150 likes | 350 Views
Vězňovo dilema ve vědě a praxi. Martin Zielina, Irena Kovačičinová. TEORETICKÁ ČÁST. Teorie her. Aplikovaná disciplína matematiky Theory of Games and Economic Behavior (1944) John von Neumann a Oskar Morgensterne. Hry s nulovým a nenulovým součtem. Dilema vězně.
E N D
Vězňovo dilema ve vědě a praxi Martin Zielina, Irena Kovačičinová
Teorie her • Aplikovaná disciplína matematiky • Theory of Games and Economic Behavior (1944) • John von Neumann a Oskar Morgensterne
Dilema vězně Autoři: Merrill Flood a Melvin Dresher (leden, 1950) V 60. a 70. letech bylo napsáno o tomto tématu více než 1000 článků (Donniger, 1986, p. 124).
Vězňovo dilema Optimalita v Paretově smyslu – A1, A2, B1 Nashovo ekvilibrium – B2 NEJVÝHODNĚJŠÍ STRATEGIE – VŽDY ZRADIT!
Turnaj ve vězňovu dilematu (VD) • Robert Axelrod • 14 naprogramovaných strategií VD + program „Náhoda“ (náhodná volba zrady a spolupráce), které se utkaly systémem každý s každým ve 200 kolovém turnaji • Vítěz – TIT FOR TAT („půjčka za oplátku“) = v 1. kole tato strategie spolupracuje a v dalších kolech opakuje tah spoluhráče
Shrnutí teoretických přístupů • Jednokolová varianta vězňova dilematu – vždy zradit. • Vícekolová varianta vězňova dilematu – TIT FOR TAT („půjčka za oplátku“).
Experimenty s vězňovým dilematem • Demingův cyklus (Plan-Do-Check-Act) – postupné zlepšování • Další faktory ovlivňující VD: příbuzenství (Hamilton, 1964a, 1964 b), věk, gender, příslušnost k sociální třídě, rasa (např. Sampson, Kardush, 1965), postavení ve skupině (Brown, 1984), vliv genetiky, IQ, sociální blízkosti (Segal, Hersberger, 1999)
Vězňovo dilema u jednovaječných a dvojvaječných dvojčat Zdroj: Segal, Hershberger, 1999, p. 39.
Specifický osobnostní typ • Experimentálně potvrzeno, že někteří lidé mají tendenci vždy spolupracovat (ryzí altruisté). • Liší se však názory na to, kolik takových altruistů se vyskytuje ve společnosti. • Okolo 12 % - 13 % (Cooper et al., 1996, p. 189) nebo pouze přibližně 5 % (McKelvey, Palfrey, 1992, p. 820) z celkové populace.
Míra spolupráce dle pohlaví po jednotlivých kolech Zdroj: Ortmann, Tichy, 1999, p. 335
Přehled použité literatury • BROWN, R.J. The Effects of Intergroup Similarity and Cooperative vs. Competitive Orientation on Intergroup Discrimination. British Journal of Social Psychology, 1984, Vol. 23, No. 1, p. 21-33. • COOPER, R., DEJONG, D. V., FORSYTHE, R., ROSS, T. W. Cooperation without Reputation: Experimental Evidence from Prisoner´s Dilemma Games. Games and Economic Behavior, 1996, Vol. 12, No. 13, p. 187-218. • DONNINGER, C. Is It Always Efficient to be Nice? In Dickman and Mitter (eds) Paradoxical Effects of Social Behavior. Heidelberg: Physica Verlag, 1986, p. 123-134. • HAMILTON, W. D. The genetical evolution of social behavior (I). Journal of Theoretical Biology, 1964a, Vol. 7. p. 1-16. • HAMILTON, W. D. The genetical evolution of social behavior (II). Journal of Theoretical Biology, 1964b, Vol. 7. p. 17-52. • MCKELVEY, R. D., PALFREY, T. R. An Experimental Study of the Centipede Game. Econometrica, 1992, Vol. 60, No. 4, p. 803-836. • SAMPSON, E. E., KARDUSH, M. Age, Sex, Class, and Race Differences in Response to a Two-Person Non-Zero-Sum Game. Journal of Conflict Resolution, 1965, Vol. 9, No. 2, p. 212-220. • SEGAL, N. L., HERSHBERGER, S. L. Cooperation and Competition Between Twins: Findings from a Prisoner´s Dilemma Game. Evolution and Human Behavior, 1999, Vol. 20, No. 1, p. 29-51. • ORTMANN, A., TICHY, L. K. Gender differences in the laboratory: evidence from prisoner´s dilemma games. Journal of Economic Behavior & Organization, 1999, Vol. 39, p. 327-339.