190 likes | 327 Views
Poplatky za OZE jsou hlavním problémem průmyslu ČR s cenou elektřiny. Jelenovská 2013 Karel Šimeček - SVSE. Porovnání vývoje celkových cen elektřiny pro průmysl v ČR s průměrem EU (Eur/MWh). Od roku 2009 neparticipuje průmysl v ČR na konkurenční výhodě domácích energetických surovin.
E N D
Poplatky za OZE jsouhlavním problémem průmyslu ČR s cenou elektřiny Jelenovská 2013 Karel Šimeček - SVSE
Porovnání vývoje celkových cen elektřiny pro průmysl v ČR s průměrem EU (Eur/MWh) Od roku 2009 neparticipuje průmysl v ČR na konkurenční výhodě domácích energetických surovin. Od roku 2009 se stále zvyšuje konkurenční nevýhoda v rostoucích přirážkách k tržní ceně komodity.
Problém materiálového průmyslu • V ČR jsou jedny z nejvyšších cen elektřiny pro průmysl, což snižuje konkurenceschopnost zejména energeticky náročných odvětví • Regulované poplatky za síťové služby jsou počítány jako variabilní i když obsahují fixní složku. Velcí odběratelé je v ČR křížově dotují • Příplatky za OZE k ceně elektřiny jsou jedny z nejvyšších v Evropě ,energeticky náročný průmysl oproti jiným zemím Evropy nemá žádné osvobození od této enormní zátěže V období recese hrozí v ČR vlivem poplatků na OZE kolaps části průmyslu
Rozdíl mezi cenami pro průmysl a obyvatelstvo v ČR je nejnižší v EU Porovnání cen pro domácnosti a pro průmysl 70-150GWh/rok 2012
Způsob tvorby jednotlivých složek ceny elektřiny Komodita – vývoj tržního prostředí nabídky a poptávky ve vazbě na rozvoj evropských přenosových sítí. Objektivní vlivy Monopolní síťové služby – míra unbundlingu , kontrola a regulace nákladů a způsob jejich alokace na jednotlivé typy odběratelů Subjektivní vztah poskytovatel/regulátor Ekologické přirážky – direktivy EU, národní zákony a vyhlášky Politická rozhodnutí dle politické kultury
Porovnání celkových cen elektřiny pro výrobce hnojiv (2011)Příklad ochrany energeticky intenzivního průmyslu v Německu
Proč má průmysl v ČR nejvyšší ceny v EU?Zodpovědnost za vývoj jednotlivých složek ceny elektřiny
Vývoj legislativy, pravidel trhu a regulace cen podporoval spíše zájmy energetických firem. Příklad – vývoj POZE • 2005 – schválen nekvalitní zákon 180/2005, bez vazby na NAP s pozměňovacími návrhy poslanců, které prakticky blokovaly možný zásah regulátora. • 2008- nedodržení principu 15ti leté návratnosti ve FVE Vláda nereaguje na upozornění ERÚ • 2009 – nečinnost HV PSP i SP přes upozornění ERÚ na prohlubování nerovnováhy mezi pořízením FVE a podporou výkupními cenami či zeleným bónusem • 2010 – mediální útoky „ekologických“ hnutí proti prognózám ERÚ, rostoucí aktivita průmyslu
Co je příčinou neochoty politiků reagovat na porušování zákona o 15ti leté návratnosti investic do FVE? • 2010 – MPO předkládá dílčí opatření: Zákon 137/2010 11letá návratnost (?) pak zásah ERÚ Zákon 330/2010 - omezení FVE na střechy do 30 kW Zákon 402/2010 a Nařízení vlády 418/2010 - zavedení příspěvku ze SR a zdrojů financování • 2011-2012 – „kompromisní“ novelizace Zákona 165/2010 o POZE vazba na NAP, nedostatečná kompetence ERÚ. Potřeba nové novelizace 2012 – Ustavení pracovní skupiny při MPO k řešení kalamitní situace v poplatcích za OZE pro průmysl
Procento odebraného zisku mezi lety 2013 - 2012 583,00 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Procento odebraného zisku v roce 2013 (absolutně) Chemie Celkem Ostatní Sklárny Teplárny Hutnictví Papírenství 583,00 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Chemie Celkem Ostatní Sklárny Teplárny Hutnictví Papírenství Meziroční nárůst poplatků za OZE snižuje ziskovost firem (z let 2011/2012) o 7-30% Celková výše poplatků za OZE snižuje ziskovost energeticky intenzivních firem (z let 2011/2012) o 20-60%
Úroveň poplatků za OZE v EU a míra podpory průmyslu Podpora OZE umožňuje různou míru protekcionismu průmyslu. Bohatší státy EU toho využívají Průmyslové státy v EU nezatěžují průmysl poplatky za OZE , aby nesnižovaly jeho konkurenceschopnost Poplatky průmyslu v EU Francie- 7.5 €/MWh, průmysl 0.5% z GVA, strop 550 tis €/rok Německo – 35.3 €/MWh, průmysl 0.5 €/MWh Belgie - 7.6 €/MWh, průmysl cca 50% Dánsko - 8 €/MWh, průmysl snížená taxa ČR - 16,8 €/MWh (8,2 €/MWhze SR) - 2012 - 23,3 €/MWh (8,2 €/MWhze SR) - 2013 ČR –Firmy platí 75% POZE
Průmysl bude muset kompenzovat rostoucí poplatky za OZE propouštěním zaměstnanců a snižováním výdajů na vývoj a investice Zatímco ziskovost firem se mění dle vývoje ekonomiky, poplatky za OZE neúprosně rostou a na rozdíl od daní je musí platit i firmy ve ztrátě Poplatky platí i samovýrobci Poplatky za OZE výrazně zdražují železniční dopravu a MHD oproti silniční Roční podíl průmyslu 0,48 *44mld.Kč za OZE představuje ekvivalent osobních nákladů na 60 tis. zaměstnanců, z toho samotná FVE může způsobit nezaměstnanost 40 tis. osob
Vlivem extrémně předražené FVE dosáhne celková dotace na POZE částky téměř 1 bil.Kč Pro srovnání: Povodňové škody 1997+2002 = 136,3 mld. Kč Církevní restituce: 56 + 79 = 135 mld. Kč
Při vhodném načasování „solárního boomu“ bylo možno ušetřit více než 50% dotace na FVE tj. nejméně 500 mld.Kč Modelová studie
Náklady chybného rozhodnutí o FVE by neměly být přenášeny do cen elektřiny
Porovnání příplatků za POZE při plné kompenzaci chybných rozhodnutí
Zásady prosazované SVSE • Zatížení průmyslu může být nejvýše na úrovni evropské konkurence. Podíl státního spolufinancování OZE je nezbytný. Odběratelé by neměli platit za chyby politiků a státních úředníků. • Platba za OZE dle spotřeby není solidarita, ale diskriminace energeticky náročných odvětví. Energeticky intenzivní obory by měly mít snížené poplatky dle velikosti odběru • Celkový objem příplatků k cenám elektřiny musí být nastaven na optimální vývoj struktury OZE dle NAP s minimálně 15ti letou návratností • Výrobci KVET by měli mít snížené poplatky za spotřebu z této vlastní výroby
Českému hospodářství hrozí katastrofa odlivem téměř 950mld.Kč Jak situaci řešit? a) snížení potřeby dotací • Daně provozovatelům OZE ke korekci dosažení 15tileté návratnosti jako legální veřejné podpory • Odebrání licence provozovatelům OZE v případě zjištění nezákonného chování v průběhu povolovacího procesu a provozování • Prošetření střetu zájmů v legislativním procesu i na obecní úrovni.Ze zjištění vyvodit politickou zodpovědnost k dalším legislativním procesům v oblasti POZE
Českému hospodářství hrozí katastrofa odlivem téměř 950mld.Kč Jak situaci řešit? b) další zdroje financování • K pokrytí nákladů na POZE ze státního rozpočtu využít všech existujících ekologických poplatků a daní placených průmyslem • K pokrytí nákladů na chybně nastavenou podporu FVE vypsat mimořádnou „fotovoltaickou daň“ z příjmů obyvatelstva a zisku právnických osob.Opodstatnění daně: Vysoká cena za OZE je výsledkem špatné práce politiků, které jsme sami zvolili. Teď za to platíme daň