120 likes | 199 Views
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Charta 77. S ituace 1945 -1948:. 1945: osvobození Československa Rudou armádou 1946: ve volbách vítězí KSČ, předsedou vlády Klement Gottwald ú nor 1948: komunisté sestavují vládu, prezidentem K. Gottwald.
E N D
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK
Situace 1945 -1948: • 1945: osvobození Československa Rudou armádou • 1946: ve volbách vítězí KSČ, předsedou vlády Klement Gottwald • únor 1948: komunisté sestavují vládu, prezidentem K. Gottwald
50. létaGottwaldova a Stalinova éra • Perzekuce • Justiční vraždy • Teror • Pracovní tábory • Vyvlastňování soukromého majetku • Kolektivizace zemědělství • Cenzura • Orientace na SSSR
Charta 77: • 1. 1. 1977 • Neformální sdružení • První mluvčí: dramatik Václav Havel filozof Jan Patočka ministr zahraničí z r. 1968 Jiří Hájek
Motivace chartistů: • 1975: Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, Helsinky - Politický proces s nonkonformní rockovou skupinou ThePlasticPeople
Hlavní myšlenky Charty: • Práva zaručena pouze na papíře • Neexistence svobody projevu • Není zaručeno právo na vzdělání • Je znemožněno pracovat ve svém oboru. • Cenzura, informační nesvoboda • Zasahování státu a jeho orgánů do soukromého života • Nedůstojné zacházení s politickými vězni • Znemožnění práva svobodně opustit zemi nebo do ní vstoupit
Další signatáři a mluvčí Charty 77: Jiří Dienstbier: novinář a publicista – mluvčí v roce 1979. Jan Ruml: novinář - mluvčí v roce 1990. Jaroslav Šabata: psycholog – mluvčí v roce 1978. Petruška Šustrová: publicistka – mluvčí v roce 1985. Alexandr Vondra: geograf – mluvčí v roce 1989. Marta Kubišová: zpěvačka – mluvčí v roce 1977 a 1978. Václav Malý: římskokatolický kněz – mluvčí v r. 1981.
Reakce státní moci: Anticharta Národní divadlo 28. 1. 1977 Provolání: Jiřina Švorcová Ztroskotanci a samozvanci
Činnost chartistů do roku 1989: • 572 dokumenty zejména o porušování lidských práv • červen 1989: podpisová akce Několik vět: požadovala propuštění politických vězňů, svobodná média veřejnou diskuzi o historii.
Zdroje: ze zdrojů autorky