Služby pro rodiny v ČR výzvy a perspektivy

1. Služby pro rodiny v ČRvýzvy a perspektivy PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D. Katedra sociální práce FF UK v Praze

2. Obsah příspěvku • Výsledky šetření služeb pro rodiny v ČR. • Výzvy a perspektivy v oblasti služeb. • Příklady inovativního přístupu. Současnost a perspektiva sociální péče ve společnosti 21.století, 2.-3.9.2010, Litomyšl

3. Pravidelná šetření služeb pro rodiny v letech 2006-2010 • 2006 – služby poskytované nestátními neziskovými organizacemi ve vybraných krajích • 2007 – služby z pohledu orgánů sociálně právní ochrany ve všech krajích • 2008 – služby pro žadatele o náhradní rodinou péči a pěstouny • 2009 – metodika hodnocení situace ohrožené rodiny • 2010 – plánování služeb pro rodiny ve vybraných krajích Současnost a perspektiva sociální péče ve společnosti 21.století, 2.-3.9.2010, Litomyšl

4. Cíle šetření • Zjištění stavu a nabídky služeb pro rodiny, kapacit, překážek, možností a limitů spolupráce. • Komplexní pohled na služby pro rodiny z pohledu všech účastníků Současnost a perspektiva sociální péče ve společnosti 21.století, 2.-3.9.2010, Litomyšl

5. Jak to vidí NNO? • Organizace se zaměřují nacílové skupiny,se kterými se pracuje relativně snadno (neklinické rodiny),nebo tam kde situace vyvolává přirozenou potřebu pomáhat (rodiny s postiženým dítětem) • Služby náročné na materiální aprofesionální zázemí jsou pro nestátní subjekty často příliš náročné. Současnost a perspektiva sociální péče ve společnosti 21.století, 2.-3.9.2010, Litomyšl

6. Organizace cítí zřetelnou potřebu rozšíření některých služeb, nejvíce sociálně aktivizačních služeb pro rodinu. Současnost a perspektiva sociální péče ve společnosti 21.století, 2.-3.9.2010, Litomyšl

7. Jak to vidí OSPOD? • Problém s kvalifikací pracovníků • Administrativní zátěž • Velký počet klientů • Nedostatečná lokální spolupráce • Spolupráce spíš s „tradičními“ partnery • Náhradní rodinná péče na okraji zájmu • Zájmy ohrožených rodin se nedostatečně promítají do komunitního plánování Současnost a perspektiva sociální péče ve společnosti 21.století, 2.-3.9.2010, Litomyšl

8. Shrnutí • Sociální pracovnice OSPOD mají příliš vysoké počty případů a nemají dostatečné kapacity k efektivní práci s ohroženými rodinami. • Postrádají dostatečnou nabídku místně dostupných služeb. • NNO jsou v poskytování služeb pružnější, ale nemají (většinou) kapacity na rozvoj a dlouhodobé udržení náročnějších služeb. Současnost a perspektiva sociální péče ve společnosti 21.století, 2.-3.9.2010, Litomyšl

9. Co s tím? • Výkonný orgán zodpovědný za agendu rodiny vč. sledování stavu práv dětí. • Změna systému financování služeb pro rodiny a děti – peníze za dítětem, motivace obcí. • Taxativní vymezení max. počtu klientů na pracovnici OSPOD. • Deinstitucionalizace služeb. • Transformace některých pobytových zařízení. • Podpora rozvoje terénních a ambulantních služeb. Současnost a perspektiva sociální péče ve společnosti 21.století, 2.-3.9.2010, Litomyšl

10. Příklady inovativních přístupů • Rozšiřování terénních a ambulantních služeb • Transformace služeb • Nové metody práce Současnost a perspektiva sociální péče ve společnosti 21.století, 2.-3.9.2010, Litomyšl

11. Rozšiřování terénních a ambulantních služeb • Sociálně aktivizační služby pro rodiny v Karlovarském, Zlínském a Jihomoravském kraji připravované SOS Dětskými vesničkami na rok 2011 • Nový model služeb pro ohrožené rodiny jako prevence institucionální péče. Současnost a perspektiva sociální péče ve společnosti 21.století, 2.-3.9.2010, Litomyšl

12. Transformace služeb • Vznik Centra pro rodinu při dětském domově v Novém Strašecí v roce 2009. • Poskytování terénních služeb rodinám dětí v DD o.s. Člověk hledá člověka s cílem návratu dětí do rodinného prostředí. Současnost a perspektiva sociální péče ve společnosti 21.století, 2.-3.9.2010, Litomyšl

13. Nové metody práce • Rodinné konference • Model z Nového Zélandu, dnes rozšířený v Evropě (Holandsko, Velká Británie, Slovensko, Srbsko) • Forma zplnomocnění rodiny pro řešení problémů pomocí vlastních zdrojů. • Profesionálové jsou facilitátory procesu. • Role rodiny je výraznější něž u případových konferencí. Současnost a perspektiva sociální péče ve společnosti 21.století, 2.-3.9.2010, Litomyšl

14. Průběh rodinné konference • Rodinný koordinátor připraví všechny účastníky na průběh konference. • Na úvod všichni účastníci informují o svém pohledu na situaci (rodina i profesionálové) • Privátní rodinná fáze – rodina diskutuje o možnostech řešení a navrhuje plán • Rodinným koordinátor shrnuje výstupy pro všechny účastníky i s jejich rolí v celém plánu Současnost a perspektiva sociální péče ve společnosti 21.století, 2.-3.9.2010, Litomyšl

15. Zkušenosti z Holandska • Rodiny mají průměrně 3 různé problémy = multiproblémové rodiny. • Průměrně se rodinné konference účastní 13 osob (min. 3, max. 50 osob) a je stanoveno 18 úkolů. • Při využití rodinných konferencí méně dětí odchází do péče mimo rodinu a setrvávají v ní kratší dobu. • Rodiny i profesionálové hodnotí přínos konferencí pozitivně. • Dobré zkušenosti s využitím u rodin odlišného etnického původu – inspirace pro práci s romskými rodinami. Současnost a perspektiva sociální péče ve společnosti 21.století, 2.-3.9.2010, Litomyšl

16. Děkuji za pozornost! Kontakt: hana.pazlarova@ff.cuni.cz