NOBELOVA CENA

1. NOBELOVA CENA život Alfreda Nobela, význam jeho nadace. Čeští laureáti Nobelovy ceny – J. Heyrovský, J. Seifert

2. NOBELOVA CENA • Nejprestižnější ocenění celosvětového měřítka, každoročně se udílí významným lidem. • Alfred Nobel, zakladatel nadace, která ocenění udílí, ve své závěti doslova napsal: “…budou každoročně odměňováni ti, kteří v uplynulém roce prokázali lidstvu největší užitek. ..jedna část připadne tomu, kdo udělal nejdůležitější chemický objev, jedna tomu, kdo udělal nejdůležitější vynález nebo objev v oblasti fyziky, jedna tomu, kdo udělal nejdůležitější objev v oblasti fyziologie nebo medicíny, jedna část tomu, kdo vytvořil v literatuře vynikající dílo s ušlechtilou myšlenkou a jedna tomu, kdo učinil nejvíce pro sbratření národů a zrušení či zmenšení armád nebo se zasloužil o uspořádání a podporu mírových kongresů.“

3. KDO BYL ALFRED NOBEL • narodil se v roce 1833 ve Stockholmu, v zámožné rodině projektanta mostů a budov, který se také zabýval dobýváním kamene v kamenolomu. • Dospívající Alfred byl pilný student, zajímaly ho hlavně jazyky (švédština, ruština, francouzština, angličtina a němčina –ty ovládal plynně), ale také fyzika a chemie. Vystudoval vysokou školu chemickou a stal se inženýrem chemie. • Osudovým pro něj bylo setkání s italským chemikem Sorberem. Sorbero vynalezl silně třaskavou látku, jejíž výroba a skladování byla velmi nebezpečná /citlivá na teplo a tlak,nekontrolovatelný výbuch/ - NITROGLYCERIN • Alfreda zaujala myšlenka použití této trhaviny při stavebních pracech. Začal spolu s otcem provádět řadu pokusů s cílem vytvořit z nitroglycerinu použitelnou trhavinu. • Později při jednom zkušebním výbuchu zahynul bratr Emil, který se podílel na pokusech. Tyto pokusy byly pak ve Švédsku zakázány. • Alfredovi to nedalo, zkoušel dál a napadlo ho nechat látku nasáknout do něčeho jako papír, cihla nebo prach, aby bylo možno trhavinu bezpečně přenášet. • Nakonec přišel na to, že smícháním nitroglycerinu s křemenným prachem vznikne pasta, která se dá tvarovat do válečků a ty pak vkládat do vyvrtaných otvorů v hornině. Tento vynález si nechal patentovat pod názvem DYNAMIT v roce 1866 • Celkem si nechal patentovat 355 svých vynálezů. • Zájem o dynamit rostl a Nobel se stal zkušeným podnikatelem a obchodníkem, získal obrovské jmění. • Nobel založil továrny a laboratoře,ale nebylo v jeho zájmu, aby dynamit sloužil vojenským účelům

4. NOBELOVA NADACE • Na sklonku svého života Nobel žil v ústraní, neměl žádnou rodinu a trápilo ho, že všechny třaskaviny, které vynalezl, byly postupně používány zbrojním průmyslem. • Nobelem účinky jeho vynálezů na bojištích tak otřásly, že se je rozhodl napravit založením Nobelovy nadace (základ tvořilo 39 milionů švédských korun)

5. Alfred Nobel napsal svou závěť v roce 1895, rok před svou smrtí. Doslova v ní stojí: „S celým mým zbylým realizovatelným majetkem bude naloženo takto: kapitál vložený vykonavatelem mé závěti do bezpečných cenných papírů dá základ fondu, z jehož úroků budou každoročně odměňováni ti, jež v uplynulém roce prokázali lidstvu největší užitek…Je mou výslovnou vůlí, aby při udílení cen nebyl brán žádný zřetel na národnost a cenu obdržel ten nejzasloužilejší, nehledě na to, zda je Skandinávec nebo ne.“

6. S udílením cen se začalo v roce 1901 a konají se každoročně v den výročí Nobelovy smrti – 10. 12. • Ceny udílí Švédská akademie věd, Karolinský institut ve Stockholmu a norský parlament – to vše podle přání samotného Nobela.

7. OBORY, VE KTERÝCH SE CENA UDÍLÍ: • CHEMIE • FYZIKA • FYZIOLOGIE NEBO LÉKAŘSTVÍ • LITERATURA • MÍROVÉ HNUTÍ • EKONOMIE (v pozdějších letech) Cena se skládá: • z peněžní odměny • zlaté medaile • diplomu

8. Nobelova cena je bezesporu nejprestižnějším mezinárodním oceněním. Je to nejvyšší vyznamenání pro toho, kdo se výjimečnou měrou zasadí o rozvoj určitého vědního oboru.

9. Nobelovu cenu prozatím získali tito dva Češi:JAROSLAV HEYROVSKÝ – rok 1959, za chemii JAROSLAV SEIFERT – rok 1984, za literaturu

10. JAROSLAV HEYROVSKÝ (1890 – 1967) • Fyzikální chemik, vědec známý v širší veřejnosti jako vynikající chemik,obratný experimentátor a neobyčejně houževnatý pracovník • Studoval na univerzitě v Londýně a v roce 1918 získal doktorát na Karlově univerzitě, kde se stal profesorem. • Byl také členem ČSAV a mnoha zahraničních vědeckých institucí. Řada světových univerzit mu udělila titul čestného doktora. • Proslavil se objevem POLAROGRAFIE – to je vědecká metoda, jejíž podstatou je měření závislosti intenzity procházejícího proudu na vloženém napětí podle tzv. polarografické křivky. Je to rychlá,spolehlivá a hospodárná metoda umožňující určit, o jakou látku se jedná, i její množství ve vzorku. Dá se využít v různých vědních oborech (medicína, chemie, metalurgie, potravinářství, aj) • Heyrovský už jako mladý adept vědy začal z podnětu svého profesora fyziky hledat cestu, jak analyzovat různé látky. Pokračoval v započaté práci svého profesora a objevil výše zmíněnou metodu. • Své poznatky publikoval v časopisech a vysvětloval i na přednášce v Londýně. Později se svým japonským žákem sestrojil polarograf, který sloužil k nepřetržitým rozborům i k běžným analýzám. • Za své zásluhy získal spoustu ocenění jak doma, tak i v zahraničí. Oceněním nejvyšším byla již zmíněná Nobelova cena za chemii

11. JAROSLAV SEIFERT (1901 -1984) • český lyrik, básník, prozaik, publicista a překladatel,autor zpěvného verše. • Ve dvacátých letech 20.stol. byl spoluzakladatelem, členem a mluvčím uměleckého hnutí Devětsil, v roce 1929 byl vyloučen z KSČ. • Redigoval řadu komunistických deníků a avantgardních časopisů (Rudé právo, Rovnost, Právo lidu, Nová scéna, Kytice) • Seifertovo básnické dílo směřovalo od proletářské bojovnosti přes poetistické okouzlení moderní civilizací až k písňovému oproštění tvorby, vyjadřující citový vztah k drobným darům života, k domovu a k národní kultuře. Básně reagující na fašistickou okupaci posilovaly národní sebevědomí. Od šedesátých let se jeho poezie změnila – zmizely rýmy a rytmická pravidelnost, verš zdrsněl a přibyly tóny melancholické,nostalgie, životní bilance, vzpomínky na zemřelé přátele, životní lásky, dětství i jiné dramatické události života. V 70. letech musel publikovat v samizdatu, neboť se zasazoval proti nesvobodě a podepsal Chartu 77. • Nobelovu cenu získal v roce 1984, bohužel byl již velmi vážně nemocen a zanedlouho také zemřel. • Dílo: Deštník z Piccadilly Chlapec a hvězdy Halleyova kometa Jablko z klína Jaro,sbohem Přilba hlíny Maminka Město v slzách Koncert na ostrově…a další

12. PRAKTICKÁ ČÁST BESEDY • Žáci odpovídají na otázky: • Napiš povahovou vlastnosti, které si u sebe nejvíce ceníš. • V jakém oboru bys chtěl vyniknout? • Za co konkrétně bys chtěl obdržet Nobelovu cenu? • Jak bys naložil s finanční částkou, kterou bys k Nobelově ceně dostal?

13. Zpracovala: Barbora Javorková, Dětské oddělení, Karviná – Mizerov • Použité zdroje: cs.wikipedia.org, www.converter.cz