Chemický průmysl

1. Chemický průmysl

2. patří do skupiny mladých, rychle se rozvíjejících a velmi důležitých pr. odvětví • počátky rozvoje: • 19. stol. – výroba anorganických chemikálií ze síry, soli ad. a organických sloučenin pomocí fermentace zeměd. produktů • počátek 20. stol. – organické syntézy na bázi destilace uhlí (Německo, Anglie, Francie) • po 2. svět. válce – dynamický rozvoj, nepostačuje uhelná sur. základna  orientace na ropu a zemní plyn • dynamika rozvoje určována malým počtem surovin x velký počet výrobků • větší počet výrobků řeší surovinovou základnu průmyslu • základní chemické obory: • anorganická chemie (v minulosti rychlejší tempo růstu) • organická chemie (dnes rychleji roste, petrochemie aj.)

3. Lokalizační faktory chemického průmyslu • Energetický – velké nároky na spotřebu energie (el. energie, páry) - výroba dusíkatých hnojiv, plastických hmot - naopak méně náročné: výroba H2SO4 , fosforečných hnojiv • Suroviny – vzhledem k nerovnoměrně rozloženým surovinám nutnost přepravy • Spotřeba + doprava – široké užití ropy a zemního plynu (jejich relativně snadná přeprava) – lokalizace většiny chem. oborů do oblasti spotřeby – zejména petrochemie, výroba umělých hnojiv, H2SO4 ad. • Voda – vyšší požadavky na množství a kvalitu než u jiných pr. odvětví  nelze lokalizovat do míst s deficitem vody (i když ostatní ekonomické podmínky jsou vhodné) nejdůležitější lokalizační faktor • Kvalita pracovní síly – zejména u farmaceutického průmyslu

4. Surovinová základna chemického průmyslu • Ropa, zemní plyn, uhlí, síra, pyrity, fosfáty, draselné soli, sůl a vápence • ropa, zemní plyn, uhlí – z nich pochází většina chem. výrobků • Síra – nachází se buď ryzí nebo v pyritech, z převážné většiny se používá k výrobě H2SO4, umělých hnojiv ložiska: vulkanického původu (USA – Utah, Nevada, Kalifornie, Rusko – Kamčatka, Írán – sever) síra sedimentární – má větší význam (při Mexickém zál. – USA, při Středoz. moři, předhůří – Sicílie, podhůří Karpat – Ukrajina, Polsko, při Kaspickém moři) • Fosfáty – výchozí surovina pro výrobu P-hnojiv ložiska: USA (Florida, Arkansas, Utah, Idaho, Wyoming), atlaské země (Maroko, Tunis), Rusko (pol. Kola) • Sůl (NaCl) – získává se těžbou nebo výparem z mořské vody • k výrobě H2SO4, sody, Na-hnojiv, mýdel, textilním průmyslu … ložiska: USA (Kansas, Texas, Oklahoma, Loussiana), Evropa, Ukrajina, Polsko • Draselné soli – k výrobě K-hnojiv, ve farmaceutickém průmyslu, fotografie … ložiska: USA (Nebraska, Kalifornie), Kanada (Saskatchewan), Polsko, Francie …

5. Obory základní anorganické chemie - výroba výchozích surovin chem. průmyslu, anorganických kyselin (H2SO4, HNO3), umělých hnojiv … • výroba H2SO4 – objem výroby je zároveň dokladem technické vyspělosti průmyslu země - obtížná přeprava  závody jsou lokalizovány obvykle v blízkosti chemických kombinátů výroba koncentrována do několika regionů: SV USA (Manufacturing Belt), západní Evropa (Německo – oblast Rýnsko-westfálská, V. Británie – střední a severní Anglie, Francie, Itálie – na severu), východní Evropa (centrální Rusko, Ukrajina), východní Asie (Japonsko, Čína) • Produkce umělých hnojiv P-hnojiva: nejvýznamnější superfosfát (H2SO4 působí na fosfority či apatity) nebo thomasova moučka (vzniká při výrobě železa a Fe-rud obsahujících P) – výroba superfosfátů doprovází výrobu H2SO4 (produkční oblasti se kryjí) - výroba soustředěná do přístavů (země dovážející suroviny – JV Anglie, Japonsko, podél Rýna a Dunaje) - výroba v zemědělských produkčních oblastech (např. JV USA – bavlna klade velké nároky na superfosfát) - výroba thomasovy moučky – v zemích s rozvinutou černou metalurgií N-hnojiva: do 1. světové války se výroba soustředila na dovoz chilského ledku, dnes se získávají zpracováním ropy, ZP, koksárenského plynu  výroba v hlavních uhelných a hutnických regionech K-hnojiva: lokalizace do oblastí těžby výchozích surovin, výroba surovinově a energeticky vysoce náročná - hlavní oblasti produkce: Nové Mexiko (USA), Saskatchewan (Kanada), dolní Sasko (Německo)

6. Světová produkce kyseliny sírové v dlouhodobém vývoji (v tis. tun)

7. Světová produkce průmyslových hnojiv v r.1990 (v mil.t) Poznámka: Saldo + = vývoz , Saldo - =dovoz

8. Obory organické syntézy • výroba syntetických materiálů není tak náročná na dodávky klasických surovin  snižuje se závislost ekonomiky na importu, je méně nákladná vyšší efektivita výroba - závody organické chemie lokalizovány buď přímo v oblastech těžby ropy a ZP, nebo v přístavech, nebo podél tras ropovodů a plynovodů (Slovnaft ad.) • Výroba plastických hmot: široké užití: konstrukční materiály ve stavebnictví, součástky strojů, předměty denní potřeby bakelit – 1. plastická hmota na světě (pře 1. svět. válkou) polyvinylchlorid (PVC), polyetylén, polystyrén – nejznámější, největší výroba Výroba syntetického kaučuku – podstatně levnější než přírodního (latex) - na výrobu kaučuku navazuje gumárenství • Výroba chemických vláken snižuje závislost textilního pr. na přírodních surovinách umělá vlákna – z celulózy (používají se např. při výrobě pneimatik) syntetická vlákna – ze surovin organické povahy Nylon– 1939 světová výstava v New Yorku Lycra– obchodní název pro elastan firmy Du Pont

9. Světová produkce syntetického kaučuku v dlouhodobém vývoji (v tis.tun)

10. Produkce umělých vláken ve světě Produkce syntetických vláken ve světě (v tis. tun, 2000) (v tis. tun, 2000)

11. Výroba pneumatik • Pneumatika - vzduchem plněná pružná součást kol dopravních prostředků. • uvnitř pneumatiky bývá duše, často se používají i bezdušové pneumatiky. Nejběžnějším materiálem pro výrobu pneumatik je vulkanizovaná guma. • vulkanizovaná guma - vyrábí se za pomocí dvou proti sobě se točících válců, mezi něž je vsunut kaučuk (přírodní nebo umělý), jenž je rozmlácen a opásán kolem jednoho z válců a jsou do něj vmíchány saze, olej a síra (umožňuje vulkanizaci). • J.B Dunlop – 1988 získal patent na moderní vzduchem plněnou pneumatiku • nebyl ale první - 1845 získal podobný patent R.W Thomson - vzhledem k tomu, že v té době nebyla vhodná vozidla, pro něž by se pneumatika hodila, vynález zapadl, • v době, kdy Dunlop pneumatiku vynalezl znovu, byla již ve velkém vyráběna jízdní kola, u nichž se vynález uplatnil.

12. Spotřební chemie - výroba pracích prostředků, kosmetiky - lokalizace do hustě zalidněných oblastí, velkých měst – faktor spotřeby • Farmaceutický průmysl - typický pro nejvyspělejší státy - originální x generická léčiva