Sociální politika v mezinárodním kontextu

1. Sociální politika v mezinárodním kontextu Jabok / ETF 2013 Michael Martinek

2. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

3. Kritéria Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

4. Sociální politika – volební programy • Zvýšení daňové slevy na dítě • Společné zdanění a sociální pojištění manželů • Důchodová reforma zohledňující počet vychovaných dětí • Porodné i na druhé a třetí dítě • Právní nárok na mateřskou školu od tří let, povinná mateřská škola jeden rok • Nižší snížená sazba DPH (z 15% na 10 a méně %) • Redukce či zrušení zdravotnických poplatků • Důchodová reforma: zrušení druhého pilíře Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

5. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

6. V Jižním Súdánu zemřelo 80 lidí, zavraždili je zřejmě zloději dobytka • Při přepadení několika vesnic v neklidné provincii Jonglei na východě Jižního Súdánu zemřelo v neděli podle zástupců mírové mise OSN nejméně 78 lidí. Dalších 80 utrpělo zranění, čtyři desítky lidí včetně 20 dětí ozbrojenci unesli. V pondělí o tom informovala agentura AFP. • Útok mají podle jihosúdánské armády na svědomí členové milice Davida YauYaua, jedné ze skupin, která se zde zapojuje do nepřehledných bojů o dobytek, území a vliv. Jejich přepadení mělo zřejmě loupežný charakter, protože ukradli tisíce kusů dobytka, uvedla agentura AP. Při tom kolem sebe bezhlavě stříleli. • Jižní Súdán získal nezávislost na Súdánu v roce 2011. Vládě se však stále nedaří získat plnou kontrolu nad celým územím státu a zvlášť obtížně se jí to daří právě v Jonglei, kde za poslední dva roky přišlo o život nejméně 1 500 lidí. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

7. Jižní Súdán • Nejnovější stát světa – vznikl 9. července 2011 oddělením od původního Súdánu na základ výsledku referenda. • Nadále zůstávají nevyřešené spory se Súdánem: • oblast Abyei je spravována společně oběma zeměmi a pořádek v ní udržují etiopské mírové jednotky. •  etnické násilí • nejsou vyřešeny spory se Súdánem ohledně rozdělení příjmů z ropy. • pohraniční boje kvůli sporům o některá území bohatá na ropu. • Na zvládnutí situace vyslala OSN do Jižního Súdánu na 7 000 vojenských příslušníků mírových sborů. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

8. Lucemburské vládě šéfuje od roku 1995. Ustál špionážní skandál i volby • Lucemburská politická scéna, stejně jako ta česká, zažila letos pořádně "horké léto". Skandál kolem tajných služeb odposlouchávajících vrcholné politiky stál premiéra v červenci jeho post. Na rozdíl od svého českého protějšku však aféru ustál a o čtvrt roku později opět triumfoval ve volbách. • Ačkoliv Křesťanskosociální lidovou stranu (CSV) poškodil letos jeden z největších skandálů na lucemburské politické scéně vůbec, z nedělních předčasných voleb vyšla i přesto jako vítěz. Získala 33,7 procenta hlasů. Velmi pravděpodobně tak v čele nové vlády opět zasedne dosavadní předseda vlády Jean-ClaudeJuncker. • Nejdéle úřadující premiér v EU, v čele lucemburské vlády stojí od r. 1995. • Juncker podal demisi v červenci poté, co se na veřejnost dostaly informace o tom, že lucemburská tajná služba nelegálně odposlouchávala vrcholné politiky, premiéra nevyjímaje, a její agenti si přivydělávali tučnými úplatky a kupčením. • Původně sice vystudoval práva, ale jako advokát se nikdy neživil, od mládí působil v politice. Později měl velký vliv na vznik eura a až do letošního ledna byl v čele Euroskupiny sdružující ministry financí zemí platících eurem. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

9. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

10. 6. Evropská unie – struktura, instituce, politiky, rozpočet Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

11. Mezinárodní vládní organizace Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

12. Evropská unie Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

13. Hlavní orgány EU Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

14. Evropská Rada European Council(Evropský summit) • Nejvyšší orgán EU • Jejími členy jsou hlavy států (Rumunsko, Litva, Kypr, Francie) nebo vlád členských zemí Evropské unie; zasedá 4x ročně. • Přijetí Lisabonské smlouvy zavedlo funkci stálého předsedy Evropské rady, který je volen na 2,5leté funkční období. • Dne 1. prosince 2009 se prvním stálým předsedou Evropské rady stalHerman Van Rompuy(Belgie) Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

15. Budova JustusLipsius v Bruselu – sídlo Evropské rady a Rady EU JustusLipsius (1547 —1606), vlámský filosof a humanista. Zabýval se především oživením stoicismu takovou formou, která by nebyla v rozporu s křesťanstvím. Jeho ideje o postavení člověka ve společnosti měly vliv na utváření moderního pojetí státu. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

16. Rada EU • Rada EU zastupuje zájmy členských států EU a funguje na mezivládním principu. Je to legislativní a výkonný orgán, který může rozhodovat o všech otázkách integrace. Hlavním sídlem Rady EU je Brusel, především budova JustusLipsius. • Radu tvoří příslušní ministři, kteří zastupují členské státy • Formálně existuje jedna Rada, vzhledem k různým agendám, které projednává, existuje v jejím rámci několik formací. V historii jich bylo až 22. V červnu 2002 rozhodla Evropské rada na zasedání v Seville o ustanovení pouze 9 formací Rady EU. • Obecné záležitosti a vnější vztahy • Zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele • Hospodářství a finance (ECOFIN) • Spravedlnost a vnitřní věci • Konkurenceschopnost • Doprava, telekomunikace a energie • Zemědělství a rybolov • Životní prostředí • Vzdělávání, mládež a kultura Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

17. Orgány Rady EU • PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU • V předsednictví Rady se členské země střídají po šesti měsících podle předem daného pořadí. Předsednická země má možnost určovat agendu a priority Rady a tím ovlivnit směr, kterým se ubírá celá Unie. Menší členské země proto trvají na zachování rotačního předsednictví. • COREPER (Comité des Representants Permanents, Výbor stálých zástupců) • Stálí zástupci členských států v Bruselu (velvyslanci a jejich zástupci), kteří jsou v úzkém kontaktu s Evropskou komisí i mezi sebou navzájem. • Na půdě COREPERu se připravují a projednávají návrhy, o nichž pak, často již jen formálně, rozhoduje Rada. COREPERu podléhá přibližně 200 pracovních skupin, které se zabývají technickými detaily jednotlivých legislativních návrhů. • Českou republiku od 7. ledna 2008 zastupuje v Bruselu Milena Vicenová. • GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT • Zajišťuje zasedání Rady po technické a administrativní stránce. Spravuje rozpočet Rady a archívy. Člení se na pět ředitelství a odbor právních služeb. Sídlí v budově JustusLipsius v Bruselu. • V čele sekretariátu stojí generální tajemník, kterého jmenuje Rada na základě hlasování kvalifikovanou většinou. Současným generálním tajemníkem Rady je Pierre de Boissieu. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

18. Kalendář předsednických zemí Rady EU Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

19. Entropa – David Černý Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

20. Rozhodování v Radě EU • Akty Rady mají podobu nařízení, směrnic, rozhodnutí, společných akcí, společných postojů, doporučení, stanovisek, závěrů, prohlášení, usnesení. • Pokud Rada jedná jako zákonodárce, podává jí návrhy Evropská komise. Rada je posuzuje a může je před přijetím upravit. • Počet hlasů každého členského státu stanoví Smlouvy (čl. 205 SES). V rámci jednotlivých politik smlouvy dále vymezují případy, ve kterých je při hlasování vyžadována: • prostá většina - K přijetí návrhu se Rada musí usnést většinou hlasů svých členů. Každý stát má jeden hlas. (Používá se většinou u procedurálních otázek.) • kvalifikovaná většina - Patří k nejvíce využívaným způsobům hlasování. Postupně vytlačuje význam jednomyslného hlasování. • jednomyslnost - Každá země má při hlasování jeden hlas, uplatňuje se zde systém veta. Z hlediska tvorby funkční politiky EU méně efektivní (hrozba uplatnění veta). Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

21. VÁŽENÍ HLASŮ V RADĚ EU (ke dni 1.1.2007) • Kvalifikovaná většina je počet hlasů zástupců Rady EU vyžadovaných pro rozhodnutí na základě článku 205(2) Smlouvy o ES. Od 1. ledna 2007 je kvalifikovaná většina určena jako 255 hlasů z 345. Kvalifikovaná většina by měla představovat 62% celkové populace EU. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

22. Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

23. Evropský parlament – 736 křesel Německo………………………………… 99 Francie, Itálie, Spojené království……72 Španělsko, Polsko………………………50 Rumunsko…………………………………33 Nizozemsko………………………………25 Belgie, Česká republika, Maďarsko Portugalsko, Řecko……………………..22 Švédsko…………………………………...18 Bulharsko, Rakousko……………………17 Dánsko, Finsko, Slovensko…………….13 Irsko, Litva…………………………………12 Lotyšsko…………………………………….8 Slovinsko……………………………………7 Estonsko, Kypr, Lucembursko………….6 Malta………………………………………….5 Předseda EP Martin Schulz Německo Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

24. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

25. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

26. POSLANCI ZVOLENÍ ZA ČR • Březina Jan (EPP) Brzobohatá Zuzana (S&D) Cabrnoch Milan (ECR) Dušek Robert (S&D) Češková Andrea (ECR) Fajmon Hynek (ECR) Falbr Richard (S&D) Havel Jiří (S&D) Kohlíček Jaromír (GUE/NGL) Kožušník Edvard (ECR) Maštálka Jiří (GUE/NGL) Ouzký Miroslav(ECR) Poc Pavel (S&D) Ransdorf Miloslav (GUE/NGL) Remek Vladimír(GUE/NGL) Roithová Zuzana  (EPP) Rouček Libor (S&D) Sehnalová Olga (S&D) Strejček Ivo (ECR)Tošenovský Evžen (ECR) Vlasák Oldřich (ECR)Zahradil Jan (ECR) • Politické skupiny 2009-2014 • POSLANECKÝ KLUB EVROPSKÉ LIDOVÉ STRANY (KŘESŤANSKÝCH DEMOKRATŮ) • SKUPINA PROGRESIVNÍ ALIANCE SOCIALISTŮ A DEMOKRATŮ V EVROPSKÉM PARLAMENTU • SKUPINA ALIANCE LIBERÁLŮ A DEMOKRATŮ PRO EVROPU • SKUPINA ZELENÝCH/EVROPSKÉ SVOBODNÉ ALIANCE • SKUPINA EVROPSKÝCH KONZERVATIVCŮ A REFORMISTŮ • SKUPINA KONFEDERACE EVROPSKÉ SJEDNOCENÉ LEVICE A SEVERSKÉ ZELENÉ LEVICE • EVROPA SVOBODY A DEMOKRACIE • NEZAŘAZENÍ POSLANCI Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

27. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

28. Organizace EP • Evropský parlament mátři oficiální sídla. Ve Štrasburku se "europoslanci" scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. Stálé výbory Evropského parlamentu se scházejí mezi plenárními zasedáními v Bruselu, kde se konají také jednodenní "miniplenárky". Předsednictvo Evropského parlamentu a generální sekretariát sídlí v Lucemburku. • Simultánní tlumočení všech parlamentních rozprav i rozprav výborů je zajištěno ve všech 23 oficiálních jazycích Evropské unie. Také všechny úřední dokumenty EU se překládají a zveřejňují ve všech oficiálních jazycích. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

29. Parlament má tři hlavní úlohy: Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

30. Evropská komise • Evropská komise je nadnárodní orgán Evropské unie, nezávislý na členských státech a hájící zájmy Unie. Pojem je používán ve dvou významech: buď jako kolegium komisařů nebo jako kolegium s celým administrativním aparátem. Komise se účastní takřka na všech úrovních rozhodování, má největší administrativní a expertní aparát. Sídlí v Bruselu, některé části jsou dislokovány v Lucemburku. Člení se na několik generálních ředitelství a služeb. • Komise (kolegium komisařů) je složena z komisařů. Komisaři pocházejí z členských států a jsou těmito státy do své funkce navrhováni. Jsou zcela nezávislí, nesmějí přijímat instrukce od státu, ze kterého pocházejí, ani od jakéhokoliv jiného státu a jsou povinni prosazovat výhradně zájmy unie. • V čele stojí předseda navržený Evropskou radou a potvrzený Evropským parlamentem. Ostatní členové (komisaři) jsou společně jmenováni Radou Evropské unie, předsedou Evropské komise a potvrzeni Evropským parlamentem. Komise má rovněž dva místopředsedy. • Komisař spravuje jeden nebo několik resortů (generálních ředitelství), pro které se používá zkratky DG. Generální ředitelství mají strukturu podobnou ministerstvům a v jejich čele stojí generální ředitelé, kteří jsou kariérními úředníky. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

31. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

32. Palác Berlaymont – sídlo Evropské komise Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

33. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

34. VYSOKÝ PŘEDSTAVITEL PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKU • Místopředsedou Komise je Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Jeho práci má podporovat nově vytvořená Evropská služba pro vnější činnost, jejíž součástí se stane zhruba 130 zastoupení Unie v třetích zemích a u mezinárodních organizací. • V současnosti: baronka CatherineAshtonová. • Funkce zahrnuje tři úkoly: • zmocněnkyně Rady pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku • předsedkyně Rady pro zahraniční věci  • místopředsedkyně Komise Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

35. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

36. Rozpočet EU Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

37. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

38. Příjmy rozpočtu EU • Hlavní příjmy rozpočtu jsou tři: • tradiční vlastní zdroje, které plynou do rozpočtu EU přímo (cla a zemědělské dávky, kdysi jediný zdroj, v současnosti asi 12 % příjmů a s rozšiřováním EU a liberalizací globálního obchodu dále klesá), • vlastní zdroj z DPH (dnes 11 % rozpočtu a dlouhodobě klesá díky politickému snižování marže – dnes 0,3 % daňového základu, výpočet je poměrně složitý) • příspěvek členských států dle HDP (zbytek, tedy asi 76 %, dlouhodobě stoupá díky snižování ostatních zdrojů – není nastavena pevná výše, flexibilně se z něj dofinancovává rozpočet do dohodnuté výše výdajů). • Podpůrným zdrojem jsou potom příjmy z pokut a poplatků EU (asi 1 % s poměrně velkými výkyvy) a v souvislosti s příjmy musí být zmíněn i "britský rabat", tedy sleva pro Spojené království ve výši dvou třetin jeho čisté pozice (letos 4 mld. EUR, tedy asi 2 % celého rozpočtu EU; na tuto úlevu jsou navázány další menší pro jiné čisté plátce, což celý systém poněkud komplikuje). Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

39. Přínos jednotlivých zemí v roce 2011 Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

40. Zaměstnanci EU Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

41. Práce v bruselských institucích • Celkem asi 30.000 zaměstnanců, z ČR asi 500: • Politici • Experti • Administrativní pracovníci • Předkladatelé • Samostatný zákoník práce, nezávislý na členských státech; vlastní mzdové tarify. • Na práci v EU se vypisuje náročné výběrové řízení (jazykové a znalostní testy v ČR, osobní pohovory v Bruselu) Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

42. Soudní dvůr Evropské unie • Soudní dvůr Evropské unie (dříve Evropský soudní dvůr; ESD) je nejvyšším soudem Evropské unie. Má poslední slovo ve věcech právního řádu EU. Byl zřízen v roce 1952 a sídlí v Lucemburku na rozdíl od většiny ostatních institucí EU, které sídlí v Bruselu. V čele je předseda. Za každý stát EU v něm je 1 soudce. • Soudní dvůr rozhoduje spory mezi orgány Společenství, mezi orgány Společenství a členskými státy a mezi členskými státy navzájem; výjimečně může řízení zahájit i vnitrostátní subjekt (jednotlivec). • Zatímco kterýkoli soud členských států (tedy vnitrostátní, regionální nebo místní soud) má uplatňovat právo Evropské unie (EU), Soudní dvůr Evropské unie zajišťuje, aby docházelo k jednotnému výkladu a provádění práva EU ve všech členských státech. Judikaturu EU tudíž rozvíjí především Soudní dvůr Evropské unie. Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

43. Mezinárodní soudy v Evropě Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

44. Brusel – Evropská čtvrť Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek

45. Evropský dům • Evropský dům je místem, ve kterém sídlí Zastoupení Evropské Komise v České republice a Informační kancelář Evropského parlamentu v České republice. • Dozvíte se v něm nejen o Evropské unii, jejích politikách, institucích, ale prostřednictvím pravidelných aktivit máte možnost se obeznámit jak s praktickými dopady jejího fungování na každého z nás, tak s kulturními specifiky jednotlivých členských zemí, národů a komunit. • Prostor v přízemí budovy Evropského domu čítá informační, výstavní a konferenční místnost. Naleznete zde i knihovnu vybavenou počítači a také kvalifikované pracovníky, kteří Vám rádi pomohou. • Informační kancelář Evropského parlamentu v ČRJungmannova ul. 24110 00  Praha 1 - Nové MěstoTel.: (+420) 255 708 208Fax: (+420) 255 708 200E-mail: eppraha@europarl.europa.eu Sociální politika v mezinárodním kontextu. Jabok / ETF, 2013. Michael Martinek