110 likes | 664 Views
Charakteristika: Velká elektrická a tepelná vodivost Poměrně velká pevnost a schopnost plastického přetvoření Kovový lesk Všechny kovy jsou s výjimkou rtuti při teplotě 20 °C v tuhém stavu. Alkalické kovy Přechodové kovy Kovy A podskupin. Kovy. Alkalické kovy. Charakteristika:
E N D
Charakteristika: Velká elektrická a tepelná vodivost Poměrně velká pevnost a schopnost plastického přetvoření Kovový lesk Všechny kovy jsou s výjimkou rtuti při teplotě 20 °C v tuhém stavu Alkalické kovy Přechodové kovy Kovy A podskupin Kovy
Alkalické kovy Charakteristika: • Mají nízkou teplotu tání a špatné mechanické vlastnosti • Kovová vazba je u nich slabá • Lithium • Sodík • Draslík • Cesium • Aj.
Přechodové kovy Charakteristika: Nejvýznamnější kovy z hlediska technického použití • Vysoké teploty tání • Dobré mechanické vlastnosti, malá stlačitelnost • Železo • Mangan • Chrom • Nikl • Vanad • Titan • Molybden • Wolfram aj.
Kovy (III – V) A podskupin Charakteristika: • Kovy s přechodem na nekovy (Al, Ga, Pb, Sn….) – kovalentní vazba • Přechod mezi kovy a nekovy je plynulý a je charakterizován skupinou polokovů: • Bor • Křemík • Germanium aj.
Nekovové materiály Nekovy: C, N, O, P, S, Se, H • Polymery • Anorganická skla • Žáruvzdorné a žáropevné keramické materiály • Krystalové modifikace uhlíku (grafit, diamant) • U nekovovým materiálů nebudeme mluvit o jejich vnitřní stavbě, ale o chemické (molekulární) struktuře
Základní vazby mezi atomy • Iontová - nejjednodušší vazba, která spočívá v elektrické přitažlivosti mezi elektropozitivními a elektronegativními ionty (u prvků ležících blízko v periodické tabulce vzácným plynům) -e Vzniká mezi atomy, které se značně liší svojí elektronegativitou Atom prvku s nižší elektronegativitou předá atomu s vyšší elektronegativitou svoje valenční Elektrony a vzniká z něho kladný iont (kationt)
Kovalentní - název je odvozen od názvu „kolektivní valence“, je na rozdíl od iontové vazby charakterizována společnými dvojicemi valenčních elektronů elektricky neutrálních atomů. Tyto elektrony jsou potom polovinu doby v oblasti vlivu jednoho atomového jádra a polovinu doby v oblasti vlivu druhého atomového jádra. Tato vazba je velmi silná, takže ani táním nebo rozpouštěním se molekuly nemění. Příkladem této párové vazby elektronů je např. H2O, CO2, Cl2. -e +p Ep D0 r0
Kovová - podobá se vazbě kovalentní. Jakmile se atomy kovů k sobě přiblíží a vytvoří krystalickou strukturu, valenční elektrony se jako plyn volně pohybují mezi ionty, kterými jsou kationty, čímž vyvolají vazebné síly. Projevuje se především u prvků, které mají nízký počet elektronů ve vnější sféře, což jsou právě především kovy. • Vazba van der Waalsova je běžná u prvků nebo chemických sloučenin s velmi stabilní valenční skupinou, což jsou např. inertní plyny