazu a nepříznivých účinků pracovního prostředí stav prostředí 20% kvalita ovzduší, pitné vody, potravin, nejrůznější druhy záření, hluk úroveň zdravotnictví 10%

5. Determinanty zdraví vnitřní vlivy – neovlivnitelné genetické faktory 20% zděděné dispozice, genetický základ, věk, pohlaví

6. Determinanty zdraví

7. Prvky životního stylu výživa (výživové chování) pohybová aktivita kouření (aktivní i pasivní) konzumace alkoholu (alkoholismus) stress, psychosociální faktory sexuální chování konzumace drog (drogové závislosti) hygienické návyky (vztah k infekčním chorobám) práce a pracovní podmínky relaxace, odpočinek

8. Působení faktorů životního stylu na zdraví rizikové faktory vliv, který zvyšuje riziko určitého onemocnění, zvyšuje pravděpodobnost, že člověk po určité době vystavení faktoru onemocní ochranné, protektivní faktory snižují pravděpodobnost vzniku určitého onemocnění, do jisté míry chrání před onemocněním, zvyšují odolnost organismu

9. Žebříček faktorů dle významu, kterým se podílejí na úmrtí (podle WHO) 1. kouření 2. nadměrná konzumace alkoholu 3. nadváha 4. pracovní rizika 5. nedostatek zeleniny a ovoce ve výživě 6. chudoba 7.nezaměstnanost 8. závislost na drogách 9. dopravní úrazy 10. nedostatek pohybu 11. přemíra živočišných tuků ve výživě 12.exhalace v ovzduší

10. Poptávka po zdravotní péči liší se od poptávky po běžných statcích individuální poptávku po zdravotní péči lze charakterizovat jako nepravidelnou nepředvídatelnou

11. Grossmanova teorie poptávky po zdravotní péči Grossman zajímal se o to jak jedinci alokují zdroje k produkci zdraví model jde za tradiční analýzu poptávky po zdraví a má velký vliv na ekonomiku zdraví formuluje (využívá) myšlenku, že jedinec je producent zdraví (nejen spotřebitel) také představuje myšlenku investování do lidského kapitálu (zdraví a vzdělání) ke zlepšení výkonů v obou sektorech – jak tržním (práce) tak netržním (domácnosti)

12. Klíčové předpoklady poptávka po zdravotní péči je odvozena z poptávky po zdraví poptávka po zdraví je odvozena z užitku (pracovní dny, volný čas) jedinci nejsou pasivními spotřebiteli zdraví, ale aktivní producenti, kteří utrácejí peníze k vytváření zdraví zdraví lze vidět jako proces trvající v čase – znehocuje se (proto může být analyzováno jako kapitálový statek) jedinci si cení zdraví ale necení si ho nadevše (kdyby ano, nepřejídali byse, nekouřili by, nejezdili příliš rychle) máme omezené příjmy pro financování hdraví a ostatních aktivit

13. Zdraví jako kapitálový statek osoba se narodí s počáteční „zásobou“ zdraví, kterou investicemi zvyšuje míra produkce zdraví bude záviset na účinnosti investic do zdraví H Stockt = H Stockt-1 – dep’n ) + inv. in H (I)

14. Investice do zdraví investice do zdraví mezní náklady = mezní užitek mezní náklady = r +  r = úroková míra jiné ivestice  = míra znehodnocování zdraví mezní užitek = míra návratnosti = (W*G)/C W = mzdová sazba G = mezní produkt (míra návratnosti) investice do zdraví, což podléhá poklesu mezních výnosů C = přímé náklady na investice do zdraví MEC = mezní efektivita capitálu

15. Poptávka po kapitálu zdraví Cost of capital X r + ð • V bodě X se mezní náklady rovnají meznímu užitku MEC Health Stock H*

16. Poptávka po zdravotnických službách • HCi = vyšší spotřeba zdravotnických služeb už nepřináší další zlepšení zdraví • Di = individuální poptávka po zdravotní péči • DEFi = efektivní poptávka po zdravotní péči v systému 100% veřejného financováni zdrav služeb • Zaplacené pojistné představuje ve chvíli spotřeby utopené náklady, a tak požadované množství služeb není závislé na jejich ceně PHC Di DEFi HCi HC

17. Poptávka versus potřeba subjektivní potřeba zhodnocení vlastního zdravotního stavu ze strany jedince objektivní potřeba značí situaci, kdy by zdravotník zhodnotil zdravotní stav jedince jako stav vyžadující léčbu

18. Poptávka potřeba jedince, která je realizována vyhledáním lékařské pomoci ne každá potřeba se promění v poptávku a stejně tak ne každá poptávka je potřebou rostoucí charakter demografický vývoj – stárnutí obyvatel

19. Demografická struktura

24. Zdravotní péče x péče o zdraví zdravotní péče zdravotnické služby a materiální spotřeba péče o zdraví souhrn ekonomických, kulturních, sociálních a zdravotnických opatření v rámci hospodářské, sociální a kulturní činnosti společnosti

25. Zdravotnické služby Mají: omezenou možnost kvantifikace výkonů (především prostřednictvím hodnotových ukazatelů) omezenou možnost konstrukce agregovaných ukazatelů efektivnosti problémy kvantifikace na úrovni parciálních ukazatelů souvisejících s hodnocením efektivnosti omezenou možnost kvantifikace a hodnocení kvality, dostupnosti a přiměřenosti poskytování zdravotnických služeb

26. Nadužívání zdravotní péče jak ze strany lékařů nutí pacienta absolvovat řadu vyšetření u několika specialistů v krátkém časovém rozmezí tak ze strany pacientů lékařská péče se jeví jako péče zdrarma, a proto je její nadužívání racionální

27. Informační asymetrie Omezení spotřebitelské suverenity neznalost vlastního zdravot. Stavu nejistá budoucnost, resp. nepředvídatelnost - kolik a čeho si tedy předpolatit? neschopnost odhadnout, (verifikovat, porovnat...) cenu jak zhodnotit užitek ze zlepšeného zdraví pro jiné? existence elity, která ví lépe co je v zájmu zdraví jednotlivce?

28. Regulační poplatky cílem je zamezit plýtvání ve zdravotnictví a nadužívání zdravotní péče během prvního čtvrtletí tohoto roku klesl počet receptů o 40% klesly i celkové náklady z veřejného zdravotního pojištění na léky, a to o 20% (úspora cca 1,75mld kč)

29. Externality ve zdravotnictví výskyt externalit je spojen s určitými onemocněními, především s přenosnými nákazami, z obavy před epidemií můžeme považovat za vhodné zavést preventivní opatření (karantény nebo povinné očkování) tržní selhání umožňuje přežívat neefektivním zdravotnickým zařízením trh zdravotních služeb je charakterizován nedokonalými informacemi a nedokonalou konkurencí

30. Rozdíl mezi trhy zdravotní péče a standardními konkurečními trhy Standardní konkureční trhy velké množství prodávajících zisk, který maximalizují firmy homogenní komodity dobře informovaní nakupující spotřebitelé platí Trhy zdravotní péče jen omezené množství nemocnic většina nemocnic je nezisková heterogenní komodity špatně informovaní nakupující přímo pacienti hradí jen část nákladů

31. Trh zdravotní péče jestliže je komodita heterogenní a jedinci nemají dokonalé informace, potom je pro ně velmi složité zjistit, zda nižší cena komodity je signálem informujícím o výhodnější koupi nebo její nižší kvalitě pokud nejsou spotřebitelé informováni o cenách, mohou firmy zvýšit cenu nad konkureční hladinu a ztratí jen omezenou část zákazníků trh zdravotní péče nedisponuje množstvím poskytovatelů zdravotní péče na sobě nezávislých, chybí suverenita spotřebitele, cena neplní kriteriálná funkci

32. Nedokonalé informace pacient nakupuje u poskytovatele zdravotní péči, který disponuje značnou informčaní převahou nad potřebitelem pacient musí spoléhat na úsudek lékaře současně je postup lékaře ovlivněn moemntálním stavem organismu pacienta při stejném onemocnění a při stejném léčebném postupu reaguje každý organismus jinak proto je mnohem složitější ocenit různé lékaře než ocenit různé komodity informační převaha poskytovatele se na trhu zdravotnických služeb projevuje jako selhání tržního chování spotřebitele s následky selhání mechanismu cenové tvorby to je důvod, proč na sebe vláda již dávno vzala některé úlohy

33. Nedokonalá konkurence nedokonalé informace snižují stupeň efektivnosti konkurence potenciální pacienti, kteří vidí lékaře s nižší cenou než jeho konkurence, mohou usuzovat, že o takového lékaře není velký zájem, a proto se snižováním cen své nabídky snaží nalákat více zákazníků nedostatek poptávky po jeho službách se může jevit, že není dobrým lékařem k srovnání ceny a kvality, heterogenita zdravotnických služeb brání efektivnímu rozšiřování informací k redukci konkurenčních tlaků vede i skutečnost, že lékaři potebují často vzájemně konzultovat a že se dělí o nemocniční zařízení další problém vyplývá z hustoty sítě zdravotnických zařízení – územní dostupnost zdravotnických služeb v regionech s nízkou hustotou osídlení by bez zásahů vlády lůžková zařízení buď vůbec nevznikala nebo jejich síť by byla velmi řídká

34. Platby třetích stran spotřebitelé jsou v době spotřeby izolováni od hrazení nákladů spotřebitel nemá zájem získat levnějšího lékaře, jestliže je z pojistného uhrazeno např. 90% ceny lékařské péče (úspara je ve chvíli spotřeby pro spotřebitele zanedbatelná)

35. Nepřítomnost stimulů k vytváření zisku nemocnice jakožto neziskové organizace namají svůj cíl v minimalizaci nákladů nebo maximalizaci zisku a při poskytování zdravotní péče nešetří

36. Tržní selhání jakožto důvod státních intervencí nedokonalá konkurence na trhu zdravotnických služeb informační převaha poskytovatele zdravotní péče nad pacientem faktor nejistoty na trhu zdravotnických služeb a nekomplexnost tohoto trhu pacient neumí anebo umí jen v omezné míře předpovědět svůj zdravotní stav a potřebu zdravotní péče neumí odhadnout náklady spojené s potřebou zdravotní péče zdraví je statek nezbytný a při jeho náhlé ztrátě může být zdraví spojeno se značnými a nepředívatelnými náklady na jeho obnovení zdravotnjické služby jsou smíšené kolektivní statky zdraví je hodnota nejenom individuální (soukromá), ale i společenská důležitý faktor ekonomické stability, sociálního smíru a ekonomického růstu externality vyplývající ze spotřeby zdravotnických služeb existence pozitivních externalit z hlediska produkce a spotřeby zdravotnických služeb automaticky vytváří předpoklad vzniku alokační neefektivnosti vyplývající ze skutečnosti, že tržní regulace vyprodukuje nedostatečný rozsah pozitivních externalit celá řada nemocí, zvláště nakažlivých, s sebou nese negativní externality, které si vynucují státní zásahy a regulaci. některé zdravotnické služby jsou tzv statky pod ochranou povinná očkování, kontrola, restrikce léčiv

37. Financování zdravotnictví v ČR převaha nepřímého financování zejména povinné veřejné zdravotní pojištění doplňkové přímé financování – zejména úhrady za léky

38. Financování zdravotnictví v ČR zdroj financování odvody zaměstnanců, zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných za definované skupiny obyvatel platí pojistné stát důchodci, nezaopatřené děti, uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce zřízena Všeobecná zdravotní pojišťovna (od roku 1997) zdravotní pojišťovny uzavírají smlouvy se zdravotnickými zařízeními na ty druhy péče, které je příslušné zařízení oprávněno poskytovat rozvíjí se smluvní (soukromé) zdravotní pojištění a připojištění přímé úhrady obyvatelstva

39. Sazby pojistného OSVČ 13,5% Vyměřovací základ: 50% z rozdílů příjmů a výdajů Minimální vyměřovací základ: dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok Zaměstnanci 4,5% z hrubé mzdy Minimální vyměřovací základ: minimální mzda Zaměstnavatelé 9% z úhrnu hrubých mezd Státní pojištěnci 13,5% Vyměřovací základ: 0,25x průměrný měsíčný příjem za ekonomiku Osoby bez zdanitelných příjmů 13,5% z minimální mzdy Pojistné se odvádí zdravotním pojišťovnám (VZP) – 100% přerozdělení zdrojů dle struktury pojištěnců pojišťovnám zdravotní pojišťovny uzavírají smlouvy se zdravotnickými zařízeními na ty druhy péče, které je příslušné zařízení oprávněno poskytovat

44. Úhrada zdravotní péče platby za výkon platba za jednotlivou položku zdravotní péče tj za jednotlivý úkon diagnózy léčení, ošetřování, farmaceutických služeb výkony jsou oceněné přímo nebo prostřednictvím bodu motivuje k hypertrofii výkonů, což vede při financování z veřejných rozpočtů k finanční náročnosti systému

45. Úhrada zdravotní péče platba za diagnózu platí se soubor služeb u jednoho pacienta za jednu epizodu nemoci DRG (diagnosis related groups) určený pro nemocnice téměř stejně nákladný a administrativně náročný jako výkonový model

46. Úhrada zdravotní péče platba za ošetřovací den základní jednotkou jsou náklady na jednoho pacienta za jeden den lze používat převážně v nemocnicích nebo zařízeních částečné hospitalizace motivace nemocnic k tomu, aby snížily náklady za jednotku zlepšením managementu snížení kvality

47. Úhrada zdravotní péče kapitační platba platí se za registrovaného pacienta ve zdravotnickém zařízení po určitou dobu, bez ohledu na to, zda a jak je léčen bývá odstupňována podle věku nebo pohlaví pacienta nebo podle území zpravidla užívána u praktických lékařů nevytváří pobídky pro poskytování zbytečných nebo nadměrně intenzivních služeb příznivý vliv na náklady nevytváří impulsy pro zájem o pacienty, jejichž léčení je nákladné vyšší věkové skupiny, děti předškolního věku není motivace pro potřebnou kvalitu a intenzitu zdravotní péče výše závisí na počtu registovaných pacientů, jejich věkovém složení, hodnotě kapitačního paušálu kapitačně výkonová platba kombinace kapitace a výkonové platby snižuje riziko v podobě nízké intenzity zdravotní péče zavedeno u praktických lékařů

48. Úhrada zdravotní péče účelové paušály představují roční platbu lékaři nebo nemocnici za provoz, zařízení, investice paušál odstupňován dle specializace lékaře, v nemocnicích dle počtu lůžek a kategorie nemocnice obvykle se používá jako doplňková platba k jinému typu platby vede k nízkým administrativním nákladům poskytovatel zdravotní péče má motivaci buď k tomu, aby paušál utratil za každou cenu i za věci, které nepotřebuje nebo aby šetřil, nakupoval nekvalitně, popř. nenakupoval vůbec

49. Úhrada zdravotní péče Bonifikace účelově vázaná platba odměňuje dosažení určitého cíle používá se jako doplňková platba

50. Literatura & zdroje: Doc. Ing. Jaroslava Durdisová, Csc.: Ekonomika zdraví, Nakladatelství Oeconomica, 2005 Vojtěch Krebs a kolektiv: Sociální politika Zdravotnická ročenka České republiky 2006, dostupnost online:http://www.uzis.cz/download.php?ctg=10&search_name=ro%E8enka&region=100&mnu_id=5300 Regulační poplatkyhttp://www.mzcr.cz/Pages/485-regulacni-poplatky-ve-zdravotnictvi-funguji-ochranny-limit-pomaha-stale-vice-lidem.html Stiglitz: Ekonomie veřejného sektoru, Praha: Grada Publishing, 1997