Složky sportovního tréninku

1. Složky sportovního tréninku

2. . • Kondiční • Technická • Taktická • Teoretická • Psychologická

3. Obsah složek sportovní přípravy Všechny skutečnosti, děje, činnosti, které používáme v tréninkovém procesu pro rozvoj PSch. • Tréninkové prostředky • Tréninkové metody • Organizační formy • Rozvoj složek v průběhu ST má dva směry: - analytický - syntetický

4. Kondiční příprava • Základní složka ST • Zaměřena na vytváření a rozvoj základních předpokladů pro vysokou SV • Obsahem je rozvoj PSch. Úkoly 1. Zdokonalování všeobecného pohybového základu- rozšiřováním počtu osvojených PD a návyků- rozvojem PSch v nejrůznějších kvalitách jejich projevů 2. Rozvoj PSch (S,V,R,K,F) na základě rozvoje odpovídajících funkčních systémů a biologických adaptačních principů a Superkompenzace 3. Rozvoj speciálních PSch v souladu s potřebami techniky daného sportu, disciplíny a typy zatížení organizmu při SV.

5. DĚLENÍ KONDIČNÍ PŘÍPRAVY • Obecná KP: zaměřena na rozvoj funkčních možností organizmu na základě všestranného pohybového rozvoje • Speciální KP: zaměřena na maximální rozvoj PSch specifických pro daný sport

6. . • Tvorba programu kondiční přípravy je závislá - na poznání struktury sportovního výkonu v konkrétním sportu, - na charakteru a rozsahu pohybové činnosti, - na výchozí úrovni kondice, - na cílové úrovni kondice (na úrovni, které chceme dosáhnout), - na modelové charakteristice kondiční připravenosti sportovců rozdílné výkonnostní úrovně (vrcholový a výkonnostní sport, rekreační aj )

7. Typy kondiční přípravy • Intenzivní kondiční příprava • se zpravidla uplatňuje na počátku přípravného období a je jednoznačně orientovaná na zvýšení kondice sportovce respektive odstranění nedostatků. Minimální doba 4-6 týdnů je podmíněna průběhem adaptačních mechanizmů limitujících zvýšení úrovně jednotlivých PSch. (délka různá podle sportu) • Postupně se zvyšuje frekvence (počet TJ), intenzita, koordinační složitost, psychická náročnost. Tato forma přípravy tvoří v daném období téměř 100 % tréninkového času. • Průběžná kondiční příprava nachází uplatnění v soutěžním nebo přechodném období. Její úlohou je udržet dosaženou úroveň kondice. Věnuje se jí 20-30 % tréninkového času s podstatně menší frekvencí i intenzitou tréninkového zatížení. • Rekondiční blok nachází uplatnění zpravidla při delší přestávce v soutěžním období, kterou je možné a nutné racionálně využít na obnovu kondice. Orientujeme se zpravidla na odstranění nedostatků, které se v průběhu soutěžního období projevily. Věnujeme jí asi 30-50 % tréninkového času.

8. Rozvoj vytrvalosti • Rozvoj vytrvalostních schopností určuje: • Morfologie svalu s převahou pomalých svalových vláken. • Výkonnost dýchacího a srdečně-cévního systému. • Transport kyslíku a energetických zdrojů do činných svalů. • Látková výměna a uvolňování energie ve svalu. • Zásoby energie a jejich mobilizace a využívání za přítomnosti i nedostatku kyslíku. • Řídící nervový systém mezisvalové koordinace, aktivace a relaxace svalu.

9. . • Věkové zvláštnosti • Charakteristika rozvoje – dlouhodobý proces • Zařazení v průběhu RTC

11. Rozvoj (stimulace) vytrvalostních schopností • Metody – nepřerušované - přerušované - fartlek • Nepřerušované – rovnoměrná - střídavá • Přerušované – intervalová metoda- klasická – 90 s.– krátké, intenzivní, rychlé (do 20s.) - střední, (2 – 4(5)min.- dlouhé , extenzivní, pomalé (nad 5 min) • Pro intervalové metody je společným znakem neúplné zotavení při zahájení dalšího úseku. • Opakovaná metoda – střední až dlouhé úseky (nad 3-4min), společný znak je vysoká úroveň zotavení • Fartlek

12. Silové schopnosti • Důležitý základ – znalost svalové činnosti a nervového řízení • Účinek rozvoje SSch. se spojuje se zvětšením příčné plochy zatěžovaného svalu, změnami energ. zásob a enzymatické aktivity. Dále s působením elastických složek svalu a šlach. Nitrosvalovou koordinací, počtu efektivně zapojených svalových jednotek do pohybu, mezisvalovou koordinací, • Fáze silové adaptace( Schmidtbleicher 1984): - 1.fáze – mezisvalová koordinace, po dvou týdnech - 2.fáze – nitrosvalová koordinace, po 6-8 týdnech - 3.fáze – hypertrofie , měsíce, roky

13. . Věkové zvláštnosti rozvoje Rozvoj v rámci RTC

14. Rozvoj síly • Základem jsou cvičení, jejichž stimulační efekt je založen na kombinaci : - velikosti odporu - rychlosti pohybu - délce trvání, počtu opakování Velikost odporu: • Různá břemena • Odpor vlastního těla • Působení partnera • Odpor vnějšího prostředí • Odpor pružných předmětů • Jiné odpory

15. Rychlost pohybu Důležitá charakteristika způsobu provedení posilovacích cvičení. • využívá se u metod, cvičení, které požadují max. rychlost nebo akceleraci, frekvenci pohybu Počet opakování • Počet opakování – velikost zátěže • Počet opakování – rychlost pohybu

16. Závislost síly na rychlosti svalové kontrakce (Hill 1922) .

17. Rozdíly v průběhu provedení výskoku u trénovaného a netrénovaného jedince –dynamická síla

18. Tréninkové efekty při rozvoji síly

19. Metody rozvoje síly • Metody s maximálním odporem - těžkoatletická - izometrická - excentrická • Metody s nemax. odporem 1. Metody s nemax. rychlostí pohybu - opakovaných úsilí(kulturistická) - intermediární - izokinetická (variabilních odporů) - silově –vytrvalostní, kruhový trénink 2. Metody s max. rychlostí pohybu - rychlostní - kontrastní - plyometrická

20. Metody rozvoje síly – základní charakteristiky

22. Závislosti při rozvoji síly • Svaly trénované pro projevy absol.síly jsou méně výkonné při pohybech vyžadujících rychlou a výbušnou sílu, SV. • Svaly trénované pro rychlou sílu jsou málo výkonné při SV • Svaly trénované pro SV jsou málo výkonné pro dynamickou sílu • Nerespektování: - malý efekt posilování - dlouhá tréninková práce s malým výsledkem

23. Zásady pro posilování • Zranění, prevence • Kvalitní rozcvičení • Stavba TJ • Organizace • Teplo • Únava • Svalová nerovnováha, kompenzační cvičení • Zkracování svalů • Zatěžování páteře

24. Rozvoj rychlosti • Obtížně trénovatelná, genetická podmíněnost • Jejich změna je dlouhodobou záležitostí, rozvoj se pohybuje v oblasti 10-15%. • Příznivé podmínky pro rozvoj rychlostních schopností se vyskytují už v dětském věku, kdy se ve 12 -13 letech formuje nervový základ rychlostních projevů, tj. především pohyblivost, labilita a rychlost nervových procesů, a obvykle se považuje za období největšího přirozeného přírůstku rychlosti 10-14 r. • Po 14. a 15. roce se přirozená dispozice zvyšování "čisté" rychlosti - především frekvence pohybů - poněkud snižuje. • Maxima rozvoje rychlostních schopností se většinou dosahuje v 18 -21 letech (silové schopnosti)

25. Rychlost z biologického hlediska je určovaná • Morfologií svalstva s převahou rychlých svalových vláken. • Pohyblivostí, labilitou a rychlostí nervových procesů (podráždění a útlum, rychlost svalové kontrakce a relaxace, mezisvalová koordinace) • Energetickými rezervami kreatinfosfátu.

26. Při rozvoji rychlosti se vychází ze základních charakteristik: Intenzita cvičení: maximální Frekvence pohybu: maximální Doba cvičení: do 10 -15 s Interval odpočinku: 2 - 5 minut Počet opakování: 10 - 15 Způsob odpočinku: aktivní, pasivní Aktivace CNS: velmi vysoká, hraniční

27. Pohybový obsah cvičení: • Cyklické, acyklické, kombinované • Lokální – komplexní • Rozvoj rychlosti lokomoce- schopnost akcelerace- schopnost max. frekvence pohybů- schopnost rychlé změny směru • Rozvoj rychlosti jednoho pohybu- schopnost výbušné síly • Rozvoj rychlosti reakce

28. Metody rozvoje rychlostních schopností • Rychlostní (opakování) • Kontrastní • Plyometrická

29. Rozvoj rychlosti Při rozvoji rychlosti využíváme podpory dalších PSch. a některých principů rozvoje • Silový základ rychlosti (cykl.,acykl.), Posilování • Koordinace, obratnost • Pohyblivost • Rychlostní vytrvalost • Zlehčené podmínky,nadmaximální rychlost • Princip rychlostního kontrastu • Rychlostní bariéra

30. Prostředky rozvoje rychlostních schopností • Rychlostní pohybové hry. • Starty z různých poloh. • Stupňované, letmé, handicapové běhy. • Rychlostní cvičení s doplňkovým odporem (cvičení se zátěží, běh do svahu a proti větru, tažení břemene- brzdící zařízení, tažení náčiní...). - Střídání cvičení s odporem a bez odporu. - Cvičení za zlehčených podmínek (běh,jízda po nakloněné rovině 2- 3%, po větru, přímé tažení-zařízením,vodičem, cvičení s nižší hmotností).

31. Rozvoj reakční rychlosti • Reakční rychlostí se ve sportu rozumí schopnost reagovat pohybem na určitý podnět, vyjadřuje se dobou reakce mezi počátkem působení podnětu a zahájením pohybu, podle této doby se schopnost hodnotí. • Základní stimulace - metoda opakování navozené situace- reakce jednoduchá nebo výběrováSignály, podněty: signál optický (pohyb, situaci nebo její změnu, světlo), signál akustický, taktilní (dotek) • Příklady reakční rychlosti:- na taktilní podnět - reakční čas 0,14-0,16 s - na akustický podnět - reakční čas 0,15-0,16 s, u sportovců 0,07- 0,10 s. - na optický podnět - reakční čas 0,19-0,21s (kolektivní sporty)

32. Základní podmínky účinné stimulace rychlosti- stav nerv. systému- únava- první část TJ- kvalitní příprava, rozcvičení- stimulace všech druhů rychlostních schopností • - využívat široké škály rychlostních prostředků • - rozvíjet rychlost méně a častěji • - nepřetěžovat stále stejné svalové skupiny, zatěžovat i jiné • - klimatické podmínky- kvalitní prostředí • Rozvoj rychlosti v RTC - kromě začátku pravidelného tréninku v RTC, kde je nutné vybudovat silový a vytrval. základ - stále

33. Pohyblivostní schopnosti (Flexibilita) • Schopnost realizovat pohyb v náležitém rozsahu o plné amplitudě.(Dovalil str.163, tab.24, normální pohyblivost) • Přirozeně příznivý věk pro rozvoj 10-14 roky • Dobrá úroveň je podmíněna:- konstitučními předpoklady- kondičně – energetickými předpoklady- koordinačními schopnostmi- trénovaností Stimulace pohyblivosti spočívá v záměrném potlačení činitelů, které omezují kloubní rozsah, to znamená: • usilovat o potřebné uvolnění svalů, pružnost svalů a vazů • usměrňovat reflexní aktivitu svalů • posilovat odpovídajícím způsobem agonisty, tj. svaly, které se podílejí na dosažení krajní polohy, krajního rozsahu v kloubu Pohyblivost lze zlepšovat kombinací uvolňovacích , protahovacích a posilovacích cvičení.

34. Uvolňování svalů • Uvolnění svalů – základní podmínka pro protažení • Uvolňovací cvičení - jednoduchá cvičení - relaxační polohy - složitější techniky (spojené s řízeným dýcháním, spojené s čínskou léčebnou gymnastikou, jógou, autogenní trénink,atd.)

35. . • Metody rozvoje uvolněnosti, protahování svalů,vazů:Hlavní podmínka- snaha o dosažení krajních poloh • 1. Podle aktivity jedince při provedení - aktivní - pasivní2. Podle dynamiky provedení - dynamické - statické

36. Doporučení při rozvoji pohyblivosti • Protahovat po prohřátí • Stačí 8-12 cviků, • Soustředit se na jednu oblast, kloub, potom přecházet dále • Plná koncentrace na cvičení • Méně, ale častěji • Pravidelnost • Regenerace

37. Rozvoj koordinace Význam vysoké úrovně koordinačních schopností • rychlá a správná reakce na podněty zahájení, změn či ukončení činnosti prostřednictvím koordinace jednotlivých dílčích pohybů (např. částí těla) a jejich integrace do sladěných pohybových celků, • Jednoduší, lehčí osvojování nových pohybů v krátké době a v přiměřené kvalitě – podmiňuje jednodušší nácvik techniky • kontrola vlastní pohybové činnosti ve smyslu přiměřeného vynakládání svalové síly, využití prostoru a náležitého načasování pohybové činnosti, • adaptace (přizpůsobení a případné přestavbě) pohybové činnosti respektive pohybů těla měnícím se podmínkám vnějších i vnitřních, • výběr pohybových programů a jejich hospodárná realizace. Věkové zvláštnosti: Období optimální z pohledu dospívání dětí a mládeže - za senzitivní období se považuje 6 -11let, zhruba do puberty, v období puberty obvykle tyto přirozené předpoklady ke zlepšení klesají. Dostatečnou úroveň koordinace je třeba udržovat stále.

38. Cíle rozvoje KoSch. • Proces neustálého nácviku, rozšiřování a zdokonalování PD, rozšiřování pohybové zkušenosti k schopnosti vykonávat nové a stále obtížnější, složitější pohyby. • Na základě získaných pohybových zkušeností vytvářet nové pohybové struktury • Schopnost provádět účelné pohyby ve změněných podmínkách, tvořivé řešení úkolu. • Docilita

39. Metody: • opakování • změny výběru cvičení v souvislosti se změnou podmínek nebo vykonávání cvičení v závodních podmínkách, zvyšováním rychlosti pohybů atd. • kontrastní metoda – střídání pomalých – rychlých cvičení • spojeného účinku se zdokonalováním sportovní techniky a taktiky Formy: • Herní, soutěživá, skupinová, proudová, indiv.

40. Cvičení pro rozvoj Ko.Sch. Lze využít pohybové základy všech sportů (strukt. pohyby). Nespecifická - specifická Jednoduchá – složitá Složitá spojená s manipulací Pro rozvoj koordinace jsou základní cvičení: • Akrobatická cvičení • Cvičení na nářadí • Cvičení s náčiním • Skoky do vody, i jiné • SH • Cvičení spojená s překonáváním překážek • Úpolové a drobné úpoly • Hody • Přenášení břemene

41. Prostředky rozvoje koordinačních pohybových schopností • Pohybové činnosti různých částí těla(pohyby zrcadlové, asymetrické …). • Pohybové činnosti v různém prostředí. • Pohybové činnosti s vyloučením analyzátorů. • Pohybové činnosti s partnerem. • Pohybové činnosti na různé signály. • Pohybové činnosti různých kombinací.

42. Základní zásady pro rozvoj • Plná koncentrace, přesnost, plynulost, rytmus. • Od jednoduššího ke složitějšímu • V prvních etapách ST • Rozvoji koordinace je nutné se věnovat celoročně, • Na začátku hlavní části TJ , 3-5x týdně • Výrazné změny v rozvoji koordinačních schopností se dostavují až po 30-40 dnech tréninku, nejdříve diferenciační , potom navazování pohybů, dále orientační, reakční a schopnost přestavby pohybových programů..