Mikroekonomie I Trh práce

1. Mikroekonomie I Trh práce Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

2. Trh práce v podmínkách dokonalé konkurence • Práce je činnost, jejímž nositelem je člověk. • Z tohoto důvodu ovlivňuje práci řada neekonomických faktorů, což působí zejména na vývoj nabídky po práci na tomto trhu. • Při rozhodování firmy na trhu práce budeme nejprve vycházet z předpokladu existence dokonalé konkurence, tzn. velký počet nabízejících i poptávajících a žádný nemůže ovlivnit mzdovou sazbu.

3. Poptávka po práci • Poptávka po práci je určená množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních ceny práce (při různých mzdových sazbách). • Firma maximalizující zisk najímá takové množství práce, při němž se vyrovnává příjem z mezního produktu práce s mezními náklady na práci, resp. mzdou. MRPL = MFCL = w

4. Poptávka po práci • Příjem z mezního produktu práce (MRPL) je násobkem mezního fyzického produktu (MPPL) a ceny produktu (P). • Vývoj produktivity práce určuje zákon klesajících výnosů, tzn. že přírůstky produktu se s každou dodatečnou jednotkou práce snižují. • Protože mezní náklady na faktor určuje tržní výše mzdy, je klesající část křivky mezního produktu práce základem pro určení křivky poptávky po práci. Odvození křivky po práci spočívá v nalezení optimální výše zaměstnanosti pro jednotlivé výše mzdy, resp. MFCL .

5. Křivka poptávky po práci w MFCL A wA MRPL=D LA L

6. Nabídka práce • Člověk jakožto spotřebitel poptává na trhu zboží takového množství výrobků a služeb, jaké mu umožňuje jeho příjem a ceny zboží. • Nadále budeme předpokládat, že jediným zdrojem příjmu je pro něj jeho pracovní činnost. • Podoba pracovní činnosti : • Práce ve firmě – pronájem práce na trhu práce za účelem získávání peněz. • Domácí práce – umožňuje vytvářet výrobky či služby pro přímou spotřebu nebo zvyšovat znalosti a dovednosti, které mohou vést ke zvýšení spotřeby v budoucnosti.

7. Nabídka práce • Práce ve firmě a domácí práce zaberou část dne, zbytek je volným časem. • Pro určení tržní nabídky je účelné předpokládat pouze dvě možnosti využití času : • Pracovní čas • Volný čas • Cílem spotřebitele je maximalizace užitku = jak maximalizovat užitek rozdělením času mezi práci ve firmě a volný čas.

8. Nabídka práce • Člověk bude chtít zvyšovat počet odpracovaných hodin, dokud se mezní užitek plynoucí ze zboží získaného díky poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem z poslední hodiny volného času. • Tedy maximálního užitku je dosaženo tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času shodný.

9. Substituční a důchodový efekt • Změna mzdové sazby má na rozhodování mezi prací a volným časem dvojí účinek : • Substituční efekt – při vyšší mzdě každá hodina práce přináší větší množství výrobků a služeb, což vede k tendenci více pracovat na úkor volného času (vede k zvyšování nabízeného množství práce; tzn. nahrazuje volný čas prací). • Důchodový efekt – vyšší mzdazvyšuje reálný příjem (za předpokladu, že ceny výrobků a služeb se nemění) a vede tak k tendenci mít více volného času ( vede k snižování nabízeného množství práce; tzn. nahrazuje práci volným časem).

10. Substituční a důchodový efekt • Substituční a důchodový efekt působí protichůdně. • Dopad na změny mzdy na nabízené množství práce záleží na tom, který z nich převažuje : • Substituční > důchodový = s růstem mzdy nabízené množství práce roste • Substituční < důchodový = s růstem mzdy nabízené množství práce klesá

11. Zpět zakřivená křivka nabídky po práci • Tvar křivky individuální nabídky práce závisí na tom, který z efektů změny mzdy převládá. • Při nižší mzdové sazbě převládá substituční efekt a množství nabízené práce roste : křivka individuální nabídky práce má pozitivní směrnici. • Při vyšší mzdové sazbě převládá důchodový efekt a množství nabízené práce klesá : křivka individuální nabídky práce má zápornou směrnici. • Jedná se o tzv. zpět zakřivenou individuální křivku nabídky práce.

12. Zpět zakřivená individuální křivka nabídky práce w X wX LX L (hod./týden)

13. Rovnováha na trhu práce • Rovnováha na trhu práce vzniká při vyrovnání nabídky s poptávkou =>rovnovážná mzda. • Tržní křivka poptávky je horizontálním součtem individuálních křivek poptávky všech firem na trhu. • Tržní křivka nabídky je taktéž horizontálním součtem individuálních křivek nabídky práce, ale přesto není zpět zakřivená.

14. Rovnováha na trhu práce • Důvody proč není tržní křivka nabídky zpětně zakřivená : • Různí lidé mají rozdílné alternativní náklady a různý vztah k práci. • Rostoucí mzda přitahuje na trh nové pracovníky s vyššími transferovými výdělky. • Při vychýlení mzdy (mzdové sazby) z rovnovážné úrovně vzniká na trhu nedostatek nebo přebytek práce.

15. Rovnováha na trhu práce w SL přebytek L w2 E wE w1 DL nedostatek L LE L

16. Rovnováha a mzdové rozdíly • V podmínkách dokonalé konkurence působí na trhu identického výrobního faktoru tendence k ustalování rovnovážné výše jeho ceny. • Jestliže se bude mzdová sazba lišit, pracovníci budou přecházet z hůře placeného zaměstnání do zaměstnání s vyšší mzdovou sazbou. • To zapříčiní, že nabídka práce v zaměstnání s nižší mzdovou sazbou bude klesat a mzdová sazba bude růst; v zaměstnání s vyšší mzdovou sazbou bude růst nabídka práce, ale mzdová sazba bude klesat – dokud se mzdová sazba u všech zaměstnaných nevyrovná. • Přesto existují často i velmi výrazné mzdové rozdíly.

17. Nerovnovážné rozdíly • Některé rozdíly ve mzdách u stejně kvalifikovaných pracovníků odrážejí změny v rozvoji v jednotlivých odvětví. • V těchto případech různá mzdová sazba povede ke změnám poptávky a nabídky práce, dokud se její výše v jednotlivých zaměstnáních nevyrovná. • Mzdové rozdíly vedou k přesunům pracovních zdrojů a vyrovnávání mzdových rozdílů.

18. Rovnovážné rozdíly • Ne všechny mzdové rozdíly vedou k přemísťování pracovních zdrojů. • Rovnovážné rozdíly jsou vysvětlovány : • Nedostatečnou mobilitou zdrojů a segmentací trhu práce • Rozdíly ve vrozených duševních a tělesných schopnostech, které jsou dané zděděnými vlastnostmi a rodinnou výchovou • Rozdíly v čase a penězích potřebných k rozvoji určitých dovedností a schopností • Rozdíly v nepeněžním prospěchu určitého zaměstnání • Existují kompenzující rozdíly ve mzdách – vyššími mzdami jsou kompenzovány nepeněžní rozdíly mezi určitými profesemi, placeny příplatky za mimořádné služby, vyrovnány prostředky za placení školného a odbornou přípravu.

19. Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence • Příznaky a projevy nedokonalé konkurence na trzích práce : • Mzdová strnulost – pomalá reakce mezd na změny na trzích práce • Klasifikační systémy – podle nich jsou zaměstnanci odměňování (mzdové tarify firem) • Kolektivní smlouva • Pracovně právní zákonodárství • Mzdové sazby jsou tak často i delší dobu nad nebo pod úrovní příjmu z mezního produktu práce

20. Trh práce v podmínkách nedokonalé konkurence • Formy nedokonalé konkurence, které jsou spojeny s monopolní výhodou na straně poptávky nebo nabídky práce : • Monopson – trh s monopolní sílou na straně poptávajícího na trhu práce • Působení odborových organizací – existence monopolní síly na straně nabízejícího na trhu práce

21. Monopson • Jediný kupující určitého vstupu (jediný zaměstnavatel práce určité kvalifikace nebo jediný zaměstnavatel práce v určité oblasti) • Firma má monopsonní sílu ve všech případech, kdy se setkává s rostoucí křivkou nabídky práce. • Monopson může ovlivnit mzdy svých zaměstnanců. • Mzdová sazba tedy není monopsonistovi dánatrhem.

22. Monopson • Jestliže monopsonista najímá dodatečného zaměstnance, zvyšuje mzdu všem dosud zaměstnaným pracovníkům. • MC firmy, spojené se zaměstnáním dodatečného pracovníka se rovnajíw tohoto pracovníka plus zaplaceným vyšším mzdám již najatých pracovníků. • Proto jsou MC práce vyšší, než mzda nutná pro zaměstnání dodatečné jednotky práce a tento rozdíl se zvyšováním množství práce roste : MFCL> w

23. Monopson • Firma maximalizující zisk převyšuje zaměstnanost práce tak dlouho, dokud dodatečný příjem ze zaměstnané dodatečné jednotky (příjem z mezního produktu práce) převyšuje dodatečné náklady na práci (mezní náklady na práci). • V této firmě nebude dána zaměstnanost vyrovnáním křivky poptávky a nabídky práce, jako je tomu v dokonalé konkurenci. • Mezní příjem z produktu práce převyšuje v rovnováze mzdovou sazbu. • Pracovníci v této situaci rozhodují pouze o tom zda pracovat, či nepracovat pro danou firmu (monopson).

24. Monopson w MFCL SL M N wM MRPL=DL LM LN L

25. Odborové svazy na trhu práce • Odborové svazy – sdružení pracujících, které ovlivňuje určitým způsobem nabídku práce a v určité míře mohou ovlivnit i poptávku po práci. • Odbory vznášejí řady požadavků: • vyšší mzdy • větší bezpečnost práce • lepší pracovní podmínky • více pracovních příležitostí • My se zaměříme na požadavek vyšší mzdové sazby.

26. Odborové svazy na trhu práce • Na daném trhu práce si můžeme představit tři základní možnosti dosažení vyšších mzdových sazeb : • Vyjednání vyšší mzdy (která je vyšší než rovnovážná mzda) • Zvýšení rovnovážné mzdové sazby snížením nabídky práce • Zvýšení rovnovážné mzdové sazby zvýšením poptávky po práci

27. Mzdový práh • Odbory mohou vyjednáváním se zaměstnavateli v daném odvětví dosáhnout minimální mzdu, která převyšuje rovnovážnou mzdu na tomto trhu. • Stává-li se tato výše mzdy tržní mzdou, představuje výše této mzdy výši mezních nákladů na práci, resp. nabídky práce. • S růstem ceny práce bude najímáno menší množství práce a sníží se zaměstnanost u všech firem v odvětví a zaměstnanost práce v celém odvětví klesne.

28. Efekt mzdového prahu w S w O F MFCLO wO wO E MFCL wE wE MRPL=D D LO LE LF LO LE L L

29. Snížení nabídky práce odbory • Tento postup zvýšení mzdy vyžaduje dva předpoklady : • Odbory musí být schopné snížit počet těch, kteří nabízejí práci určitého typu. • Odbory musí donutit zaměstnavatele zaměstnat pouze členy odborů. SO w S EO F wO E wE D LO LE LF L

30. Zvýšení poptávky po práci • Třetí cesta ke zvýšení mzdové sazby je zvýšení poptávky po práci. • Snaha přimět spotřebitele ke zvýšení poptávky po jimi vyráběném zboží. • Snaha omezit prodej konkurenčního zboží. w S F wO EO E wE DO D LF LE LO L

31. Bilaterální monopol • Bilaterální (dvoustranný) monopol – vzniká, když existuje monopolní síla jak na straně nabídky práce, tak i na straně poptávky po práci. • Zájmy obou stran jsou protichůdné (monopson – co nejnižší mzda, odborové svazy – co nejvyšší mzda). • Výška skutečné mzdové sazby závisí na vzájemném poměru monopolní síly odborů a monopsonu. • Mzda bývá výsledkem kolektivní smlouvy mezi oběma stranami.