Historické fondy a nové možnosti zpřístupění informací

1. Historické fondy a nové možnosti zpřístupění informací Petr Žabička, Jitka Machová Moravská zemská knihovna v Brně zabak@mzk.cz Praha, 1.-2.12.2004

2. Obsah • Přehled historických fondů MZK • Výzkumný záměr „Historické fondy MZK“ • Zpřístupnění historických map • Využití systémů GIS • Možnosti zpřístupnění notových záznamů • Závěr

3. Přehled historických fondů MZK • Rukopisy – cca 800 svazků • Prvotisky – 384 svazků • Staré tisky kmenového fondu – cca 36.500 svazků • Uzavřené historické sbírky – cca 25.500 svazků • Sbírka komenian – 200 svazků do 1800 • Sbírka zednářské literatury – 333 svazků • Mollovasbírka map – 8.520 archů, cca 12.000 map • Schramovy grafické sbírky(pohledy na moravská města a kraje; portréty) – 1850listů • Hudební rukopisya staré tisky – 6872 svazků

4. Zpracování historických fondů • do roku 1997 klasická rekatalogizace do lístkového generálního katalogu • 1997 – zahájena katalogizace podle AACR2/UNIMARC do Alephu 300 • 2000 – naskenován generální katalog UK Z1 • 2001 – přechod na Aleph 500 • 2003 – ke konci roku v elektronickém katalogu zpracováno přes 11.000 záznamů starých tisků • únor 2004 – zahájeno řešení výzkumného záměru „Historické fondy Moravské zemské knihovny v Brně“ • naskenovány katalogy uzavřených historických sbírek • přechod na MARC21 • z hlavní databáze MZK vydělena databáze historických fondů

5. Výzkumný záměr • Trvání 2004-2010 • Hlavní úkoly: • úplné zpracování historických fondů MZK do databázové podoby • spolupráce na výzkumu v oblasti standardů • publikování „Soupisu českých tisků MZK v Brně a jihomoravských klášterních knihoven“ • výzkum v oblasti digitalizace a zpřístupnění

6. Zpřístupnění historických map • Mollova sbírka map • 2003 dokončena digitalizace map pokrývajících území ČR (části Čechy I. a II., Morava, Slezsko) • popis ve 4 záznamech ve formátu Master • experimenty s XSL transformacemi (almor.mzk.cz/moll) • všech 676 snímků zpřístupněno v databázi Manuscriptorium • např. mapa 67 x 58 cm: • cca 330 dpi, 8000x7000 bodů • jpg 18 MB, bez komprese 160 MB

7. Problémy • poměrně velké soubory • s rostoucí velikostí předlohy a rozlišením rostou: • doba přenosu po Internetu • nároky na výkonnost počítače při prohlížení • pro prohlížení digitalizovaných map nestačí zmenšený náhled • při zpřístupnění souboru s plným rozlišením riziko komerčního zneužití

8. Možná řešení • Ze serveru se přenáší jen ta část obrazu, kterou si uživatel prohlíží • Rastrová mapa je uložena v takovém formátu, který minimalizuje zatížení serveru (výpočetní výkon, čtení z disku apod.) • Nutné najít: • vhodný formát, ideálně společný pro archivaci i zpřístupnění • vhodný software (image server + klient) • Komerční aplikace • obvykle proprietární řešení, formáty i software závislé na jediné firmě, proto nevhodné pro dlouhodobou archivaci (např. MrSID) • cenově náročné

9. Volně dostupné formáty • zoomifyer EZ (zoomify.com) • zdarma nabízený produkt, • eliminuje potřebu image serveru, flash klient. • mapu před zpřístupněním rozbíjí na cca 1000 jpg dlaždic o různém stupni zvětšení • tiled TIFF • jpg dlaždice společně v jediném TIFF souboru • existují volně dostupné knihovny pro tvorbu a editaci (VIPS/NIP) • chybí image server podporující obrázky v plné barvě • jpeg2000 • nový, otevřený formát, ale podporovaný zatím převážně v komerčních aplikacích • riziko ztráty detailů při kompresi obrazu • volně dostupné programy pro práci s tímto formátem zatím nemají všechny potřebné parametry

10. Vyhledávání • Běžné knihovní systémy nabízejí jen omezené možnosti vyhledávání, založeného na indexaci textových údajů • Pro vyhledání map, zobrazujících určité území je nutné matematicky porovnat souřadnice hledaného území se souřadnicemi území pokrytého jednotlivými mapami • Zadání vyhledávacího dotazu lze usnadnit • možností označit hledané území interaktivně na mapě • možností uvést geografický název hledaného místa • možností vymezit časový úsek • Rozsah hledání je obvykle nutné vymezit i časově • Geografické údaje a MARC21: • kódované údaje (043) – nutno znát význam kódů a jejich vazbu na souřadnice • přímo uvedené názvy geografických oblastí (651) – nutné znát souřadnice hranic dané oblasti (není součástí záznamu geografické autority) • kódované kartografické matematické údaje (034) – geografické souřadnice „obdélníka“ opisujícího mapou pokrytou oblast, měřítko apod.

11. Možné přístupy • Využití místopisných seznamů, propojujících geografické názvy s geografickými souřadnicemi • world-gazetteer.com • Getty Thesaurus of Geographic Names • Geografické souřadnice v záznamech • nutné vkládat při katalogizaci, nároky na odborné znalosti katalogizátora • zvýšení produktivity pomocí interaktivních softwarových pomůcek: • interaktivní mapa umožňující snadnější určení souřadnic • webová služba pro převody mezi souřadnými systémy • pomocník pro přepočet starých délkových měr a měřítek

12. timemap.net jednotlivé záznamy možnost označení geografické oblasti na mapě výběr intervalu na časové ose četnost výskytu v čase http://ecai.org/imls2002/hindi/HindiMapspace.html

13. Georeferencing davidrumsey.com

14. Na jinou notu… …možnosti reprezentace hudební notace • formát MIDI – zaměřen na zvukový výstup • sazba not – MusiXTeX • zápis pomocí XML – MusicXML • nevhodné pro přímou editaci • v katalogizační praxi – Plaine & Easie Coding • používáno v projektu RISM pro záznam hudebního incipitu • vhodné pro tvorbu incipitového rejstříku • MARC21 – návrh zápisu do pole 031 podle praxe RISM 031 ##$a01$b01$c01$mS$dAria$tRei d'impuniti eccessi$re $gC-1$oc $p'2B4B8BB/4G8GxF4FF/4xA8AA4.At8B/4B$2pe • kódování záhlaví lístkového incipitového katalogu NK • používá výhradně číslice, není možné zpětné zobrazení notace

15. …a jak na ni? • aby mohl katalogizátor zadávat incipit, musí mít vizuální kontrolu správnosti • v projektu RISM bylo součástí katalogizačního modulu kontrolní zobrazení hudební notace • je nutné podobnou funkci zajistit v běžném knihovním systému • uživatele zajímá zobrazení hudební notace, ne nepřehledný kód • je nutné zajistit generování obrázku notace pro webový katalog knihovny • je nutné zajistit uživatelské rozhraní pro procházení incipitovým rejstříkem • možnost konverze do MIDI a přehrání incipitu

16. Co bude dál? • Na základě volně dostupných komponent se pokusit vytvořit image server podporující tiled TIFF formát • Vývoj nebo nalezení vhodných pomůcek pro katalogizaci map • Prozkoumat možnosti propojení knihovního systému s interaktivním vyhledáváním pomocí timemap.net • Vývoj aplikace pro kontrolní zobrazení incipitu • využití MusiXTeXu • Experimenty s využitím MusicXML

17. Děkuji za pozornost! Petr Žabička <zabak@mzk.cz> Jitka Machová <machova@mzk.cz> Moravská zemská knihovna v Brně (www.mzk.cz)