Marketingové řízení zahraničního obchodu Katedra řízení podniku

1. Marketingové řízení zahraničního obchoduKatedra řízení podniku Téma 4 – logistické operace a formy podnikání na mezinárodních trzích

2. Pojem logistika plánování, provádění a kontrola pohybu(toku) a rozmístění lidí a/nebo zboží, informací a podpůrných aktivit, spojených s takovýmto pohybem a rozmístěním, v systému organizovaném k dosažení určitých cílů tak, aby správná komodita byla ve správném čase a množství na správném místě s co nejnižšími náklady Původ logistiky můžeme odvozovat nejspíše od řeckého logistikon, důmysl, rozum, nebo logos, slovo, řeč, myšlenka, pojem, rozum, zákon, pravidlo, smysl.“ Logistika má za sebou dlouhý vývoj. Její kořeny se váží k vojenství. První zmínky o logistice jsou ve vztahu k vojenským hodnostem a vojenské problematice. Již v Napoleonově armádě bylo pro generály, kteří se zabývali přesunem jednotek a ubytováním, užíváno označení „logis“

3. Cíle • Cílem dopravní logistiky je pružné uspokojení potřeb zákazníků, týkajících se přepravy a dalších souvisejících služeb. • Snížení rozsah pohybů dopravních prostředků nezbytných k uskutečnění určitého hmotného logistického řetězce - snížení přepravní náročnosti. • odstranění všech neúčelových fyzických pohybů v logisticky optimalizovaných řetězcích při přemisťování materiálů, hotových výrobků (příp. i osob). • Snižování nákladů, ekologické zátěže, zvyšování kvality v dopravě i u jejích zákazníků.

4. Funkce dopravy v logistice • Mezinárodní doprava (angl. International Transport) – je doprava, která započne a skončí ve dvou různých státech. • Přepravní služby (angl. TransportationServices) –. Zahrnují celý komplex činností souvisejících s vlastním procesem přemisťování substrátů (zboží) a to včetně samotného přemístění (tj. včetně vlastní dopravní služby). Přepravními službami jsou např. nakládka, vykládka, překládka, kontejnerizace, paletizace, skladování, paketizace, balení, pojišťovací služby, celní služby, atd. Doprava je souhrn všech činností, jimiž se uskutečňuje pohyb (jízda, plavba, let atd.) dopravních prostředků po dopravních cestách a přemisťování materiálů (věcí, zásilek) nebo osob dopravními prostředky či zařízeními. Doprava představuje činnosti a technické prostředky určené pro přepravu osob a nákladů. Doprava propojuje jednotlivé části logistických procesů, to znamená, že vytváří logistické řetězce. Logistická funkce dopravy je základní článek celého logistického řetězce, který začíná u dodavatele surovin a končí u konečného spotřebitele. Tento řetězec se skládá dle složitosti z různého počtu článků

5. Železniční doprava • Disponuje relativně hustou a dlouhou dopravní sítí. • Je výhodná pro přepravu velkých celků na velké vzdálenosti. • Často se využívá k přepravě nerostných surovin, stavebních hmot a zboží, u kterého nezáleží na rychlosti přepravy. • Tento druh dopravy je ekologicky velmi šetrný. • Má význam v dopravě kombinované. • Je provozována na podkladě Úmluvy o mezinárodní železniční přepravě – COTIF, jejíž nedílnou součástí jsou Jednotné právní předpisy pro smlouvu o mezinárodní železniční přepravě – CIM.

6. Silniční doprava je celosvětově nejrozšířenějším druhem dopravy. Výhodami jsou velká hustota silniční sítě, rychlost, operativnost, rychlost nakládky a vykládky, možnost přepravy z bodu A do bodu B jediným prostředkem bez nutnosti překládky. Nevýhodami jsou závislost dopravy na počasí, závislost na hustotě provozu, omezení možnosti jízdy na určitém území (ochranná pásma vodních zdrojů) a v určitou dobu (státní svátky, víkendy) a omezené množství přepravovaného zboží. Probíhá na podkladě Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě (CMR). Úmluva se vztahuje na všechny smlouvy o přepravě zboží silničním nákladním vozidlem za úplatu, pokud místo převzetí a místo dodání jsou v různých státech, z nichž alespoň jeden je signatářem Úmluvy.“ Dokladem o uzavření smlouvy je nákladní list CMR. „Přepravu nebezpečných nákladů upravuje Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí (ADR).“

7. Vodní doprava Z přepravovaných substrátů má největší podíl na objemu i výkonu světové námořní dopravy ropa, která se přepravuje na tazích: Perský záliv → Evropa, Perský záliv → Japonsko Mexický záliv → sv. USA Na druhém místě je železná ruda, přepravovaná na tazích Latinská Amerika → západní Evropa, Latinská Amerika → USA, západní Afrika → západní Evropa a Austrálie → Japonsko. Na třetím místě je přeprava uhlí, hlavními tahy jsou USA → západní Evropa, Austrálie → Japonsko Vodní dopravu dělíme na vnitrozemskou neboli říční a námořní. Tento druh dopravy se využívá pro přepravu velkého množství zboží (často volně ložených hmot)nebo těžkých a rozměrných zásilek na velké vzdálenosti. je velmi ekologická avšak ekonomicky ne příliš výhodná vzhledem k malé rychlosti přepravy. Vyplatí se především při přepravě na větší vzdálenosti a to jen u některého zboží. Vzhledem k nízkému množství vodních cest je potřeba ji kombinovat s dopravou železniční nebo silniční.

8. Říční doprava Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe (oficiální název) je připravovaný projekt mezinárodní vodní cesty, který by měl spojit jmenované řeky pro lodní dopravu. Významnou roli mají v projektu řeky Morava a Bečva. Miloš zeman v Polsku – propracování kanálové sítě je naše příští priorita Pro náš průmysl je přístup k moři zcela zásadní podmínkou pro to, co budeme v ČR vyrábět. V přepočtu na tunu přepraveného výrobku je nejekonomičtější. http://www.oceanshipping.cz/

9. Světové přístavy Ve světě je cca 10 000 přístavů, z tohoto počtu provozuje mezinárodní přepravu cca 2 200. Z hlediska ekonomické důležitosti je rozhodující obrat zboží v přístavech. Obrat nad 100 mil. tun má jen zhruba 10 přístavů, obrat nad 50 mil. tun má cca 30 přístavů. Jen asi 20 přístavů má takové technické parametry, že zde mohou přijmout lodě o DWT 150 tis. a více.

10. Letecká nákladní doprava je nejmodernější a také jeden z nejmladších druhů dopravy. Využívá se k přepravě na velké vzdálenosti v krátkém čase. Doba přepravy se pohybuje v řádu hodin místo dnů. zboží rychle podléhající zkáze, zboží s vysokou hodnotou a malým objemem a také zboží, kde je kriticky důležitá přepravní lhůta jako jsou například živá zvířata. Mezi hlavní výhody patří rychlost, spolehlivost, četnost spojů, přesné doby příletů a odletů, méně skladů zásob. Nevýhodami jsou vysoké náklady přepravy, relativně malé rozměry zásilky, přeprava ztrácí význam na krátké vzdálenosti, kde nemůže konkurovat především silniční dopravě.

11. Potrubní doprava Potrubní doprava má velmi omezené možnosti co se týká různorodosti přepravovaných materiálů. Hlavní podíl mají produktovody přepravující zemní plyn a ropu. Dále se dají přepravovat různé chemické látky. Jsou až na pravidelné a nutné údržby v provozu prakticky nepřetržitě. Nevýhodou je malá flexibilita daná pevným spojením dvou bodů a také maximálním přepraveným objemem. Výhodou je vysoká spolehlivost a velmi dobrá ochrana přepravovaného zboží před vnějšími vlivy a odcizením.

12. Řízení vztahů s dodavateli • Přepravce - (angl. Customer) – především zákazník dopravce, v přepravní smlouvě zpravidla označovaný jako odesílatel nebo příjemce. Spotřebitel dopravních, resp. přepravních služeb velmi často vlastník hmotného zboží. Zahrnuje řadu subjektů (určených i z jiného než dopravně-přepravního hlediska, např. podle jejich postavení na trhu apod.): výrobce, obchodník, prodávající nebo kupující, Jako přepravci vystupují v přepravních vztazích nejčastěji odesílatel (angl. Sender) a příjemce (angl. Receiver). • Zasílatel, event. speditér (angl. Forwarder, FreightForwarder) – subjekt, který svým jménem, na účet a v zájmu příkazce (přepravce) obstarává (zajišťuje) pro jeho potřeby přepravní služby. Přepravní nebo dopravní služby může obstarat tím, že jejich dodání zprostředkuje u dalších subjektů (nejčastěji dopravců) – pak se jedná o tzv. čistého zasílatele, nebo je může zajistit i tak, že je provede (zrealizuje) sám – pak jde o tzv. zasílatele s vlastním vstupem (právem vlastního vstupu). Dopravce (angl. Carrier, někdy též Transporter) – je subjekt, který provozuje dopravu pro cizí subjekty. Tzn. právnická nebo fyzická osoba, která vykonává souhrn činností spojených s pohybem dopravních prostředků po dopravní síti. zajišťuje přepravu vlastními dopravními prostředky, do smluvních vztahů s příkazci vstupuje vlastním jménem , na vlastní účet a na vlastní riziko. Právní rámec – Smlouva o přepravě věci – závazek dopravce příkazci, že za úplatu (přepravné) přepraví určitou věc z místa odeslání do místa určení. Dopravce je povinen přepravu provést s odbornou péčí, bez zbytečného odkladu. Odpovídá za škodu na zásilce. Za splnění smlouvy příslušní dopravci smluvní úplata – splatná odesílatelem buď předem nebo příjemcem po doručení zásilky. Dopravním dokumentem je nákladní list (legitimační funkci), též náložná lost ( námořní, říční, kombinovaná doprava)

13. Incoterms 2010 – dodací parita „INCOTERMS nemají povahu právní normy (mezinárodní výkladová pravidla) a závaznými se stávají pouze tehdy, jestliže se na ně strany kupní smlouvy výslovně odvolají v textu smlouvy. INCOTERMS určují pouze vztahy mezi prodávajícím a kupujícím, řeší otázku přechodu nákladů a rizik.“ Podstatným způsobem tak určují, jakou výši nákladů spojených s dodávkou zboží platí prodávající a jakou nakupující. „Dodací podmínky INCOTERMS vytvářejí modelové situace spojené s dodáním a přepravou zboží mezi prodávajícím a kupujícím a stanovují povinnosti a práva rozdělení nákladů a odpovědností mezi prodávajícím a kupujícím při těchto situacích. Jednotný výklad dodacích podmínek INCOTERMS zajišťuje Mezinárodní obchodní komora v Paříži.“

14. Incoterms 2010 – dodací parity Jednoznačně se dá říci, že nejvhodnější variantou pro prodávajícího je dodací parita EXW plus název místa, ze kterého je zboží expedováno ven. Nejčastěji tímto místem bývá závod odesílatele, kde zboží je předáno k dispozici dopravci, který už jedná dle instrukcí kupujícího. V tomto místě přechází veškeré náklady a rizika z prodávajícího na kupujícího a tedy hlavním okamžikem je okamžik předání zboží. EXW parita znamená pro prodávajícího minimální činnost, náklady a odpovědnost a pro kupujícího pravý opak, tedy maximální činnost, náklady a odpovědnost. Parita EXW je nazývána jako tzv. nejkratší dodací parita.

15. Incoterms 2010

16. Formy podnikání (vstupu) na mezinárodních trzích • Poté, co má společnost stanovenou svoji marketingovou (co, kam … )strategii vstupu na zahraniční trh, je potřeba vhodně zvolit i formu vstupu na tento trh, tak aby nejlépe splňovala představy vedení a odpovídala specifikům zvolného trhu. • Malé a střední podniky obvykle začínají podnikat formou vývozních a dovozních operací, velké firmy kombinují řadu forem podle zvolené strategie pro cílové zahraniční trhy. • Rozhodnutí o tom, jakým způsobem vstoupí podnik na zahraniční trhy, je klíčovým rozhodnutím. Podnik může zvolit řadu forem pro vstup, avšak výběr konkrétní strategie ovlivňují především následující faktory: • Investiční náročnost vstupu na zahraniční trh • Zdroje, které má podnik k dispozici • Potenciál cílového trhu • Možnost kontroly mezinárodních podnikatelských aktivit • Rizikovost podnikání na cílovém zahraničním trhu • Konkurenceschopnost firmy v mezinárodním prostředí

17. Vývozní a dovozní operace • Vývozní a dovozní operace jsou nejjednodušší formou vstupu firem na zahraniční trhy. • Podnik investuje především v oblasti marketingu. Je nezbytné kvalitně prozkoumat trh a získat o něm relevantní informace • Při vývozu mohou firmy využít řadu obchodních metod a spolupracovat na základě smluvních vztahů s různými subjekty, jako jsou např. prostředníci, výhradní prodejci, obchodní zástupci, mandatáři komisionáři atp.

18. Prostřednické vztahy . Výhody: • jednoduchý vstup na zahraniční trh. • Není vyžadován příliš velký kapitál, obchodují zde specializovaní pracovníci a je zde nízké riziko investice. • Společnost nemusí navazovat kontakty se zahraničím • Zodpovědnost za prodej výrobků je přenesena na prostředníky, kteří se o prodej starají sami. Nevýhody: • absence kontaktu se zákazníkem a tím pádem nedostatečná informovanost o situaci na zahraničním trhu, • nízká kontrola nad prodejem, distribucí a cenou výrobků na zahraničním trhu, jelikož ty jsou pod kontrolou specializovaného prodejce. situací, kdy subjekt (prostředník)obchoduje vlastním jménem, na vlastní účet a riziko. Tento prostředník prodává nakoupené zboží na základě běžných kupních smluv dalším odběratelům či konečným spotřebitelům. Odměnou je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, tzv. cenová marže. Využití prostředníka může být výhodné především pro MSP, pro něž je export pouze okrajovou záležitostí a zřizování vlastního specializovaného oddělení by bylo příliš nákladné, nebo pro podniky, které se specializují pouze na výrobu a obchodní činnost přenechávají specializovaným společnostem.

19. Smlouvy o výhradním prodeji Výhody: • rychlý vstup na zahraniční trhy díky možnosti prodeje zboží na již vybudovaných distribučních cestách, • výrobce může proniknout na vzdálené trhy, případně na trhy, na kterých neočekává tak velký obrat, ale chce na nich být přítomen při ne příliš vysoké míře rizika. • Distributor nakupuje zboží na svůj účet a tím pádem výrobce neohrožuje případná platební neschopnost zákazníků. Nevýhody: • situace, kdy distributor přecení své síly a podcení sílu trhu a není schopen zajistit širokou poptávku po produktu. • Výrobce si tak zablokuje možnost vstupu na tento trh a uspokojení poptávky po jeho produktu, distributor je jediný subjekt, který má právo zboží na daný trh dovážet a toho není schopen. • ztráta přímého kontaktu výrobce se zákazníkem Smlouva o výhradním prodeji je smlouvou, v níž se dodavatel zavazuje, že určité zboží určené ve smlouvě nebude v určité oblasti dodávat jiné osobě než odběrateli (výhradnímu prodejci), který je uveden ve smlouvě. Smlouva je pouze rámcová, kdy jednotlivé dodávky se realizují samostatnými kupními smlouvami. V rámcové smlouvě musí být vymezena oblast a druh zboží a navíc obchodní zákoník u nás v České republice vyžaduje při tomto typu smlouvy písemnou formu. Pokud není ve smlouvě uvedeno jinak, je uzavřena na dobu jednoho roku od uzavření.

20. Obchodní zastoupení Obchodní zastoupení francouzské vinařské oblasti Champagne (Šampáň) pro ČR jedná se o nákup vín přímo od výrobce, ne od velkoobchodu nebo prostředníka, který vína přeprodává. Tímto jsou zaručeny nejvýhodnější ceny vín, bez zbytečných navýšení. Budete informováni o novinkách a změnách ve vinařství, jakož i o akcích a aktuálních nabídkách vín. Podstatou zastupitelské činnosti je vyvíjení aktivit, které vedou k uzavírání různých typů smluv. Jedná se jednak o zajištění příležitosti k uzavření smlouvy a jednak o sjednávání a uzavírání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet. Rozdíl mezi obchodním zastoupením a prostřednickými vztahy spočívá v tom,žeobchodníci sjednávají prodeje, ze kterých získají následně provizi. Oproti tomu prostředníci zboží nakupují na vlastní účet a poté s ním dále nakládají. Vybudování kvalitní zastupitelské sítě v zahraničí je velice obtížnou záležitostí, ale právě kvalita této sítě rozhoduje o úspěchu společnosti na daném trhu. Zvláštním typem smlouvy o obchodním zastoupení je smlouva o výhradním zastoupení, kdy je zastoupený povinen na stanoveném území pro určený okruh obchodů nepoužívat jiného obchodního zástupce a zástupce není v tomto ohledu oprávněn zastupovat jiné osoby než zastoupeného.

21. Piggyback Díky nové a po celém světě patentované technologii výroby jsme schopni nabídnout řadu prvotřídních produktů šetrných k životnímu prostředí. Kvalita, ochrana životního prostředí a bezpečnost představují základní prvky naší firemní politiky. Spolchemie podporuje vývoj ekologicky šetrné a udržitelné chemie . DCH-Sincolor, a.s. – vyrábíme a dodáváme pro společnost Spolchemie např. ekologicky šetrný Vodouředitelný2K epoxidový lak W 1300, lesklý, set 1kg Piggyback charakterizuje spolupráci několika firem stejného odvětví v oblasti exportu, která spočívá ve využití distribuční sítě, obvykle velké a známé firmy, k prodeji vlastních výrobků v zahraničí. Výhodou pro malé firmy je především možnost využít jména a zkušeností velké společnosti, která poskytuje svému partnerovi řadu marketingových a logistických služeb, které by si tyto menší společnosti za jiných okolností nemohly dovolit. Pro velkou společnost je výhoda v možnosti nabízet zákazníkům kompletní sortiment pomocí nabídky menších společností. Firma však riskuje svoji image v případě, kdy menší společnosti nejsou schopny dostát svým závazkům vůči ní. Pro menší společnosti spočívá riziko v tlaku ostatních konkurentů na pokles cen, v nevýhodných platebních podmínkách ze strany větších a silnějších společností a ve velkých nárocích na kvalitu dodávek a jejich logistiku

22. Přímý export „ Používá se při vývozu průmyslových výrobků, výrobních zařízení a investičních celků. Dodávky jsou značně náročné, a proto je s nimi potřeba poskytovat řadu vysoce kvalifikovaných a odborných služeb, u kterých je bezprostřední přítomnost výrobce nutností. Při přímém exportu organizace vytváří přímý kontakt se zemí vývozu, a tím je vyřazen domácí zprostředkovatel. Organizace využívá distribuční kanály, jako je např. domácí exportní oddělení, zahraniční pobočka, zahraniční zastoupení atd. Mezi výhody přímého export patří např. větší potenciál návratnosti investice, přímý kontakt se zahraničním trhem, lepší kontrola nad výrobky, distribucí a cenami. Za nevýhody lze považovat větší riziko a vyšší investice oproti nepřímému export, potřebu specializovaných pracovníků, nutnost znalosti místních podmínek, jazykové bariéry, celní a daňové omezení a možné distribuční komplikace.

23. Formy vstupu na zahraniční trhy nenáročné na kapitálové investiceLicenční smlouva Podnik může vstoupit na zahraniční trh prodejem práv k využití vynálezu, užitného nebo průmyslového vzoru, či ochranných označení, jako jsou práva k využívání ochranné známky nebo obchodního jména firmy. Licence - povolení či svolení k činnosti, která není jinak povolena. Jedná se o vyjádření svolení k užití nehmotného statku jinou osobou. Opravňuje poskytovatel nabyvatele ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území k výkonu práv z průmyslového vlastnictví a nabyvatel se zavazuje mu za to na oplátku zaplatit určitou částku nebo jinou majetkovou hodnotu. Výhody - rychlost vstupu na zahraniční trh, absence potřeby investičních prostředků, nemusí být budována vlastní výrobní základna, a přesto lze překonat protekcionistické tendence zvoleného trhu. Nevýhody - menší možnost kontroly nabyvatele licence, riziko ztráty image společnosti, či možnost přenosu konkurence z poskytovatele na nabyvatele licence. …..k výkonu práva užít počítačový program, je uzavření licenčnísmlouvy…..

24. Frančíza Frančízingem je smluvní ujednání, ve kterém poskytovatel frančízyumožňuje nabyvateli, neboli frančízantovi, používat značku organizace a poskytuje mu právo na využívání předmětu podnikání a známé značky organizace. Nabyvatel zde získává nejen knowhow, ale i systém řízení a zabezpečování služeb. Za toto zaplatí poskytovateli smluvně určenou odměnu skládající se ze vstupního poplatku, ve kterém je oceněno know-how poskytovatele, technická pomoc a zaškolení personálu. Dále může nabyvatel odvádět smluvně stanovené poplatky za provozování, jejichž výše je určena daným procentuálním poměrem z objemu realizace, a také pevně stanovené poplatky, které jsou úhradou za trvalou pomoc frančízeraa které jsou využity na zdokonalování veškerých procesů majitelem frančízy. Poplatky slouží také pro výzkum trhu a komunikační politiku frančízera v dané zemi.

25. Zušlechťovací operace • Zušlechťovací operace – jsou založeny na zpracování nebo přepracování surovin, výrobků nebo polotovarů do vyššího stupně rozpracovanosti či jejich dokončení v jiné zemi • Motivem – nižší náklady na operace, legislativní důvody • Aktivní operace – zahraniční podnik dodá surovinu, materiál či polotovar a podnik na domácím území provede zušlechťovací operaci • Pasivní operace – z domácího státu je vyvezen materiál či polotovar, který je v zahraničí zpracován a poté vrácen zpět. • Smluvním základem bývá smlouva o dílo.

26. Kapitálové vstupy na zahraniční trhyPřímé zahraniční investice Přímou zahraniční investici můžeme charakterizovat jako investici, jejímž účelem je založení, získání nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů mezi investorem jedné země a podnikem se sídlem v jiné zemi. Mohou být ve formě kapitálového vkladu jako např. hmotné a nehmotné investice, i ve formě vnitrofiremních půjček či reinvestovaného zisku. Zahraniční investice přinášejí řadu pozitiv i pro zemi jejich určení. Jsou to např. nové technologie, modernizace podniků, vytváření nových pracovních míst, usnadnění vstupu menších firem na zahraniční trhy atd. Proto se většina zemí snaží podporovat příliv zahraničního kapitálu ve formě investic různými zvýhodněními – daňovými úlevami, celními úlevami, finanční podporou, granty, poskytováním pozemků atd. Díky investičním projektům zprostředkovaným agenturou CzechInvestv České republice vzniklo od roku 1993 více než 200 tis. pracovních míst. Přispívají k rozvoji znalostní ekonomiky. Kapitálově silné zahraniční podniky nabízí akademické sféře, zejména vysokým školám, možnosti spolupráce v oblasti inovací a výzkumu a vývoje.

27. Akvizice, fúze AKVIZICE - převzetí fungujícího podniku nebo jeho části. FÚZE - může proběhnout formou splynutí nebo sloučení. Při splynutí zanikají fúzující společnosti a vzniká nový právní subjekt. Naproti tomu při sloučení zaniká jedna společnost bez likvidace aktiv a pasiv, které tímto krokem přecházejí na druhou společnost. Fúze mohou mít několik podob : Horizontální fúze – spojování podniků ze stejného oboru podnikání z důvodu úspor z rozsahu a získání většího tržního podílu. Vertikální fúze – sloučení navazujících článků výrobního procesu za účelem posílení kontroly nad dodavateli a odběrateli. Konglomerátní fúze – spojování podniků z různých oborů za účelem diverzifikace podnikatelského rizika. Oznámení o připravovaném spojení soutěžitelů Czech PropertyInvestments, a.s./Sidoti, a.s. - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ……..

28. Kapitálové vstupy na zahraniční trhy Investice na zelené louce - nově založené a nově postavené podniky. Přinášejí do země více kapitálu, více nových technologií a jsou větším přínosem z pohledu tvorby nových pracovních míst. Společné podnikání (joint venture) - je založena nová entita dvěma nebo více podniky za účelem diverzifikace jejich podnikatelského rizika, technologické spolupráce nebo spojení výlučných aktiv. Tato nově vzniklá entita je manažersky ovládána svými zakladateli. Zakladatelé se podílí na zisku a krytí případných ztrát. Může se jednat o společný výzkum a vývoj, výrobní kooperaci či zabezpečování společných služeb. Strategické aliance - nevzniká žádná nová entita, ačkoli dochází k výměně drobných vlastnických podílů. Partnery jsou většinou kapitálově silné společnosti z vyspělých zemí. Cílem strategické aliance může být mimo jiné společný vývoj nebo výroba určitých komponentů, které jsou následně využívány při kompletaci finálních výrobků obou partnerů. Nejedná se o výrobu finálních produktů, ale o úspory z rozsahu. Firmy, které využívají společného výzkumu a vývoje, popř. financují výrobu určitých komponentů, jsou na cílovém trhu následně opět v pozici konkurentů.

29. Slovo závěrem Oslovit spotřebitele v zahraničí je vysněnou metou mnoha českých podniků, které doma uspěly a mají potenciál vydobýt si své místo také v mezinárodním měřítku. Prorazit ve vysoce konkurenčním zahraničním prostředí vyžaduje know-how, kapitál, spolehlivé distribuční partnery a dokonalou znalost cílového trhu. To vše by se mělo promítnout v mezinárodní marketingové strategii. Děkuji Vám za pozornost, případné dotazy k výše uvedeným tématům ráda telefonicky či písemně zodpovím. Těším se na další setkání Ing. Naděžda Petrů, tel. 736 528 436 9895@mail.vsfs.cz