360 likes | 532 Views
Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu. Osobní důchodové daně. Daň ze zisku společností. Příspěvky na sociální zabezpečení. Majetkové daně. Spotřební daně. Ekologické daně. 1. Osobní důchodové daně.
E N D
Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Obsah předmětu • Osobní důchodové daně. • Daň ze zisku společností. • Příspěvky na sociální zabezpečení. • Majetkové daně. • Spotřební daně. • Ekologické daně.
1. Osobní důchodové daně • Charakteristika : • nejdůležitější daň s nejvyšší mírou komplexnosti, spravedlnosti a ekonomické efektivnosti; • daň zahrnuje solidaristické prvky; • předmětem zájmu a diskusí je tzv. progresivní sazba daně (její kritici uvádějí destimulační působení vysokých mezních sazeb odrazující poplatníky od práce a jiných ekonomických činností a vedoucích k preferování volného času a zdokonalování daňových úniků); • podmínkách ČR jde o daň z příjmů fyzických osob; • anglický termín „personal income tax“; • daň se neplatí v daňových oázách (např. Bahamy,Bahrain, Bermudy, Island, Kuvajt, Omán, Saudská Arábie, SAE, Uruguay°. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 1. Osobní důchodové daně
1. Osobní důchodové daně • Geneze : • zavedena v roce 1799 ve Velké Británii z důvodu financování válek jako zdanění zisku, od roku 1803 byla rozšířena na všechny příjmy; • v Rakousku zavedena v roce 1812 jako výdělková daň a v Rakousku – Uhersku (na území dnešní ČR) pak 1849; • po 2. světové válce, zejména v 60. letech růst sazeb (USA, VB až 90 %); • od 80. let postupné snižování daňových sazeb, mění se tzv. daňový mix, tj. podíl daní přímých a nepřímých, ve prospěch daní nepřímých; • v ČR snižovány daňové sazby postupně od roku 1993 do dneška. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 1. Osobní důchodové daně
1. Osobní důchodové daně • Vlastnosti daně (pozitivní) : • daň odpovídá principu platební schopnosti; • výnosy daně jsou pružné; • daň nezpůsobuje distorze v cenách; • daň je dobrým makroekonomickým stabilizátorem; • daň je „průhledná“, neboť velikost daňového břemene poplatníka je zřejmá; • není problém se zdrojem platby. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 1. Osobní důchodové daně
1. Osobní důchodové daně • Metodika stanovení daňové povinnosti : • zdanitelný upravený příjem (dílčí základ daně, základ daně); • nezdanitelné části a odčitatelné položky; • základ daně; • sazba daně (nejčastěji progresivní); • daň; • slevy na dani; • daň po slevách. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 1. Osobní důchodové daně
1. Osobní důchodové daně • Rozhodující výnosy plynou z následujících příjmů (důchodů) : • pracovní příjmy (75 % všech příjmů); • příjmy z podnikání (15 % všech příjmů); • nájemné; • veřejné penze; • kapitálové výnosy; • ostatní příjmy (výnosy). Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 1. Osobní důchodové daně
1. Osobní důchodové daně • Slevy na dani nebo také tzv. úlevy na dani jsou v daňových systémech rozlišovány jako : • standardní; • nestandardní. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 1. Osobní důchodové daně
1. Osobní důchodové daně • Ke standardním slevám (úlevám) na dani patří zejména : • základní sleva na poplatníka; • odpočet skutečných nebo paušálních nákladů; • úlevy u pracovních příjmů (důchodů); • slevy na manželku (manžela) bez vlastních příjmů nebo úlevy na rodinný stav (ve Francii existují tzv.rodinné koeficienty); • slevy na invaliditu; • odpočet příspěvků na sociální pojištění; • úlevy pro starší občany; • úlevy pro hospodyně a pečovatelky o děti; • úlevy na závislé osoby. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 1. Osobní důchodové daně
1. Osobní důchodové daně • K nestandardním slevám (úlevám) patří zejména : • odpočet úroků z úvěrů (např. hypotečního na byt); • odpočet zaplacených příspěvků na penze; • odpočet zaplacených příspěvků pojistného na dožití; • odpočet nákladů na lékařskou péči; • úlevy při poskytnutí příspěvků na charitativní účely; • úlevy na investice (případně daňové prázdniny); • úlevy na pořízení bydlení; • úlevy na provádění výzkumu a vývoje; • slevy na studium poplatníka a jeho dětí; • slevy na pracovní důchody; • úlevy pro mladé podnikatele nebo určité druhy podnikání; • odpočet členských příspěvků člena odborové organizace; • odpočet nákladů na zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 1. Osobní důchodové daně
1. Osobní důchodové daně • Sazby daně : • jednotná sazba daně (např. 15 %, 19 %); • sazba daně se stupňovitou progresí (např. do 10 %, nad 20 %); • klouzavě progresivní sazba daně (s několika marginálními sazbami daně); • klouzavá progrese se vzorcem výpočtu daně. • Klouzavá progrese se vzorcem výpočtu daně je např. následující : • X je základ daně; • Y = (X – 7 200)/10 000 • Z = (X – 9 216)/10 000 Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 1. Osobní důchodové daně
1. Osobní důchodové daně • Sazby osobní důchodové daněve vybraných zemích▬▬► • V řadě zemí se uplatňuje daňový splitting(společné zdanění manželů)většinou na dobrovolné bázi. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 1. Osobní důchodové daně
1. Osobní důchodové daně • Podíl jednotlivých daní včetně pojistného na sociální zabezpečení na HDP a na celkovém objemu vybraných daní v ČR : Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 1. Osobní důchodové daně
2. Daň ze zisku společností. • Charakteristika : • pojmové rozdíly pramení z právních předpisů jednotlivých států; • anglický název „corporation income tax“; • ve většině zemí je výnos z této daně menší než daň z osobních důchodů (cca na úrovni 1/3); • podíl daní na celkových daňových výnosech v zemích OECD se pohybuje v intervalu 3,5 až 19,1 %; • existují názory, že tato daň nemá ekonomické opodstatnění, neboť společnosti nemají zvláštní zdaňovací kapacitu, všechny zisky se stanou osobními důchody fyzických osob a podlehnou zdanění ODD; • podnikatelé upozorňují na to, že daň zdražuje výrobu a zvyšuje ceny; • společnosti přesouvají daň na jiné subjekty (dopředu do cen nebo dozadu na jiné subjekty); • je obtížné definovat „zdanitelný zisk“ jednoduchým způsobem, převod zisku na základ daně bývá složitou operací a navozuje možnost operovat s daňovým základem, což zpochybňuje oprávněnost této daně, daň ztrácí neutrální charakter, neboť ze dvou ve skutečnosti stejných zisků je placena různá výše daně; • vzniká problém dvojího zdanění (např. dividend), u společností je zdaněn nejprve zisk a pak dividenda. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 2. Daň ze zisku společností
2. Daň ze zisku společností. • Geneze : • historickým předchůdcem jsou různé výnosové daně známé již ze starověku, které postihovaly zisky z pozemků, živností, domů (třicátek, desátek), dále daně určené podle počtu tovaryšů nebo s návazností na daň z krbů, oken; • koncem 19. století vznikly výnosové daně uložené přímo na účetní zisk; • první daň z důchodu společností vznikla v Prusku (1891) s nízkou sazbou 4 %; • na území dnešní ČR byla zavedena daň ze zisků společností v roce 1898 v souvislosti s Böhm-Bawerkovou reformou se sazbou daně 10 %. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 2. Daň ze zisku společností
2. Daň ze zisku společností. • Vlastnosti daně (pozitivní) : • společnosti platí za využívání veřejných služeb (využívají infrastruktury v určitém místě a daň ze zisku je platbou za tyto služby); • daň kompenzuje omezenost ručení právnických osob za závazky (buď neručí nebo jen do výše upsaného jmění); • jsou zdaňovány zisky, které by na personální úrovni unikly zdanění; • daň lze využít v hospodářské politice (podpora výzkumu a vývoje, ekologických aktivit, regionů, odvětví, malých firem, investic). Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 2. Daň ze zisku společností
2. Daň ze zisku společností. • Metodika a problémy při stanovení daňové povinnosti : • základ daně se ve většině zemí stanovuje z účetního zisku mimoúčetní transformací; • z upraveného základu daně se sazbou daně stanovuje daňová povinnost; • v některých zemích se od vypočtené daně uplatňuje odpočet slevy na dani; • stanovení základu daně je rovněž ovlivněno uplatňovaným systémem účetnictví (není kompatibilita mezi jednotlivými zeměmi); • v daňových základech vznikají diference, které mají původ v rozdílném pojetí daňově uplatňovaných nákladů (tzv. daňově uznatelných nákladů), v rozdílné úrovni odpisování majetku a v daňových úlevách včetně započtení obchodních ztrát; • existují rovněž daňové stimuly z důvodu přilákání přímých zahraničních investic; • uplatňují se rovněž systémy, v rámci nichž je základ daně ovlivňován tvorbou rezerv, uplatňováním pohledávek a opravných položek. • Sazby daně : • jednotná sazba daně (např. 19 %, 21 %, 35%); • progresivní sazba daně (Švýcarsko, Rumunsko, Bulharsko); • degresivní sazba daně (Nizozemí). Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 2. Daň ze zisku společností
Sazby daní z příjmů společností ve vybraných zemích : 2. Daň ze zisku společností. • Sazby daní z příjmůspolečnostíve vybraných zemích : Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 2. Daň ze zisku společností
3. Příspěvkyna sociální zabezpečení. • Charakteristika : • příspěvky na sociální zabezpečení jsou rozděleny mezi zaměstnance a zaměstnavatele, platí je také podnikatelé a jiné osoby SVČ; • příspěvky na SZ placené fyzickými osobami (zaměstnanci a podnikajícími osobami) mají ekonomicky charakter osobních důchodových daní; • na rozdíl od daní u nich neexistuje nezdanitelné minimum, je zde stanoven minimální a maximální vyměřovací základ; • zmenšují průhlednost daňového systému; • z mikroekonomického hlediska jde o daň placenou na trhu práce, o kterou se z hlediska daňového břemene dělí zaměstnanec (prodává pracovní sílu) a zaměstnavatel (kupuje pracovní sílu); • z teorie přesunu a dopadu vyplývá, že na konkurenčním trhu není rozhodující, na které straně trhu je daň statutárně uložena; Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 3. Příspěvky na sociální zabezpečení
3. Příspěvkyna sociální zabezpečení. • ekonomický důsledek této daně čili množství použité práce, cena práce i důchody účastníků by byly stejné, i kdyby celou daň platili zaměstnanci nebo naopak zaměstnavatelé, nezáleží na tom, v jakém poměru se o pojistné dělí zaměstnanci či zaměstnavatelé; • protože trh práce má však ke konkurenci daleko a cena práce není pružná (v důsledku činnosti odborů), bude pojistné dopadat na tu stranu trhu, kde je zákonem uložena; • příspěvky na sociální zabezpečení placené zaměstnavateli jsou vlastně daněmi z pracovní síly, zdražují výrobní faktor – práci, mají proto distorzní účinek na výběr výrobních faktorů; • příspěvky na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem zvyšují cenu práce a nezaměstnanost; • přesouváním dopředu, tj. do cen výrobků a služeb, dochází k dopadu břemene na kupující (spotřebitele) a jejich dopad je regresivní; • přesouváním dozadu, tj. na pracovníky, snižují jejich reálnou mzdu a jejich dopad je převážně regresivní; • příspěvky na zdravotní pojištění platí za určitou skupinu osob stát. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 3. Příspěvky na sociální zabezpečení
3. Příspěvkyna sociální zabezpečení. • Geneze : • příspěvky na sociální zabezpečení zavedeny v roce 1880 v Německu pro státní zaměstnance (Bismarckova daň), později pro průmyslové dělníky a následně pro ostatní zaměstnance; • masový rozvoj v západní Evropě po 2. světové válce (hlavní příčina růstu příjmů veřejných výdajů v této době). • Vlastnosti = potřeba finančně zajistit platby : • starobních, invalidních a dalších důchodů; • dávek nemocenského pojištění; • dávek v mateřství; • dávek v nezaměstnanosti; • náhrad při pracovních úrazech; • zdravotnických služeb; • dalších dávek podle konkrétních podmínek v jednotlivých zemích Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 3. Příspěvky na sociální zabezpečení
3. Příspěvkyna sociální zabezpečení. • Vyměřovací základ : • je stanoven podobně jako základ osobní důchodové daně s tím rozdílem, že zúčtovaný příjem je pro účely stanovení základu daně modifikován (super hrubý příjem, odčitatelné položky aj.); • z některých příjmů se příspěvek na sociální pojištění neplatí (příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy osvobozené od daně nebo některé zákonem stanovené zdanitelné příjmy, příjmy z dohody o provedení práce); • mezinárodní porovnání je velmi obtížné; • na rozdíl od osobní důchodové daně zde neexistuje nezdanitelné minimum, ale naopak minimální a maximální vyměřovací základ (zastropování). • Sazby příspěvků na sociální zabezpečení : • v zemích EU poměrně vysoké oproti zámořským zemím; • v ČR činí sazba pro zaměstnance 12,5 %, pro zaměstnavatele 35 %, tj. celkem 47,5 % (srovnej : Austrálie 0 %, USA 15 %, Rakousko 39,75 % a Německo 41,3%). Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 3. Příspěvky na sociální zabezpečení
4. Majetkové daně. • Charakteristika : • předmětem daně je stavová veličina, tj. majetek v movité nebo nemovité podobě; • zohledňují dodatečnou platební kapacitu poplatníka; • přispívají ke zvýšení horizontální a vertikální spravedlnosti; • doplňují redistribuční účinek daňové soustavy (význam těchto daní z hlediska objemu výběru daní je malý); • právnické a podnikající fyzické osoby mohou část daně přesunout do spotřeby prostřednictvím cen a toto daňové břemeno pak dopadá regresivně; • v zemích OECD činí podíl majetkových daní na HDP 1,9 % (v ČR 0,5 %) a na celkovém objemu vybraných daní 5,6 % (v ČR 1,4 %); • u daní z nemovitostí placených do místních rozpočtů je argumentem spravedlivého zdanění princip prospěchu, neboť vlastníci nemovitostí platí prostřednictvím těchto daní za služby veřejné infrastruktury v místě, kde je nemovitost situována; • nevýhodou je nerovnost ve zdanění movitého a nemovitého majetku; • nevýhodou je zároveň dvojí zdanění stejného objektu, každý majetek pochází z akumulovaných důchodů. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 4. Majetkové daně
4. Majetkové daně. • Geneze : • původně vznikly jako daně z pozemků (starověk, středověk); • později se začaly zdaňovat stavby a budovy nebo jejich části (daně z komínů, daně z oken). • Vlastnosti majetkových daní : • nemají distorzní účinky na práci; • mohou negativně ovlivňovat úspory, neboť zdaňují jejich akumulovaný výsledek; • mohou směřovat vlastníky k racionálnějšímu a efektivnějšímu nakládání s majetkem. • Klasifikace majetkových daní : • daně vybírané pravidelně, a to : • daně z čistého bohatství; • daně z nemovitostí; • daně vybírané nepravidelně, a to : • daně dědické; • daně darovací; • daně z převodu nemovitostí. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 4. Majetkové daně
4. Majetkové daně. • Daně z čistého bohatství jsou ukládány na stav majetkových aktiv hmotných i nehmotných, snížených o závazky vztahující se k těmto aktivům. Subjektem daně jsou jednotlivci i společnosti. Objektem daně je stav majetku a tato daň je placena na úkor běžného příjmu poplatníků. • Nevýhodou daně z čistého bohatství, že stimuluje poplatníky ke shromažďování majetku právě v určité formě na úkor forem jiných. • Tato daň existuje ve třetině zemí OECD, výnos této daně je zpravidla příjmem centrálního rozpočtu (kromě Švýcarska, kde se jedná k kantonální daň). • Základem daně z čistého bohatství je zpravidla veškerý majetek přinášející příjem, zpravidla se však do základu daně nezahrnují umělecká díla, životní pojistky, starobní důchody, nehmotná hodnota firmy (goodwill), patenty a autorská práva. Čistý majetek je vždy sdružován v rámci jedné rodiny (manželé a jejich závislé děti). Základem daně je vždy peněžní částka (daň ad valorem). • Sazby daně z čistého bohatství jsou nízké, většinou jde o desetiny procenta. Mohou být proporcionální nebo progresivní (u progresivních je mezní sazba nejvýše 3 %). Často se u této daně stanovuje nezdanitelné minimum (Lucembursko, Francie). Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 4. Majetkové daně
4. Majetkové daně. • Daně z nemovitostí jsou historicky nejstarší. Předmětem daně jsou pozemky a stavby. Většinou tvoří příjem místních rozpočtů. Daně z nemovitostí jsou ukládány jako jednotkové (výměra pozemku v m2, počet podlaží) nebo ad valorem (základem daně je cena pozemku nebo stavby). • Daně dědické a darovací nemají časově pravidelný charakter a vztahují se na bezúplatné převody movitého a nemovitého majetku mezi subjekty za života dárce (daň darovací) nebo při úmrtí zůstavitele (daň dědická). Mají charakter daně z kapitálových transferů. Sazby daní bývají zpravidla progresivní a mají vazbu na stupeň příbuzenského vztahu. • Daně z úplatných převodůnemovitého majetku se zpravidla platí při prodeji nemovitostí. Jejich objektem je stav majetku. Sazby daně bývají jak progresivní, tak jednotné. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 4. Majetkové daně
5. Spotřební daně. • Charakteristika : • jde o daně nepřímé; • daňové břemeno je přesunuto a dopadá na kupujícího (spotřebitele); • u DPH je podíl daně v konečné spotřebitelské ceně stejný ve všech výrobcích a službách se stejnou sazbou; • to neplatí (viz DPH) u kaskádovitých daní, u daní výrobkových a daní z velkoobchodního obratu; • u daní kaskádovitých záleží na počtu zpracovatelských stupňů, neboť čím je jich více, tím více je také dvojího zdanění už jednou zdaněného základu; • daně spotřební (akcízy) mají selektivní charakter, postihují vybraný okruh zboží a jsou jednotkové, základ daně je ve fyzických jednotkách; • daně ze spotřeby působí jako daně in rem. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 5. Spotřební daně
5. Spotřební daně. • Geneze : • předchůdci těchto daní byly různé poplatky a daně placené obchodníky při vjezdu na určité území nebo průjezdu územím (cla); • původně měly tyto daně postihovat obraty a zisky obchodníků, avšak přesouvaly se do cen; • jejich vývoj se ubíral dvěma směry, a to ve směru daní obratových (% z ceny obratu zboží) a spotřebních daní jednotkových týkajících se vybraného okruhu zboží; • DPH byla poprvé zavedena v roce 1967, a to ve Francii; • postupně byla DPH zavedena v Belgii, Německu, Itálii, Lucembursku a Nizozemí a následně v dalších zemích; • DPH není zavedena v USA, Austrálii a na Islandu. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 5. Spotřební daně
5. Spotřební daně. • Klasifikace : • daně všeobecné (daně z prodejů, resp. obratů); • daně selektivní (spotřební, akcízy). • Daně z prodejů (sales taxes) mají postihovat všechny výdaje kupujících (spotřebitelů). Patří sem daně z obratu a DPH. Jsou ukládány ad valorem (v % z ceny prodaného zboží). Zpravidla jsou zdaňovány 2 sazbami. • Daně z prodejů mohou být : • jednofázové; • vícefázové. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 5. Spotřební daně
5. Spotřební daně. • Jednofázové daně jsou uvaleny na každý výrobek pouze jednou, na určitém stupni zpracování. Podle toho, na kterém stupni zpracování se platí, jde o daně z maloobchodního obratu, z velkoobchodního obratu nebo tzv. daň výrobkovou (uloženou na převod zboží mezi výrobcem a velkoobchodem). Základ daně je hrubý obrat. • Daně vícefázové jsou ukládány na každém stupni zpracování a mohou být : • duplicitní (kaskádovité); • neduplicitní. • Duplicita daně vyplývá ze zdaňování výrobku u každého ze zpracovatelů, kdy zpracovatelé nemohou od daňového základu odečíst hodnotu vstupů. • Mezi neduplicitní daně patří DPH odstraňující duplicity tak, že se vstupy podruhé již nezdaňují a dani podléhá pouze hodnota přidaná zpracováním u daného plátce. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 5. Spotřební daně
5. Spotřební daně. • Vlastnosti (výhody DPH) : • neutralita (umožňuje zdanit spotřebu domácností s vyloučením výrobních vstupů a bez ohledu na počet stupňů zpracování výrobků); • možnost zdanit služby (rozšíření základny zdanění); • výhodnost pro mezinárodní obchod (technika daně umožňuje vývoz bez daně); • spolehlivost výnosů pro stát (vyšší výnosy ze zdaněné spotřeby). • Vlastnosti (nevýhody DPH) : • daňové úniky; • náročnost přechodu na novou daň; • administrativní nákladnost fungování daně; • nebezpečí spojené s možností růstu inflace po zavedení daně. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 5. Spotřební daně
5. Spotřební daně. • Sazby DPH vevybraných zemích : Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 5. Spotřební daně
6. Ekologické daně. • Charakteristika : • jde o tzv. nápravnou daň, která má internalizovat externality (zahrnout je do nákladů na trhu); • ekologické daně jsou ukládány na produkty; • po zavedení se od nich očekává pozitivní vliv na životní prostředí; • při zavedení této daně se projeví vliv na daňovou základnu, o níž se má za to, že představuje environmentálně škodlivou výrobu. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 6. Ekologické daně
6. Ekologické daně. • Klasifikace : • podle druhů : • Pigouviánské daně se striktně drží teorie externalit (jsou uvaleny přímo na jednotku znečištění, CO2, SO2); • nepřímé ekologické daně (nejsou uvaleny na škodlivou látku, ale na zástupný faktor); • daně s neplánovaným ekologickým dopadem (mají pozitivní ekologický vliv). • podle předmětu : • daně z motorových paliv; • daně z automobilů; • daně z energetických surovin; • daň z emisí, poplatky za těžbu nerostných surovin, platby za využívání životního prostředí; Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 6. Ekologické daně
6. Ekologické daně. • podle techniky zdanění : • emisní daně a poplatky; • výrobkové daně; • uživatelské poplatky; • administrativní poplatky; • odčitatelné daňové položky; • podle cílů : • účelové ekologické daně; • stimulační daně; • doplňkové ekologické daně. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 6. Ekologické daně
6. Ekologické daně. • Vlastnosti : • přesun zdanění z práce a kapitálu na zdroje znečištění; • odstranění těch prvků současného daňového systému, které nepříznivě dopadají na životní prostředí; • zachování principu „znečišťovatel platí“; • výnosová neutralita; • zkreslují chování ekonomických subjektů; • zhoršení konkurenční pozice výrobců; • zvyšují ceny základních výrobních faktorů a mohou vyvolat vznik inflace. Teorie důchodových, majetkových, spotřebních a ekologických daní 6. Ekologické daně