Úvod do sociální politiky

1. Úvod do sociální politiky Jabok, ETF 2011 Michael Martinek

2. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

3. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

4. OSN se radí, jak měřit štěstí • Konference o měření štěstí se v pondělí 2. 4. 2012 uskuteční v newyorské centrále OSN. • Konferenci zahájí poselstvím na videu britský princ Charles. • O indikátorech štěstí promluví mimo jiné nositel Nobelovy ceny za ekonomii JosephStiglitz nebo renomovaný ekonom JeffreySachs. • S myšlenkou na setkání přišel král himálajského Bhútánu DžigmeChesarNamgjel. Zavedení hrubého domácího štěstí místo hrubého domácího produktu (HDP) navrhl již jeho děd před 40 lety. • "Chceme přijít s novým systémem, který by nahradil ten současný, založený na premise nekonečného růstu na konečné planetě," píše se na webu bhútánské vlády. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

5. Valné shromáždění OSN přijalo v červenci 2011 rezoluci vyzývající státy k úsilí o nalezení způsobu, jak měřit štěstí a jak vytvořit nový index. • "Víme, že hledání štěstí je základním lidským cílem. Uznáváme, že indikátor HDP neodráží adekvátně štěstí a blahobyt země. Víme, že neudržitelné vzorce výroby a spotřeby mohou bránit udržitelnému rozvoji a uznáváme potřebu vyrovnanějšího přístupu k ekonomickému růstu," shodli se představitelé zemí v rezoluci. • Hrubé národní štěstí je založeno na podpoře udržitelného rozvoje, zachovávání a podpoře kulturních hodnot, přirozeného životního prostředí a na dobré vládě. Tyto čtyři pilíře se dělí na další kategorie a na celkem 72 ukazatelů. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

6. Hrubé národní štěstí počítá se čtyřmi základními pilíři • 1. spravedlivý a udržitelný socio-ekonomický rozvoj • 2. podpora a kultivace kulturních hodnot • 3. ochrana životního prostředí • 4. zabezpečení dobré a spravedlivé vlády Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

7. 4. Chudoba a sociální vyloučení Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

8. Chudoba • Stav nouze (materiální deprivace), kdy lidé nemají dostatek prostředků k zajištění své existence v dané společnosti. • Různé způsoby dělení chudoby: Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

9. Absolutní chudoba – bída Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

10. Proč stále žije tolik lidí v extrémní chudobě? Extrémní chudoba • Nejkritičtější stádium chudoby, kdy mnoho lidí nemá přístup k základním potřebám jako je jídlo, voda, přístřeší, hygienické zařízení a zdravotní péče. • V roce 2001 žila 1,1 miliarda lidí ve stavu extrémní chudoby, tedy za méně než 1 USD na den. • Za méně než 2 USD denně žilo zhruba 2.7 miliardy lidí. Nejvíce chudých žije v Subsaharské Africe a jižní a jihovýchodní Asii. • Hlad a chudoba si každý den vyžádají 25 tisíc lidských životů; • 852 milionů lidí trpí nedostatkem jídla – to je více než celá populace Spojených států, Kanady a Evropské unie dohromady; • Podíl lidí, kteří žijí v extrémní chudobě se během 20. století snížil z 59 na 19 procent a je nyní nejnižší v historii. • V 90. letech 20. století se celosvětová chudoba snížila o 20 procent. Počet hladovějících se však zvýšil o 18 milionů; • Hlad a podvýživa jsou největším zdravotním rizikem, na jejich následky umírá více lidí než na AIDS, malárii a tuberkulózu dohromady; • Chudí utratí za jídlo přes 70 procent svých příjmů. Průměrná americká rodina něco přes deset procent; • Vymýcení extrémní chudoby a hladu je prvním z Rozvojových cílů tisíciletí, které přijalo 189 členských států OSN v roce 2000 na Summitu tisíciletí v tzv. Miléniové deklaraci. • Extrémní chudoba je nejčastější v Subsaharské Africe, Jihovýchodní Asii a ve Střední Americe. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

11. Procento populace žijící za méně než 1 USD na den a osobu (podle parity kupní síly) • Uganda 84,3 (2001) • Haiti 80,0 (2003) • Libérie 80,0 (2000) • Sierra Leone 70,2 (2004) • Nigérie 70,0 (2007) • Angola 70,0 (2003) • Tádžikistán 70,0 (2007) • Zimbabwe 68,0 (2004) • Zambie 63,3 (2001) • Bolívie 60,0 (2006) • Rwanda 60,0 (2001) • Guatemala 56,2 (2004) • Senegal 54,0 (2001) • Afghánistán 53,0 (2003) • Honduras 50,7 (2003) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

12. Státy světa podle HDP na obyvatele Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

13. Sociální nerovnost Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

14. Příčiny chudoby Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

15. Názory na řešení chudoby Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

16. Měření chudoby Znáte ještě jiné metody? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

17. Hranice denních příjmů na osobu Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

18. Relativní metoda • Nejběžnější metodou určování chudoby je relativní metoda, která stanoví úrovně příjmů ve vztahu k průměrnému příjmu v dané zemi, lidé kteří mají příjem pod touto hranicí, mají nárok na sociální pomoc. V Evropě se tato hranice pohybuje mezi 50 - 70 % středních příjmů. • Roční národní hranice chudoby je stanovena na úrovni 60 % mediánu ročního národního ekvivalizovaného příjmu na spotřební jednotku. Medián příjmu rozděluje celkovou populaci na dvě stejné části. Ekvivalizovaný příjem na spotřební jednotku se vypočítá tak, že vydělíme celkový čistý příjem domácnosti její velikostí určenou použitím následujících vah: 1.0 pro první dospělou osobu, 0.5 pro ostatní členy domácnosti ve věku 14 let nebo více a 0.3 pro každého člena domácnosti mladšího 14 let. • ČR: průměrný příjem asi 24 tis., medián asi 20 tis., 60% mediánu = 12 tis. • Příklad: muž 15 tis., rodičovský příspěvek 7,6 tis. = 22,6 tis. Rodina: 1 + 0,5 + 3x0,3 = 2,4. 22,6 : 2,4 = 9,42 tis. • Výhoda: možnost relativně pružně reagovat na ekonomický a sociální vývoj, tato výhoda však bývá občas převáděna do reakcí rovnajícím se korupci voličů. • Nevýhoda: nadhodnocení sociálních dávek a nebezpečí, že politici využijí návyku jejího čerpání. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

19. Proč je v ČR tak nízká míra chudoby? Chudoba v České republice – měřeno relativní metodou • Česká republika patří k zemím s nejnižší mírou chudoby – podle metodiky EU dosáhla v roce 2008 (poslední dostupné údaje ČSÚ a Eurostatu) hodnoty 9 % (podíl osob s příjmem pod hranici 60 % mediánu národního ekvivalizovaného příjmu na spotřební jednotku), zatímco průměr zemí EU činí 17 %. • Chudobou byli přitom nejvíce ohroženi obdobně jako v jiných zemích zejména nezaměstnaní, neúplné rodiny a rodiny se 3 a více dětmi (tyto rodiny však představují méně než 5 % rodin). Ze všech dětí mladších 18 let bylo v ČR pod hranicí chudoby 13 % (v rámci EU v průměru 20 %). • V kategorii zaměstnaných osob ve věku 18 let a více byla 4% osob ohrožena chudobou, v rámci sedmadvacítky činila tato hodnota 8%. • Míra chudoby osob starších 65 let dosahovala v České republice cca 7% (v zemích Evropské unie 19 %). Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

20. Materiální deprivace • Kdo si nemůže dovolit alespoň tři z následujících položek, trpí materiální deprivací; v ČR je to 16% populace. • Devět položek zahrnutých do tohoto indikátoru: • schopnost čelit neočekávaným výdajům; • schopnost zaplatit jeden týden dovolené mimo domov ročně; • neexistence nedoplatků (hypotéky nebo platby nájmu, účty za komunální služby nebo splácení zakoupeného zboží na splátky či další splátky půjček); • schopnost mít masité jídlo, kuře, rybu nebo vegetariánský ekvivalent každý druhý den; • schopnost adekvátně vytápět obydlí; • vlastnictví pračky; • vlastnictví barevné televize; • vlastnictví telefonu; • vlastnictví osobního auta. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

21. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

22. Normativní metoda Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

23. Oficiální hranice chudoby • V ČR Zákon o životním a existenčním minimu 110/2006 Sb. • Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. • Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. • Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení. • Částky životního minima od 1.1.2012 v Kč za měsíc: • pro jednotlivce 3410 • pro první dospělou osobu v domácnosti 3140 • pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2830 • pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let 1740, 6 až 15 let 2140, 15 až 26 let (nezaopatřené) 2450 • Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti. • Částka existenčního minima od 1.1. 2012 v Kč za měsíc: 2200 Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

24. Systém pomoci v hmotné nouzi • Upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. • Je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. • Vychází z principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. • Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou: • příspěvek na živobytí • doplatek na bydlení • mimořádná okamžitá pomoc • O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je pověřené obecní úřady; od 1. 1. 2012 úřady práce. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

25. Giniho index Jak vysvětlíte tak vysokou míru nerovnosti v globálním měřítku? Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

26. Rok 2007: Nejvíce rovnostářskou zemí je Švédsko, hodnota jeho GINI indexu je 23, poměr lidí žijících v chudobě pak 9 %. Na druhé příčce se umístilo Česko s 10 % chudých a GINI indexem 26. Například Chorvaté mají 18 % chudých a GINI 29. Poláci 21 % lidí pod hranicí relativní chudoby a hodnotu GINI indexu na úrovni 36. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

27. Mapa světa zobrazující Giniho index, míru nerovnoměrnosti příjmů v jednotlivých zemích. Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

28. Index lidského rozvoje • Index lidského rozvoje (anglicky: Humandevelopment index, HDI) je pokus o vyjádření kvality lidského života, za pomoci porovnání údajů o chudobě, gramotnosti, vzdělání, střední délce života, porodnosti a dalších faktorů, který vypracovává Organizace spojených národů (OSN). • Používá se pro měření potenciální sociální prosperity. Index vymyslel v roce 1990 pákistánský ekonom Mahbub alHak a od roku 1993 jej OSN používá ve své každoroční zprávě. • HDI zahrnuje údaje státu ve třech základních ohledech vůči dalšímu potenciálnímu rozvoji lidských zdrojů: • střední délka života • gramotnost obyvatelstva staršího 15 let (2/3 hodnoty indikátoru) a počet přihlášených dětí na školy prvního, druhého a třetího stupně (1/3 hodnoty indikátoru) • HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly (v dolarech) Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

29. Mapa světa podle Indexu lidského rozvoje Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

30. Subjektivní metody Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek

31. Možnosti řešení problému chudoby Úvod do sociální politiky. Jabok, ETF 2011. Michael Martinek