Sociální politika a bydlení

1. Sociální politika a bydlení Sociální politika jako společenská praxe ZS 2008/2009

2. Obsah prezentace • Právo na obydlí, mezinárodní dokumenty • Bytová politika v ČR, dokumenty, koncepce • Bydlení jako specifický statek • Bytové potřeby a jejich chápání • Nástroje bytové politiky • Typologie bydlení

3. Mezinárodní dokumenty Bydlení jako sociální právo Marshallův koncept sociálních práv – souvislost s praktickou sociální politikou (WS) Všeobecná deklarace lidských práv Mezinárodní pakt o občanských a politických právech Mezinárodní pakt o hospodářských sociálních a kulturních právech (1966)

4. Mezinárodní dokumenty Konference OSN HABITAT 1976 (Vancouver) Agenda 21 1992 Rio de Janeiro OSN – Habitat 1996 (Istambul) „Rovný přístup k přiměřenému a dostupnému bydlení pro všechny občany a jejich rodiny“ Evropská charta pro právo na bydlení a boj proti vyloučení FEANTSA – sdružení nevládních organizací

5. Bytová politika v ČR Programové prohlášení vlády: „Byt a bydlení jsou pro občana nezastupitelnou hodnotou, kterou nelze přenechat jen živelnému působení trhu. Zabezpečení bydlení je zájmem veřejným i soukromým. Trh s byty musí být proto státem usměrňovaný. Politika bydlení bude vycházet z povinnosti státu učinit vše pro zabezpečení dostupného a přijatelného bydlení pro všechny občany“ Koncepce bytové politiky do roku 2010. http://www.mmcr.cz

6. Bytová politika v ČR • Důležitost obydlí – součást životní úrovně a kvality života individuální společenská • Je bytová politika součástí sociální politiky? • Negativní vlivy neuspokojivého bydlení (trh práce, zdraví, sociální exkluze)

7. Specifika bytu jako zboží • Cena bytu je vždy závislá na ceně pozemků (těch je vždy omezené množství a nelze je vyrobit) • Byty se nemohou přemísťovat z místa nízké poptávky do místa vysoké poptávky • Výstavba bytů trvá déle než výroba jiných komodit (nabídka tedy nemůže okamžitě reagovat na poptávku).

8. Nástroje bytové politiky • Regulace nájemného první generace Tři způsoby: • nominální zmražení nájemného; • takový vývoj nominálního nájemného, jež vede k poklesu reálného nájemného (po započtení inflace); • takový vývoj nominálního nájemného, kdy zůstává nominální nájemné hluboko pod úrovní tržního nájemného

9. Nástroje bytové politiky • Regulace nájemného druhé generace • V podstatě závazek, že současným nájemníkům nebude nájemné zvyšováno podle tržních principů, nové nájmy se uzavírají na základě smlouvy – tržní nájemné • Privatizace obecních bytů - efektivní alternativa vypořádání se s regulací nájemného první generace • Problémy privatizace

10. Nástroje bytové politiky • Privatizace obecních bytů - efektivní alternativa vypořádání se s regulací nájemného první generace • Problémy privatizace

11. Typy bydlení • Nájemné bydlení • Vlastnické bydlení • (Sociální bydlení)

12. Nástroje bytové politiky • Veřejná podpora finanční dostupnosti nájemního bydlení • Podpora první – sociální bydlení • Podpora druhá - příspěvek na bydlení (nájemné)) • Obecné výhody a nevýhody obou podpor - srovnání a hodnocení

13. Dostupnost bydlení • Fyzická - množství bytových jednotek, které jsou k dispozici • Finanční – nabídka na trhu s byty odpovídá koupěschpnosti (schopnosti platit nájem)

14. Bytová potřeba • prostorová tradice (biologický determinismus, normy obytné plochy) • tržně orientovaná tradice (nabídka, poptávka, možnost opatřit si bydlení podle potřeb na trhu)

15. Bytová potřeba • kulturně relativistická tradice (potřeba je odrazem společenské situace, standardy bydlení jsou určeny společností, neuspokojení znamená deprivaci a exkluzi • tradice univerzálních standardů Počty bytů na počet obyvatel

16. Uspokojení bytových potřeb • Dva aspekty • Za prvé musí v zemi fyzicky existovat takové množství bytových jednotek,které svojí kvalitou, velikostí (počtem místností a obytnou plochou) a geografickým rozmístěním odpovídají počtu domácností, jejich velikosti, struktuře a místu bydliště. • Za druhé musí mít domácnosti možnost existující bytové jednotky užívat (pořídit si je nebo pronajmout) za cenu, která nepředstavuje příliš velké zatížení pro jejich příjmy.

17. Bytová potřeba • Regionální odlišnosti: • Velikost územních celků (ve větších městech více bytů na 1000 obyvatel) • Počet bytů na 100 cenzových domácností (mezi 86 a 92) – regionální rozdíly jsou menší než u prvního ukazatele Obytná plocha na osobu - mezi 22m2 a 17m2

18. Ukazatelé bytové potřeby • Počet bytů na 1000 obyvatel (roste). • Méně často se jako ukazatel používá počet bytů na 100 domácností (klesá) • Případně počet bydlících na jednu obytnou místnost v bytě (klesá) • Obytná plocha bytu připadající na 1 bydlícího obyvatele (roste)

19. Problém definice domácnosti Statistické veličiny: • - bytová domácnost označuje osoby, které společně žijí v jednom bytě.Počet bytových domácností se rovná počtu trvale obydlených bytů • - hospodařící domácnost je určena společně bydlícími osobami, které samy uvedly, že společně hospodaří, společně hradí výdaje domácnosti (strava, náklady na bydlení atd. Lidé, žijící v jednom bytě mohou tvořit více hospodařících domácností • - cenzová domácnost označuje osoby, které žijí v jednom bytě v rámci jedné hospodařící domácnosti a mají spolu příbuzenský či jiný vztah. Cenzová domácnost je nejmenší jednotkou, která se už nedělí

20. Specifické potřeby bydlení • Startovací byty (mladé domácnosti), • Domy na půl cesty (sociální služba) • Bezbariérové bydlení pro seniory a osoby se zdravotním postižením

21. Zdroje informací • Výzkumné práce – Sociologický ústav AV ČR (M. Lux, P. Sunega) Koncepce bytové politiky pro období 2006 – 2010 (MMR – sekce bytové politiky) http://www.mmr.cz