Prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc.

1. Nové kompetence psychologické, sociální a duchovní pomoci v sociální péčiSoučasnost a perspektiva sociální péče v 21. stol. Litomyšl, 20. 9. – 21. 9. 2007 Prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc. Institut pro výzkum dětí, mládeže a rodiny, Fakulta sociálních studií MU, Brno

2. Úvod Psychologie v systému práce s lidmi či Psychologie organizačního chování. Jedním z úkolů této speciální psychologické vědy je – ve vztahu k sociální práci – poskytnout odpověď na následující otázky: • jak má jednat sociální pracovník ve svém profesním rozhodování s klienty, • jak má jednat v interakci s kolegy a s nadřízenými / podřízenými, aby respektoval kulturu organizace, • jak má řešit každodenní úkoly v rámci instituce, kde působí a • jak má delegovat úkoly a kontrolovat je – a to na základě sebepoznání a tomu odpovídajícího sebeutváření i sociálně kulturních kompetencí (terciální gramotnost). V širším významu jde o kulturu sociálního styku a sociálních vztahů – tedy o základ kultury instituce. Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

3. Motto: Sociální péče začíná vztahem. Parafráze (dle D. Wirze) Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

4. Cíl sdělení • Definovat, o které nové (či staronové) kompetence jde • Objasnit souvislosti mezi sociální kulturou pracovníků zařízení sociální péče, a jejími důsledky pro osobní pohodu pracovníků samotných i pro kvalitu života pracovníků a klientů (obyvatel) • Charakterizovat podmínky kultury jednání vedoucích a vedených • Upozornit na důležitost rozvoje emocionální inteligence a metod k udržení a obnově psychické pohody jako předpokladů pro vytváření občansky důstojné atmosféry a kooperativních vztahů v institucích sociální péče Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

5. Důvod rozvíjení sociální kultury práce v oblasti sociální péče Česká republika jako členský stát Evropské unie má před sebou značně podceňovaný, ale politicky, sociálně i kulturně významný úkol stát se občanskou společností, čemuž dosud není náležitě rozuměno a co není náležitě objasňováno ani v médiích ani v povinném školním vzdělávání. Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

6. Definice občanské společnostiCo to je občanská společnost viděna pohledem sociologickým a politologickým? Občanská společnost – je společenstvím civilizovaných lidí s vyspělou sociální, mravní, politickou a ekonomickou kulturou osobnosti. Lidí, kteří jsou si vědomi svých práv, ale vědí, že s každým právem je spojena určitá povinnost a snaží se povinnosti odpovědně plnit. Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

7. Co se konkrétně očekává od realizace ideálu občanské společnosti v oblasti sociální péče? • Vztahy mezi vedoucími pracovníky i ve styku vedoucích s klienty budou založeny na sounáležitosti a kooperaci. • Klienti budou zažívat důstojnost ve vztazích v zařízení sociální péče a tak budou podle svých možností poznávat ( zakoušet, prožívat), co to je občanská společnost a co to znamená žít a jednat podle jejích ideálů. Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

8. Civilizovanost jako základ občanské společnosti M. Scott Peck (2003) poukazuje na to, že moderní společnost se stává shlukem lidí, kteří se individualisticky ženou za úspěchem, místo aby pochopili, že společnost může přežít a rozvíjet se jen, když bude v lidských vztazích a v soužití uplatňován komunitní princip. Civilizovanost chápe jako základní lidskou slušnost, která nesouvisí tak dalece s formální zdvořilostí, jak by odpovídalo doslovnému překladu anglického ter- mínu ‚civility‘. --------------------- In: Svět, který čeká na zrození aneb návrat k civilizovanosti Argo, Praha 2003. Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

9. Co je jádrem civilizovanosti? Civilizovanost se projevuje upřímností, poctivostí a opravdovostí ve vzájemném styku člověka s člověkem. Podle M. Scotta Pecka tyto hodnoty lidské slušnosti měli na mysli otcové zakladatelé Spojených států. Do základů občanské výchovy je potřebí znovu vložit soustavu hodnot, které mají být základem zodpovědného občanství. Jde o hodnoty, - které jsou opakem sebestřednosti, - které probouzejí v lidech zájem o celospolečenská témata, - které budí respekt k oprávněným zájmům druhých a - které rozvíjejí prosociální orientaci vedoucí k vytváření společenství založených na vědomí sounáležitosti. Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

10. Pojem sociální kultury, resp. kultury sociálního styku Z dosud řečeného plyne, že už od dětství by měla být rozvíjena etická kultura osobnosti u všech občanů. Etická kultura znamená, že se člověk naučil uvědomovat si, co činí, že dokáže odhadnout, kdy ubližuje, zraňuje a kdy je prospěšný společenství, ve kterém žije. Nejde však jen o dovednosti reflexe a sebereflexe, ale i o potřebu rozvíjet pozitivní prosociální kvality soužití s druhými. Mnozí lidé jsou si vědomi, že jednají nemorálně, ale říkají si: „No a co, všichni jsou takoví“ – a tím se zbaví pocitu viny nebo výčitek svědomí. Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

11. Sociální kultura jako základ psychosociálních a duchovních kompetencí? Jádrem sociální kultury je tedy morální citlivost a znalost mravních norem i ochota je respektovat Tyto kvality osobnosti můžeme považovat za nové kompetence Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

12. Jak se sociální kultura projevuje v institucích sociální péče? • Vedoucí instituce řídí činnost zařízení sociální péče a zaměstnanců, a je tedy v tomto smyslu manažer či vedoucí pracovník • Sociální pracovník řídí, vede a pečuje o své svěřence • Vedoucí i řadoví sociální pracovníci musí proto v rámci svého osobního a profesního rozvoje pracovat na sobě – pěstovat selfmanagement selfmanagement je tedy další nová kompetence Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

13. Selfmanagement rozvíjí dovednosti: • Vyznat se v sobě • Vyznat se v lidech • Umět jednat s lidmi K tomu je nutné uvědomovat si a v jednání uplatňovat rozdíl mezi řízením a vedením. Řídit znamená umět dělat věci dobře, vést znamená umět dělat dobré věci. Kdo pouze řídí, stává se neosobním a technologem, kdo se snaží vést, respektuje důstojnost a oprávněné zájmy druhých a posiluje sociální vzájemnost v organizaci (praktikuje tzv. „kooperativní disciplinu“). Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

14. Důvody pro pěstování selfmanagementu • jen ten, kdo rozumí sobě, může rozumět druhým; • vzrůstají nároky na osobní zdatnost; • vedoucí se musí umět vyznat v intrikách a obranách - směřovat k autentickému jednání založenému na konsensuálním jednání a na strategii „win – win“; • dobrý vedoucí se díky selfmanagementu naučí překonávat falešné sebeprezentační strategie. Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

15. Metody a techniky selfmanagementu • Výklad lektora s navazujícími testy a interaktivními cvičeními. • Přivést k sebepoznání “strategie hrnčíře či zahradníka”. • Inspirovat k osvojení dovednosti hodnotně trávit volný čas (jako jsou např. luštění křížovek, četba beletrie, malování, řešení různých kvízů) v rozvíjení sociálních kompetencí manažera • Volnočasové aktivity mohou sloužit - k regeneraci - pro důkaz vlastní osobní kompetence - ale také jako nespecifický nácvik dovedností k řešení problémů na pracovišti pomocí tzv. bisociací. Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

16. Selfmanagement pracovníků sociálních zařízení jako základ nových kompetencía požadavky na jeho zvládnutí Jaké dovednosti a znalosti v kvalifikační přípravě potřebují zaměstnanci rozvinout, aby jejich psychosociální a duchovní kompetence odpovídaly požadavkům, jež jsou na ně kladeny? Následující analýza a náměty patří k položkám, které jsou dosud v kurikulu vzdělávacích programů dosti podceňovány. • Sebepoznání: Zjištění svých temperamentových dispozic, komunikačního stylu, poznávacího stylu. Někdy je obtížné tyto základní složky naší přirozenosti změnit, ale můžeme se naučit využívat je kultivovaně. Např. výbušný cholerik může svůj sklon k agresi či nerudné odmítavosti transformovat do důrazné přesvědčivosti, která je spjata s respektem k osobnosti klienta. Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

17. Poznání svých ‚přenosových‘ strategií, ‚obran‘ a ‚her‘ • Výcvik v umění komunikace, což paradoxně znamená, že se učíme především umění naslouchat a ‚slyšet‘, co partner komunikace svými sděleními skutečně míní. • Pěstování empatie – dovednosti vžít se do situace partnera, a rozvíjení schopnosti ‚mít rád lidi‘ • Rozvíjení dovedností duševní hygieny a krizové intervence, zejm. jak se bránit ‚vyhoření‘ • Vzhledem k tomu, že se stáváme multikulturní zemí s mnoha přistěhovalci ze zemí odlišných kultur, je třeba získávat vědomostí o tradicích, historii, náboženství, i o tzv. ‚etiketách‘ jako formách projevů lidí z odlišných kultur. • Podpora výměny zkušeností mezi pracovníky organizace zaváděním formálních i neformálních setkávání zaměstnanců za účelem vzájemného poznávání a obohacování. Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

18. Analýza osobnostních předpokladů vlivu na druhé ukazuje, že: • Rozhodující je charisma, tozn. dar působit na lidi -vést je i vnitřní ochota a potřeba jednat s lidmi. • Nezbytné jsou odborné a sociální kompetence, které jsou výsledkem odpovídajícího vzdělání, zkušeností a příslušného výcviku. • V daleko menší míře rozhoduje ta skutečnost, že jsme delegováni do role vedoucího pracovníka (ředitele, pečovatele) Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

19. Profil osobnostních kompetencí- 1 • Intrapersonální • - sebeúcta/sebedůvěra • Interpersonální • - asertivita • dovednost navodit interpersonální komfort, • empatie • Kariérové dovednosti • - pudová síla/akceschopnost/realizační síla • - rozhodování • - časový management • - orientace na jednání s lidmi • - etika povinností Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

20. Profil osobnostních kompetencí 2 Osobní pohoda - zvládání stresu (stres-management) - tělesná pohoda Osobní komunikační styl Dovednost zužitkovat povahu interpersonální situace - asertivita - konstruktivní zvládání agrese antiopresivním jednáním - povolnost Osobní orientace na změnu - otevřenost novému - způsobilost změnit se Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

21. Proporce zdrojů vlivu osobnosti na druhé lidi Vyzařování 50% Postavení 8% Vědění 42% Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

22. Náročnost profese ředitele sociálního zařízení a pečovatelů • Profese ředitele a sociálních pracovníků patří k interpersonálně rizikovým profesím, kde jsou zaměstnanci vystavení nebezpečí tzv. „vyhoření“ (burn-out syndromu). Proto by manažeři, ale i zaměstnanci měli znát zásady ‚krizové intervence‘ aplikovatelné na sebe nebo na své okolí. • Dále je nezbytné zamýšlet se i nad optimalizací prostředí, jak pokud jde o zařízení kabinetů, dílen, ubytoven i prostor pobytu během dne, tak pokud jde o atmosféru ve vztazích mezi vedením a pečovateli, i mezi pečovateli a klienty. Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

23. V současných programech výchovy pracovníků s lidmi se klade důraz na tzv. emocionální inteligenci. Současné výzkumy efektivity práce s lidmi přinášejí doklady o tom, že osobní pohoda pracovníků s lidmi i jimi vedených lidí závisí daleko více na • emocionálním kvocientu (EQ) • než pouze na kognitivní (poznávací) inteligenci, nebo na znalosti ‚technologie‘ práce s lidmi. Komplex složek emocionální představuje další nové kompetence. Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

24. Emocionální inteligenceje komplex kvalit osobnosti, jehož dílčí složky jsou: • zdravé sebevědomí, • sebeovládání, • cílevědomost, • empatie, a • antiopresivní angažovanost v kontaktu s lidmi. Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

25. Antiopresivní jednání Jsou nesporně lidé, kteří – jak se říká – „nám jdou na nervy“. Většinou se považuje za oprávněné chovat se k takovým lidem také hrubě nebo odměřeně. Pracovníci s vysokým emočním kvocientem však dokáží najít cestu i k takovým lidem. Nejsou ani arogantní ani neodbývají tzv. „vlezlého“ či negativistického pracovníka, který nebývá na úkoly dne připravený, ač dostal jednoznačnou odpověď, co dělat a jak problém řešit. Dobrý vedoucí místo tzv. opresivního, (tj. utlačujícího, tyranského, represivního) chování jedná antiopresivně. Antiopresivní jednání se trénuje jako soubor základních dovedností práce s nesnadnými lidmi. Podobně se pro práci s obtížnými lidmi trénuje asertivní jednání, jehož základem jsou dovednosti nekonfrontačního prosazování oprávněných zájmů. Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

26. Psychosociální oporajako nová kompetence Pojem z praktických důvodů rozdělíme na jeho složky. • Sociální oporou v užším smyslu rozumíme pomáhající chování okolí, jako program péče o potřebné, jako léčebný a ochranný režim. J. Mareš a kol. (2002) za sociální oporu považují především o takové jednání pečujících lidí vůči potřebným, které usnadňuje zvládání zátěže – pomáhá řešit problémy a učí dovednostem, jak si vědět rady v nesnadných životních situacích. • Psychická opora se pak týká trpělivého vysvětlování, jak nemoc či nějaká nutná životní změna probíhá, co vyžaduje, jak se přizpůsobit, jak změnit životosprávu atd. Psychická opora také zahrnuje nácvik, jak přijímat a snášet nutnou bolest, a využívá reflexi vnitřního obrazu strádání, nemoci či osamění klientem. Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

27. Poskytování psychosociální opory Je základní dovedností sociálních pracovníků a personálu zařízení sociální péče, ale je také žádoucí složkou přípravy rodinných příslušníků, kteří pečují doma o příbuzné se speciálními potřebami. Projevuje se už např. tím, že dokážeme po příchodu na oddělení třeba v Domově důchodců pozdravit tak, že každý z přítomných cítí, že se obracíme k němu osobně. A podobně v rodině musí lidé vyžadující zvláštní péči cítit, že na ně myslíme jako na jedinečné osobnosti, že nejsou pouhou trpěnou součástí rodiny. Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

28. Duchovní opora jako nová kompetence Je ještě daleko náročnější a také ještě méně propracovaná než opora psychosociální. Představuje vytváření takových podmínek v prostředí a v jednání sociálních pracovníků, které pomáhají klientům najít nebo obnovit smysl života, zaujmout postoj k neodvratnému údělu, a které poskytují jistotu, jakou dává v neznámém terénu zdatný průvodce. Je to vytváření vědomí smyslu, vytváření ovzduší lásky typu agapé a vedení k moudrému nahlížení toho, co se děje v nás a kolem nás. Duchovní opora zahrnuje také reflexi (vyslechnutí a sdílení) toho, jaká duchovní poranění postihla člověka, jemuž pomáháme. Její součástí je i společné hledání toho, jak hojit duchovní rány změnou postoje k dávno minulým nebo nedávným událostem, které je způsobily, a jak je nahrazovat oživováním zážitků pohody a prospěšných smysluplných činů. Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

29. Závěry Psychosociální kompetence rozvíjíme kultivací • empatie, • emocionální inteligence, • antiopresivního jednání, • kooperativní discipliny • základní občanské slušnosti Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

30. Duchovní kompetence rozvíjíme formováním • moudrosti, která vede k nalezení smyslu života, • víry, naděje a lásky, • etické kultury osobnosti Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)

31. Funkce psychologického výcviku • Psychologie v činnosti sociálního pracovníka plní mnoho funkcí. • Slouží především jako soubor poznatků a návodů k sebepoznání. • Dává podněty pro osobnostní růst personálu i klientů. • Pomáhá snad ještě více v odborném sebezdokonalení a v rozvíjení nových kompetencí. • Vede k adekvátnějšímu plánování času a rozvržení činností. • Zvyšuje efektivitu rozhodování a zvládání úkolů. • V neposlední řadě poskytuje účinné programy pro výcvik v dovednostech kooperativního a kultivovaného, sociálně prospěšného jednání s lidmi. Nové kompetence sociální kultury (V. Smékal)