1. Optimální rozsah PLP

1. Obsah systému péče o zdraví zaměstnanců a jeho praktická aplikace v konkrétním prostředíMUDr. Jiří Vytlačil

2. 1. Optimální rozsah PLP • Legislativa dává dostatečný rámec pro plné pokrytí oblasti péče o zdraví zaměstnanců • „Minimální varianta“ umožňuje realizaci PLP na nedostatečné odborné úrovni i díky nízké míře vymáhání ze strany státních orgánů • Nutný aktivní zájem zaměstnavatelů zvyšovat úroveň péče zdraví o zaměstnanců a ochota investic do této oblasti • Kvalitní poskytovatel PLP se širokým odborným zázemím

3. 2. Důležitost partnerství vztahu poskytovatel PLP - zaměstnavatel • Přesvědčit management o multidisciplinaritě oboru – nemůže ovládat jeden ZL veškeré rizikové faktory (psychologie, ergonomie, toxikologie atp.) • Dotahování doporučených opatření, zainteresování managamentu na oblast PLP je nezbytností • Nastavení kritérii pro přenos informací na nejvyšší management a jejich zpracování (zdravotní komise, krátkodobé a dlouhodobé plány na zlepšení PLP)

4. 3. Znalost celkové situace PLP a BOZP před vstupem do výrobního podniku • Kategorizace prací, úrazovost, nemocnost, ChzP, měření rizikových faktorů atp. • Maximum informací se snažit získat před uzavřením kontraktu = dobře nastavený systém • Dobrá teoretická odborná příprava umožní lépe stanovit rozsah a tím i cenu služeb PLP

5. 4. PLP ve výrobních podnicích • Každý podnik je specifický • Nelze použít řetězcové standardy • Systém PLP nutno zpracovat pro každého zaměstnavatele zvláště

6. 5. Specifičnost výrobního podniku z pohledu poskytovatele PLP I. • Vyšší zdravotní rizika = kvalitní zdravotní tým na zpracování návrhu k jejich eliminaci • Širší škála zdravotních rizik (možné synergie i při dodržovaní limitů) • Kontaktní osoby u klienta vyšší odborné úrovně = nutnost pokrytí ze strany poskytovatele PLP odpovídajícím odborníkem • Častější kontroly státních inspekčních orgánů (IBP, OOVZ aj.) než v nevýrobní sféře • Silné odborové organizace – kolektivní vyjednávání v oblasti PLP a BOZP velmi tvrdé a vyžadující odbornou argumentaci ze strany zaměstnavatele

7. 6. Specifičnost poskytování PLP ve výrobním podniku II. • Častější výskyt problémů s možnými zdravotnickými dopady = častější nepravidelné vyžádané kontakty • Jednání se státními orgány • Tlak se strany zaměstnanců na zaměstnavatele (mírnější normy, příplatky za nevyhovující pracovní prostředí, snaha o uznání ChzP atd.) • Týmový servis – vyplývá ze specifičnosti problémů (nutná provázanost i na odborné špičky oboru – SZÚ, Společnost PL, Kliniky NzP atp.)

8. 7. Specifičnost poskytování PLP ve výrobním podniku III. Pravidelný reporting: • Plánování • Průběžné aktivity • Mimořádné (např. sezónní) aktivity • Specifické projekty • „Havarijní aktivity“

9. 8. Pracovní prostředí I. • Pravidelný monitoring pracoviště je nezbytností jak pro kvalitní poradenství v oblasti prevence zdraví, tak pro provádění zdravotních prohlídek • Screeningové šetření jednotlivých pracovních pozic, orientační měření vybraných faktorů (světlo, hluk, RH atp.) • První systém zdravotních prohlídek teprve na základě znalosti pracovních podmínek • Zohlednění základních rizikových faktorů při předkládání návrhů opatření na optimalizaci pracovních podmínek

10. 9. Pracovní prostředí II. • Důkladná odborná objektivizace rizikových faktorů práce a pracoviště • Tam kde je to nutné, provedení měření akreditovaným nebo autorizovaným pracovištěm (pro potřeby kategorizace je zákonnou povinností - §38 zák. 258/2000 Sb.) • Zpracování kategorizace prací, či jeho novelizace nebo zpřesnění • Zpřesnění systému zdravotních prohlídek

11. 10. Zdravotní stav I. • Zaměření prohlídek dle konkrétních faktorů práce a pracoviště (rizikových i neklasifikovaných jako rizikové) • Zohlednit možné kombinace RF a jejich synergie • Na základě znalostí pracovního prostředí navrhovat optimální pracovní zařazení jak na začátku pracovního poměru, tak i v jeho průběhu

12. 11. Zdravotní stav II. • Preventivní prohlídky – sledování dynamiky změn zdravotního stavu ve vztahu k vykonávané práci • Včasné vyřazení zaměstnance před vznikem nevratných změn či změn omezujících kvalitu života • Navrhování optimálních individuálních rehabilitačních relaxačních či léčebných aktivit dle aktuálního zdravotního stavu

13. 12. Zdravotní stav III. ODBORNÁ PODPORA LÉKAŘŮ PROVÁDĚJÍCÍCH LP PLP • Znalost kategorizace prací • Cílení pracovní anamnéza – zhodnocení starých zátěží • Standardizace obsahu prohlídky dle pracovní pozice • Návštěvy pracovišť s odborným doprovodem dle specifičnosti zaměstnavatele • Při zdravotní omezování určení konkrétních pozic, kde zaměstnanec může pracovat • Kolektivní rozhodování v komplikovanějších případech (podezření na ChzP, odvolání proti lékařskému posudku, zdravotně komplikovanější případy atp.)

14. 13. Poradenství I. • Pravidelní reporting - o zdravotním stavu zaměstnanců - o úrovni pracovních podmínek ze zdravotního hlediska • Návrhy opatření z obou těchto oblastí projednávat na poradách vrcholného managementu – tvorba krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých plánů na zlepšování péče o zdraví • Pravidelné vyhodnocování (zodpovědné osoby zdravotní komise atp.)

15. 14. Poradenství II. - pracovní prostředí • Pravidelná aktualizace parametrů pracovního prostředí ve vztahu k provedeným opatřením + nové návrhy dle technických možností a úrovně vědeckých poznatků • Stanovisko k návrhu technických řešení ještě před jejich realizací • Aktivní návrhy organizačních opatření na základě propojení informací o pracovním prostředí a zdravotním stavu konkrétních zaměstnanců

16. 15. Poradenství III. - zdravotní stav • Optimální zařazení zaměstnance v každé fázi pracovního poměrů • Individuální zdravotní programy • Kolektivní projekty podle zdravotnické problematiky konkrétních profesí

17. Kvalitním poskytovatelem PLP ve výrobních závodechmůže být jen subjekt se silným odborným zázemím a provázaností na odborné špičky oboru pracovní lékařství se standardizovanými pracovními postupy jak na pracovním místě, tak při provádění zdravotnických prohlídek.