POHYBOVÉ SCHOPNOSTI

1. POHYBOVÉ SCHOPNOSTI

2. KONDIČNÍ SCHOPNOSTI podmíněny metabolickými procesy, dominantně souvisejí se získáním a přenosem energie pro vykonání pohybu • SMÍŠENÉ-HYBRIDNÍ SCHOPNOSTI souvisejí s procesy metabolickými i s procesy regulace a řízení pohybu CNS • KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI souvisejí s procesy regulace a řízení pohybu v CNS, schopnost organismu konat časoprostorové pohybové vzorce

4. Kondiční schopnosti • Vytrvalostní schopnosti • Silové schopnosti • Rychlostní schopnosti - částečně

5. Vytrvalostní schopnosti • Komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase (odolávat únavě) • Závisí především na adaptaci oběhového a dýchacího systém a na zvýšení jednoduše dostupných energetických zásob, řídící roli sehrává CNS. • Aerobní a anaerobní procesy • Základní předpoklady pro vytrvalostní činnost - somatické (výška, hmotnost, délka končetin,zastoupení svalových vláken)- fyziologické (VO2max, LA, množství č.krvinek a plazmy, velikost min. srdečního objemu, utilizace O2)- psychologické – osobnostní, volní vlastnosti, - technické – ekonomika provádění pohybů • Rozdělení vytrvalosti- obecná- speciální

6. Dělení vytrvalostních výkonů • Rozdělení vytrvalosti:- dlouhodobá - od asi 8 – 10 min do.. ( do 35´, 35-90´,90´-6 hod., nad 6 hod)- střednědobá - od 2-3 min. do 8 – 10 min.- krátkodobá – od 20s. do 2-3 min.- (rychlostní)- do 20s. • Dlouhodobá vytrvalost Vytrvalost s aerobním základem, čím kratší tím se podíl anaerobního metabolismu zvyšuje • Aerobní výkon • Aerobní kapacita • Střednědobá vytrvalostVytrvalost s aerobním základem, potřebou kvalitní úrovně anaerobní vytrvalosti. Častěji dosahovaná tzv. kritická intenzita.

7. Krátkodobá vytrvalostZákladem je vysoká anaerobní kapacita, schopnost práce při vysoké hladině krevního LA a také vysoká kvalita činnosti enzymů neoxidativního odbourávání energie.- kyslíkový dluh – nepřímý ukazatel anaerobní kapacity • Rychlostní vytrvalostCharakterizována dobou udržení maximální intenzity pohybu. Energetické zabezpečení pouze ATP-KP systém.

8. Rozvoj (stimulace) vytrvalostních schopností • Metody – nepřerušované - přerušované - fartlek • Nepřerušované – rovnoměrná - střídavá • Přerušované – intervalová metoda- klasická – 90 s.– krátké, intenzivní, rychlé (do 20s.) - střední, (2 – 4(5)min.- dlouhé , extenzivní, pomalé (nad 5 min) • Pro intervalové metody je společným znakem neúplné zotavení při zahájení dalšího úseku. • Opakovaná metoda – střední až dlouhé úseky (nad 3-4min), společný znak je vysoká úroveň zotavení • Vhodný věk pro rozvoj vytrvalosti

11. Silové schopnosti • Schopnost člověka překonávat nebo udržovat vnější odpor svalovou kontrakcí. • Příčiny odporu:- gravitace- reakce opory- odpor vnějšího prostředí- hmotnost břemene- odpor soupeře, partnera- setrvačnost jiných těles

12. Druhy silových schopností Podle převládajícího způsobu činnosti, tedy podle druhu kontrakce zapojených svalových skupin lze provést základní rozdělení síly na sílu statickou a dynamickou. • Statická síla je schopnost vyvinout sílu v izometrické kontrakci, svalová činnost nezpůsobuje pohyb, tělo či břemeno udržuje ve statické poloze. • Dynamická síla je silová schopnost projevující se pohybem těla či jeho segmentů, jehož podstatou je koncentrická či excentrická svalová kontrakce.

14. Další dělení silových projevů • Výbušná (explozivní) • Absolutní (maximální) • Rychlá • Pomalá • Vytrvalostní

15. Hybridní schopnosti • Rychlostní schopnosti Závislé od řízení a regulace pohybové činnosti CNS a současně od kvality činnosti energetických systémů. Vysoce dědičně závislá schopnost, tedy je obtížně trénovatelná.Rychlostní schopnosti chápeme jako: • jako vnitřní předpoklady provedení pohybu vysokou až maximální rychlostí, • jako schopnost zahájit a uskutečnit pohyb v co nejkratším čase.

16. Úroveň rychlostních schopností • Je dána mj:- vysokou úrovní techniky specifického pohybu- svalovým systémem, tj. vysokým podílem rychlých FG vláken ve svalech (u sprinterů až 90 %), schopností současné aktivace velkého počtu motorických jednotek, rychlého střídání svalového napětí, stahů a uvolnění jak synergistů,tak antagonistů, elasticitou svalů, • nervovým systémem, tzn. rychlostí vedení vzruchů, kvalitou a rychlostí přenosu informací při nervosvalové činnosti, • energetickým systémem tj. vysokou zásobou kreatinofosfátu, rychlou resyntézou ATP, • psychickými předpoklady, tj. rychlým a přesným vytvořením představy o pohybu, koncentrací, emoční stabilitou.

17. Členění rychlostních schopností • Rychlost reakční je schopnost reagovat v co nejkratším čase na určitý podnět. • Rychlost akční – akční rychlost pohybu (cyklická či acyklická) je výsledkem rychlosti svalové kontrakce a činnosti nervosvalového systému. • Podle průběhu jednotlivých fází pohybu rozlišujeme cyklickou a acyklickou pohybovou činnost a jí odpovídající typ rychlostní schopnosti: • rychlost acyklická – rychlost startovní, odrazová, vrhačská, hráčská, jednorázových pohybů (kopů, úderů, hodů, vrhů aj.), • rychlost cyklická – rychlost akcelerační, maximální (běžecká), se změnami směru, hráčská (vedení míče), frekvenční, kombinací.

18. Rozvoj (stimulace) rychlostních schopností • Obtížně trénovatelná • Jejich změna je dlouhodobou záležitostí • Příznivé podmínky pro rozvoj rychlostních schopností se vyskytují už v dětském věku, kdy se ve 12 -13 letech formuje nervový základ rychlostních projevů, tj. především pohyblivost, labilita a rychlost nervových procesů. • Po 14. a 15. roce se přirozená dispozice zvyšování "čisté" rychlosti - především frekvence pohybů - poněkud snižuje. • Maxima rozvoje rychlostních schopností se většinou dosahuje v 18 -21 letech (silové schopnosti) • Rozvoj rychlosti Rychlostní zatížení stimulující rozvoj je udáváno jako celek těmito parametry: Intenzita cvičení: maximální Doba cvičení: do 10 -15 s Interval odpočinku: 2 - 5 minut Počet opakování: 10 - 15 Způsob odpočinku: aktivní Aktivace CNS: velmi vysoká, hraniční

19. Rychlostní kontrast • Obměňování odporu za účelem střídání rychlosti pohybu Zatížení ve zlehčených podmínkách • Dosahování „nadmaximální rychlosti“ • Snížení odporu prostředí, vnější dopomoc, nižší hmotnost nářadí, náčiní, úprava sportovního náčiní, Role pohyblivosti a koordinačních schopností • Důležité pro techniku, která je pro rychlost významná • Zkrácení svalů působí kontraproduktivně

21. Pohybový obsah cvičení • U vrcholového sportu i výkonnostního musí odpovídat potřebám daného sportu (cyklický, acyklicky atd.) • U výkonnostního, dětí a mládeže:- Bez ohledu na specializaci stimulovat všechny druhy rychlostních schopností.- Rychlostně zatěžovat širší spektrum svalových skupin, tj. nohy, paže, trup.- Používat širší okruh cvičení, založených na pohybech cyklických, acyklických Rychlost a síla • Zvýšení rychlosti – zvýšení frekvence pohybu - zvýšení hybné síly

22. Reakční rychlost a její stimulace • Reakční rychlostí se ve sportu rozumí schopnost reagovat pohybem na určitý podnět, vyjadřuje se dobou reakce mezi počátkem působení podnětu a zahájením pohybu, podle této doby se schopnost hodnotí. • Základní stimulace - metoda opakování navozené situace- reakce jednoduchá nebo výběrováSignály, podněty: signál optický (pohyb, situaci nebo její změnu, světlo), signál akustický, taktilní (dotek) • Příklady reakční rychlosti:- na taktilní podnět - reakční čas 0,14-0,16 s - na akustický podnět - reakční čas 0,15-0,16 s, u sportovců 0,07-0,10 s. - na optický podnět - reakční čas 0,19-0,21s (kolektivní sporty)

23. Rychlostní bariéra a její překonávání • Zlepšování – adaptace – požadavek častého opakování • Vyhasínání • Potřeba variability podnětů Další podmínky účinné stimulace • Psychický stav sportovce, stav CNS • Rozcvičení • Klimatické podmínky, prostředí • Rychlostní zatížení se má zařazovat po dostatečném odpočinku a spíše v první polovině tréninkové jednotky

24. Stimulace rychlostních schopností v RTC • Záležitost každého sportu • Nutnost rozvíjet po základní kondiční přípravě (síla, vytrvalost) • To znamená asi až do 1/3 PO • Rychlostní trénink představuje zatížení vysoké intenzity, proto nemůže být objemově příliš rozsáhlý, u rychlostních a rychlostně silových sportů max. 15-20% objemu. • Metodická problematika zařazení silových a rychlostních TJ

26. Pohyblivostní schopnosti (Flexibilita) • Schopnost realizovat pohyb v náležitém rozsahu o plné amplitudě. • Dobrá úroveň je podmíněna:- konstitučními předpoklady- kondičně – energetickými předpoklady- koordinačními schopnostmi- trénovanostíStimulace pohyblivosti spočívá v záměrném potlačení činitelů, které omezují kloubní rozsah, to znamená: • usilovat o potřebné uvolnění svalů • zvyšovat pružnost svalů vazů protahováním • usměrňovat reflexní aktivitu svalů • posilovat odpovídajícím způsobem agonisty, tj. svaly, které se podílejí na dosažení krají polohy, krajního rozsahu v kloubu Pohyblivost lze zlepšovat kombinací uvolňovacích , protahovacích a posilovacích cvičení.

27. Metody rozvoje uvolněnosti svalů,vazů:1. Podle aktivity jedince při provedení - aktivní - pasivní2. Podle dynamiky provedení - dynamické - statické

28. Jsou podmíněny funkcemi a procesy pohybové koordinace, jsou spjaty především s řízením a regulací pohybové činnosti, kladou zvýšené nároky na jednotlivé analyzátory a CNS - menší nároky na energetický systém. Definice: autoři nejsou jednotni • Farfel(1975): schopnost člověka vykonávat jednoduché a integrované pohyby rychle a přesně v měnících se podmínkách. • Hirtz(1985) :Komplexní, relativně samostatné předpoklady výkonové regulace, které se utváří v pohybových činnostech a na základě dominantně genetických ,ale ovlivnitelných neurofyziologických funkčních mechanizmů umožňují učení(pohybové) a dají se tréninkem rozvíjet. Choutka: Schopnost řešit rychle a účelně pohybové úkoly různého stupně složitosti, někdy se sem řadí i schopnost se rychle učit novým pohybům. Dovalil: již definici neuvádí, - širší komplex schopností, ale současně o jistou specifičnost jednotlivých schopností

29. Hlavní oblasti činnosti CNS důležitých pro koordinaci pohybu • Mezi hlavní oblasti patří: – Činnost analyzátorů (zrakového, sluchového, proprioreceptorů-analyzátorů ve svalech a šlachách), – činnost jednotlivých funkčních systémů (oběhového, dýchacího aj.) zabezpečující přísun energetických zdrojů do svalů a buněk v konkrétním pohybu, – nervosvalová koordinace, – psychologické procesy (např. vůle, pozornost, motivace). Dělení koordinace: • Obecná • Specifická(speciální)

30. Projevy kvality koordinačních schopností • rychlá a správná reakce na podněty zahájení, změn či ukončení činnosti prostřednictvím koordinace jednotlivých dílčích pohybů (např. částí těla) a jejich integrace do sladěných pohybových celků, • osvojování nových pohybů v krátké době a v přiměřené kvalitě, • kontrola vlastní pohybové činnosti ve smyslu přiměřeného vynakládání svalové síly, využití prostoru a náležitého načasování pohybové činnosti, • adaptace (přizpůsobení a případné přestavbě) pohybové činnosti respektive pohybů těla měnícím se podmínkám vnějších i vnitřních, • výběr pohybových programů a jejich hospodárná realizace.

31. Dílčí schopnosti koordinace • Hirzt (1985) –- reakční- rovnováhové- prostorově orientační- kinesteticko diferenciační- rytmické • V současnosti u nás dělíme: • diferenciační, • orientační, • reakční, • rovnováhovou, • rytmickou, • sdružování, • přestavby • navazování a spojování pohybů • Moderní pojem agility – hbitost,

32. Diferenciační schopnost • tj. schopnost řízení pohybu v prostoru a čase s ohledem na silové požadavky, na základě přesně rozlišené a rozpracované kinestetické informace (přicházející ze svalů, šlach, vazů a kloubních pouzder) • Orientační schopnost • tj. schopnost určovat a měnit polohu a pohyb těla v prostoru a čase a to vzhledem k akčnímu poli nebo pohybujícímu se objektu, je to schopnost dokonalého hodnocení prostorových vztahů respektive schopnost určit a adekvátně změnit postavení a pohyb těla v prostoru. • Schopnost reakční • je schopnost zahájit (účelný pohyb na daný jednoduchý nebo složitý podnět v co nejkratším čase. • Rytmická schopnost • je schopnost postihnout a motoricky vyjádřit rytmus daný z vnějšku nebo obsažený v samotné pohybové činnosti. Rytmickou schopnost lze členit na schopnost rytmické percepce a schopnost rytmické realizace (schopnost vnímat a rozlišovat rytmické vzorce přijímané akusticky, opticky, taktilně). • Rovnováhová schopnost • schopnost udržování těla v určitých polohách nebo v průběhu přemisťování těla tento stav udržet případně obnovit.

33. Schopnost sdružování • schopnost navzájem propojovat dílčí pohyby těla (končetin, hlavy, trupu) do prostorově, časově a dynamicky sladěného celkového pohybu, zaměřeného na splnění cíle pohybového jednání. • Schopnost přestavby • schopnost adaptovat či přebudovat pohybovou činnost podle měnících se podmínek (vnitřních i vnějších), které člověk v průběhu pohybu vnímá nebo předjímá., schopnost přestavovat pohybovou činnost podle měnícího se zadání. • Navazování a spojování pohybů • Schopnost plynulé změny délky svalu a jeho tonu (napětí) při změně pohybu v jeho plném rozsahu, schopnost uplatnit tyto změny v časoprostoru.

34. Rozvoj koordinačních schopností Období optimální z pohledu dospívání dětí a mládeže - za senzitivní období se považuje 6 -11let, zhruba do puberty, v období puberty obvykle tyto přirozené předpoklady ke zlepšení klesají. Využíváme cvičení: nespecifická specifická Metody: • změny výběru cvičení v souvislosti se změnou podmínek nebo vykonávání cvičení v závodních podmínkách, zvyšováním rychlosti pohybů atd. • kontrastní metoda – střídání pomalých – rychlých cvičení • spojeného účinku se zdokonalováním sportovní techniky a taktiky Formy: • Herní, soutěživá, skupinová, proudová

35. Základní zásady pro rozvoj • Plná koncentrace, přesnost, plynulost, rytmus. • Rozvoji koordinace je nutné se věnovat celoročně, • V prvních etapách ST • Od jednoduššího ke složitějšímu • Na začátku hlavní části TJ , 3-5x týdně • Výrazné změny v rozvoji koordinačních schopností se dostavují až po 30-40 dnech tréninku, nejdříve diferenciační , potom navazování pohybů, dále orientační, reakční a schopnost přestavby pohybových programů..