Právní principy

1. Právní principy

2. Principy versus zásady • Ottův slovník naučný (1. polovina 20. století) definoval princip jako všeobecnou větu, která slouží za východisko pro další vysvětlování a důkaz • Zásada je chápána ve smyslu mravním a znamená pravidlo konání, jehož závaznost pro sebe uznáváme („zásadový člověk“) • V současnosti se pod pojmem princip rozumí původ, základ, zásada, základní myšlenka, základní obecný zákon, z něhož se vychází při odvozování dalších poznatků

3. Vymezení právních principů I. • Právní principy je třeba chápat jako pravidla, která tvoří základ určitého právního institutu, zákona, právního odvětví nebo právního řádu. • Jsou koncentrovaným vyjádřením normativního obsahu právního řádu nebo jeho části čítající několik právních norem • To vyžaduje od principů alespoň minimální míru obecnosti - jinak by množina principů a množina norem byly totožné, každá norma by byla principem

4. Vymezení právních principů II. • Jsou to pravidla víceméně společná právu různých zemí, pokud jde o právní řády téhož typu právní kultury. • Právní principy se nevážou zcela absolutně na platné právní normy, neboť jinak by ztrácely funkci se změnami těchto právních norem. • Patří k jakýmsi záchytným bodům, které usnadňují právníkům studium práva druhých zemí a vzájemné dorozumění. • Principy mohou být také symbolickým a částečným pojmovým vyjádřením přirozeného práva

5. Vymezení principů – R. Dworkin • Princip - standard, který se má dodržovat nikoli proto, že to pomůže zajistit něco lepšího z pohledu jedince či skupiny osob, ale proto, že to požaduje spravedlnost, slušnost nebo nějaké jiné dimenze morálky • Politika - jde o kategorii odlišnou od principu -standard, který určuje cíl, jehož se má dosáhnout, zpravidla zlepšení určité ekonomické, politické nebo sociální kvality společnosti

6. Vymezení principů – R. Alexy • Principy jsou příkazy k optimalizaci. • Princip je definován schopností poměřování v kolizi a svým aproximativním a nikoli absolutním charakterem. • Klíčovým principem v důsledku nutnosti poměřování v kolizi stojících norem je princip proporcionality. • Tedy dojde-li ke kolizi dvou principů, je nutné je aplikovat (rozhodnout) tak, aby oba aplikované principy byly uplatněny v maximální možné míře

7. Vymezení principů – ÚS ČR • Ústavní soud se v současnosti jednoznačně uznává existenci principů • Zdrojem principů je pro něj Ústava ČR, resp. Listina základních práv a svobod, z nichž lze existenci principů dovodit • Prostřednictvím těchto pramenů ústavního práva pak právní principy prozařují do ostatních právních norem tvořících právní řád

8. Význam právních principů • V reakci na vývoj společenských vztahů se právo stává složitějším, podrobnějším, rychleji se měnícím - zájem o výstižnou charakteristiku platného práva a jeho odvětví pomocí základních tezí či zásad práva nebo právního odvětví • Dalším faktorem je důraz na ochranu lidských práv - ústavněprávní či mezinárodněprávní normy chránící lidská práva mají odlišný charakter než obvyklé právní normy. Nestanovují konkrétní pravidlo chování - svoboda projevu, právo na práci či ochrana soukromí jsou spíše cíle, ke kterým se chce dospět • Jejich působení lze přirovnat k „imunitnímu systému“ právního řádu, neboť jejich hlavní funkce spočívá ve vyrovnání nedokonalostí platného práva

9. Prameny právních principů • právní normy (legislativa), • rozhodování soudů (judikatura), • výsledky vědecké práce (jurisprudence) • víra, rozum, morálka, přirozenost případně další zdroje přirozeného práva.

10. Rozdíl mezi principy a normami • Obecnost • Řešení rozporu mezi normami spočívá v derogaci - v použití pravidel • lex superior derogat legi inferiori • lex posterior derogat legi priori • Odstranění rozporu principů spočívá v jejich poměřování - jeden z nich převažuje • Právní normy tedy mohou být zrušeny. • Právní principy zrušeny být nemohou a nemohou být ani vyvráceny jakoukoli interpretací.

11. Funkce právních principů I. • Právní principy vytvářejí z hlediska legislativního východiska a stanovují zákonodárci mantinely, ve kterých se má pohybovat • Lon Fuller ve své koncepci vnitřní morálky práva uvádí: • obecnost práva, • řádné vyhlašování práva, • zákaz zpětné působnosti zákonů, • jasnost zákonů, • eliminaci rozporů v zákonech, • zákaz požadování nemožného, • poměrnou stálost práva v čase.

12. Funkce právních principů II. • V procesu aplikace práva je role právních principů významná zejména • při překlenování mezer v zákoně či právu, • při usměrňování výkladu právních norem, • při dotváření práva soudy, • při výkladu neurčitých právních pojmů, • v případě „hard cases“.

13. Klasifikace právních principů • Existuje pyramida právních principů vytvořená podle míry jejich obecnosti • Kritérium obecnosti je mnohem méně určité než kritérium právní síly normativních právních aktů a navíc je i víceznačné

14. Obecné právní principy I. • Princip spravedlnosti - bez spravedlnosti chybí důvěra v právo a bez důvěry nemůže právo nikdy dobře fungovat. Žádná moc totiž nebude mít nikdy tolik prostředků, aby dodržování práva trvale vynucovala pouze silou, represí. • Princip rovnosti před zákonem - plyne přímo z principu spravedlnosti. Právo platí pro všechny subjekty stejně. Je výdobytkem buržoazních revolucí, výdobytkem novověku

15. Obecné právní principy II. • Princip právní jistoty - je to princip, který způsobuje, že právo tíhne ke stálosti - ten, kdo se na právo spolehne, kdo v dobré víře svěří své záležitosti pod ochranu práva, nemá být zaskočen nečekaným zvratem • Princip humanismu - vše v právu se musí upínat k člověku a nikoli třeba k ideologii, k náboženství, k systému, ke společnosti apod.

16. Obecné právní principy III. • Princip zákonnosti - stát, který nerespektuje své vlastní zákony není kompetentní spravedlivě požadovat jejich plnění po svých občanech • Neznalost práva neomlouvá - formální podmínka obecné závaznosti práva, předpoklad, že každý zná právo, jelikož se s ním mohl seznámit

17. Obecné principy soukromého práva • Princip autonomie vůle - svoboda učinit právní úkon, svoboda výběru adresáta, volby obsahu, volby formy • Princip dispozitivnosti právní úpravy - možnost upravit si vztahy odchylně od zákona • Princip bezformálnosti právních úkonů - není povinná písemný forma závazku pokud zákon výslovně nestanoví jinak

18. Zvláštní principy rodinného práva • Princip blaha dítěte - je chápáno široce jako vytváření prostředí přátelské dětem • Princip monogamie • Princip zvýšené ochrany manželství a rodičovství • Princip rozlučitelnosti manželství

19. Zvláštní principy pracovního práva • Princip svobody práce (zákaz nucené práce) - obsah pracovní smlouvy je věcí dohody, smluvní volnost je omezena na ochranu zaměstnance zákonným zakotvením minimálních pracovních podmínek • Princip úplatnosti vykonávané práce -stejné mzdy za stejnou práci a práci stejné hodnoty

20. Zvláštní principy civilního řízení • Princip veřejnosti - vztahuje se nejen na jednání, ale na veškerou procesní činnost • Princip volného hodnocení důkazů - norma nestanoví stupeň věrohodnosti resp. důkazní sílu • Princip projednací - soud zakládá rozhodnutí pouze na skutečnostech předložených stranami

21. Zvláštní principy trestního práva • Princip nullum crimen sine lege (žádný zločin bez zákona) - zločinem mohou být jen taková jednání, která přesně vymezil a za zločin předem označil zákon • Princip zákazu analogie k tíži pachatele - nelze za zločin prohlásit jednání, které je pouze podobné jednání vymezenému v zákoně • Princip individuální trestní odpovědnosti – nelze trestat právnické osoby

22. Zvláštní principy ústavního práva • Princip suverenity lidu • Princip dělby moci • Princip vlády většiny spolu s principem ochrany menšin • Princip politického pluralismu

23. Jsou principy pramenem práva? • Mezinárodní právo – právní principy jsou formálním pramenem práva, nicméně okrajového významu • Vnitrostátní právo – principy nejsou formálním pramenem práva (ÚS ČR je za pramen označil) • Komunitární právo EU – principy jsou jeho integrální součástí a regulérním formálně právním pramenem. Obecné principy jsou nalézány v rámci judiciální činnosti Evropského soudního dvora a jsou obsaženy v jeho judikatuře

24. Využívání právních principů ESD • Vytváří vnitřní osnovu komunitárního práva • Umožňují mnohem lépe přizpůsobit argumentaci soudního rozhodnutí konkrétním podmínkám případu, než normy obsažené  ve formálních pramenech práva. • Principy umožňují snadněji interpretovat podle účelu a smyslu psané právo a využívat ekonomickou argumentaci. • Principy též nikdy nepůsobí bezpodmínečně, což usnadňuje formulaci a použití výjimek.