Francouzský př í stup k politice p é če o děti v komparativn í perspektivě

1. Francouzský přístup k politice péče o dětiv komparativní perspektivě François Héran (INED, Paříž), Marie-Thérčse Letablier (CEE, Paříž), Olivier Thévenon (INED, Paris) Konference České republiky k předsednictví EU „Rodičovská péče o děti a politika zaměstnanosti“ Sezení „Rodičovská péče a nerodičovská péče“ Praha, Kongresové centrum, 5. -6. února2009 I N E D

2. Dva úspěchy francouzského systému Evropská diverzita v demografickém chování a rodinných politikách je fascinující laboratoří pro sociální vědy; Francie představuje speciální případ • Celková porodnost se pohybuje kolem substitučníúrovně • 2,02 v roce 2008 (okolo 2,10 při upraveném měření) • porody zahraničních matek v tomto poměru zastupují pouze 0,1 • Kvalita poskytování péče o děti (dostupnost, cenová přijatelnost, kvalita, blahodětí) • pořadí nedávno zveřejněné centrem pro výzkum Innocenti při UNICEF: Francie = známka 8 společně s Dánskem, Finskem a Norskem, dále Švédsko (10) a Island (9) • mohl by se zlepšit poměr dítě-personál v předškolních zařízeních

3. Celková porodnost ve Francii za 30 let

4. Francie 1980-2005: omezený vliv imigrace na úroveň národní porodnosti (zahraniční matky = pouze 8% z celkového počtu matek)(F. Héran, L. Toulemon, Population & societies, 432, březen 2007)

5. 4,0 3,5 3,0 OECD průměr = 2,3 % 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 Veřejné výdaje na oblast rodiny, % HDP, 2005(OECD databáze rodin) Hotovost Služby Daňovéúlevy FR UK SW H FI NO AUS IR CZ CY PT RO IT JP ES PO GR MX KO LU DK BE DE IS AT NZ NL SK SV EE CH LV US LT CA BU MT

6. Francouzská politika na podporu rodiny: kombinace přístupů (1) • „Rodinnost“ • podpora velkým rodinám, specifická opatřeníod třetího dítěte dále • „Univerzálnost“snížení sociálních nerovností/nerovností pohlaví • zmírnění dopadů nákladů na děti na rodiče • sladění pracovního/rodinného života • Služby péče o dítě navržené tak, aby splňovaly požadavek na péči o dítě na plný úvazek, a tak umožnily práci na plný úvazek. • univerzální přístup dětí do předškolních zařízení je považován za základní prvek pro blaho dětí

7. Francouzská politika na podporu rodiny: kombinace přístupů (2) • Kompromis mezi pohledy „rodinnosti“ a „feminismu“ = „svoboda volby“ • zahrnuto v označení poskytování výhod • „complément de libre choix du mode de garde“ • „complément du libre choix d'activité“ • dává možnost volby mezi péčí a prací • dává možnost volby mezi typy péče o dítě • není to vyhraněné dilema mezi individuálními a kolektivními řešeními, nicméně řada přechodných řešení (např. opatrovnice se 3 dětmi v blízkém sousedství)

8. Francouzská politika na podporu rodiny: kombinace přístupů (3) • Makroúvahy? Často uváděné v oficiálních prohlášeních • „demografická výzva“, „sociální smlouva mezi generacemi“ • porodnost na „substitučníúrovni“ • považováno za pozitivní následek • nicméně bráno také jako cíl samo o sobě • implicitní zmínky ve veřejné debatě o upřednostňování vlastní reprodukce (místo reprodukce živené zejména imigrací)

9. Rodinné výhody ve Francii (1)

10. Rodinné výhody ve Francii (2)

11. Červenec 2006: reforma „doplňku svobodného výběru“ • Dává možnost zvolit si kratší, ale lépe placenou rodičovskou dovolenou od 3. dítěte • buď 3 roky s 354 € • nebo 1 rok s 578 € (měsíčně, navíc k základnímu příspěvku) • Dva cíle: • dát větší možnost volby rodičům • snížit negativní dopad dlouhého přerušení rozvoje kariéry

12. Nedávné posuny směrem k věřejnému/privátnímu partnerství • 2002: „Podpora integrované služby“: • dětská centra dotována fondem pro rodinné příspěvky, pokud aplikují národní pravidla ohledně poplatků • poplatky by neměly přesahovat 12% příjmu domácnosti na 1 dítě a 10% na 2 děti • pobídky pro rozšíření provozních hodin • 4leté úmluvy s obcemi, firmami a nemocnicemi na propagaci služeb péče o dítě podepsáno 4500 dohod • Daňové úlevy pro společnosti na stimulaci poskytování péče o děti

13. Zařízení pro péči o děti: jak zvládat úspěch? • Zařízení pro péči o děti se během posledních 3 desetiletí rozrostly (+ 47 000) 1998: 217 000 2006: 264 000 • Nicméně je to méně, než je absolutní zvýšení počtu narození (+ 61 000) 1998: 769 000 2006: 830 000

14. Základní sloup francouzského systému: mateřskáškola • Mateřská škola („école maternelle“) vytvořená v roce 1881, využívaná rodinami zejména od 70.let a zřizovaná především obcemi 98% dětí ve věku 3 let, 22 až 35% ve věku 2 let(nedostatečná nabídka) • Stejný sbor učitelů jako na základních školách • Další péče o děti pro pracující rodiče • v době obědů, před/po škole, ve středu (volný den), během prázdnin • velmi nerovnoměrně nabízená obcemi • Bezplatně=>velká konkurenční výhoda před privátním sektorem

15. Dopad mateřskéškoly • Pozitivní vliv na děti zlepšuje výkon ve škole, zejména u nízkopříjmových rodin (pouze několik málo studií) • Pozitivní vliv na matky (Maurin-Goux 2009) zvyšuje podíl matek LF, zejména v nízkopříjmových rodinách nebo rodinách s jedním rodičem • Akceptance společnosti • navzdory silné opozici v 50. letech • již žádné debaty o „hanebných matkách“ • vzácný příklad instituce, která je rozprostřenazespoda nahoru v rámci celého společenského žebříčku

16. Veřejné náklady na různé formy péče o dítě ve Francii (Adema & Thévenon 2008) Měsíční výdaje na dítě s celodenní docházkou

17. Hlavní problém: „volba“ a nerovnosti • „Volba“ je vysoce ekonomicky a společensky vrstevnatá • pohlavní/sociální/místní nerovnosti (chudé obce) (Bressé & Galtier 2006, Accounting Court 2008, Adhéma & Thévenon 2008) • Příklad 1., méně nákladné řešení • pro rodiče s příjmem rovným minimální mzdě: centrum péče o dítě • v případě obou výdělečných rodičů s šestinásobkem minimální mzdy: domácí „mateřský asistent“ • Příklad 2. • 56% dětí z nízkopříjmových rodin využívá placené/podporované řešení péče • 91% v rodinách s vysokým příjmem (horní pětina)

18. „Preference“: závěrečné slovo? • Viz Hakim 2000 • z hlediska sociální vědy nejsou „preference“ primárními fakty „spadlými z nebe“ • preference (záliby, volby, hodnoty, záměry, apod.) je třeba sami sobě vysvětlit („endogenezovat“) (např. pomocí logické regrese) • Například: • během minulých století velká část rolníků „upřednostňovala“ neposílat své děti do škol • ještě v 70. letech třídy pracujících „upřednostňovaly“ zkrácené středoškolské vzdělání

19. „Individuální preference“: závěrečné slovo? • Mnohé existenciální „volby“ nejsou skutečnými volbami, nebo je jimi pouze několik málo z nich(množství literatury) • výběr partnera • rezidenční volby (dědictví, trh bydlení, atd.) • nedokončení nebo prodloužení studia • volba oboru, povolání • baby boom ve Francii: spousta porodů a narození nebyla žádoucí • Volby, preference, záliby závisí také na volbách ostatního (sociální interakce, vliv, názor rodičů, sousedů) • včetně voleb porodnosti (H.-P. Kohler)

20. Ani „čistá volba“ani „odtažitá volba“ • Dvě úskalí teorie volby • teorie „odtažité volby“: dláždí cestu pro sociologismus a totalitarismus • teorie čistě svobodné nebo přirozené volby: posvěcuje sociální nerovnosti na „přirozené“ hierarchie • Pro pragmatickou a konsenzuální politiku potřebujeme • 1/ poskytnou aktérům více voleb • nejenom hraniční dilema mezi individuálními a kolektivními řešeními, ale široké spektrum flexibilních a přechodných řešení • 2/ identifikovat faktory (prostředky nebo překážky), které utváří možnosti pro různých voleb • nástroj vědeckého výzkumu