Zásoba PZI ve středoevropských ekonomikách (% HDP)

1. Přímé zahraniční investice přínosy i rizikaEva Zamrazilováwww.cesvsem.czSeminář MF, 6. června 2007

2. Zásoba PZI ve středoevropských ekonomikách (% HDP) • Česká zásoba (48 % HDP) druhá nejvyšší po Maďarsku (56 % HDP) • Polská a slovenská zásoba podstatně nižší (cca 30 % HDP) • Po r. 2000 v ČR i SR hodnota přílivu PZI přibližně trojnásobná než by odpovídalo podílu země na globálním HDP, Maďarsko získává cca dvojnásobek, polský příliv odpovídá relativnímu významu země na světovém HDP.

3. Příliv PZI a podíly podniků pod zahraniční kontrolou na hrubé přidané hodnotě (v %) • Vývoj penetrace odráží vývoj přílivu PZI – razantní nárůst 1999 – 2001 • Podniky pod ZK vytvářejí přibližně čtvrtinu HDP • Podíl podniků pod ZK na přidané hodnotě nefinančních podniků nad 20 zam. stoupl během 5 let z 31 na 45 % • Toky PZI do ekonomiky nerovnoměrné, proto i penetrace rozdílná v jednotlivých odvětvích

4. Podniky pod zahraniční kontrolou • Nadprůměrně vysoká penetrace podniků pod ZK ve zpracovatelském průmyslu, maloobchodě, bankovnictví • V r. 2006 podniky pod ZK vytvářely 66 % VA a 77 % zisku ve zpracovatelském průmyslu (nejvyšší penetrace - automobilový průmysl, chemie, elektrotechnika, pryže a plasty, vláknina a papír) • V maloobchodě 80 % podíl tržeb velkých firem (nad 100 zam.), v rámci celého maloobchodu cca třetinový • Bankovnictví - 96 % aktiv, 75 % kapitálu

5. Podniky pod ZK a hospodářská dynamika • Podíl podniků pod ZK na přírůstku HPH v b. c. podstatně vyšší než jejich podíl na HPH – vyšší dynamika v sektoru firem pod ZK • Rostoucí penetrace PZI přispívá pozitivně k hospodářskému růstu i k procesu konvergence

6. Produktivita práce:nefinanční podniky pod ZK a domácí soukromé Přidaná hodnota na 1 zaměstnance (tis. Kč/měsíc, podniky nad 20 zam.)

7. Přidaná hodnota na 1 prac. firem pod ZK (domácí soukromý sektor = 100)

8. Vývoj duality • Data ukazují na postupné a odvětvově diferencované sbližování výkonnosti cestou vyššího růstu produktivity domácích firem • Priorita hospodářské politiky – podpora vazeb mezi sektorem domácích a zahraničních firem

9. Technologický transfer a role trhu práce • Trh práce: důležitý kanál umožňující transfer pozitivních efektů PZI od sektoru zahraničních firem do domácího soukromého • Klíčová je flexibilita a kvalifikační i vzdělanostní úroveň pracovní síly • Trh práce je ale v současné době jednou z hlavních makroekonomických slabin české ekonomiky • Nerealizovaný potenciál pozitivního vlivu PZI dokládá regionální analýza přílivu PZI, pracovních příležitostí a nezaměstnanosti

10. Vytvářejí PZI nová pracovní místa a přispívají ke snižování nezaměstnanosti? • Souvislost mezi relativní zásobou PZI a mírou nezaměstnanosti data nepotvrzují (resp. nepotvrzují intuitivní očekávání že by regiony s vyšším přílivem PZI měly nižší nezaměstnanost) • Souvislost naopak existuje mezi PZI a volnými pracovními místy: regiony s vyšší zásobou PZI mají vyšší nabídku volných pracovních míst • I při vysoké nezaměstnanosti v regionu investoři nenaleznou adekvátní pracovníky – potvrzuje strukturální problémy trhu práce

11. Trh práce a PZI: regionální pohled • Vývoj nezaměstnanosti v 10 okresech s nejvyšší a nejnižší zásobou PZI je obdobný • Na konci 1. pololetí roku 2006 dosáhla míra nezaměstnanosti v obou extrémních typech okresů téměř stejné hodnoty

12. Technologický transfer a role trhu práce • Český trh práce nepružný: bariéra technologického transferu • Role instucionálních faktorů: vysoké přímé zdanění, vysoký poměr mezi minimální a průměrnou mzdou, relativně štědrý sociální systém→ nízká motivace nízkopříjmových skupin • Potřeba reformy trhu práce i systému vzdělání, vytvoření pružnějšího trhu nájemního bydlení pro zvýšení regionální mobility

13. Běžný účet (mld. Kč) Vliv PZI na změnu struktury běžného účtu • Zlepšování obchodní bilance • Rostoucí deficity bilance výnosů • Bilance služeb – od r. 2001 strmý pokles aktiva

14. Podniky pod ZK – podíl na D a V zboží a služeb (%) • Od roku 2001 podíly na V přesahují podíly na D, výkonová bilance aktivní

15. PZI a export zboží Vysoká exportní orientace firem pod zahraniční kontrolou v průmyslu • Na celkových průmyslových tržbách mají již podniky pod ZK 60 % podíl • Přibližně tři čtvrtiny tržeb podniků pod ZK připadá na přímý vývoz • Na tržbách z vývozu mají rozhodující podíl (90 %) a jsou nositeli exportní výkonnosti zpracovatelského průmyslu

16. PZI a obchodní bilance – strojírenský obchod • SITC 7 – stroje a dopravní prostředky hlavní zdroj aktiva obchodní bilance • Podíl strojírenství na celkovém exportu více než 50 % • Podíl podniků pod ZK na VA ve strojírenství přibližně dvě třetiny

17. Bilance výnosů • Bilance výnosů – od roku 2002 hlavní negativní a současně i objemová položka běžného účtu • Asymetrie ve vývoji příjmů a výdajů bilance výnosů • Příjmy bilance výnosů se za poslední dekádu zhruba zečtyřnásobily • Výdaje vzrostly téměř devítinásobně • Výdajová strana zaznamenala razantní změnu struktury, odpovídající strukturálním změnám přílivu kapitálu

18. Bilance výnosů - výdaje • Deficit bilance výnosů narůstá v důsledku rychlého růstu výdajů • Dynamice dominují výdaje spojené s přílivem PZI (od.r. 2001 mají nadpoloviční podíl) • Reinvestice a dividendy: nástup dle životního cyklu investic (nejprve reinvestice, poté dividendy) • V r. 2006 výše dividend poprvé převýšila výši reinvestovaných zisků

19. PZI a bilance výnosů

20. Poměr reinvestic a dividend (v %) • Zvyšování výnosnosti PZI na cca 10 % • Postupná tendence od reinvestování k výplatě dividend • V ČR v průměru (1998 – 2006) reinvestováno 61 % zisku, průměr (1990 – 2004) pro investory z rozvinutých zemí činil 45 % • V ČR (1998 – 2004) reinvestováno 64%, v Maďarsku 56 % • Reinvestice na rozdíl od dividend nevytvářejí tlaky na vnější financování • Rostoucí zásoba PZI v kombinaci s rostoucí výnosností a pravděpodobným zvyšováním tendence k výplatě dividend vytváří rizikový prostor pro vnější rovnováhu

21. PZI a makroekonomické ukazatele • Rozdíl mezi HDP a HND postupně stoupal až na 5 %. HDP – část produktu vytvořeného v domácí ekonomice, která patří zahraničním subjektům • Saldo prvotních důchodů přibližně odpovídá saldu bilance výnosů • Na základě analýzy bilance výnosů zjevné, že hlavní část rozdílu mezi HDP a HND způsobují PZI

22. Investiční pozice PZI a diference mezi HDP a HND (r. 2005) • Souvislost mezi investiční pozicí země pro PZI a diferencí mezi HDP a HND vysoká (korelace v rámci EU-25 dosahuje 0,92)

23. Závěry • Stabilně rostoucí penetrace firem pod ZK v české ekonomice • Přetrvávající rozdíly ve výkonnosti mezi domácím a zahraničním sektorem – zmírňování rozdílů pouze pozvolné a odvětvově diferencované • Rigidní trh práce – bariéra přenosu pozitivních efektů PZI (transfer technologií) • Pozitivní vliv firem pod ZK na export zboží (strojírenství) a hospodářskou dynamiku a proces konvergence • Silně negativní vliv na bilanci výnosů (hlavní negativní a současně objemová položka BÚ) • Rostoucí tendence od reinvestic k repatriacím • Rostoucí penetrace a ziskovost v kombinaci s rostoucím sklonem od reinvestic k repatriacím představuje riziko pro vnější rovnováhu • Stoupající rozsah odlivu prvotních důchodů mění proporce HDP a HND (zvyšuje část produktu vytvořeného v domácí ekonomice vlastněnou nerezidenty)

24. Děkuji za pozornost