Výživa akvarijních ryb v intenzivní akvakultuře krmení představuje 65 - 70 % nákladů

1. Výživa akvarijních ryb • v intenzivní akvakultuře krmení představuje 65 - 70 % nákladů • - řídí se intenzitou metabolismu a ovlivňuje růst ryb • intenzita metabolismu ryb je ovlivněna • teplotou vody • věkem ryb (nejvyšší u plůdku) • - intenzitou pohybu • - intenzitou příjmu potravy • - intenzita světla (tropické x studenomilné r.) • - vnějšími podmínkami prostředí - O2, pH, CO2

2. 3 úrovně metabolismu • základní(bazální) • zajišťuje pouze zachování nejdůležitějších tělesných funkcí • nejnižší úroveň metabolismu • rutinní • aktivita ryb za normálních podmínek bez krmení, bez výtěrové aktivity, bez stresů • aktivní • vyšší úroveň metabolismu • u ryb vytírajících se, přijímajících a trávících krmivo • SDA- specific dymanic activity - zvýšená spotřeba O2 způsobená vyšší pohybovou aktivitou, příjmem a trávením potravy.

3. Krmná dávka - množství krmiva předkládané (nabízené) dané jednotce ryb (ks, kg) - je-li vyšší než je potřeba na zachování bazálního metabolismu - způsobuje růst. - KD u dospělých ryb 1-2 % z hmotnosti ryb - KD u váčkového plůdku 30 - 40 % a s věkem se snižuje - dravé ryby dokonale vyvinuté trávicí ústrojí, přijímají potravu v delších intervalech - ryby s malým žaludkem (halančíci) přijímají potravu několikrát denně - ryby bez žaludku (kaprovité) přijímají potravu nepřetržitě

4. Bílkoviny - potřeba bílkoviny závisí na: biologické hodnotě B teplotě vody věku ryb - doporučený obsah v krmivu: 30 - 35 % dospělé akvarijní ryby 55 - 65 % plůdek akvarijních ryb - jsou tvořeny z aminokyselin • některé aminokyseliny neesenciální - ryby jsou schopné si je vytvořit z jiných • esenciální aminokyseliny - musí být přijímány v potravě (ryba není schopná syntézy) • 10 esenciálních aminokyselin pro ryby: arginin, histidin, isoleucin, leucin, lysin, methyonin, fenylalanin, threonin, tryptofan a valin. • -nejdůležitější esenciální aminokyseliny, které bývají často v nedostatku - Methionin a Cystin

5. Tuky • nejvýznamnější frakcí lipidů jsou triacylglyceroly (70 - 95 %) • doporučený obsah v krmivu pro dospělé akvarijní ryby: 8-11% pro plůdek akv. ryb: 12 - 20 % • nejúčinnější a nejlevnější zdroj energie • trávením tuků se uvolní 2x více energie než u trávení bílkovin • přijaté tuky z krmiva: zdroj energie • ukládání ve svalovině ukládání v podobě tukových zásob • ryba přijímá delší dobu více krmiva než potřebuje pro svůj záchovný a rutinní metabolismus - začne energii ukládat v podobě tuků (nejúčinnější zásobárna energie) • - energie se do tuků ukládá i z nadbytečně přijatých bílkovin a sacharidů.

6. Bílkoviny - pro syntézu tělních proteinů (pro růst ryb) je důležité, aby byly přijímány všechny esenciální aminokyseliny - tzv. optimální profil aminokyselin v krmivu - při nedostatku 1 aminokyseliny se aminokyselina stává limitujícím faktorem růstu je zastavena syntézy tělních proteinů

7. Sacharidy • - označované jako BNVL složka v krmivu • - doporučený obsah v krmivu: 25 - 30 % • - kaprovití, labyrintkovití - vyšší využití sacharidů • - využitelnost sacharidů ovlivňuje struktura sacharidů (jednoduší cukry vyšší stravitelnost. • - při přípravě krmiv se využívá hydrotermická úprava sacharidů zvyšuje se stravitelnost sacharidů v krmivu působením teploty, vlhkosti a tlaku. • - optimální poměr bílkoviny: sacharidy - dravé ryby 1:0,5 - všežravé ryby 1:1-12

8. Hrubá vláknina - komplex sloučenin, které většina ryby nejsou schopné strávit - hrubou vlákninu naopak vyžadují ryby rostlinožravé nebo plodožravé (krunýřovci, rostlinožravá tetra, plodožravá piraňa) Energie - brutto (celková) energie obsažená v krmivu (zjištěná kalometricky) - stravitelná energie - využitelná energie rybou - SE = BE - E výklů - metabolizovaná energie - ME = SE - E odpadních produktů (NH4) - hodnoty SE a ME se příliš neliší ztráta E v podobě odpadních produktů není oproti ostatním obratlovcům velká. - E nebílkovinná (tuky a sacharidy) by měla tvořit více jak 50 %

9. Specificky účinné látky Minerální látky (především Ca a P): - aktivují enzymy - ovlivňují CNS a tvorbu krevního barviva - získávají je potravou nebo difúzí epitelem (Ca) - fosfor: 0,6 - 1% v KD Antioxidační látky - využívané pro stabilitu krmiv (tuků) - ethoxyquin - antioxidant, stabilizátor kvality tuku v krmivech - astaxanin - karotenoid, tetraterpenoid (C40H56O4), vyskytuje se jako přírodní barvivo – antioxidant, důležitý pro vybarvení ryb Vitamíny: - mají vliv na průběh metabolismu - nedostatek - snížený příjem potravy, růstová deprese, fyziologické poruchy, zdravotní problémy, snížená odolnost

10. Vitamíny: • - A - ovlivňuje růst, zdravotní stav kůže a zraku • - nedostatek: špatný růst, krváceniny v ledvinách, vypoulenéoči • - B - ovlivňuje funkci CNS • - B12 - vliv na syntézu aminokyselin a bílkovin • - nedostatek: anémie, snížená hladina hemoglobinu v krvi • - B1 - nedostatek: nechutenství, špatný růst, ztráta rovnováhy (točivé pohyby), překrvení ploutví a kůže • - B2 - nedostatek: zákal oční rohovky, krvácivost ploutví a kůže, tmavé zbarvení těla, nechutenství • - B6 - nedostatek: nervové onemocnění, vodnatelnost břišní dutiny, zrychlené dýchání • - kys. pantotenová - nedostatek: nekrózy, kožní krvácení, apatie, nechutenství

11. Vitamíny - biotin (vit. H) – roz. ve vodě, součástí komplexu B vitamínů, synergické působení s A, B2, B6 a B3, nedostatek: nechutenství, špatný růst, abnormální zbarvení, svalová atrofie, kožní změny - cholin (součást komplexu B) – roz. ve vodě a alkoholu, možnost ho vytvářet z methyoninu, prevence před ukládáním T v játrech, důležitá stavební a energ. funkce v org., nedostatek: narušení metabolismu, hromadění tuku v orgánech, zvětšení jater, překrvení střev a ledvin - niacin, vit. B3 - nedostatek: krvácivé změny v kůži, vodnatelnost břišní dutiny, anemie -C - chrání v těle řadu látek před nadměrnou oxidací, zvyšuje obranyschopnost organismu, ovlivňuje vstřebávání Fe střevní sliznicí a procesy tkáňového dýchání, některé druhy ho nejsou schopné syntetizovat: pstruh duhový - D - vliv na správný růst kostí, reguluje vstřebávání látek ve střevech, nedostatek: nebyl u ryb zjištěn

12. Vitamíny - E- ovlivňuje plodnost ryb - nedostatek: anemie, vodnatelnost břišní dutiny, nechutenství, snížená plodnost - K- ovlivňuje srážlivost krve - nedostatek: krvácení do očí

13. Trávení potravy - intenzivně probíhá ve střevech ryb - podílí se enzymy hepatopankreatu - ovlivněno: - O2 (kaprovité, labyrintky - 45%)(cichlidy, tetry - 70%) - kvalitou vody (vyšší obsah NH3 snižuje trávení) - teplotou vody - množství potravy (vyšší přísun potravy horší trávení) - kvalita potravy (ovlivňuje střevní motoriku a enzymatickou činnost) - poměr sušiny a vody v potravě (vyšší obsah sušiny zvyšuje intenzitu trávení)

14. Trávení bílkovin • - bílkoviny jsou přeměňovány na aminokyseliny pomocí enzymů pankreatického původu (trypsiny, chymotripsiny, karboxypeptidázy a elastázy) • - dravé druhy (cichlidy) - potrava bohatá na kolagen - velký význam kolagenáza • - mají žaludek - uplatnění pepsinu • - aktivita proteolytických enzymů vyšší u karnivorních druhů ryb, potom u omnivorních a poté u herbivorních druhů. • - intenzivně probíhá v předních 40 - 50 % délky střeva ryb • - trávení bílkovin pomocí enzymů ryby • - doplňující význam enzymy přijaté ze živé potravy - získané enzymy, • - u larev - získané enzymy mají velký význam - nastartování správné a efektivní funkce tráv. soustavy (většina ryb – potřeba na začátku exogenní výživy přijímat živou potr.

15. Trávení bílkovin • některé makromolekuly proteinů jsou v zadní části střeva absorbovány v neporušeném stavu pinocytózou • pinocytóza je důležitá po hladovění, kdy je nízká sekrece trávících enzymů • koeficient stravitelnosti proteinů je 80 - 95 % • - aminokyseliny jsou ve střevě vstřebávány do krve a krví se dostávají do jater.

16. Trávení tuků - hydrolýzou pomocí lipázy (z pankreatu) - nejintenzivněji probíhá při pH 8,4 - 8,7, v přední části střeva - rychleji se hydrolyzují krátké mastné kyseliny - koeficient stravitelnosti tuků 90 % - stravitelnost klesá se stoupajícím bodem tání tuků (čím delší a nenasycenější mastné kyseliny, tím nižší stravitelnost) - tuky jsou hydrolyzovány na glycerol - k absorbci glycerolu dochází v přední části střeva - glycerol jde do krve a dočasně se ukládá v játrech, následuje ukládání v podobě zásobního tuku a nebo je spálen na energii.

17. Trávení sacharidů - ryby tráví sacharidy hůře než jiní obratlovci - pomalejší absorbce glukózy než u savců - glukóza a laktóza preferované sacharidy - fruktóza a pentóza absorbovány pomaleji - amylolitické enzymy produkovány pankreatem (nejvýznamnější amyláza) - u rostlinožravých ryb významná maltáza - halančíci mají schopnost trávit chitin - ryby nejsou schopny trávit celulózu - pro celulolytické mikroorganismy ryby nemají dostatečně prostorný zažívací trakat a vhodné teplotní podmínky - intenzivní absorbce sacharidů v zadní třetině střeva - stravitelnost sacharidů u ryb: pro nativní škrob 40% pro glukózu 99% -

18. Potravní chování ryb • dělí se na dvě fáze: • 1/ excitační • - ryba vyhledává potravu, lokalizuje ji a identifikuje na základě získaných nebo paměťových vjemů (pozitivních nebo negativních) • ryba hýbá ploutvemi, rychle pohybuje skřelemi a vousky • 2/ fáze příjmu potravy • - ryba potravu uchopí, nasaje do ústní dutiny, ochutná a následně přijme nebo vyvrhne

19. Potravní specializace ryb - z hlediska nároků na potravu se ryby dělí na: 1/ všežravé ryby: - omnivorní - živí se rostlinnou i živočišnou potravou - široké potravní spektrum: umělá, mražená i sušená potrava -parmičky, tetry, živorodky, labyrintky - ojedinělá skladba potravy: kaložrouti rodu Scatophagus – konzumují kromě jiné potravy i detrit, trus a výkaly jiných ryb

20. 2/ býložravé, plodožravé ryby: • - herbivorní • - specializace na rostlinnou potravu • - filtrace fytoplanktonu (tolstolobik), žraní řas a částí rostlin (tetra rostlinožravá) nebo plodů (tetra plodožravá) • 3/ dravé ryby: • - piscivorní • - vyložení dravci: jihoamerické pirani rodu Pygocentrus, živorodka štikovitá, cichlidy • - akvarijní rybky vyžadující živé ryby: - ostnáč jednovousý • 4/ druhy karnivorní: • - ryby živící se masem jiných živočichů - masožravci • a/ živíse bentosem • parmička černá, červenoplotvá, červenoocasá • b/živí se zooplanktonem • - jihoamerické tetry

21. c/ živí se hmyzem • Halančíci • d/ živí se plži • péřovci, pestřenec tečkovaný • f/ živí se živými rybami - piscivorní • živorodka štikovitá, cichlidy, prani • g/ živí se mrtvými rybami • - pestřenec Neolamprologus callipterus • 4/ ryby živící se i šupiny • - cichlida rodu Plecotus - jezero Tanganika • - piraňa bradatá (Catoprion mento)

22. 5/ ryby čističi • - zvláštní případ symbiózy • - kněžík modroskvrnný • - parmička čtyřpruhá (Barbus tetrazona) • - čichavec šedý (Trichogaster trichopterus) • ryby, které se chtějí čistit zaujímají charakteristické polohy (zvedají skřele nebo na sebe jinak upoutávají pozornost) • zajímavý způsob lovu potravy: • stříkoun lapavý (Toxotes jaculatrix)- dokáže vystříknout tenký proud vody a jím srazí nad vodou sedící hmyz

23. Dělení ryb podle způsobu registrace potravy: 1/ ryby orientující se zrakem: - štika obecná (Esox lucius) - živorodka štikovitá (Belonesox belizanus) 2/ ryby orientující se čichem: - úhoř říční (Angiilla anguilla) - hrotočelci čeledi Mastacembelidae - krunýřovci, sumečci 3/ ryby představující smíšený typ: - okoun říční (Perca fluviatilis) - kančíci

24. Kanibalismus: • - je znám u 36 čeledí ryb • - postihuje: jikry, larvy, juvenilní i adultní stádia • z hlediska vztahu dravce a kořisti dělíme kanibalismus na: • a/ filiální kanibalismus: potomstvo je požíráno rodiči • b/ sourozenecký kanibalismus (štika, živorodka štikovitá) • c/ nepříbuzenský kanibalismus • d/ kanibalismus intrakohortní: požírají se ryby stejného stáří • e/ kanibalismus interkohorní: starší jedinci požírají mladší

25. Druhy krmiv • 1/ živá krmiva •  a/ pro rybí plůdek • nálevníci (např.Paramecium) • krásnoočka (Euglena sp.) • - vířníci (Rotatoria) • - buchnky – naupliová stádia (především Cyclops) • - perloočky – (především rod Daphnia) • žábronožka solná – naupliová stádia (Artemia salina) • - sladkovodní žábronožky (Streptocephalus)

26. mikry- háďátka druhu Anguillula rediviva • - k chovu se používají plastové nádoby, substrát: ovesné vločky s vodou nebo chlebové těsto • - trepky- lze chovat v zavařovací sklenici s odstátou vodovodní vodou, do které se vloží kousky kedlubny nebo brukve řepky • - kultura se naočkuje živou násadou trepek • - chov se udržuje při teplotě 20 – 23 0C (chránit před sluncem) • - krásnoočka- lze chovat v zavařovací sklenici sodstátou vodou, postaví se na světlé místo (ne na příméslunce) a přidá se do ní kultura krásnooček (získají se z kaluží nebo malých rybníčků)

27. b/ pro odrostlejší a dospělé ryby: • - perloočky čili hrotnatky (Cladocera) zejména rodu Daphnia, Monia x Bosmina – nejsou vhodné (ryby se jimi dusí) • - výskyt hlavně koncem jara a počátkem léta • - buchanky (Copepoda, Cyclopoida) • - výskyt hlavně koncem léta , na podzim i v zimě • - lze je uměle chovat v planktonovém bazénu • - nitěnky (Tubificidae) - nejpopulárnější krmivo • - shlukují se v bahnitých nánosech pod jatkami, mlékárnami • žížalice (Lumbriculidae) – nejhojnější :žížalice pestrá (Lumbriculus variegatus) • - roupice - dosahuje délky 2 –3 cm • - „grindal“ – rychle se množící malé roupice Enchytraeus buchholzi

28. - žížaly (Lumbricidae)- lze je získat v přírodě nebo udržovat doma - chovají se v bedničce s vrstvou hlíny a listím (vlhko) - krmí se odpadky z mrkve, kapusty, zelí, květáku…) - komáři (Culicidae) – larvy či kukly - larvy najdeme ve stojatých vodách, loužích, jímkách na dešťovou vodu (visí na hladině) - lze je chovat po nachytání v kádi na zahradě - pakomáři (Chironomidae) – nazývají se „patentky“ - uchovávání: na dně nádobky, kterou dáme do chladnaa každodenně je kropíme - „koretry“- larva komára rodu Chaoborus - sklovitě průsvitná barva (15 mm dlouhé) - výskyt: méně zarostlé tůně a rybníky - larva je dravá

29. - smýkaný živý hmyz – šváby, cvrčci • - lze chovat ve skleněných nebo plastových terárií (substrát: rašelina, noviny, papírové proložky od vajec) • - krmí se jablkem, banány a dalším ovocem • - banánové mušky (Drosophila melanogaster)- k chovu se používají uzavíratelné baňky • - živná kaše: 100g mouky, 90 g cukrového sirupu, 8 – 10 g agaru, 600 ml vody • - teplota: 22 – 260C • - každý pár má 50 - 70 potomků • - samičky mají širší zadeček • - chvostoskoci (Collembola) - chytají se v hnijícím listí • - chovají se v nálevce nad níž se zavěsí žárovka • malé rybky – vyžadují je dravé druhy ryb: živorodka štikovitá - používají se paví očka • - blešivci (Gammarus sp.) – korýši dorůstající 15 mm

30. 2/ zpracovaná živá krmiva a/ zmražená krmiva - rozšířený typ potravy - zmrazují se: nitěnky, buchanky, perloočky, pakomáří larvy - zmrazením se zabrání vlivu běžných bakterií a choroboplodných zárodků - potřebnou dávku krmiva vhodíme přímo do nádrže - u choulostivých ryb na teplotu zmrzlou potravu propereme nebo roztavíme

31. b/ lyofilizovaná krmiva - používá se mrazová sublimace a nebo šetrné sušení (šetrná konzervace, při které dochází k minimální destrukci živin - při sušení teplota vody nepřesahuje 40°C - v potravě jsou zachovány vitamíny a aminokyseliny - upravují se: nitěnky, patentky, korýši - krmiva neobsahují konzervační činidla - při namočení krmivo nabírá odebranou vodu (cca do 2 minut) x pokud by k nabobtnání došlo až v trávicím ústrojí ryb, způsobilo by jim to trávicí potíže c/ sušená krmiva - nejméně vhodný způsob úpravy krmiva - při sušení a skladování dochází k oxidaci tuků, k destrukci vitamínů i bílkovin - nejčastěji se suší perloočky

32. 3/ ostatní krmiva živočišného původu • - vařený slepičí žloutek: potěr - (v podobě „mlhy“ ze žloutku rozetřeného mezi prsty) • větší ryby – žloutek uvařený v podobě vločkového kapání • - hovězí maso nebo maso sladkovodních i mořských ryb (filé) – pro masožravé a všežravé ryby - nejčastěji se zmrazí a pak strouhá hovězí srdce   • 4/ umělá krmiva (vločková, granulovaná, tabletovaná) • zahraniční používaná krmiva: TetraMin, TetraPhyll, AniMin, Tetra Rubin, Tetra Guppy Food, SAK 50 E, Spirulins Plus, Total Tropical, Total Color, Total Color Marine,Nutrafin Max, Hikari • - pro barevné kapry a závojnatky: značka LON, firma Coopens (Karpico), krmiva Danafeed • - výhodné používat automatické dávkovače • - možno použít i kompletní směsi určené pro produkční akvakultury (pozor na obsah tuku!!!)

33. Přirozená potrava akvarijních ryb • kaprivité ryby - omnivorní ryby, potrava smíšená bohatší na sacharidy • pancéřníčci, anténovci a sumci – potrava bohatá na bílkoviny nacházející se u dna (nitěnky a larvy pakomárů) • východoafrické cichlidy – živočišná potrava (větší plankton, jiné ryby, šupiny ryb) s menším podílem rostlinné potravy • cichlidy jihoamerické – potrava bohatá na živočišnou složku • halančíci – hlavní potravou hmyz • labyrintky – živočišná potrava s větším podílem rostlinné potravy

34. Růst a věk ryb • nerovnoměrný růst v populaci je vyvolán dvěma základními faktory: • 1/ genetický faktor: růst jedince je v souladu se svými individuálními a druhovými dědičnými vlohami • 2/ ekologický faktor: - při odchovu většího množství potěru dochází k rozdělení potěru do 3 kategorií: • 1/ rychlý růst • 2/ střední růst • 3/ pomalý růst • s rozdílným růstem se zvyšuje mortalita (úmrtnost) - způsobená kanibalismem • proto je důležité potěr třídit podle velikosti • na růstu se podílí i hormonální vlivy (hormon tyroxin produkovaný štítnou žlázou stimuluje růst)

35. Růst a věk ryb • rozměr nádrže ovlivňuje velikost, kterou mohou rybky dosáhnout (čím je velikost nádrže větší, rybky dosahují větších velikostí) • růst závisí na: teplotě vody • dostatku a kvalitě potravy • obsahu kyslíku ve vodě • množství metabolických zplodin • salinitě • Fenomén Rosy Lee: • - vyšší optimální tv – vyšší metabolismus ryb – vyšší růst – nižší věk ryb • nejrychleji rostoucí ryby dosáhují nejnižšíhověku a brzy hynou • - význam pro akvaristu: snažíme se chovat ryby spíše v nižších teplotách(v rámci rozpětí vhodných hodnot)

36. Růst a věk ryb • Délka života: • - halančíci: několik týdnů až měsíců (v akv. několik let) • - tetry: 4 – 12 let • - parmičky: 5 – 19 let • - labyrintní ryby: 6 – 11 let • cichlidy: 5 – 17 let • sumci, pancéřníčci a krunýřovci: 5- 15 – 25 let • Pohlavní dospělost: • - halančíci dospívají během několika týdnů • - tetry, parmičky a labyrintky dospívají během několika měsíců • - cichlidy dospívají v prvním až druhém roce života

37. Hodnocení růstu Přírůstek - hodnocení podle zvýšení délky a hmotnosti těla - absolutní skupinový - přírůstek všech ryb v dané skupině - absolutní kusový - přírůstek na 1 rybu - absolutní skupinový přírůstek = hmotnost ryb na konci období - hmotnost ryb na začátku období - relativní přírůstek = (absolutní přírůstek/ hmotnost na začátku období) * 100 Účinnost bílkovin (PER) – Protein Efficienty Ratio - vyjadřuje vztah mezi množstvím přijatých bílkovin a hmotnostním přírůstkem (PER se pohybuje od 4 - 8 g bílkovin na 10 g přírůstku ryb).

38. Hodnocení růstu • SGR • - Specifická rychlost růstu (Specific growth rate) • - SGR = [(W2-W1)1/t-1]*100 (%.d-1) • FCR • - koeficient konverse krmiva (feed conversion ratio) • - kolik bylo vynaloženo krmiva na jednotku přírůstku • FCR = spotřeba krmiva/ přírůstek (g/g) • FCE • - efektivita konverse krmiva (feed conversion efficiency) • - kolik přiroste z 1 kg nebo g krmiva • - FCE = přírůstek / spotřeba krmiva (g/g)

39. Hodnocení růstu Fultonův koeficient - koeficient vyživenosti podle Fultona - stanovuje výživný stav ryby v daném časovém okamžiku - může být hmotnostní nebo délkový - FC= (W/TL3)*100 Stravitelnost - stupeň využití přijaté potravy - stanovení: rozdíl mezi živinami v krmivu a exkrementech ryb.