Chudoba žen

1. Chudoba žen Sociální služby v Ústeckém kraji s tématem Bezdomovství 11.11.2010 MUDr. Milena Černá, předsedkyně EAPN Česká republika

2. Pekingská akční platforma 1995 • Naplňování strategických cílů, k jejichž plnění se členské státy OSN zavázaly. • V dalším důraz na aktuální aspekty např. v „Rozvojových cílech tisíciletí“ v roce 2005 nebo v analýze dopadů hospodářské krize na ženy ve světě v roce 2010.

3. Vlády obdržely doporučení • zpracovat strategii ekonomického rozvoje zohledňující potřeby žen žijících v chudobě • vypracovat revizi národních legislativ s ohledem na zabezpečení rovných práv pro ženy • usnadnit ženám využívání úvěrových systémů • vypracovat metodiky založené na principu gender

4. Příčiny chudoby žen • Limity v přístupu k ekonomickým zdrojům, vzdělání a účasti na rozhodovacích procesech • U žen přirozeně zvyšuje chudobu vazba na děti, a tak se chudoba žen dotýká zásadním způsobem i problému dětské chudoby.

5. Jak se měří chudoba • Mírou chudoby je život s příjmem nižším než 60 % průměrného platu. Ale výše příjmu není pro chudobu jediným určujícím momentem. • Vlastnictví hmotných statků jako je např. televizor, myčka nádobí či auto. Také jak často si zkoumaný subjekt může dovolit zahraniční dovolenou nebo jak často má na jídelníčku maso • Věk, pohlaví, typ domácnosti a stav zaměstnanosti, které dávají detailnější pohled na osoby v největším riziku • Lidé, kteří žijí pod vymezenou hranicí více let, jsou více ohrožení než ti, kteří tímto způsobem žijí jen krátkou dobu.

6. EU a ČR • V Evropské unii se vyskytuje 16 % lidí žijících v chudobě, což činí cca 78 miliónů lidí • Česká republika má podle posledních měření ne více než 10 % lidí žijících v chudobě, což reálně představuje téměř 1 milión obyvatel

7. Proč je v ČR tak nízká míra chudoby? • Nízká chudoba v ČR je dána tím, že příjmová nerovnost je ve srovnání s ostatními členskými zeměmi EU nízká. Hranice chudoby je stanovena na národní úrovni každé členské země. • V absolutním vyjádření je hranice chudoby například v Německu vyšší než v ČR, a proto by se část osob, které jsou v ČR nad  hranicí chudoby, ocitla pod hranicí stanovenou pro Německo.     

8. Co je to být chudý • Někteří lidé si představují, že v bohatých oblastech Země jako je Evropská unie nemůže být nikdo chudý. Je-li chudý, pak se do takové situace dostal vlastním selháním nebo problémy, které si nadrobil. Není tomu tak. • Víc než o osobním selhání to vypovídá o tom, jak je společnost v té které zemi organizována po stránce hospodářské, a jak jsou rozděleny finanční zdroje. • Je to věrná výpověď o tom, jaký je přístup vlád k bytové politice, jaká část z hrubého domácího produktu se věnuje veřejnému zdravotnictví a sociálním službám, vzdělání, společenskému a kulturnímu rozvoji.

9. Cílové skupiny ohrožené chudobou a sociálním vyloučením • Ženy „samoživitelky“, s dítětem nebo více dětmi • Dlouhodobě nezaměstnaní muži a ženy • Lidé žijící ve vyloučených komunitách • Lidé se zdravotním postižením a starší lidé • Migranti Více faktorů chudoby kumuluje její dopady. Bez nadsázky lze za nejvíce ohrožené považovat osaměle žijící ženy, případně ženy vyššího věku, ženy z romského etnika s více dětmi, případně se zdravotním handicapem. V podobně bídné situaci se nacházejí ženy přistěhovalé, migrantky.

10. Kombinace zaměstnání a mateřství Nově: Slaďování pracovního a rodinného života • Kombinace zaměstnání a mateřství české ženy výrazně znevýhodňuje. • Ačkoliv se postoje ke genderovým rolím ve společnosti v posledních 10 letech posouvají směrem k uvědomování si rovnosti pohlaví, výzkumy veřejného mínění svědčí o konzervativním přístupu, na kterém se spolupodílejí i samy ženy. • Tradiční představa, v níž muž nese odpovědnost za finanční zajištění a žena zajišťuje péči o domácnost, o děti a osoby blízké, má vliv nejen na nerovné postavení žen a mužů, ale též na větší ohrožení žen chudobou jak v průběhu aktivního života, tak ve stáří.

11. Chudoba a sociální vyloučení • Na chudobu bylo v bohatých zemích světa nahlíženo jako na brzdu hospodářského růstu a spotřeby. Sociální a psychologické dimenze problému byly přehlíženy jako sekundární a předpokládalo se, že k jejich likvidaci dojde automaticky při překonání problémů hospodářských • V posledních letech došlo k vnímání komplexnosti fenoménu chudoby a interakce mezi její ekonomickou a sociální dimenzí • Tím se dostává do popředí moment sociálního vyloučení. V evropském kontextu se zhruba od poloviny devadesátých let vyslovuje ohrožení chudobou a sociálním vyloučením jedním dechem. • Tento úhel pohledu pak ovlivňuje aplikaci politik, které mají za cíl vymýcení chudoby a jejich alfou i omegou je mainstreaming sociálního začleňování. • Ukazuje se, že, se společenským klimatem v té které zemi souvisí míra sociální soudržnosti, jehož měřitelnými indikátory jsou míra důvěry k druhým lidem, vztah k obecně uznávaným hodnotám i míra solidarity s lidmi žijícími na okraji společnosti.

12. Sociální vyloučení • Situace, která muže, ženu či dítě vylučuje z běžné pospolitosti a bez cílené intervence znemožňuje jeho zařazení do společnosti. • Sociální začleňování je naopak proces, který usiluje o návrat člověka do běžného života. V pojmu sociální podpory je obsažen důležitý prvek posunu člověka z nepříznivé situace do stavu, v němž se mu již lépe daří. • Hlavním úkolem sociálního začleňování je bojovat proti marginalizaci skupin osob ohrožených sociálním vyloučením a poskytovat podporu a pomoc osobám žijícím v odloučených komunitách, často též s cílem zabránit dalšímu „vylučování vyloučených“ .

13. Příjmy mužů a žen • V  80. letech minulého století byl běžný rozdíl 30 %, o které měly ženy ve stejném postavení nižší mzdy než muži. • V důsledku prosazování rovného přístupu mužů a žen k procesům rozhodování, stanovení odměny za práci a odstraňování stereotypních přístupů k mužům a ženám došlo v posledních dvou desetiletích k mírně pozitivnímu vývoji. • Rozdíl v ČR dnes – po 30 letech – činí cca 25 % a tato diskrepance má tendenci se (možná za sto let) vyrovnat. • Nejvyšší rozdíl v platech mužů a žen v ČR je ve věkové skupině 30 – 39 let.

14. Jsou ženy vůči mužům diskriminovány? • O tom, že jsou ženy v ČR i v zemích EU diskriminovány, svědčí i fakt, že • míra zaměstnanosti žen v EU je v porovnání s muži asi o 14 % nižší. • V ČR je tento rozdíl ještě větší. Zaměstnanost mužů činí přes 75 %, zatímco u žen jen 58 %. • Ženy bez dětí mají větší šanci získat zaměstnání než ženy s dětmi; tento diskriminační prvek je v ČR patrnější než v ostatních zemích EU.

15. A co ekonomická a finanční krize? • Je pravděpodobné, že krize v evropském i v českém hospodářství tento poměr ještě více zvětší • Při omezeních spojených s utlumením výroby jsou ženy propouštěny jako první • Ženy tvoří více než polovinu obyvatelstva, nicméně na nezaměstnanosti se podílejí téměř 50 % Údaje ČSÚ

16. Rozvody • K zchudnutí je odsouzeno signifikantní procento žen po rozvodu. Rozdíly v životní úrovni rozvedených žen a mužů nastávají zejména ve vyšším věku. Pro ženy má rozvod neporovnatelně horší sociální a ekonomické dopady na životní podmínky. • Přechod domácnosti se dvěma příjmy na domácnost s jedním příjmem, přičemž tíže a odpovědnost za chod domácnosti a výchovu dětí spočívá na ženě. • I z dlouhodobého hlediska muži z rozvodu spíše profitují, neboť ve svém kariérním růstu nejsou omezováni závazky vůči dětem a rodině. • Negativní atributy žen stigmatizovaných rozvodem a péčí o nezaopatřené děti jsou všeobecně považovány za překážku při výběru odpovídajícího zaměstnání.

17. Pokles životního standardu žen • V roce 2008 končilo 50 % uzavřených manželství rozvodem • Během prvního roku po rozvodu klesl životní standard žen v průměru o 73 % • Zhruba 50 % žen se po rozvodu ocitá v pásmu ohrožených chudobou • Neúplné domácnosti vedené ženou/matkou po rozvodu mají příjmy pod hranicí 1,5násobku životního minima • Neexistuje statistika týkající se placení tzv. alimentů po rozvodu: vedle důvodů hmotných (nezaměstnanost, výkon trestu, dluhy) muži psychicky trpí ztrátou kontroly nad využíváním svých příjmů, které měli v době fungujícího manželství a zpochybňují finanční úhrady náležející bývalé partnerce. ČSÚ

18. Chudoba žen staršího věku • Muži mají v průměru lepší podmínky pro stanovení penzí než ženy • Smyslem penzí je především ochrana před chudobou ve stáří a udržení předchozí životní úrovně • Penze jsou konstruovány jednak na principu solidarity mladších generací se staršími, jednak na důchodovém pojištění

19. Tendence ve směrnicích EK • Je třeba oslabovat princip solidarity a posilovat princip plateb pojistného • V ČR přetrvává ze socialistické éry věkový rozdíl při odchodu do důchodu u mužů a žen a podle počtu ženami odchovaných dětí. Unikum mezi státy EU.V podmínkách reálného socialismu byl dřívější odchod do důchodu ve vazbě na péči o děti považován za relativní výhodu. • Na základě doporučení EU se rozdíl ve věku odchodu do důchodu u mužů a žen postupně přibližuje Zákon č. 306/2008, Sb., kterým se mění podmínky zákona č. 155/1995 s účinností od 1. 1. 2010, některé jeho části od 21. 7. 2008

20. Rozdíl v měsíčních důchodech u mužů a žen • Rozdíl činí v absolutním vyjádření 1 844 Kč • V procentním vyjádření mají ženy 80 – 82 % mužských důchodů • Ženy v ČR mají (i ve stejných pozicích) cca o 25 % nižší výdělek než muži • Rozdíl ve výši důchodů u mužů a žen se udržuje zhruba na výši roku 2000 přesto, že s ohledem na inflaci a další faktory se průměrný důchod stále mírně zvyšuje • Nerovnost ve výši důchodů se za posledních 10 let nezměnila • Riziko chudoby u starších žen a mužů (65+) v ČR je v poměru 8 : 2 Česká správa sociálního zabezpečení, Eurostat, SILC

21. Další důvody pro vyšší riziko chudoby žen • Starší ženy se ocitají v riziku chudoby podstatně častěji také proto, že se v ČR vedle výše platu důchod odvíjí od délky odpracované doby • Ženy jsou po této stránce znevýhodněny vždy, když přeruší zaměstnání nebo pracují na zkrácený úvazek proto, že pečují o děti, starší, nemocné či zdravotně postižené členy rodiny • 70 – 80 % žen se stará o své rodiče ve stáří • Nižší důchod je do jisté míry ovlivněn také nižším věkem žen při odchodu do důchodu • Na výši důchodu má negativní vliv i přerušení zaměstnání z důvodů péče o děti • Nemá vliv, zda se žena starala o větší počet dětí - naopak, čím více dětí, tím dříve odchází do důchodu, což ji staví do nevýhodného postavení • Tak, jak je v současné době penzijní systém nastaven, ženy jednoznačně znevýhodňuje Kristina Koldinská, Tomeš I., Rovnost mužů a žen v oblasti důchodového a nemocenského pojištění, NCSS, 2007

22. Mainstreaming sociálního začleňování v České republice • Společnost má nástroje, jak chudobu a sociální vyloučení odstranit dříve, než se projeví její dlouhodobé následky. • Lidem bude potřeba hradit: • podpory v hmotné nouzi a obtížné životní situaci • provoz ubytoven, domovů pro matky s dětmi, domovů pro oběti domácího násilí, azylů pro bezdomovce, dětských domovů, kojeneckých ústavů • řešení zdravotních problémů lidí, kteří nejsou pojištění • sociální služby terénní, ambulantní, pobytové

23. Prevence sociálního vyloučení • Včasná intervence v situacích, které se schylují k nejhoršímu: extrémní chudobě, bezdomovectví, chudobě žen a dětí • Politiky státu mají být nastaveny tak, že je možné uchránit lidi např. od předlužení, vystěhování na ulici, odebrání dětí do dětského domova a dlouhodobé závislosti na sociálních službách • Nemusíme být ekonomy, abychom pochopili, že mainstreaming sociálního začleňování je výhodný též ekonomicky Černá, M., Košťálová J., Zajarošová Z.: Mainstreaming sociálního začleňování; příležitostná publikace v rámci projektu Stop sociálnímu vyloučení, vydal SKOK o. s. v Praze, 2007. Projekt byl financován z prostředků Evropského společenství a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR.

24. Hledisko gender u sociálního začleňování • Gender je neopominutelným hlediskem, neboť je rozdíl • Mezi problémy mužů a žen dlouhodobě nezaměstnaných • Mezi problémy mužů a žen migrantů • Mezi dluhy, které působí muži, a které působí ženy • Mezi komerčními sexuálními pracovníky a pracovnicemi • Rozdílný je obchod se ženami a mužský podíl na tomto obchodu

25. Národní akční plán sociálního začleňování (NAPSI) • Český NAPSI na léta 2008 – 2010 byl podroben kritice jak ze strany EK, tak ze strany NNO v ČR, které se dlouhodobě zabývají pomocí a podporou lidí žijících v chudobě • Nebyly stanoveny konkrétní měřitelné cíle, opatření, hodnotící kritéria, podmínky pro udržitelnost různých opatření, propojení různých úrovní státní správy atd. • Genderový mainstreaming chybí a orgány jej prosazující (gender equality body) nebyly do přípravy NAPSI přizvány Národní centrum sociálních studií, o.p.s. Praha, září 2009. www.ncss.cz

26. Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010 • tři hlavní cíle: • uvědomit lidi o jejich právech • podpořit stejné příležitosti pro všechny • ukázat na příkladech, jak je prospěšná rozmanitost pro celou společnost

27. Úloha NNO na národní a evropské úrovni • NNO mají proti všem ostatním složkám společnosti přednost: • Realizaci rovných příležitostí si stanoví jako své poslání • Antidiskriminaci mají jako cíl • Práci s lidmi ohroženými vyloučením ze společnosti pro jinou barvu pleti, náboženské vyznání, zdravotní a sociální handicapy, příslušnost k etnické minoritě apod. jako své aktivity Již předem dávají najevo, že zde se myslí, mluví a koná antidiskriminačně

28. Mikroúvěry • Systém využívá solidarity skupiny dlužníků, která je schopná pokrýt drobné výkyvy a zabránit eskalování problému jednotlivce • Generální tajemník OSN Kofi Annan i jiní politikové světového významu pochopili, že v mikroúvěrech se nejlépe orientují ženy a také je dovedou nejlépe zužitkovat • Odpovědnost žen je momentem, který lze pozitivně využít. Je přínosem, že úspěšné využití půjček zvyšuje postavení žen v rozvojových zemích, což má kladný vliv na vnímání genderových vztahů • Ve světě existuje asi 7 tisíc bank zaměřených na poskytování mikroúvěrů. Na základě svých zkušeností se tyto instituce orientují na ženy jako na stabilní prvek

29. Participace • V ČR není obvyklé spojovat rozhodovací procesy s účastí těch, jichž se rozhodnutí týkají. • Po politické změně v listopadu 1989 nastartoval proces účasti občanských iniciativ na veřejném životě • cestou prvotních výměn informací • přes konzultační aktivity • až po participaci na rozhodnutích na úrovni veřejné správy.

30. Participace lidí se zkušeností chudoby • NNO vnášejí do rozhodovacích procesů další téma participace, a tím je účast lidí zažívajících chudobu. • Evropská síť proti chudobě EAPN dala vzor evropskými setkáními těchto lidí ze všech členských zemí od roku 2002 v Bruselu • EAPN ČR vysílá do Bruselu skupiny lidí žijících v chudobě každoročně od roku 2005 a současně pořádá i setkání těchto lidí na národní úrovni.

31. Výsledky • získávání zpětné vazby nejen co se týče porovnání s ostatními zeměmi, ale zejména z vlastních zkušeností s chudobou a poskytováním sociálních služeb. • Ženy z ČR se osvědčily zejména v roce 2007, kdy byla sestavena skupina žen z Ostravy, poznamenaných domácím násilím, lichvou, bezdomovstvím, bojem o návrat dětí z dětských domovů – známými atributy sociálního vyloučení. • Většina těchto žen se po návratu zapojila do práce a zaujala místo sociálních asistentek při podpoře žen v podobných situacích.

32. Závěry • Při utváření ekonomických a sociálních politik se dopady na ženy a muže nikterak nezohledňují. Jediným posunem je zvýhodnění žen na rodičovské dovolené a větší flexibilita při čerpání příspěvku v mateřství • Co se týče vzdělávání, Valné shromáždění OSN v r 2000 zmiňuje výchovu chlapců k nenásilí jako prevence násilných a diskriminujících aktů vůči ženám • Linii rovných práv ve zdravotnictví sledují NNO zabývající se prostitucí, jejichž hlavním zřetelem je reprodukční zdraví a ochrana proti sexuálním infekcím včetně HIV/AIDS

33. Doporučení • Mikrokredity s apelem na využívání ženami • Gender princip promítnout do důchodové reformy, která je ve stadiu diskuse • Při formulování sociálních politik zohledňovat genderovou perspektivu ve všech oborech, nikoliv pouze v rodinné politice

34. Děkuji za pozornost • www.eapncr.cz • www.vdv.cz • eapncr@seznam.cz • cerna@vdv.cz