Vodstvo na pevnině

1. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Vodstvo na pevnině Z_063_Krajinná sféra a její základní části_Vodstvo na pevnině Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace

2. Anotace: • Digitální učební materiál je určen pro seznámení a upevňování znalostí o vodstvu na pevnině • Materiál rozvíjí a podporuje nově získané vědomosti a dovednosti žáků • Je určen pro předmět zeměpis v 6. ročníku • Tento materiál vznikl jako doplňující materiál k učebnici: : BRYCHTOVÁ, Šárka, Josef BRINKE a Josef HERINK. Planeta Země: Zeměpis pro 6. a 7. ročník základní školy. Praha 1: Fortuna, 2001. ISBN 80-7168-475-9.

3. Vodstvo na pevnině Pevninské vodstvo je na rozdíl od vody v mořích sladké. Vodstvo na pevnině tvoří: vodní toky (řeky, potoky) jezera bažiny umělé vodní nádrže (přehrady, rybníky)

4. Vodní toky Na začátku řeky nebo potoka je vývěr podzemní vody pramen Vodní toky, které ústí do větších vodních toků se nazývají přítoky Všechny vodní toky na určitém území tvoří říční síť Postavíme- li se čelem po proudu řeky, po pravé ruce jsou pravé přítoky po levé ruce jsou levé přítoky Území, z něhož voda stéká do jedné řeky, se nazývá povodí Území, z něhož všechny vodní toky odvádějí vodu do jednoho moře se nazývá úmoří Množství vody, které proteče místem koryta za jednu sekundu se nazývá průtok

5. Jezera Jezero je přirozená nádrž stojaté vody. Podle původu dělíme jezera na: jezera vzniklá v příkopových propadlinách jezera jako zbytky bývalých moří jezera sopečného původu jezera ledovcového původu

6. Jezera vznikla v příkopových propadlinách, kde voda zde zaplnila pokleslou část pevniny. Tak vzniklo nejhlubší jezero na světě Je hluboké 1602 m. Bajkal. Některá jezera jsou zbytkem bývalých moří ( před mnoha miliony let byl tvar pevniny jiný než dnes). Tak vzniklo největší jezero na světě, zvané Kaspické moře. Název moře získalo jezero pro svou velikost. Tato jezera jsou slaná. Některá jezera jsou sopečného původu. Mohou vzniknout i v kráteru sopky. Crater Lake Nejvíce jezer je ledovcového původu. Kdysi dávno bylo na Zemi chladněji než dnes. Ledovec sahal až k našim hranicím. Po ústupu ledovců zůstala v zahrazených sníženinách v krajině jezera. Ve Slovenské republice takto vznikla plesa ve Vysokých Tatrách. Štrbské pleso

7. Do většiny jezer ústí řeky a opět z nich vytékají.Taková jezera nazýváme Druhé největší jezero na světě je Hořejší jezero v USA. průtočná. V suchých oblastech jsou však jezera, z nichž žádná řeka nevytéká. Voda se v nich ztrácí jenom výparem a vsakováním (například jezero Čad v severní Africe). Jsou to bezodtoková jezera.

8. Jezera v České republice Černé jezero je největší ledovcové jezero v České republice. Má rozlohu 18,43 ha. Dosahuje hloubky 40,6 m. Vzniklo v poslední době ledové. Čertovo jezero je pověstmi opředené jezero ledovcového původu. Rozloha je 10,33 ha a hloubka jezera dosahuje místy 36,5 m. Plešné jezero je ledovcového původu, má plochu 7,48 ha a největší hloubku 18,30 m.

9. Prášilské jezero je ledovcové jezero. Má rozlohu 3,7 ha. Je hluboké maximálně 15 m. Je hrazeno 9 m vysokým valem žulových balvanů. Laka je ledovcové jezero. Rozlohou 2,53 ha je nejmenším šumavským jezerem na české straně hranice.Jezero je hluboké maximálně 3,9 m. Chalupské jezírko je největší rašelinné jezírko (1,3 ha) v ČR. Průměrná mocnost rašeliny je 1,9 m, největší až 7 m.

10. Bažiny Vodní toky přinášejí do jezer písek a hlínu. Jezera se zanášejí a jejich plocha se postupně zmenšuje. Od břehů zarůstají pobřežními rostlinami (rákosím, sítinou) a postupně se mění v bažinu. Bažiny jsou trvale zamokřená území souvisle porostlá rákosím a dalšími vlhkomilnými rostlinami. Největší bažiny na našem území jsou na Šumavě.

11. Umělé vodní nádrže Umělé vodní nádrže jsou dílem člověka , který využil vhodných přírodních podmínek pro tvorbu těchto vodních děl. Rybníky Jsou vodní nádrže určené k chovu ryb. Nejvíce rybníků u nás je v jižních Čechách. Největší z nich je Rožmberk, na jehož hladině lze již pozorovat zaoblení Země.

12. Mnohé rybníky byly založeny v 16.století. Tehdy si ještě málo zničená příroda na tyto zásahy rychle zvykla. Zakládání rybníků je příkladem jedné z mála kladných změn, které člověk v krajině provedl. Dnes je odklon člověka od přírody příliš velký. Již nedokážeme dobře odhadnout reakce přírody. Výstavba vodních děl v současnosti způsobuje řadu problémů.

13. Přehrady Jsou velké vodní plochy vzniklé přehrazením koryt řek hrázemi. Voda z přehrad se využívá: Na výrobu elektrické energie Na zavlažování polí Pro zásobování měst pitnou vodou K rekreaci

14. Lidé potřebují stále více vody, a tak se staví nové přehrady. Se stavbou se ale musí postupovat opatrně, protože zaplavení velké plochy může přírodu velmi těžce poškodit. Naše největší přehrada je Lipno na Vltavě.

15. Sněžnáčára Je úroveň nadmořské výšky v horách, od které už sníh netaje. V pohořích tropického pásu je sněžná čára nejvýše (kolem 4 500 m). Směrem k pólům se nadmořská výška sněžné čáry snižuje až k hladině moře. Neroztátý sníh se hromadí a stlačováním a změnami teploty se postupně mění v pevný led. Sněžná čára dobře viditelná na vrcholkách Alp. Jedná se o linii, kam už nesahá sníh.

16. Ledovce Ledovec je těleso z ledovcového ledu. Nejčastěji má tvar bochníku. Ledovce můžeme rozdělit na: horské pevninské Horské ledovce vznikají ve velehorách. Pohybují se po svahu až na dno údolí, v němž leží. Ledovcová údolí mají většinou tvar písmene U, svislé svahy a ploché dno. Příkladem horského ledovce je ledovec Dachstein v Alpách.

17. Pevninské ledovce Nacházejí se ve velmi chladných oblastech a pokrývají rozsáhlé plochy. Největší je antarktický ledovec a grónský ledovec. Také pevninské ledovce se pohybují a sklouzávají do oceánu. Okraje ledovce se lámou a jako ohromné ledové kry potom putují po moři.

18. Podpovrchová voda • Po dešti se vždy určité množství vody • vypaří • odteče do vodního toku • vsákne do půdy Voda, která se vsákne do půdy, se nazývá podpovrchová Podpovrchovou vodu dělíme na půdní podzemní Půdní voda je ta, která je obsažena v půdě. Je velmi důležitá pro růst rostlin.

19. Podzemní voda Vsakuje hlouběji. Prochází puklinami a propustnými horninami, až narazí na horniny nepropustné (např. jíl). Tyto horniny vodu zastaví, a ta pak vyplní dutiny v nich. Takto uloženou vodu nazýváme podzemní. pramen. Místo, kde podzemní voda vytéká na povrch, se nazývá V místech, kde se vyskytuje podzemní voda, lidé hloubí studny. Voda získaná z podzemí může být označována i jako minerální voda.

20. Zdroje: Soubor:Great Lakes Lake Superior.png. DANIEL FR. Wikipedie [online]. 2005, 20.9.2005 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Great_Lakes_Lake_Superior.png Soubor:ShrinkingLakeChad-1973-1997-EO.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 22.6.2005 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:ShrinkingLakeChad-1973-1997-EO.jpg Soubor:Černé jezero zabírané z karové stěny.JPG. MGR. ZDENĚK KUBEŠ. Wikipedie [online]. 2010, 5.3.2011 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:%C4%8Cern%C3%A9_jezero_zab%C3%ADran%C3%A9_z_karov%C3%A9_st%C4%9Bny.JPG Soubor:Motivační-foto-Čertovo-jezero.jpg. MGR. ZDENĚK KUBEŠ. Wikipedie [online]. 2008, 20.4.2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Motiva%C4%8Dn%C3%AD-foto-%C4%8Certovo-jezero.jpg Soubor:Plešné jezero.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 16.9.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ple%C5%A1n%C3%A9_jezero.jpg Soubor:Prášilské-jezero1.jpg. MGR. ZDENĚK KUBEŠ. Wikipedie [online]. 2006, 18.2.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C3%A1%C5%A1ilsk%C3%A9-jezero1.jpg Soubor:Jezero Laka.JPG. Wikipedie [online]. 2005, 31.1.2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jezero_Laka.JPG Soubor:Chalupská slať.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 11.4.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Chalupsk%C3%A1_sla%C5%A5.jpg Soubor:Mokrady Srby 2.jpg. Wikipedie [online]. 2007, 29.8.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mokrady_Srby_2.jpg Soubor:Raselink.jpg. Wikipedie [online]. 2006, 7.12.2011 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Raselink.jpg

21. Zdroje: Soubor:Rozmberk.JPG. Wikipedie [online]. 2006, 13.11.2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rozmberk.JPG Soubor:Rybník Rožmberk zabraný z oblasti retenčního prostoru.jpg. Wikipedie [online]. 2011, 5.12.2011 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rybn%C3%ADk_Ro%C5%BEmberk_zabran%C3%BD_z_oblasti_reten%C4%8Dn%C3%ADho_prostoru.jpg Soubor:Lipno2.jpg. HANS WEINGARTZ. Wikipedie [online]. 2006, 18.6.2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lipno2.jpg Soubor:Lipenská přehrada.JPG. Wikipedie [online]. 2006, 22.5.2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lipensk%C3%A1_p%C5%99ehrada.JPG Soubor:Slapyprehrada.jpg. Wikipedie [online]. 2009, 7.9.2009 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Slapyprehrada.jpg Soubor:Prague Milicovsky Forest pond.jpg. Wikipedie [online]. 2007, 5.5.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Prague_Milicovsky_Forest_pond.jpg Soubor:051027 Rybolov Jesenice 0010.JPG. Wikipedie [online]. 2007, 15.2.2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:051027_Rybolov_Jesenice_0010.JPG Soubor:Dachstein-topview.jpg. T. LESSIAK. Wikipedie [online]. 2004, 23.8.2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dachstein-topview.jpg Soubor:Dachsteingosau.JPG. ROMAN KLEMENTSCHITZ. Wikipedie [online]. 2006, 25.8.2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dachsteingosau.JPG Soubor:155 - Glacier Perito Moreno - Panorama de la partie nord - Janvier 2010.jpg. MARTIN ST-AMANT.Wikipedie [online]. 2010, 23.10.2010 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:155_-_Glacier_Perito_Moreno_-_Panorama_de_la_partie_nord_-_Janvier_2010.jpg

22. Zdroje: Soubor:Beardmore Glacier - Antarctica.JPG. JIM WALDRON. Wikipedie [online]. 2007, 13.3.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Beardmore_Glacier_-_Antarctica.JPG Soubor:Iceland Grimsvoetn 1972-B.jpg. ROGER MCLASSUS. Wikipedie [online]. 2005, 19.1.2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Iceland_Grimsvoetn_1972-B.jpg Soubor:KarlovyVaryHotSpring.jpg. FILIP MALJKOVIC. Wikipedie [online]. 2006, 16.8.2006 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:KarlovyVaryHotSpring.jpg Soubor:Volynka-Riverhead.JPG. Wikipedie [online]. 2005, 9.4.2007 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Volynka-Riverhead.JPG Soubor:Sirnypramen2.JPG. Wikipedie [online]. 2006, 12.3.2009 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sirnypramen2.JPG Soubor:Snow line in Alp.jpg. Wikipedie [online]. 2008, 13.6.2008 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Snow_line_in_Alp.jpg