Transplantační program

1. Transplantační program IV. Část – Transplantace orgánů Renata Vyhlídalová FNUSA

2. Transplantační program ČR • Transplantační program si dává za cíl nahradit funkci selhávajícího orgánu a zlepšit kvalitu života v případě tkání. Součástí jsou nejen dárci a příjemci nebo-li čekatelé, ale i transplantační týmy a koordinátoři orgánových a tkáňových transplantací. • Transplantace rozdělujeme na tři základní části: • transplantace orgánů • transplantace tkání • transplantace krvetvorných buněk

3. Historie • Za začátek transplantací v České republice lze považovat rok 1961, kdy byla v tehdejším Československu provedena první transplantace ledviny ve FN Hradci Králové. • Ledvina byla transplantována16-cti leté nemocné, která přišla o svou solitární polycystickou ledvinu. Dárkyní byla matka. Štěp sice obnovil svou funkci, nemocná však po 16 dnech zemřela na infekci. S dalšími transplantacemi začalo toto pracoviště v roce 1969. • Systematický program transplantací ledvin v Československu zahájili a první úspěšnou transplantaci ledvin provedli 21. 3.1966 v Ústavu klinické a experimentální chirurgie (dále IKEM) v Praze Krči. Příjemcem byl nemocný Karel Pavlík a dárkyní byla jeho matka. Štěp fungoval 3 roky, nemocný zemřel v roce 1969 na krvácení do mozku.

4. Současnost • V současné době se v ČR kromě ledvin transplantuje srdce, plíce, játra, a slinivka břišní včetně Langerhansových ostrůvků • V případě transplantací tkání jde zejména o oční rohovky. Tato transplantace je nejstarší v klinice prováděnou alotransplantací. První úspěšnou transplantaci rohovky provedl Zirm v Olomouci v roce 1905. • Zvláštní kapitolou zůstává transplantace krvetvorných buněk.

5. Které orgány se mohou transplantovat? • V České republice se transplantují srdce, plíce, játra, slinivka břišní, ledviny a v některých západních státech i tenké střevo (např. Rakousko). • Kde v České republice se transplantují orgány? V České republice máme dvě transplantační centra, kde se transplantují srdce a játra – Brno, Praha IKEM, dále jedno transplantační centrum, kde se transplantují plíce – Praha Motol a celkem sedm transplantačních center, kde se transplantují ledviny – Praha IKEM, Praha Motol (dětské ledviny), Plzeň, Hradec Králové, Brno, Olomouc, Ostrava.

6. Co je to čekací listina? • Čekací listina je registr neboli seznam čekatelů na transplantaci jednotlivých orgánů nebo tkání. Indikaci k zařazení provádí transplantační centra (v případě ledvin ve spolupráci s dialyzačními pracovišti), vlastní zařazení a správu čekací listiny má na starosti KST.V České republice je jediná národní čekací listina na transplantaci orgánů.

7. Co je to KST ? Koordinační středisko transplantací (dále KST) je organizační složkou státu zřízenou Ministerstvem zdravotnictví dne 7.7.2003, podle ustanovení § 25 zákona č. 285/2002 Sb. tzv. „transplantační zákon“. KST je v přímé působnosti MZ a je zřízeno za účelem zajištění a zprostředkování transplantací, přičemž plní několikzásadních úkolů.

8. Úkoly Koordinačního střediska transplantací • Posláním KST je zajišťovat a koordinovat transplantace v souladu s poznatky moderní medicíny, etiky a práva. • Cílem činnosti týmu KST je maximální měrou přispět ke zlepšení kvality života pacientů nebo k jeho záchraně.“

9. Koordinátoři KST • Mají nepřetržitou službu • Přijímají informace o potencionálních dárcích z regionálních transplantačních center. Přijímané výzvy jsou posléze zpracovány. Orgány jsou dle národní čekací listiny a alokačních algoritmů nabídnuty do příslušných transplantačních center konkrétním čekatelům. Z důvodu většího počtu čekatelů na ledviny, než v případě ostatních orgánů, je alokace ledvin prováděna pomocí počítačového programu, který pracuje s přesně definovanými algoritmy.

10. Čekatelem na transplantaci orgánů se může stát jenom ten čekatel, který je zařazen na čekací listině jednotné pro celou ČR.Jde o pacienta, který trpí nezvratným selháváním funkce určitého orgánu, kdy nereaguje na medikamentózní léčbu a nelze jej řešit jiným způsobem. V neposlední řadě je to čekatel schopný transplantace, tedy plánované operace v celkové anestézii a užívání dlouhodobé imunosupresívní léčby, s výhledem na dlouhodobé přežití. Kdo se může stát čekatelem na transplantaci?

11. Jak dlouho čekají čekatelé na transplantaci (’kolik lidí je přede mnou?’)? • Čekací doba výrazně závisí na tom, zda je k dispozici vhodný dárce. U žijících dárců lze transplantaci časově uzpůsobit. U kadaverózních (zemřelých) dárců je doba čekání různá a může se velice lišit (od několika málo dnů až po několik let), je nemožné ji předem odhadnout. Čekací listina není ‘fronta’, kde by člověk přišel na řadu, ale spíše seznam čekatelů, ze kterého je podle daných pravidel vybírán nejvhodnější příjemce pro orgán, který je ‘k dispozici’ - kritériem není jen doba čekání, ale i medicínská kritéria jako například KS, naléhavost transplantace, imunologické parametry (u ledvin), váhový poměr mezi dárcem a příjemcem (u ostatních orgánů).

12. Jaké jsou výhody odběru orgánu od žijícího dárce oproti kadaveróznímu dárci? • Výhod je několik. Jednou z nich je předpokládaná krátká doba studené ischémie = doba od počátku proplachu orgánu konzervačním roztokem do doby obnovení průtoku krve v orgánu po transplantaci a následně lepší průměrná délka přežívání ledviny (oproti ledvině získané od zemřelého dárce).Další výhodou je dokonalá příprava a vyšetření dárce i příjemce. Je možné naplánovat operaci kdykoliv dle potřeby pacienta, kdy není nutné čekat až se naskytne vhodná ledvina od kadaverózního dárce. Předpokladem je tedy zdravý dárce, pro kterého nepředstavuje darování ledviny riziko. Výzkumy ukazují, že zbývající zdravá ledvina v těle dárce pokryje veškeré potřebné funkce a pro dárce prakticky nevznikají žádná omezení.

13. Jak probíhá výběr vhodného příjemce na transplantaci ledviny? • Výběr příjemce na transplantaci ledviny je řešen pomocí počítačového programu, který v sobě obsahuje alokační algoritmy. První podmínkou je kompatibilita v krevní skupině (dále KS) dárce a příjemce (např. dárce s KS A bude vhodným pro příjemce v KS A, AB). Dalšími jsou stupeň HLA shody, výskyt speciálně vyšetřovaných protilátek a zohledňuje se i délka dialyzačního léčení. • Děti čekající na transplantaci se při výběru upřednostňují.

14. Jak probíhá výběr vhodných příjemců ostatních orgánů (srdce, játra, plíce, slinivka břišní)? • Výběr čekatelů probíhá na základě shody v krevní skupině, váhového poměru dárce s čekatelem, urgence a regionální oblasti.

15. Kdo nemůže být transplantován? • Z hlediska nemožnosti transplantace existuje několik zásadních situací: • čekatel, který kvůli celkovému zdravotnímu stavu není schopný transplantace nebo samotné narkózy • čekatel, který není schopný dlouhodobě užívat imunosupresívní léčbu (např. z důvodu nespolupráce či z důvodu jiné nemoci – chronické infekce) • stavy, kdy transplantaci nelze provést z chirurgických příčin (nemožnost cévní anastomózy při pokročilé ateroskleróze; do určité míry i obezita) • kontraindikací jsou i jiná závažná onemocnění (tumory, závažné postižení srdce a cév)

16. Jak se změní život po transplantaci? • Úspěšná transplantace přináší obvykle zásadní zlepšení kvality života. I transplantovaný pacient má však v životě určitá omezení: Např. - nutnost trvalého užívaní imunosupresívních léků - opakované návštěvy a kontroly na specializovaných lékařských pracovištích I přes tyto výhrady hodnotí většina pacientů kvalitu života za velmi dobrou.

17. Počet kadaverozních dárců v regionech transplantačních center ČR od 1.1.2011 do 30.9.2011

18. Rozdělení kadaverozních dárců podle odebraných a transplantovaných orgánů od 1.1.2011 do 30.9.2011

19. Počet transplantací ledvin od žijících dárců v regionech transplantačních center ČR od 1.1.2011 do 30.9.2011

20. Počet transplantací srdce, jater, pankreatu a plic v jednotlivých TC ČR od 1.1.2011 do 30.9.2011

21. Použitá literatura, jiné zdroje: • Kapitoly z lékařské etiky – Josef Kuře a kol., LF MU Brno, 2010, 6.kapitola: Transplantační etika, MUDr. V. Zvoníček, PhD. • Mozková smrt –prezentace, autor Mudr. Václav Zvoníček, Ph.D. • www.nrod.cz – Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů.